|
||||||
|
|
E.1. Povrchové vody 
E. Odhad dopadů opatření uvedených v části B.3, C.4, D.4 na stav vodÚčelem kapitoly E je vyhodnocení dopadu opatření navržených k realizaci na stav vod. Hodnocení stavu vod provedené v kapitole C.2.2. bylo provedeno pro jednotlivé složky stavu a dále sloučeno pro chemický a kvantitativní stav. V této kapitole bylo hodnocení dopadu opatření provedeno na stejném systému jednotlivých složek a následných syntéz. Opatření uvedená v kapitolách B.3, C.4 a D.4 jsou následující:
V další části textu je posuzován vliv opatření uvedených v kapitole C.4 na stav vod. Zbývající opatření mají dopad na stav vod pouze velmi malý, který není možno kvantifikovat. Realizací navržených opatření dojde u většiny vodních útvarů ke zlepšení stavu v jednotlivých parametrech. Avšak díky systému odhadu stavu k roku 2015, který vychází z principu „jeden parametr špatně, celý stav špatně“, nedojde v konečném hodnocení k přílišným změnám celkového stavu vodních útvarů.
E.1. Povrchové vodyOpatření navrhovaná s výše uvedenými účely budou nějakým způsobem (pozitivně i negativně) ovlivňovat ekologický i chemický stav vodních útvarů. Posuzovaným horizontem je rok 2015. U vodních útvarů přírodních byl dopad opatření vyhodnocen k parametrům a limitům dobrého chemického a dobrého ekologického stavu, u silně ovlivněných vodních útvarů pak k dobrému chemickému stavu a ekologickému potenciálu. Hodnocení stavu vod provedené v kapitole C.2.1. bylo provedeno pro jednotlivé složky stavu a dále sloučeno pro ekologický, chemický a celkový stav. V této kapitole bylo hodnocení dopadu opatření provedeno na stejném systému jednotlivých složek a následných syntéz. Návrhy opatření vycházejí z hodnocení stavu a z hodnocení rizikovosti (které identifikuje příčinu rizikovosti, na níž má být zaměřeno opatření), zpracované pro jednotlivé ukazatele. V případě úpravy rizikovosti k roku 2015 bylo posouzeno, jestli rozdíly v hodnocení stavu a rizikovosti jsou dány pouze vyšším stupněm znalosti na základě přímého hodnocení (pak rozhoduje stav), nebo nepříznivým vývojem antropogenních vlivů (pak rozhoduje rizikovost). Jestliže z hodnocení trendů významných vlivů k roku 2015 plyne, že se jejich intenzita nezmění, vychází se při návrhu opatření zejména z hodnocení stavu. K hodnocení rizikovosti je třeba přihlédnout v případech, kdy se intenzita významného vlivu k roku 2015 výrazně změní (pokles, nárůst). Při vlastním odhadu dopadů opatření se postupuje směrem po toku, začíná se vždy pramenným vodním útvarem. Testování je prováděno v následujících krocích:
Výše popsaným způsobem jsou testovány všechny vodní útvary v oblasti povodí Odry. Účelem opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí je co nejefektivněji zlepšit stav vodních útvarů na co možná nejvyšší míru a vyřešit významné vodohospodářské problémy identifikované v daném vodním útvaru. Kde nebude parametrů dobrého stavu pomocí opatření dosaženo, je nutné řešit výjimkou, směřující k prodloužení termínu pro dosažení vyhovujícího ekologického stavu (viz kap. C.3). Nejdříve se určí v jakých parametrech jednotlivé typy opatření zlepšují (zhoršují) stav, resp. pro jaké složky stavu je dané opatření relevantní. Odhad dopadů opatření se provádí pro následující složky stavu. Pro:
chemický stav:
E.1.1. Odhad dopadu opatření na chemický stavChemický stav je vyhodnocen v kap. C.2. Seznam ukazatelů a limitů chemického stavu je převzat z návrhu směrnice o EQS. Ukazatele zde uvedené jsou prakticky totožné s Přílohou X Rámcové směrnice o vodě (tj. se seznamem prioritních a nebezpečných látek), doplněné o ukazatele, vyplývající ze seznamu IX Rámcové směrnice – tj. ukazatele, pro které jsou navíc v dceřinných směrnicích pro nebezpečné látky v povrchových vodách stanoveny imisní limity. Opatření uvedená v části C.4 jsou opatřeními k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí. Jejich dopad na chemický stav vod je pozitivní a tato opatření vedou ke zlepšení chemického stavu. Odhad dopadů opatření na stav povrchových vod z hlediska ekologického stavu je obsahem tabulky TE 1.1 a mapy ME 1.1. Syntetické látky V oblasti povodí byl (jak na základě přímého, tak nepřímého hodnocení) v 17 vodních útvarech identifikován výskyt specifických znečišťujících látek, mezi nimiž jsou benzo(g,h,i)perylen, indeno(1,2,3-cd)pyren, benzo(a)pyren, fluoranthen a dichlormethan. K odstraňování těchto látek jsou uplatňována opatření z kapitoly C.4.7. Jedno obecné opatření „OD100104 Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek“ a 4 opatření konkrétní:
Zatížení toků syntetickými látkami může být způsobeno vypouštěním vod z koksárenské výroby, či vlivem plošného zatížení z atmosférické depozice. Jelikož u výše uvedených látek není známa příčina nevyhovujícího stavu, musí být nejprve zjištěn jejich zdroj. Toto zjištění je nutno provést monitorováním, s jehož zahájením se začalo již v roce 2009 Tab. E.1.1 Souhrn odhadu dopadů opatření – syntetické látky Kovy V oblasti povodí byl (jak na základě přímého, tak nepřímého hodnocení) ve 29 vodních útvarech identifikován výskyt specifických znečišťujících látek, mezi nimiž jsou kadmium, rtuť, olovo a nikl. K zamezení nebo omezení vnosu syntetických se navrhuje obecné opatření: OD100104 Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek U kovů není stanovena hodnota přirozeného pozadí, která může ovlivňovat hodnoty naměřených koncentrací. Zatížení toků kovy může být taktéž způsobeno vlivem plošného zatížení z atmosférické depozice. Jelikož u výše uvedených látek není známa příčina nevyhovujícího stavu, musí být nejprve zjištěn jejich zdroj, rovněž tak monitorovacím programem (od . 2009). Tab. E.1.2 Souhrn odhadu dopadů opatření - kovy Syntéza chemického stavu Po syntéze hodnocení, týkajícího se syntetických látek a kovů, budou po realizaci opatření v prvním plánovacím období co do chemického stavu počty útvarů povrchových vod, zařazené do jednotlivých skupin (vyhovující / pot. nevyhovující / nevyhovující), stejné, jako u vyhodnocení současného stavu. Výsledky odhadu dopadů opatření na stav povrchových vod z hlediska chemického stavu pro každý vodní útvar jsou obsahem tabulky TE 1.1 a jsou znázorněny na mapě ME 1.1. Tab. E.1.3 Souhrn odhadu dopadů opatření na chemický stav vod Přílohy:
E.1.2. Odhad dopadů opatření na ekologický stav a ekologický potenciálEkologický stav sestává z fyzikálně chemických, biologických složek a doplňkově hydromorfologie. Fyzikálně chemické složky se dále dělí na složky všeobecné a specifické znečišťující látky. Biologické složky se přímo hodnotí na rybách a makrozoobentosu, pro nepřímé hodnocení se pak používá hydromorfologické hodnocení pro ryby a všeobecné složky fyzikálně chemického stavu pro makrozoobentos. Odhad dopadů opatření v oblasti hydromorfologie se provádí v rámci konečného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů (viz kap. C.3.4). Dobře zpracované hodnocení rizikovosti a ekologického stavu slouží jako základní podklad pro výběr konkrétních opatření, vedoucích ke zlepšení stavu. Při tomto postupu platí, že konkrétní opatření, vedoucí ke zlepšení stavu, je nutno zpracovat pro všechny útvary povrchových vod, kde vyšel ekologický stav jako nevyhovující, a to pro ty složky či ukazatele, pro které byl výsledek nevyhovující a jsou známy příčiny stavu. Pro útvary (a složky či ukazatele), kde byl identifikován potenciálně nevyhovující stav, je nutno navrhnout pro následující plánovací období postup, vedoucí k doplnění potřebných údajů, dat či znalostí. K největšímu pokroku ve snižování zatížení vodních toků živinami (dusíkem a fosforem) došlo v devadesátých letech minulého století. V této době nastal výrazný úbytek zatížení vlivem budování ČOV ve velkých aglomeracích. Trend snižování zatížení toků živinami je patrný z následujících grafů, znázorňující vývoj v hraničním profilu Odra – Bohumín od roku 1997 – 2015. Obr. 1 Vývoj zatížení toku živinami v hraničním profilu Odra - Bohumín Obr. 2 Množství vypouštěného fosforu a jeho odnos profilem Odra - Bohumín Opatření uvedená v části C.4 „Opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí“ mají pozitivní dopad na ekologický stav vod a vedou ke zlepšení ekologického stavu. Souhrn odhadu dopadů opatření z části C.4 je pro jednotlivé vodní útvary uveden v tabulce TE 1.2 a znázorněn na mapě ME 1.2d. Fyzikálně chemické složky Hodnocení fyzikálně chemických složek se skládá ze dvou částí. Samostatně je hodnocena podsložka všeobecných fyzikálně chemických látek a podsložka specifických znečišťujících látek. Hlavním rozdílem v obou částech hodnocení je jejich vztah k typu hodnoceného vodního útvaru. Zatímco pro všeobecnou fyzikálně chemickou podsložku jsou ukazatele a limity stanoveny individuálně pro typy nebo skupiny typů vodních útvarů, pro specifické znečišťující látky je pro každý ukazatel stanoven pouze jediný limit pro všechny vodní útvary. Druhým podstatným rozdílem obou částí hodnocení je, že zatímco všeobecná fyzikálně chemické složky jsou primárně hodnoceny na základě dat z monitoringu (přímým hodnocením), pro specifické znečišťující látky musí být nejprve provedeno nepřímé hodnocení, které identifikuje příslušný zdroj nebo zdroje hodnocené látky v povodí a určí jeho významnost, a následně poté může být provedeno hodnocení dopadu na vodní útvar přímým hodnocením podle dat z monitoringu. Všeobecné fyzikálně chemické látky
Tato podsložka sestává z fyzikálních parametrů (teplota), parametrů vystihujících kyslíkové poměry (BSK5, rozpuštěný kyslík), z acidobasického hodnocení pH, hodnocení živin (celkový fosfor a dusičnanový dusík) a hodnocení salinity (chloridy, sírany). Nejčastějším ukazatelem v nevyhovujícím stavu je fosfor. K omezení koncentrace fosforu v tocích je navrženo opatření „OD100116 Opatření k omezení eroze z pohledu transportu chemických látek“. Ke snížení koncentrace BSK5 v tocích jsou navržena opatření kap. C.4.6 „Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností, majících vliv na stav vod“. Tato opatření také zlepší kyslíkové poměry v tocích, jelikož nebude docházet k odčerpávání kyslíku v tocích, který byl spotřebováván na rozklad organických látek vnášených znečištěnými splaškovými vodami. K omezení dusíku v tocích ve zranitelných oblastech je navrženo obecné opatření „OD130003 Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů“. Ke snížení koncentrace dusíku v tocích mimo zranitelné oblastí je navrženo opatření „OD100107 Opatření k eliminaci dusíku jako plošného zdroje znečištění vod“. Opatření „OD130005 Odsolování vysoce koncentrovaných slaných důlních vod“ je navrženo ke snížení salinity vody. Toto opatření nebude uplatňováno vzhledem k finanční náročnosti realizace. Tab. E.1.4 Souhrn odhadu dopadů opatření - všeobecné fyzikálně chemické látky Specifické znečišťující látky Podsložku tvoří 81 sloučenin a to především: kyanidy, polychlorované uhlovodíky, rozpouštědla na bázi uhlovodíků (viz kap. C.1.1). V oblasti povodí byl v šesti vodních útvarech identifikován výskyt specifických znečišťujících látek – pyren, 1,2-cis-dichloreten, a nitrobenzen. K odstraňování těchto látek jsou uplatňována opatření z kapitoly C.4.7. Jedno obecné opatření „OD100104 Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek“ a 4 konkrétní opatření:
Realizací opatření OD130006 dojde ke snížení koncentrace nitrobenzenu ve vodním útvaru Odra po státní hranici. U zbývajících látek není známa příčina nevyhovujícího stavu a její zjištění bude předmětem monitorování, zahájeného v r. 2009 Tab. E.1.5 Souhrn odhadu dopadů – specifické znečišťující látky Biologické složky Rybí fauna Odhad dopadů opatření na složku ryby se neliší od vyhodnocení současného stavu. Obecně lze ale konstatovat, že všechna opatření (jak v ploše povodí, tak bodová) budou mít pozitivní vliv na rozvoj rybí fauny, ale v současné době nelze konkrétně odhadnout dopady opatření na tuto složku ekologického stavu. Tab. E.1.6 Souhrn odhadu dopadů opatření – rybí fauna Makrozoobentos Všechna opatření sloužící k dosažení dobrého stavu vod zlepšují i složku bentosu. Na základě odhadu dopadů opatření na fyzikálně chemické ukazatele byl nepřímo zhodnocen dopad na složku bentosu. Oproti současnému stavu je odhadována změna u 12 útvarů ze stavu nevyhovujícího do stavu potenciálně nevyhovujícího. Tab. E.1.7 Souhrn odhadu dopadů opatření – makrozoobentos Fytoplankton (dle chlorofylu-a)Odhad dopadů opatření na složku fytoplankton se neliší od vyhodnocení současného stavu. Obecně lze ale konstatovat, že všechna opatření (jak v ploše povodí, tak bodová) budou mít pozitivní vliv na rozvoj rybí fauny, ale v současné době nelze konkrétně odhadnout dopady opatření na tuto složku ekologického stavu. Tab. E.1.8 Souhrn odhadu dopadů opatření – fytoplankton Syntéza ekologického stavu Výsledná syntéza ekologického stavu sestává z hodnocených složek fyzikálně chemických a biologických. Výsledky odhadu dopadů opatření na stav povrchových vod z hlediska ekologického stavu pro každý vodní útvar jsou obsahem tabulky TE 1.2 a jsou znázorněny na mapě ME 1.2d. Ve srovnání s vyhodnocením současného stavu je po provedených opatřeních odhadováno přehodnocení 5 vodních útvarů z kategorie nevyhovující do kategorie potenciálně vyhovující. Tab. E.1.9 Souhrn odhadu dopadů opatření na ekologický stav vod Přílohy:
E.1.3. Celkový stavVýsledná syntéza celkového stavu sestává z kombinace chemického a ekologického stavu/potenciálu. Výsledky odhadu dopadů opatření na stav povrchových vod pro každý vodní útvar jsou obsahem tabulky TE 1.3 a znázorněny na mapě ME 1.3. Odhad dopadů opatření uvedených v částech B,C a D na stav vod: Porovnáním hodnocení celkového stavu vodního prostředí jak u povrchových, tak i podzemních vod před a po zavedení patřičných opatření, které Plán oblasti povodí Odry navrhuje, se ukazuje, že ve většině případů nedojde k takovým zásadním změnám, aby ty zapříčinily celkovou změnu z nevyhovujícího na vyhovující stav. Tato skutečnost je způsobena jednak velmi přísnými limity, jimiž se stavy hodnotí, dále jejich rozsáhlým spektrem, a v neposlední řadě systémem hodnocení - „jeden špatně, všechno špatně“. Uvedený přístup ve svém souhrnu způsobuje, že oblast povodí Odry jako celek vykazuje k roku 2015 jen velmi malé zlepšení, a to i přes velkou řadu pozitivních změn, které opatření sebou přinesou. Jen po zavedení programu opatření se u minimálně 25 % dosud nevyhovujících vodních útvarů zlepší hodnocení jejich ukazatelů ekologického stavu, dále je třeba si mimo to uvědomit, jak se situace v pozitivním směru celkově změnila po společenských změnách v r. 1989. Zde kupříkladu porovnání látkového odtoku celkového fosforu a amoniakálního dusíku hraničním profilem Odra Bohumín, který charakterizuje zatížení vod znečištěním v převažující části oblasti povodí, ukazuje, že to se za poslední dobu od roku 1997 (před rokem 1997 se sledoval jejich odtok jinými přístupy, ale odhadem snížil se násobně) snížilo téměř o dvě třetiny (srv. grafy – obr. 1). Přes uvedené skutečnosti, že k roku 2015 dojde dosud přijatým způsobem hodnocení v oblasti povodí Odry jen k mírnému zlepšení stavu vodních útvarů, lze předpokládat, že zavedením akcí z programů opatření pro léta 2016-2024 na poli čištění odpadních vod, tj. dobudováním kanalizačních systémů, dokončením komplexních pozemkových úprav, řešením plošných splachů a nitrátů, zavedením dodržování dobrých postupů, dokončením revitalizací vodních toků, včetně jejich zprůchodnění a spolupůsobením všech těchto opatření dojde v oblasti povodí Odry nejpozději k roku 2027 k dosažení dobrého stavu vod, případně k dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu. Tab. E.1.10 Souhrn odhadu dopadů opatření na stav vod Detailní informace v členění po jednotlivých vodních útvarech obsahují Listy hodnocení útvarů povrchových vod, které jsou přílohou kapitoly E. Přílohy: |
|||||
