|
||||||
|
|
B.4. Vyhodnocení dopadů lidské činnosti na stav vod a identifikace rizikových vodních útvarů 
B.4. Vyhodnocení dopadů lidské činnosti na stav vod a identifikace rizikových vodních útvarůTato část plánu se zabývá vyhodnocením jednotlivých vlivů (dopadů) současného užívání vod na útvary povrchových a podzemních vod v oblasti povodí a zkoumá jejich předpokládané trendy vývoje k roku 2015 (tzv.základní scénář). V každém útvaru povrchových a podzemních vod vyhodnocuje rizikovost z hlediska dopadů jednotlivých vlivů na stav útvarů, a to pomocí nepřímého hodnocení obdobným způsobem, jako tomu bylo v rámci předchozích přípravných prací. Útvar povrchových a podzemních vod je označen jako rizikový tehdy, pokud v něm je identifikován jeden či více významných vlivů, jejichž dopad pravděpodobně způsobí nedosažení dobrého stavu útvarů v roce 2015. Identifikace příčiny rizikovosti (vlivu) je důležitou informací o tom, kam v těchto útvarech přednostně cílit opatření ke zlepšení jejich stavu.
B.4.1. Povrchové vodyVyhodnocení dopadů lidské činnosti bylo v souladu se schválenými metodikami zpracováno jako nepřímé hodnocení, tj. vyhodnocení významných antropogenních vlivů na stav povrchových vod. Hodnocení bylo zpracováno nejprve jako současnost (tj. stav většinou k roku 2005) a dále byly vyhodnoceny trendy antropogenních vlivů k roku 2015. Trendy vycházejí z ekonomické analýzy užívání vod.
B.4.1.1. Bodové zdroje znečištěníBodové zdroje znečištění relevantní z hlediska hodnocení ekologického stavu vodních útvarů Jako bodové zdroje znečištění, relevantní pro hodnocení ekologického stavu vodních útvarů, byly identifikovány zdroje, kde dochází k vypouštění sloučenin dusíku a fosforu, a které jsou nějakým způsobem kvantifikovány. Pro hodnocení dopadů bodového znečištění dusíkem a fosforem byla využita data z evidence uživatelů vody, které spravují podniky Povodí. Jednalo se o vypouštěná množství a látkové odnosy dusíku a fosforu. Tyto odnosy z jednotlivých vypouštění byly sečteny za vodní útvar a následně nasčítány směrem po toku bez jakékoliv redukce. Výsledkem byly pro každý útvar povrchových vod látkové vnosy dusíku a fosforu ze všech vodních útvarů nad tímto útvarem a látkové vnosy vlastního útvaru. Pomocí procentuálního podílu byl následně vyjádřen příspěvek každého útvaru povrchových vod na celkovém látkovém odnosu. Aby bylo bodové znečištění porovnatelné s plošným, byl dále přepočten látkový vnos dusíku a fosforu každého útvaru povrchových vod podle plochy vodního útvaru zjištěno zatížení v kg.ha-1.rok-1. Pro tato zatížení byla stanovena kriteria rizikovosti. Útvar povrchové vody byl považován za rizikový, pokud zatížení dusíkem z bodových zdrojů přesáhlo hodnotu 4 kg.ha-1.rok-1 (40 % limitu pro plošné znečištění) a zároveň podíl vodního útvaru na odnosu činil více než 10 %. Pokud zatížení dusíkem z bodových zdrojů přesáhlo hodnotu 12 kg.ha-1.rok-1, ale nebyla splněna hranice 10 %, byl útvar označen jako potenciálně rizikový. Ve všech ostatních případech byl útvar povrchových vod označen jako nerizikový. Útvar povrchové vody byl považován za rizikový, pokud zatížení fosforem z bodových zdrojů přesáhlo hodnotu 0,2 kg.ha-1.rok-1 a zároveň podíl vodního útvaru na odnosu činil více než 10 %. Pokud zatížení fosforem z bodových zdrojů přesáhlo tyto meze, byl útvar označen jako potenciálně rizikový. Ve všech ostatních případech byl útvar povrchových vod označen jako nerizikový. Z celkového počtu 112 útvarů povrchových vod tekoucích je v oblasti povodí Odry na základě nepřímého hodnocení vyhodnoceno 22 útvarů jako rizikových z hlediska ekologického stavu povrchových vod z pohledu bodového znečištění, tři útvary jako potenciálně rizikové a 87 útvarů jako nerizikové. Rizikovost je způsobena především fosforem (21 vodních útvarů), dusík způsobuje rizikovost u 7 vodních útvarů Z osmi útvarů stojatých vod je jeden hodnocen z hlediska ekologického stavu povrchových vod z pohledu bodového znečištění jako rizikový, ostatní jako nerizikové. Bodové zdroje znečištění relevantní z hlediska hodnocení chemického stavu vodních útvarů Jako bodové zdroje znečištění, relevantní pro hodnocení chemického stavu vodních útvarů, byly identifikovány zdroje, kde dochází k vypouštění látek. Zdrojem údajů o zdrojích znečištění v ČR je Registr průmyslových bodových zdrojů znečištění (RPZ), sestavený v souvislosti s implementací směrnic EU o nebezpečných látkách ve vodách. Registr obsahuje informace o nakládání s nebezpečnými látkami a jejich vypouštění v odpadních vodách. Zdrojem informací registru jsou zejména provozovatelé průmyslových závodů (zdrojů znečištění), další informace poskytují také úřady místní samosprávy, oblastní inspektoráty ČIŽP, podniky Povodí (údaje o vypouštění vedené pro potřeby sestavení vodohospodářské bilance). Jako průmyslový zdroj znečištění je uvažována průmyslová lokalita (podnik, závod ap.), významná z hlediska jakosti (znečištění) produkovaných a vypouštěných odpadních vod. U každého zdroje jsou sledovány údaje o nakládání s vybranými látkami (množství látky použité při výrobě, druh výroby ap.) a o vypouštění látek do odpadních vod (množství vypouštěných odpadních vod, koncentrace látek v odp. vodách). Odpadní vody z průmyslových závodů mohou být vypouštěny přímo do povrchových vod (vodního toku nebo nádrže), nebo mohou být do povrchových vod vypouštěny prostřednictvím komunální kanalizace a ČOV. Pro potřeby hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu byly z RPZ vybrány zdroje, ve kterých dochází k nakládání nebo vypouštění prioritních látek a ostatních znečišťujících látek (viz mapa MB 4.1b). Výběr vychází z dat registru za období let 2000 – 2006, pro každý zdroj znečištění byly hodnoceny poslední hlášené údaje (tj. z cca 80 % údaje za rok 2006). V oblasti povodí Odry bylo identifikováno 16 průmyslových lokalit relevantních z hlediska hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod. Při hodnocení jejich rizikovosti byl aplikován takový postup, že naměřené hodnoty (průměrné roční koncentrace) vypouštění znečišťující látky v odpadních vodách (C) byly porovnány s limitními hodnotami chemického stavu (EQS) pro příslušnou látku. V úvahu byly brány pro měření uváděné meze stanovitelnosti (MS). Hodnoceny byly zdroje znečištění a látky identifikované jako relevantní pro hodnocení chemického stavu, jak jsou uvedeny v kapitole C.1.1. – tabulka C.1.7 (Ukazatele a limity dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod v ČR). Způsob hodnocení byl limitován dostupnými údaji, a to zda RPZ obsahuje údaje o množství odpadních vod a roční průměrné koncentraci látky vypouštěné mimo areál podniku (tj. přímo do vodního toku nebo do kanalizace a komunální ČOV), anebo kvantifikaci toho druhu neobsahoval. (Pokud jsou odpadní vody z průmyslových zdrojů znečištění odváděny prostřednictvím komunální čistírny odpadních vod, byl možný vliv čištění zanedbán). V prvním případě byly z hlediska vypouštění jednotlivých látek hodnoceny jako způsobující
V druhém případě byly-li pro hodnocenou látku dostupné pouze údaje o nakládání, byly zdroje klasifikovány jako způsobující potenciální riziko, pokud se při nakládání dostává látka do odpadních vod, nebo dochází k úniku látky přes půdu a horninové prostředí. Takto byly určeny zdroje znečištění způsobující vysoké nebo potenciální riziko. Zdrojů bylo vytipováno v oblasti povodí Odry celkem 16 a jsou obsaženy v tabulce TB 4.1b a znázorněny v mapě MB 4.1b. Následně bylo hodnocení agregováno na úroveň vodních útvarů, tzn. pro každý útvar a látku bylo určeno maximální riziko způsobené jednotlivými zdroji a posledním krokem byla závěrečná klasifikace vodních útvarů na:
Z celkového počtu 112 útvarů povrchových vod tekoucích je v oblasti povodí Odry na základě nepřímého hodnocení vyhodnoceno 12 útvarů jako rizikových z hlediska chemického stavu povrchových vod z pohledu bodového znečištění, žádný útvar jako potenciálně rizikový a 108 útvarů jako nerizikové. Útvary stojatých vod jsou všechny hodnoceny na základě nepřímého hodnocení jako nerizikové. Výsledky hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod z pohledu bodového znečištění v oblasti povodí Odry jsou uvedeny v tabulce TB 4.1a a přehledně zobrazeny v mapě MB 4.1a. Přílohy:
B.4.1.2. Plošné znečištěníZa základní kriteria hodnocení plošného znečištění povrchových vod je vzato zatížení vodních útvarů biogenními prvky – dusíkem a fosforem a zatížení pesticidy. Hodnocení dopadů plošného znečištění dusíkem Pro hodnocení dopadů plošného znečištění dusíkem na vodní útvary bylo využito kombinované hodnocení, založené na kvantifikaci bilančního přebytku dusíku, který vstupuje do půdy v povodí vodního útvaru spolu s vyhodnocením podílu plochy zranitelných oblastí. Útvar povrchové vody je považován za
Výsledky hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod z pohledu plošného znečištění vod dusíkem v oblasti povodí Odry jsou uvedeny v tabulce TB 4.1c a přehledně zobrazeny v mapě MB 4.1c. Hodnocení dopadů plošného znečištění fosforem Pro hodnocení dopadů plošného znečištění fosforem z erozního smyvu na vodní útvary byla provedena klasifikace vodních útvarů podle výše přísunu fosforu, přepočítané na plochu dílčího povodí vodního útvaru. Útvar povrchové vody je považován za rizikový, pokud přísun fosforu s erozí přesáhne hodnotu 1,5 kg.ha-1 za rok. Jako potenciálně rizikové jsou označeny vodní útvary, ve kterých se přísun fosforu s erozí pohybuje v rozmezí 0,75 – 1,5 kg.ha-1 za rok. Výsledky hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod z pohledu plošného znečištění vod fosforem v oblasti povodí Odry jsou uvedeny v tabulce TB 4.1d a přehledně zobrazeny v mapě MB 4.1d. Hodnocení dopadů plošného znečištění pesticidy Hodnocení dopadů pro pesticidy bylo zpracováno podle procenta intenzivně využívané orné půdy. Útvar povrchové vody je považován za potenciálně rizikový, pokud plocha intenzivně obdělávané orné půdy překročila 50 %. Vzhledem k tomu, že v současné době bylo užívání problematických prostředků pro ochranu rostlin buď zakázáno nebo významně omezeno, není pro první plány oblastí povodí žádný útvar povrchových vod v oblasti povodí Odry považován k roku 2015 za rizikový. Výsledky hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod z pohledu plošného znečištění vod pesticidy v oblasti povodí Odry jsou uvedeny v tabulce TB 4.1e a přehledně zobrazeny v mapě MB 4.1e. Přílohy:
B.4.1.3. Odběry povrchové vodyHodnocení dopadů pro odběry povrchových vod bylo zpracováno na základě výsledků výhledové vodohospodářské bilance množství vod. Ve výhledu nebyl stanoven žádný útvar povrchových vod s napjatým bilančním stavem, a proto žádný útvar povrchových vod nebyl určen jako rizikový z pohledu odběrů povrchových vod.
B.4.1.4. Řízení odtoku povrchové vodyV rámci vyhodnocení dopadů řízení odtoku povrchových vod byly všechny vodní útvary označeny jako nerizikové a to z důvodu povinnosti dodržovat manipulační řád a minimální zůstatkový průtok.
B.4.1.5. Morfologické úpravy vodních útvarůHodnocení dopadů vlivů z oblasti morfologie je řešeno v rámci vymezení silně ovlivněných vodních útvarů – viz kapitola B.1.1.5.
B.4.1.6. Jiné užívání povrchových vodZ hlediska dopadů jiného užívání povrchových vod nebyl žádný útvar povrchových vod vyhodnocen jako rizikový.
B.4.1.7. Trendy významných antropogenních vlivů k roku 2015Trendy významných antropogenních vlivů jsou ve výhledu k roku 2015 uvažovány vesměs jako stabilní, případně mírně klesající. Při jejich určování se vycházelo ze zpracované ekonomické analýzy užívání vod.
B.4.1.8. Seznam rizikových vodních útvarůVe výsledném hodnocení dopadů antropogenních vlivů na stav útvarů povrchových vod je souhrnně uveden přehled všech útvarů v dané oblasti povodí s uvedením nejhoršího výsledku rizikovosti. Jsou zohledněny všechny výsledky výše uvedených hodnocení a všechny jejich trendy, výsledky rizikovosti jsou vztaženy na všechny příslušné útvary povrchových vod. Hodnocení rizikovosti v oblasti povodí Odry uvádí tabulka TB 4.1f a mapa MB 4.1f. V oblasti povodí Odry je z celkového počtu 112 útvarů povrchových vod tekoucích identifikováno 35 rizikových. Potenciálně rizikových útvarů je 37, nerizikových útvarů je 40. Rizikovost u útvarů povrchových vod je zapříčiněna zejména nastavením velmi přísných limitů znečištění v ukazatelích dusíku a fosforu, resp. nebezpečnými látkami. Z osmi útvarů stojatých vod je jako rizikový hodnocen 1 útvar, 3 útvary jako potenciálně rizikové a 4 jako nerizikové. Přílohy:
B.4.2. Podzemní vodyVyhodnocení dopadů lidské činnosti bylo zpracováno jako nepřímé hodnocení, tj. vyhodnocení významných antropogenních vlivů. Bylo zpracováno nejprve jako současnost (tj. stav většinou k roku 2005) a na to byly vyhodnoceny i trendy antropogenních vlivů k roku 2015. Hodnocení bylo zpracováno pouze pro útvary podzemních vod, příslušející k oblasti povodí Odry bez ohledu na hydrologickou příslušnost.
B.4.2.1. Bodové zdroje znečištěníPři hodnocení významných bodových zdrojů znečištění byla využita data o starých zátěžích, shromážděná v kapitole B.1.2. Vzhledem k nejistotě s výsledkem pokračujících sanací byly za problematické staré zátěže považovány všechny, u nichž poslední naměřená koncentrace překročila emisní limit. Na základě podrobných znalostí na regionální úrovni byly staré zátěže, kde je podle současných poznatků stav stabilizovaný, z rizikovosti vyňaty. Do hodnocení rizikovosti tedy nevstupovalo 22 starých zátěží, které nejsou pro první plány oblastí povodí považovány za problematické. Uvádí je Tab. B.4.1. Tab. B.4.1 Staré zátěže vyřazené z rizikovosti Útvar podzemních vod nebo pracovní jednotka byly považovány za rizikové, pokud se v nich vyskytla alespoň jedna problematická stará zátěž. Výsledky rizikovosti pro bodové zdroje znečištění včetně přehledu jednotlivých látek v oblasti povodí Odry jsou uvedeny v tabulce TB 4.2a a přehledné mapě MB 4.2a. V oblasti povodí Odry je z hlediska starých zátěží pouze 11 útvarů nebo pracovních jednotek rizikových, což je 9 % z celkového počtu nebo 25 % z celkové plochy. Přílohy:
B.4.2.2. Plošné znečištěníPlošné znečištění vodních útvarů podzemních vod je hodnoceno podle třech kriterií – podle zatížení dusíkem, pesticidy a acidifikací. Hodnocení dopadů plošného znečištění dusíkem Pro hodnocení dopadů plošného znečištění dusíkem na útvary podzemních vod bylo využito kombinované hodnocení, založené na simulovaných koncentracích dusičnanů v útvaru podzemních vod nebo pracovní jednotce, spolu s vyhodnocením podílu plochy zranitelných oblastí. Útvar povrchové vody je považován za
Schéma postupu kombinovaného hodnocení je na obrázku 4.1. Obr. 4.1 Schéma hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek z pohledu plošného znečištění vod dusíkem Výsledky hodnocení v oblasti povodí Odry jsou v následující tabulce a v přehledné mapě. V oblasti povodí Odry je pouze 12 útvarů nebo pracovních jednotek rizikových kvůli dusíku, což je cca 10 % z celkového počtu a 15 % z celkové plochy. Hodnocení dopadů plošného znečištění pesticidy Hodnocení dopadů pro pesticidy bylo zpracováno podle procenta intenzivně využívané zemědělské půdy. Útvar podzemní vody nebo pracovní jednotka byla považována za potenciálně rizikovou, pokud plocha intenzivně obdělávané zemědělské půdy dosáhla nebo překročila 50 %. Vzhledem k tomu, že v současné době bylo užívání problematických prostředků pro ochranu rostlin buď zakázáno nebo významně omezeno, není pro první plány oblastí povodí žádný útvar podzemních vod v oblasti povodí Odry považován za rizikový, ale pouze potenciálně rizikový. Výsledky hodnocení v oblasti povodí Odry jsou v tabulce TB 4.2c a v mapce MB 4.2c. Potenciálně rizikových útvarů nebo pracovních jednotek podzemních vod v oblasti Odry pro pesticidy je 29, což je 24 % z celkového počtu a 30 % z celkové plochy. Hodnocení dopadů plošného znečištění acidifikací Při hodnocení rizikovosti pro acidifikaci byly vstupy dusíku porovnány s odpovídající zranitelností. V konečném výsledku byly vyčleněny dvě kategorie výsledků hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek z pohledu plošného znečištění vod acidifikujícími látkami – nerizikové a potenciálně rizikové (viz obr. 4.2). Obr. 4.2 Schéma hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek z pohledu plošného znečištění vod acidifikujícími látkami Vzhledem k tomu, že pro první plány oblastí povodí není dopad acidifikace zcela jednoznačný, žádný útvar podzemních vod v oblasti povodí Odry není považován za rizikový, ale pouze za potenciálně rizikový. Výsledky hodnocení v oblasti povodí Odry jsou v tabulce TB 4.2d a v mapce MB 4.2d. Potenciálně rizikových útvarů nebo pracovních jednotek podzemních vod je v oblasti Odry pro acidifikaci 52, což je 43 % z celkového počtu a 51 % z celkové plochy. Přílohy:
B.4.2.3. Odběry podzemních vodHodnocení rizikovosti pro odběry podzemních vod bylo zpracováváno na úrovni hydrogeologických rajonů, pro která jsou dostupná data o přírodních zdrojích. V současné době nejsou tyto údaje na úrovni útvarů podzemních vod. Pro hodnocení dopadů odběrů podzemních vod bylo použito bilancování sumy odběrů podzemních vod s přírodními zdroji hydrogeologických rajonů. Byl hodnocen podíl odběrů z roku 2005 k přírodním zdrojům dlouhodobým a ročním (rok 2005). Pro výsledný bilanční poměr odběrů podzemních vod vůči přírodním zdrojům podzemních vod byly určeny kritické meze, odstupňované podle spolehlivosti dat o přírodních zdrojích: Zároveň platí, že aby byl rajon předběžně označen jako rizikový nebo potenciálně rizikový, musí být kritická mez překročena u poměru pro přírodní zdroje se zabezpečeností 50 nebo 80 %. Naopak samotné překročení kritické meze bilančního poměru pro zabezpečenost 95 % je považováno pouze za orientační, bez velké jistoty, vzhledem k menší spolehlivosti stanovení hodnot přírodních zdrojů v krajních oblastech definičního oboru. Kromě mechanického porovnání podílů k hodnocení přistupuje i odborné posouzení jednotlivých výsledků, takže konečný výsledek není přebírán automaticky. Podíly odběrů vůči zdrojům jsou uvedeny v tabulce TB 4.2e, konečné vyhodnocení pak v tabulce B.4.2 a v mapě MB 4.2e. Z hodnocení celkově plyne, že rizikově se odběry podzemní vody dotýkají v oblasti povodí Odry tří rajonů , a to rajonů 1510 – kvartéru Odry a 2262 – karvinské části Ostravské pánve jako potenciálně rizikových, a rajonu 2261 – ostravské části Ostravské pánve jako rizikového rajonu Souhrnně vzato z hlediska odběrů podzemních vod je tedy pouze 1 hydrogeologický rajón v oblasti povodí Odry rizikový, což je 9 % z celkového počtu a pouze 4 procenta z celkové plochy. 2 hydrogeologické rajóny jsou potenciálně rizikové. Tab. B.4.2 Přehled rizikovosti hydrogeologických rajónů pro odběry podzemních vod v oblasti povodí Odry Přílohy:
B.4.2.4. Umělá infiltraceV oblasti povodí Odry není žádný útvar podzemní vody rizikový kvůli umělé infiltraci.
B.4.2.5. Vypouštění vod do podzemních vodV oblasti povodí Odry není žádný útvar podzemní vody nebo pracovní jednotka rizikové z důvodu vypouštění do podzemních vod.
B.4.2.6. Jiné užívání podzemních vodJako významné ostatní antropogenní vlivy na útvary podzemních vod nebo pracovní jednotky v oblasti povodí Odry byly v kapitole B.1.2 identifikovány těžba uhlí a vliv urbanizovaných ploch. Hodnocení bylo zpracováno podle procenta uměle přetvořených povrchů v útvaru podzemních vod nebo pracovní jednotce. Útvar podzemní vody nebo pracovní jednotka byla považována za rizikovou, pokud plocha uměle přetvořených povrchů dosáhla nebo překročila 10 %. Jako potenciálně rizikové.byly vyhodnoceny ty útvary podzemních vod nebo pracovní jednotky, kde plocha uměle přetvořených povrchů dosáhla nebo překročila 5 % a zároveň byla nižší než 5 %. Výsledky hodnocení v oblasti povodí Odry jsou v tabulce TB 4.2f a v mapce MB 4.2f. Rizikových útvarů nebo pracovních jednotek podzemních vod v oblasti Odry pro uměle přetvořené povrchy je 26, což je 21 % z celkového počtu a 35 % z celkové plochy. Přílohy:
B.4.2.7. Trendy významných antropogenních vlivů k roku 2015Trendy významných antropogenních vlivů na podzemní vody k roku 2015 byly posuzovány individuálně podle typu vlivu a dostupných údajů. V zásadě se vždy jednalo o expertní odhad a výsledný trend byl označen jako stabilní, klesající nebo rostoucí..Vzhledem k nejistotám, souvisejících s expertním odhadem, nebyla použita další kvantifikace trendů. Pro bodové zdroje znečištění, zastoupené starými zátěžemi a historickými skládkami, byl v zásadě trend považován za stabilní. Rostoucí trend se u těchto zdrojů znečištění nepředpokládá, pouze v případě podrobných informací zjištěných, v databázi SEKM, může být konkrétní stará zátěž/skládka vyřazena, pokud bude sanace ukončena. U plošného znečištění dusíkem je ve výsledku trend považován za stabilní. Je to z toho důvodu, že na jednu stranu koncem 90. let bylo množství aplikovaných hnojiv na nejnižší úrovni za posledních dvacet let, avšak od té doby dochází k postupnému zvyšování. Zároveň lze předpokládat, že poroste atmosférická depozice dusíku. Proti tomuto trendu naopak působí zavedení účinných opatření k zabránění úniku dusíku do vod podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., kterým byly vymezeny zranitelné oblasti a od roku 2004 jsou v nich uplatňována opatření formou akčních programů. Výsledný pozitivní efekt akčních programů tak může být překryt mírně rostoucí spotřebou hnojiv a také pozvolna rostoucím přísunem dusíku prostřednictvím atmosférické depozice. Pro plošné znečištění podzemních vod pesticidy je obecně trend považován za klesající, neboť většina problematických pesticidů byla již od roku 2005 buď zakázána nebo jejich spotřeba omezena. U plošného znečištění acidifikujícími látkami je zásadní vstup dusíku, a to hlavně na lesní porosty atmosférickou depozicí. Na základě interpolace trendů podkorunové depozice dusíku k roku 2015, zjištěné na různých pilotních územích, byl propočítán předpokládaný vstup dusíku na lesní porosty v roce 2015, a stejně jako v případě hodnocení současného stavu, byl tento výsledek zkombinován se zranitelností horninového prostředí vůči acidifikaci. Tento výpočet byl prováděn pro každý útvar podzemních vod nebo pracovní jednotku samostatně. Pokud došlo ke změně kategorie výsledku z nerizikového stavu na potenciálně rizikový, byl trend považován za rostoucí. V ostatních případech byl trend označen jako stabilní. Výsledky hodnocení trendu acidifikace jsou v tabulce TB 4.2g a v přehledné mapce MB 4.2g. V oblasti povodí Odry byl rostoucí trend acidifikujících látek identifikován pouze u 6 útvarů podzemních vod nebo pracovních jednotek, což je pouze 5 % celkového počtu a pouze 6 % z celkové plochy. Pro hodnocení trendů odběrů podzemních vod bylo použito stejné hodnocení podílu odběrů k přírodním zdrojům, ale pro výhled k roku 2015 byly použity maximální průměrné roční hodnoty odběrů za šestiletí 2000 - 2005 vůči nejnižším přírodním zdrojům za stejné období, což reprezentuje možnou nejnepříznivější situaci. Vzhledem k tomu, že výsledky byly totožné s hodnocením současného stavu, byl trend odběrů podzemních vod pro všechny hydrogeologické rajóny v oblasti povodí Odry označen jako stabilní. Umělá infiltrace a vypouštění do podzemních vod v oblasti povodí Odry nezpůsobují v současné době rizikovost útvarů podzemních vod a nepředpokládá se, že by došlo k roku 2015 k jakékoliv změně. Pro ostatní významné antropogenní vlivy na podzemní vody (těžba uhlí a vliv urbanizovaných ploch) se k roku 2015 předpokládá stabilní trend. Přílohy:
B.4.2.8. Seznam rizikových vodních útvarů nebo pracovních jednotekRizikovost se pro jednotlivé typy antropogenních vlivů hodnotila buď v útvarech podzemních vod a jejich pracovních jednotkách nebo v hydrogeologických rajónech (pro odběry podzemních vod). Na rozdíl od charakterizace oblasti povodí, zpracovávané v roce 2004, není nutné výsledky interpolovat na útvary podzemních vod včetně rozhodování o jejich významnosti, proto je zde uveden pouze přehled útvarů a pracovních jednotek s uvedením nejhoršího výsledku rizikovosti. Ve výsledku jsou zohledněny i trendy. Pokud nějaký útvar či pracovní jednotka byly ve všech aspektech nerizikové, ale měly rostoucí trend, byly ve výsledku klasifikovány jako potenciálně rizikové. Výsledky rizikovosti odběrů podzemních vod byly vztaženy na všechny příslušné útvary podzemních vod nebo pracovní jednotky, které se v příslušném hydrogeologickém rajónu vyskytují. Rizikových útvarů nebo pracovních jednotek podzemních vod v oblasti Odry (z jakéhokoliv důvodu) je 36, což je 30 % z celkového počtu a 44 % z celkové plochy. Potenciálně rizikových útvarů nebo pracovních jednotek podzemních vod je 42, což je 34 % z celkového počtu a 32 % z celkové plochy, stejně tak nerizikových útvarů nebo pracovních jednotek podzemních vod je 44, což je 36 % z celkového počtu a 25 % z celkové plochy. Rizikovost u útvarů podzemních vod je zapříčiněna, jde-li o jakost, problematickými starými zátěžemi, zatížením dusíkem, pesticidy a acidifikací, z kvantitativního hlediska pak odběry podzemních vod a ovlivněním důlní těžbou. Výsledky hodnocení rizikovosti v oblasti povodí Odry jsou v tabulce TB 4.2h a v mapě MB 4.2h. Přílohy: |
|||||
