|
||||||
|
|
C.4. Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí 
C.4. Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředíProgramy opatření slouží k zajištění ochrany a udržitelného užívání vod v rámci oblasti povodí. Prostřednictvím stanovení a zavedení těchto programů se usiluje o dosažení dobrého stavu vod. Tam, kde dobrý nebo velmi dobrý stav již existuje, bude tento i nadále udržován. Programy opatření také stanovují časový plán jejich uskutečnění a rovněž tak strategii financování a lze je rozdělit do následujících okruhů: Sestavený výčet v programech u všech následujících kapitol uvádí popis opatření v tom smyslu, jaký vliv, nebo jaký problém opatření řeší (eliminuje), a jakým způsobem. Dále jsou uvedeny související právní předpisy ČR. Programy obsahují konkrétní opatření ve vztahu k tzv. rámcovým opatřením, vyplývajícím z Plánu hlavních povodí ČR, která jsou k dané kapitole uvedena. U těchto rámcových opatření jsou vymezeny možnosti jejich financování, tzn. zaručuje se možnost využití zdrojů finančních podpor na jejich splnění. Jsou zde dokládány i tzv. listy opatření, které jsou přílohou Plánu oblasti povodí. Listy opatření obsahují podrobné informace o každém z nich podle druhu těchto opatření. Listy mají celkem tři úrovně podrobnosti, označené pro přehlednost A, B a C (podrobnosti viz v úvodním textu k listům opatření kapitoly C). Program opatření je rozložen na jednotlivé etapy plánu oblasti povodí v závislosti na realizovatelnost opatření, na jejich finanční zajištění a na stav připravenosti. Klíčovým pro výběr opatření je hodnocení jeho přínosu, účinku a přiměřenosti vynaložených nákladů. V případě, že se navržená opatření ukáží jako nepřiměřeně nákladná, bude možno aplikovat výjimky. Vazba na významné vodohospodářské problémy stanovené v rámci mezinárodního povodí Odry V rámci Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním byly identifikovány následující významné vodohospodářské problémy nadregionálního významu:
Vedle výše uvedených problémů, které je nezbytné řešit na mezinárodní úrovni, existuje v povodí Odry řada dalších významných regionálních problémů hospodaření s vodou v oblasti povrchových a podzemních vod. Sem patří mimo jiné ekologické zlepšení morfologie drobných vodních toků, napojení údolních niv, přizpůsobení míry čištění odpadních vod v souladu s požadavky Rámcové směrnice, využívání podzemních vod, zatížení podzemních vod živinami a pesticidy, bodové zdroje znečištění podzemních vod v důsledku starých ekologických zátěží a regionálně významné těžební činnosti, ochrana před povodněmi (řešeno v kap. D). Na základě vymezení významných vodohospodářských problémů regionálního i nadregionálního významu byl navržen program opatření v Plánu oblasti povodí Odry. Vazba výše uvedených rámcových opatření na kapitolu C.4 je uvedena v následující tabulce:
C.4.1. Opatření vyvolaná požadavky právních předpisů ES v oblasti životního prostředíRozsah těchto opatření je definován Rámcovou směrnicí a ta opatření, která jsou zařazena do tzv. opatření základních, jsou upravena následujícími předpisy Evropského společenství:
Tyto směrnice jsou transponovány do českých právních předpisů. Jelikož jsou některá opatření, požadovaná směrnicemi ES, implementována na centrální úrovni, kdežto další opatření, patřící do základních, jsou zaváděna až s RS, dochází někde k jejich zdvojování ve více kapitolách. Z výše uvedeného důvodu tato kapitola obsahuje pouze popis jednotlivých směrnic, jejich účel, dopad, transpozici do českého právního řádu a odkaz na Plán hlavních povodí. Opatření vyvolaná těmito směrnicemi jsou uvedena v kapitolách C.4.2. - C.4.14. Pouze jediná směrnice – 85/37/EHS, o posuzování vlivů na životní prostředí – není uvedena v dalších kapitolách a obsahuje jediné opatření, v tom smyslu, že všechny plány oblastí povodí podléhají posouzení vlivů na životní prostředí. Následující schéma ukazuje na vztah jednotlivých směrnic k ostatním kapitolám.
C.4.1.1. Směrnice Rady 96/61/ES z 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištěníÚčelem této směrnice je docílit integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího v důsledku určitých činností, které jsou uvedeny v příloze I. této směrnice. Směrnice stanovuje opatření, která mají vyloučit, nebo pokud to není možné snížit emise z výše uvedených činností do ovzduší, vody a půdy, včetně opatření týkajících se odpadu, v zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. V ČR je tato směrnice transponována zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, a dále vyhláškou 572/2004 Sb., kterou se stanoví forma a způsob vedení evidence podkladů nezbytných pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování, a navazujícím nařízením vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování. Jelikož opatření vyvolaná touto směrnicí představují zejména obecné postupy k omezení znečištění, a jsou vesměs zahrnuta v kapitolách C.4.7. a C.4.8., jsou tato opatření uvedena v kapitole C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod, a v kapitole C.4.8. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění.
C.4.1.2. Směrnice Rady 91/271/EHS z 21. května 1991 o čištění městských odpadních vodTato směrnice se vztahuje k problematice odvádění, čištění a vypouštění městských odpadních vod a čištění a vypouštění odpadních vod z určitých průmyslových odvětví. Jejím cílem je ochrana životního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění výše uvedených odpadních vod. Na základě ustanovení, uvedených v této směrnici, mají členské státy povinnost vymezit citlivé oblasti podle kriterií uvedených v příloze II. této směrnice. Dále členské státy jsou povinny zajistit, aby městské odpadní vody, odváděné stokovými soustavami, byly před vypuštěním do citlivých oblastí čištěny podle přísnějších požadavků. Území celé ČR bylo vyhlášeno citlivou oblastí. Tato směrnice je v ČR transponována zákonem č. 254/2001 Sb., (zákon o vodách) v platném znění, zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, v platném znění, a navazujícími právními předpisy. Pro splnění vybraných požadavků této směrnice bylo ČR uděleno tzv. přechodné období do konce roku 2010. V návaznosti na to byla zpracována „Strategie financování implementace Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod“ a na ni navazující „Konkrétní seznam aglomerací ČR“, který zahrnuje rámcový popis opatření v aglomeracích v rozsahu uděleného přechodného období, tj. v aglomeracích s počtem ekvivalentních obyvatel vyšším než 2000. Plán hlavních povodí: Tabulka C.4. 1. – Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Jelikož opatření vyvolaná touto směrnicí jsou zaměřena na eliminaci znečištění z komunálních odpadních vod, kterými se zabývá také kapitola C.4.6., jsou opatření vyvolaná touto směrnicí uvedena v této kapitole C.4.6. Opatření k omezování, vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod.
C.4.1.3. Směrnice Rady 91/676/EHS z 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojůÚčelem této směrnice je:
Členské státy mají připravit pro vymezené ohrožené oblasti akční programy k dosažení cílů uvedených v článku 1 této směrnice do dvou let po prvním vymezení těchto oblastí. Tato směrnice je do české legislativy transponována zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, který v § 33 definuje zranitelné oblasti a ukládá tyto oblasti stanovit nařízením vlády, což bylo realizováno nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb., a kde je revidován rozsah zranitelných oblastí s účinností od 1.9.2007. Používání hnojiv je dále stanoveno zákonem č. 156/1998 Sb., o hnojivech, vyhláškou č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, vyhláškouč. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. Uvedeným nařízením vlády č. 103/2003 Sb. byl vyhlášen První akční program ČR s účinností od 1.ledna 2004 na období do r. 2007. Opatření Akčního programu představují systém opatření, která mají zajistit snížení rizika vyplavování dusíku do povrchových a podzemních vod. Zranitelné oblasti i akční program podléhají přezkoumání a úpravám každé čtyři roky. Druhý akční program ČR byl vyhlášen nařízením vlády č. 108/2008 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.103/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 219/2007 Sb. Tento Druhý akční program platí pro období 2008–2011. Zranitelné oblasti podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 219/2007 Sb., jsou zařazeny do Registru chráněných území v rozsahu vyjmenovaných katastrálních území. Plán hlavních povodí: Tabulka C.4. 2 – Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Jelikož cílem této směrnice je snížení znečištění ze zemědělských zdrojů, které je jedním ze zdrojů plošného znečištění, je výčet opatření vyvolaných touto směrnicí uveden v kapitole C.4.14. – Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění, která se věnuje problematice plošného znečištění.
C.4.1.4. Směrnice Rady 76/160/EHS, o jakosti vod ke koupáníÚčelem této směrnice je ochrana životního prostředí a veřejného zdraví. Směrnice stanovuje opatření k zajištění požadované jakosti vod ke koupání s výjimkou vod určených pro léčebné účely a vody užívané v plaveckých bazénech. V České republice byla směrnice 76/160/EHS o kvalitě vod pro koupání do legislativy transponována zákonem č. 254/2001 Sb., v jeho § 34. Dále jsou vlastní koupací oblasti definovány vyhláškou č. 159/2003 Sb., vydanou ministerstvy zdravotnictví a životního prostředí, kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob. Vyhláška v příloze stanovila na území ČR celkem 128 koupacích oblastí (lokalit), v oblasti povodí Odry je to celkem 25 koupacích oblastí. Vedle koupacích oblastí, definovaných vyhláškou č. 159/2003 Sb., jsou českou legislativou – zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví - stanovena a evidována také tzv. koupaliště ve volné přírodě, což jsou přírodní vodní plochy, které jsou označeny jako vhodné ke koupání. Na rozdíl od koupacích oblastí mají svého provozovatele. Směrnice Rady 76/160/EHS je nahrazena směrnicí 2006/7/ES, o řízení jakosti vod ke koupání, rovněž tak transponovanou do českých právních předpisů. Oblasti určené ke koupání jsou zařazeny do „Registru chráněných území“. Opatření jsou zajištěna formou stanovení ukazatelů a jejich limitní hodnotou (§ 34, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách). Plán hlavních povodí: Tabulka C.4.3. – Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Jelikož kvalita jakosti vod ke koupání je závislá zejména na eliminaci bodových zdrojů znečištění (zvláště městské odpadní vody), jsou opatření, vyvolaná touto směrnicí, řešena v kapitole C.4.6. Opatření k omezování, vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod.
C.4.1.5. Směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptákůÚčelem směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků je chránit všechny volně žijící ptáky na území členských států, a to jak jedince, hnízda a vejce, tak i jejich stanoviště. Pomocí tzv. ptačích oblastí navíc zajišťuje územní ochranu vybraných druhů ptáků pro jejich další přežití a zachování současného areálu rozšíření. Příkladem ptačích oblastí mohou být rybníky nebo rybniční soustavy, lesní komplexy i zemědělská kulturní krajina. Výběr oblastí probíhá většinou na základě kritérií pro určení tzv. významných ptačích území (Important Bird Areas - IBA), používaných mezinárodní organizací na ochranu ptáků Bird Life International. Ptačí oblasti, navržené výhradně podle odborných kritérií, vyhlašuje přímo vláda daného členského státu a současně s tím přebírá odpovědnost za udržení příznivého stavu ptačích populací druhu, pro který bylo příslušné území vyhlášeno. Opatření vyvolaná touto směrnicí jsou zejména:
Transpozice této směrnice byla provedena do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na základě ní a směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť je definována v § 45a-45i, tohoto zákona soustava chráněných území NATURA 2000. Na území ČR se nachází celkem 18 ptačích oblastí s jednoznačnou vazbou na vodní prostředí. V oblasti povodí Odry se nachází jedna ptačí oblast s jednoznačnou vazbou na vodní prostředí. Ptačí oblasti jsou zařazené do „Registru chráněných území“. Opatření na obnovu biotopů jsou jednak z okruhu bodových zdrojů znečištění, plošných zdrojů znečištění a z okruhu problematiky morfologie vodních toků. Výčet konkrétních opatření je uveden v následujících kapitolách:
C.4.1.6. Směrnice Rady 80/778/EHS ve znění směrnice 98/83/ES, o jakosti vody určené k lidské spotřeběÚčelem směrnice je chránit lidské zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě a zajistit, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá. Směrnice se nevztahuje na přírodní minerální vody a léčivé vody. Požadavky této směrnice byly do českého právního řádu transponovány zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Podle § 13, odst. 4, tohoto zákona Ministerstvo zemědělství zabezpečilo zpracování Plánů pro zlepšování jakosti surové vody odebírané za účelem úpravy na vodu pitnou, a to včetně časových harmonogramů jejich plnění jako podklad pro zpracování plánů oblastí povodí. Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu jsou zařazena do Registru chráněných území. Na základě výše uvedených požadavků této směrnice byly sestaveny Plány pro zlepšování jakosti surové povrchové vody odebírané za účelem úpravy na vodu pitnou. Ty se přímo vážou ke kapitole C.4.2. Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebu.
C.4.1.7. Směrnice Rady 96/82/ES, o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (Seveso)Účelem této směrnice je prevence závažných havárií, při kterých jsou přítomny nebezpečné látky, a omezení jejich následků pro člověka a životní prostředí. Na základě této směrnice musí členské státy zajistit, aby provozovatel byl povinen přijmout všechna nezbytná opatření k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků pro člověka a pro životní prostředí. Směrnice byla transponována do zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. Ve znění zákona č. 59/2006 Sb. stanovuje povinnosti právnických a podnikajících fyzických osob, které vlastní nebo užívají objekt nebo zařízení, v němž je umístěna vybraná nebezpečná látka nebo přípravek. Podle §§ 8, 9, 12, 14, zákona č. 59/2006 Sb. je provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A povinen zpracovat bezpečnostní program, bezpečnostní zprávu, sjednat pojištění odpovědnosti a zpracovat plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení. Opatření vyvolaná touto směrnicí jsou uvedena v kapitole C.4.8. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění.
C.4.1.8. Směrnice Rady 85/37/EHS, o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředíTato směrnice se vztahuje na posuzování vlivů těch veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, které by mohly mít na něj významný vliv. Členské státy mají podle této směrnice přijmout taková opatření, aby před vydáním povolení podléhaly záměry, které mohou mít významný vliv na životní prostředí v důsledku své povahy, rozsahu nebo umístění, posouzení z hlediska těchto vlivů. Do českého právního řádu je tato směrnice transponována do zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění).
Plán oblasti povodí podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., Plán hlavních povodí:
C.4.1.9. Směrnice Rady 86/278/EHS, o splaškových kalechÚčelem této směrnice je stanovení pravidel pro používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství tak, aby se zabránilo škodlivým účinkům na půdu, rostliny, zvířata a člověka, a zároveň, aby se podpořilo správné používání kalů z čistíren odpadních vod. Směrnice je do české legislativy transponována do zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a dále vyhláškou č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, kde jsou stanoveny technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě a mezní hodnoty koncentrací rizikových látek. Plán hlavních povodí: Tabulka C.4.4. – Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Kaly z čistíren odpadních vod se mohou za podmínek daných v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech, a vyhlášce č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů, použít v zemědělství. Jelikož mohou kaly využívané v zemědělství způsobovat kontaminaci vodního prostředí, jsou opatření vyvolaná touto směrnicí uvedená v kapitole C.4.14. - Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění.
C.4.1.10. Směrnice Rady 91/414/EHS, o prostředcích na ochranu rostlinÚčelem této směrnice je stanovení pravidel povolování přípravků na ochranu rostlin v obchodní formě, jejich uvádění na trh, používání a kontroly ve Společenství a uvádění jiných účinných látek, určených pro použití vymezené v čl.2 odst.1 této směrnice na trh a jejich kontroly ve Společenství. Do české legislativy je toto opatření transponováno do zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, dále zákonem č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh, a dále vyhláškou č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin. Plán hlavních povodí: Tabulka C.4.5. – Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Problematika používání přípravků na ochranu rostlin se vztahuje k oblasti plošného znečištění. Z tohoto důvodu jsou opatření, vyvolaná touto směrnicí, uvedená v kapitole C.4.14. – Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění.
C.4.1.11. Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlinSměrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je definována ochrana typů přírodních stanovišť a druhů rostlin a živočichů kromě ptáků. Hlavním cílem této směrnice je přispět k zajištění biologické rozmanitosti ochranou přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na území členských států. Současně je cílem opatření, přijímaných na základě této směrnice zachovat nebo obnovit příznivý stav přírodních stanovišť, druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Směrnice současně definuje soustavu Natura 2000, jejímž cílem je vytvořit spojitou evropskou ekologickou sít zvláštních oblastí ochrany. Součástí soustavy Natura 2000, definované směrnicí, jsou i dříve zmíněné ptačí oblasti (SPA). Transpozice této směrnice byla provedena do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na základě výše uvedené směrnice a směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků je definována v § 45a - 45i, tohoto zákona soustava chráněných území NATURA 2000. Na území celé ČR se nachází celkem 442 lokalit s jednoznačnou vazbou na vodní prostředí kde udržení nebo zlepšení stavu vody je důležitým faktorem pro vyskytující se druhy nebo stanoviště, v oblasti povodí Odry je takovýchto oblastí celkem 39. Evropsky významné lokality jsou zařazené do „Registru chráněných území“. Opatření na ochranu přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin jsou jednak z okruhu bodových zdrojů znečištění a plošných zdrojů znečištění, a jednak z okruhu týkajícího se problematiky morfologie vodních toků. Výčet konkrétních opatření je uveden v následujících kapitolách:
C.4.2. Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou využívat pro odběr vody určené pro lidskou spotřebuPopis opatření Účelem těchto opatření je zejména zlepšení jakosti vodních zdrojů a jejich ochrana proti jakémukoliv znečištění. Znečištění vodních zdrojů je způsobováno zejména zhoršenými odtokovými poměry, způsobenými odnosy půdy erozivní činností vody, zhoršením retenčních schopností krajiny a dále bodovými a difúzními zdroji znečištění. Mezi opatření, čelící těmto účinkům, lze zařadit stanovování ochranných pásem a způsob hospodaření v nich, sledování jakosti surové vody, a opatření zmíněná v Plánech pro zlepšení jakosti surové povrchové vody, odebírané za účelem úpravy na vodu pitnou. Další opatření představují vyhlášení citlivých oblastí (podle § 32, vodního zákona), u nichž jsou uplatňovány přísnější požadavky na čištění odpadních vod, a dále vyhlášení zranitelných oblastí (podle § 33, vodního zákona), ve kterých jsou území znečištěná nebo ohrožená dusičnany ze zemědělských zdrojů. Uplatněním všech těchto opatření se zajišťuje komplexní ochrana vodních zdrojů povrchových a podzemních vod užívaných pro odběr vody pro lidskou spotřebu. Související právní předpisy ČR
Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Tabulka C.4.6. – Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Vazba na významné problémy nakládání s vodami V oblasti povodí Odry byl identifikován tento následující významný problém nakládání s vodami:
Tabulka C.4.7. - Opatření uplatněná pro vody užívané nebo které se budou užívat pro odběr vody pro lidskou spotřebu ve vazbě na významné problémy nakládání s vodami
C.4.3. Opatření vyplývající z vodohospodářské bilance výhledového stavu množství a jakosti povrchových a podzemních vodPopis opatření Jedná se o opatření vyplývající z vodohospodářské bilance, kterou zajišťují v souladu s ustanovením § 5, odst. 3, vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, správci povodí. Vodohospodářská bilance výhledového stavu je definována v § 6, vyhl.č. 431/2001 Sb. Hodnocení výhledového stavu se sestavuje jednou za šest let a porovnává hodnoty výhledových odběrů vody a vypouštění vody s přirozenými průtoky a ovlivněnými průtoky simulovanými hospodařením s vodou ve vodních nádržích v delším výpočtovém období pro povrchové vody. Pro podzemní vody výhledové hodnocení množství podzemních vod obsahuje hodnocení množství ve významných hydrogeologických rajonech porovnáním odhadovaných, případně plánovaných odběrů podzemních vod s dlouhodobými průměrnými a minimálními hodnotami zdrojů. Sestavení vodohospodářské bilance výhledového stavu zajišťují příslušní správci povodí, tj. v oblasti povodí Odry státní podnik Povodí Odry. Tato opatření jsou směřována zejména na regulaci odběrů a vypouštění z hlediska množství a jakosti. Jelikož jakost povrchových a podzemních vod je ovlivněna bodovými a plošnými zdroji znečištění, je tato samostatně řešena v kapitolách C.4.6, C.4.7. a C.4.14. Z uvedeného důvodu je v kapitole C.4.3. řešeno pouze množství povrchových a podzemních vod. Uvádí technická opatření regulace množství povrchových a podzemních vod, jako jsou např. převody vody, dotace podzemních vod vodou povrchovou, apod. Související právní předpisy ČR
Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí: Tabulka C.4 8. – Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Vazba na významné problémy nakládání s vodami V oblasti povodí Odry nejsou identifikovány žádné významné problémy nakládání s vodami vyplývající z vodohospodářské bilance výhledového stavu množství a jakosti povrchových a podzemních vod.
C.4.4. Opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání vod včetně odůvodnění případných výjimekPopis opatření Účelem těchto opatření obecně je eliminovat nežádoucí vlivy zajišťování vodohospodářských služeb na množství povrchové a podzemní vody. Odběry povrchových a podzemních vod mohou v některých případech způsobit nedosažení environmentálních cílů. Jedná se zejména o napjatou vodní bilanci povrchových a podzemních vod, způsobenou např. nepříznivým poměrem mezi odběry a základním odtokem. Jde o správní opatření, kterými dochází k regulaci odběrů povrchových a podzemních vod a jejich akumulace. Podle zákona o vodách 254/2001 Sb. je potřeba povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, dochází-li k jejich odběru, u povrchových vod také pokud dochází k jejich akumulaci (§ 8). Povolení je časově ohraničené a jeho součástí je rovněž výše povoleného ročního odběru (§ 9). Pokud je odebíráno více než 6 000 m3.za rok nebo 500 m3 za měsíc, má provozovatel povinnost měřit množství a jakost odebrané vody a výsledky předávat správcům povodí. Stejně tak při objemu vody vzduté vodním dílem nad 1 000 000 m3 je povinnost měřit její objem a výsledky předávat správcům povodí (obojí § 10). Vodoprávní úřad může zároveň platné povolení k nakládání s vodami zrušit či změnit, pokud dojde ke změně minimálního zůstatkového průtoku nebo minimální zůstatkové hladiny podzemních vod, případně je-li to nezbytné ke splnění plánu oblasti povodí (§ 12). Minimální zůstatkový průtok je podle zákona o vodách takový průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku (§ 36). Minimální hladina podzemních vod je hladina, která ještě umožňuje trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a při které nedojde k narušení ekologické stability ekosystému vodních útvarů s nimi souvisejících (§ 37). Dalším opatřením je možnost úpravy manipulačních řádů podle § 47 vodního zákona, kde je uvedeno, že správa významných vodních toků může podávat podněty ke zpracování, úpravám a ke koordinaci manipulačních řádů vodních děl jiných vlastníků. Uplatňování výše uvedených opatření minimalizuje nebezpečí nevratných změn hydrogeologického režimu. Při citlivých úpravách odběrů povrchových a podzemních vod, doprovázených případnými změnami manipulačních řádů, bude zajištěn jak dobrý ekologický stav útvarů povrchových vod, tak nejdůležitější požadavky na užívání vod. Související právní předpisy ČR
Tabulka C.4.9. - Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Vazba na významné problémy nakládání s vodamiV oblasti povodí Odry jsou mezi významnými problémy nakládání s vodami, které mají vztah k problematice odběrů a vzdouvání vod, registrovány:
V oblasti povodí je stav ekologicky udržitelného nakládání s vodami zásluhou postupných úprav a revizí manipulačních řádů u klíčových uživatelů vody ošetřen jednotlivými vodoprávními rozhodnutími a pro žádný z bilančních ptofilů není třeba v plánovacím období do r. 2015 přijímat v tom smyslu nějaká významná opatření. Hlavním cílem do budoucna je tedy tento stav v uvedeném období udržet, zejména pak v některých exponovaných vodních útvarech, jak je uvádí tabulka C.4.10. Tabulka opatření Tabulka C.4.10. - Opatření pro regulaci odběrů a vzdouvání včetně odůvodněných případných výjimek ve vazbě na významné problémy nakládání s vodami Přílohy:
C.4.5. Opatření k zamezení přímému vypouštění do podzemních vod s uvedením případů povoleného vypouštěníPopis opatření: Opatření jsou směřována k ochraně podzemních vod. Přímé vypouštění do těchto vod se myslí vypouštěním znečišťujících látek do podzemních vod, aniž by prošly filtrací půdou nebo půdním podložím. Přímá vypouštění představují zejména:
Jedná se zejména o podchycení všech přímých vypouštění formou vydávání povolení. Současně platný právní řád předmětné přímé (bez průsaku půdou nebo půdním podložím) vypouštění neumožňuje a zřejmě k němu ani ve skutečnosti nedochází. Do podzemních vod je podle § 38, vodního zákona, umožněno pouze vypouštění odpadních vod z rodinných domů nebo staveb pro individuální rekreaci, a to pouze tzv. nepřímé (přes půdní vrstvy) a pokud neobsahují nebezpečné závadné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky. Související právní předpisy ČR
Vazba na významné problémy nakládání s vodami V oblasti povodí Odry nejsou identifikovány žádné významné problémy nakládání s vodami v okruhu přímého vypouštění do vod podzemních, protože žádné přímé vypouštění do podzemních vod zde ani neexistuje. Jak již uvedeno výše ojediněle u některých staveb pro individuální rekreaci a u rodinných domů dochází k vypouštění nepřímému (přes půdní vrstvy dle § 39, odst. 3, vodního zákona), to však negativně jakost podzemních vod nijak neovlivňuje.. Tabulka opatření Tabulka C.4.11. – Opatření k zamezení přímému vypouštění do podzemních vod
C.4.6. Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav na vodPopis opatření Bodové zdroje znečištění představují znečištění povrchových a podzemních vod látkami z komunálních odpadních vod, průmyslových odpadních vod a látkami vyskytující se ve starých ekologických zátěžích (SEZ). U komunálních a průmyslových odpadních vod se jedná o nedostatečnou vodohospodářskou infrastrukturu ve městech a obcích a průmyslových podnicích. Úniky látek do vodního prostředí ze SEZ jsou zapříčiněny zejména nekontrolovaným vznikem těchto SEZ (černé skládky) a často nedostatečným zabezpečením proti kontaminaci okolního prostředí. Specifickou problematikou je vypouštění (likvidace) slaných důlních vod do vodních toků. V této kapitole jsou uvedena veškerá opatření, která jsou zaměřena na eliminaci komunálních bodových zdrojů znečištění a opatření k eliminaci vypouštění slaných důlních vod. Opatření k eliminaci znečištění z průmyslových zdrojů a starých ekologických zátěží jsou samostatně řešena v rámci kapitoly C.4.7. Opatření k omezování komunálních bodových zdrojů, lze rozdělit do dvou kategorií:
Výstavba nebo intenzifikace ČOV má kromě snížení vnosu znečištění do povrchových vod kladný vliv i na zlepšení kyslíkového režimu v recipientu a při kombinaci eliminace organického znečištění a nutrientů se výrazně sníží riziko eutrofizace povrchových vod. Výstavbou nebo rekonstrukcí kanalizace dojde k podchycení vzniklých odpadních vod a jejich bezpečným odvedením na čistírny odpadních vod dochází k zamezení znečišťování půdního prostředí, povrchových a podzemních vod. V případě výstavby kanalizace s navazujícím čištěním odpadních vod jsou vytvářeny podmínky pro likvidaci žump a septiků, které jsou dalším rizikem pro vnos znečištění do prostředí. Související právní předpisy ČR
Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Tabulka C.4. 12. – Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Vazba na významné problémy nakládání s vodami V oblasti povodí Odry byly identifikovány následující významné problémy nakládání s vodami, které mají vztah ke komunálním bodovým zdrojům znečištění:
K řešení těchto problémů a dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu jsou navrhovaná Plánem příslušná opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod, a to ve dvou časových krocích. Pro první plánovací období 2010 – 2015 jsou všechna opatření součástí Programu opatření a jsou navrhována k realizaci v tomto období, na to pak navazují opatření pro období po roce 2015. Jejich přehled v uvedeném časovém členění udávají tabulky C.4.13a a C.4.13b. Obecná doporučení a správné postupy v oblasti vypouštění v obcích do 500 obyvatel a u drobných znečišťovatelů jsou uvedeny v listu opatření OD100120 - Drobní znečišťovatelé a menší obce do 500 obyvatel. Kombinovaný způsob stanovování emisních limitů Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23.10.2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice) v odstavci č. 40 preambule stanoví, že vodní politika Společenství má být založena na sdruženém/kombinovaném přístupu při stanovování hodnot emisních limitů. Kombinovaný způsob stanovování emisních limitů je požadován v § 38 odst. 5 vodního zákona, kde se říká: „Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění (tzv. emisní limity). Přitom je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod (tzv. imisními standarty) a ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod (tzv. emisní standardy).“ Kombinovaný způsob stanovování emisních limitů je podrobně definován v § 2 písmeno j) Nařízení vlády č. 229/2007 Sb. jako „způsob stanovení cílových emisních limitů při současném dodržení emisních a imisních standardů a cílového stavu vod ve vodním toku s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování vod. Postup stanovování emisních limitů, který kombinuje emisní a imisní požadavky není zcela novým postupem. Předchozí nařízení vlády č. 171/1992 Sb. a č. 82/1999 Sb. jej umožňovala rovněž aplikovat. Nebyl však pro vodoprávní úřady povinný. Novým prvkem je jeho aplikace a to od 1.1.2010. Tabulka C.4.13a - Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod ve vazbě na významné problémy nakládání s vodami, do roku 2015 Významný problém nakládání s vodami:
1 - Dosažení požadovaných imisních standardů organického znečištění ve vodních tocích a vodních nádržích Tabulka C.4.13b - Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav na vod ve vazbě na významné problémy nakládání s vodami, po roce 2015 Přílohy:
C.4.7. Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vodPopis opatření Zvlášť nebezpečné látky představují vybrané látky na základě jejich toxicity, perzistence a bioakumulace vůči vodnímu prostředí a jsou vyjmenované v příloze 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Dle tohoto zákona je cílem ochrany vod jako složky životního prostředí snížení znečištění nebezpečnými látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných látek. Průmysl, zejména chemický, produkuje a užívá množství látek, které jsou závadné pro lidi i přírodní prostředí a přes poměrně striktní předpisy pro nakládání s nimi se mohou tyto látky dostat do podzemních a povrchových vod v důsledku úniků nebo vypouštěním odpadních vod, ve kterých jsou obsaženy. Stará ekologická zátěž – SEZ (environmentální, ekologická závada, kontaminované místo), je obvykle definovaná jako úroveň znečištění, u které nelze vyloučit negativní důsledky pro zdraví člověka nebo jednotlivé složky životního prostředí. SEZ vznikly dlouhodobou průmyslovou a zemědělskou činností (bodové zdroje) v uplynulých letech, zpravidla před privatizací. Zátěže se v naprosté většině případů koncentrují do podzemních vod a horninového prostředí, odkud mohou být vyplavovány i do povrchových vod. Jedná se o opatření, která vyplývají zejména z Programu na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami. Tato opatření jsou zaměřena jednak na eliminaci znečištění z průmyslových zdrojů, ve vazbě na povrchové vody, a dále ve vazbě na podzemní vody, na staré ekologické zátěže. Nejefektivnější způsob odstranění těchto látek z odpadních vod je eliminovat jejich vznik opatřeními ve výrobě, která jsou často spojena s přechodem na výrobní technologii vyšší úrovně. K tomu je nutno ve smyslu příslušných ustanovení právních předpisů využít nejlepší dostupné techniky z hlediska ochrany životního prostředí i technické a ekonomické dostupnosti. Odpadní vody z průmyslových výrob se před jejich vypuštěním do vodního toku předčišťují, nebo čistí v průmyslových čistírnách odpadních vod a následně jsou společně čištěny s městskými odpadními vodami. Základním problémem SEZ je jejich identifikace a určení jejich rizikovosti pro zdraví člověka a jednotlivé složky přírodního prostředí. Celý proces sanace, který má končit eliminací dopadů ze SEZ, je proto nutné provádět v etapách a dle jejich výsledků rozhodovat o dalším postupu. Související právní předpisy ČR
Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí V následující tabulce jsou uvedena související rámcová opatření tak jak jsou specifikována v kapitole 4. Souhrn opatření k realizaci včetně strategie jejich financování. Tabulka C.4.14. – Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Vazba na významné problémy nakládání s vodami V oblasti povodí Odry byly identifikovány následující významné problémy nakládání s vodami, které mají vztah k omezování vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod:
Tabulka C.4.15. - Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod Přílohy:
C.4.8. Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištěníPopis opatření I přes poměrně striktní předpisy pro nakládání s látkami závadnými po lidi i přírodní prostředí dochází v průmyslu (zejména chemickém) k úniku nebo vypouštění odpadních vod, které tyto látky obsahují. Havarijní znečištění má často katastrofální důsledky na vodní biotu. Jedná se o opatření potřebná k prevenci významných úniků znečišťujících látek z technických zařízení a k prevenci nebo zmírnění následků událostí způsobujících havarijní znečištění, jako např. v důsledku povodní, a to včetně detekčních nebo varovných systémů k těmto účelům. Jedná se i o havárie, které nemohly být rozumně předvídány, včetně všech přiměřených opatření ke snížení ohrožení vodních ekosystémů. Každý uživatel látky registrované v integrovaném registru znečišťování je povinen ohlásit (dle zákona o integrované prevenci) užívání a množství produkované registrované látky v emisích. Každý objekt, v němž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, musí mít zpracován systém prevence závažných havárií s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, na hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí. Související právní předpisy ČR
Vazba na významné problémy nakládání s vodami V oblasti povodí Odry nejsou identifikovány žádné významné problémy nakládání s vodami v okruhu havarijního znečištění vod. Tabulka opatření Tabulka C.4.16. – Opatření k prevenci a snížení dopadů případů havarijního znečištění
C.4.9. Opatření u vodních útvarů, u nichž je nepravděpodobné dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředíPopis opatření Dodatečná opatření jsou určena pro takový vodní útvar, kde monitoring nebo jiné údaje naznačují, že cíle stanovené pro příslušný vodní útvar nebudou pravděpodobně dosaženy. Dodatečná opatření představují zejména nástroj k dosažení cílů stanovených pro příslušný vodní útvar a mohou představovat i přijetí méně přísných environmentálních kvalitativních cílů podle postupů stanovených v příloze V RS 2000/60/ES. V případech, kdy jsou tyto příčiny důsledkem okolností přírodní povahy nebo vyšší moci, které jsou výjimečné a nemohly být rozumně předvídány, zejména extrémní povodně a období déletrvajícího sucha, může členský stát označit dodatečná opatření za prakticky neuskutečnitelná s přijetím výjimek pro daný vodní útvar. Související právní předpisy ČR
Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Tabulka opatření Dodatečná opatření nelze v tuto chvíli určit vzhledem k tomu, že budou uplatňována až po realizaci přijatých základních opatření.
C.4.10. Doplňková opatření nezbytná pro splnění přijatých cílů ochrany vod jako složky životního prostředíPopis opatření Doplňková opatření jsou opatření navržená a realizovaná k doplnění základních opatření. Typy doplňkových opatřeních mohou být v souladu s vyhláškou č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, navrhovány např. podle přílohy VI Směrnice 2000/60/ES. Doplňková opatření mohou být rovněž přijata s cílem zabezpečit dodatečnou ochranu nebo zlepšení vod, na než se vztahuje Rámcová směrnice 2000/60/ES. Okruh doplňkových opatření je dán přílohou VI RS 2000/60/ES a je následující: legislativní nástroje; administrativní nástroje; ekonomické nebo fiskální nástroje; sjednané environmentální dohody; regulování emisí; kodexy správných postupů; znovuzřízení a obnova mokřadů; regulace odběrů vody; opatření na ovlivňování požadavků (nároků), mimo jiné podpora adaptované zemědělské výroby jako je pěstování plodin s malou vláhovou potřebou v oblastech trpících suchem; opatření zaměřená na účinnost a opakované využití, mimo jiné podpora úsporných technologií v průmyslu a postupů zavlažování šetřících vodu; stavební projekty; odsolovací stanice; revitalizační projekty; umělé doplňování zvodní; vzdělávací projekty; výzkumné, vývojové a demonstrační projekty; další relevantní opatření. Související právní předpisy ČR
Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí V následující tabulce jsou uvedena související rámcová opatření, tak jak jsou uvedena v kapitole 4. Souhrn opatření k realizaci včetně strategie jejich financování. Tabulka C.4.17. – Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Tabulka opatření
C.4.11. Příspěvek ke snížení znečištění mořských vodPopis opatření: Jedná se zejména o opatření na předcházení a odstraňování znečištění mořského prostředí a k zastavení nebo postupnému odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek, s konečným cílem dosáhnout koncentrací v mořském prostředí blízkým hodnotám pozadí pro přirozeně se vyskytující látky a blízkým nule pro uměle vyráběné syntetické látky. Jelikož Společenství a členské státy jsou smluvními stranami různých mezinárodních dohod obsahujících důležité závazky na ochranu mořských vod před znečištěním, má směrnice 2000/60/ES přispět a umožnit Společenství a členským státům splnit závazky vyplývající z těchto mezinárodních dohod. Jedná se o příspěvek veškerých opatření, která jsou zaměřena na eliminaci plošných a bodových zdrojů znečištění. I když jsou tato opatření primárně určena na eliminaci zdroje znečištění ve vodním útvarů, podílí se všechna opatření na snížení znečištění mořských vod. Související právní předpisy ČR:
Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Související rámcová opatření jsou uvedena v kapitolách C.4.6., C.4.7., C.4.8. a C.4.14. Vazba na významné problémy s nakládáním s vodami Žádné významné problémy nejsou přednostně směřovány ke snížení znečištění mořských vod, nicméně k tomu přispívá vyřešení významných problémů jako jsou:
Vodní útvary, které jsou zasaženy těmito významnými problémy jsou uvedeny v kapitolách C.4.6., C.4.7., C.4.8. a C.4.14. Tabulka opatření
C.4.12. Opatření k aplikaci principu „znečišťovatel platí“Popis opatření Jedná se o opatření, která budou zajišťovat finanční účast znečišťovatele na využívání vodních zdrojů a na realizaci opatření pro eliminaci jím produkovaného znečištění (pokud ještě není zajištěna). Přitom se bude vycházet ze současných ekonomických nástrojů uplatňovaných v ČR, jak vyplývají z národních právních předpisů. S ohledem na současný stav v přípravě oceňování přírodních zdrojů se nepředpokládá, že bude v této fázi plánování uplatňována v oblasti vodohospodářských služeb úhrada jiných environmentálních nákladů, než jsou poplatky za odebrané množství podzemní vody, vypouštění odpadních vod do vod povrchových a platby za odběry povrchové vody. Přitom bude sledováno na jedné straně dosažení návratnosti nákladů za vodohospodářské služby a na druhé straně sociální únosnost navržených opatření. Související právní předpisy ČR
Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí V směrné části, v kapitole D.1.1. je uvedeno:
Vazba na významné problémy nakládání s vodami Byl označen následující významný problém nakládání s vodami, který nebyl identifikován ke konkrétním vodním útvarům, ale je směřován k celé oblasti povodí Odry:
Tabulka opatření Tabulka C.4.18. – Opatření k aplikaci principu znečišťovatel platí
C.4.13. Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciáluPopis opatření V minulosti provedené technické zásahy do přirozené trasy koryt vodních toků měly za následek ztrátu jejich přirozené členitosti. Technické zásahy zpravidla spočívaly ve změně trasy vodních toků tak, aby co nejméně překážela při zemědělském využívání, umožnila územní rozvoj osídlení, průmyslu, dopravní infrastruktury, atd. Celkově úpravy přinesly tyto hlavní problémy: zrychlení běžných i povodňových průtoků, omezení migrace vodních živočichů nevhodným průtokovým režimem a migračními překážkami, snížení samočisticí schopnosti vodního toku, apod. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že se jedná o opatření, která mají napravovat naznačené problémy, převážně v extravilánech a zemědělské krajině. Obecně lze hovořit o těchto opatřeních - o rybích přechodech, rybích úkrytech, odstranění zakrytých (zatrubněných) úseků toků, o obnové přirozené členitosti koryt toků, o aktivaci, obnově a zřizování postranních ramen, tůní a mokřadů, o hospodaření na rybnících, atd. Použitím těchto opatření lze dosáhnout přiblížení se přirozenosti vodního toku obnovou jeho členitosti, vytvoření přirozených úkrytů a podmínek pro život ryb, pro obnovu migrační prostupnosti, retence vody v území a zvýšení krajinotvorné a estetické funkce toku. Stanovení podmínek pro dosažení cílů oblastí pro ochranu stanovišť a druhů je vymezeno plány péče, které určují opatření pro zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany. Plány péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů, tedy i jako podklad pro zpracování plánů oblastí povodí. Související právní předpisy ČR
Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Tabulka C.4.19. – Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí V rámci prioritní oblasti horní Opava se navrhuje do roku 2015 příprava revitalizace řeky Opavy od přehradního profilu Nové Heřminovy po město Krnov, dále příprava revitalizace části zátopy údolní nádrže Nové Heřminovy a také příprava realizace obtokového kanálu k zajištění migrační prostupnosti pro tuto budoucí nádrž (blíže viz kapitola D.4.5.1 a list opatření OD130131). Vazba na významné problémy nakládání s vodami V oblasti povodí Odry byly identifikovány následující významné problémy nakládání s vodami, které mají vztah k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek:
K řešení těchto problémů a dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu jsou navrhovaná Plánem příslušná opatření revitalizační povahy a to ve dvou časových krocích. Opatření v prvním plánovacím období 2010 – 2015 a na to navazující opatření v letech 2016 – 2027. Jejich přehled v uvedeném časovém členění udávají tabulky C.4.20a a C.4.20b. Tabulka C.4.20a - Revitalizační opatření včetně zajištění migrační propustnosti na vodních tocích v oblasti povodí Odry, navrhovaná do r. 2015 Tabulka C.4.20b Revitalizační opatření včetně zajištění migrační propustnosti na vodních tocích v oblasti povodí Odry
C.4.14. Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištěníPopis opatření Plošné znečištění je způsobováno zejména zemědělskými zdroji z intenzivní živočišné a rostlinné výroby, kde se používají dusíkatá hnojiva, někdy v nadměrné míře. Dále se jedná o způsoby hospodaření se statkovými hnojivy, o erozi půdy a používání rostlinných ochranných prostředků. Za významné plošné zdroje znečištění lze považovat hlavně znečištění dusičnany ze zemědělství a z atmosférické depozice, dále ale i znečištění fosforem z eroze, a znečištění pesticidy ze zemědělství. K problematice plošných zdrojů znečištění jsou v ČR vyhlášeny od roku 2003 zranitelné oblasti podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., jenž stanoví i opatření, která jsou ve zranitelných oblastech povinná a která minimalizují úniky dusíku ze zemědělského hospodaření a snižují erozi. Patří sem i postupný zákaz používání pesticidů na zemědělsky využívaných půdách, omezování plošného znečištění z atmosférické depozice. To vše, má směřovat ke snižování emisí dodržováním platné legislativy, hospodařením se statkovými hnojivy, racionalizací výživy rostlin a organizačními protierozními opatřeními. Hlavním pozitivním efektem, který se předpokládá po realizaci opatření, je snížení koncentrací dusíku a fosforu ve vodním prostředí. Související právní předpisy ČR
Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí V následující tabulce jsou uvedena rámcová opatření, tak jak jsou uvedena v kapitole 4. Souhrn opatření k realizaci včetně strategie jejich financování. Tabulka C.4.21. – Související rámcová opatření ve vazbě na Plán hlavních povodí Vazba na významné problémy nakládání s vodami V oblasti povodí Odry byly identifikovány následující významné problémy nakládání s vodami, které mají vztah k problematice plošných zdrojů znečištění:
Tabulka C.4.22 – Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění ve vazbě na významné problémy nakládání s vodami Přílohy:
Shrnutí programu opatření na úseku ochrany vod jako složky životního prostředíMimo opatření obecných, správních, provozních či opatření administrativní povahy, těžiště jejich programu v plánu oblasti povodí Odry spočívá v realizaci opatření konkrétních. Jejich zavedení je plánováno nejpozději do r. 2012. Do tohoto roku plán obsahuje po jednotlivých obcích výčet 119 položek opatření k omezování vypouštění z bodových zdrojů jakož i opatření jiných, které mají vliv na stav povrchových vod. Co se týká kanalizací a čištění odpadních vod by náklad na jejich realizaci měl činit 15,428 mld. Kč, z toho 15,15 mld. Kč v Moravskoslezském kraji a 278 mil. Kč v Olomouckém kraji. Kromě toho jsou navržena 4 opatření u průmyslových podniků a jde-li o podzemní vody, tak 28 sanací starých ekologických zátěží Po dvouletém sledování (2013 -214) a vyhodnocení (2013) účinku zavedených opatření budou opatření následující v období let 2016 - 2024 zaměřena především na odkanalizování a čištění odpadních vod z obcí s počtem obyvatel od 500 do 2000, na něž se nedostalo v předchozím období. Uvažuje se, že bude nutno je provést přibližně v 50 lokalitách, u obcí s počtem obyvatel do 500 se předpokládá individuální likvidace jejich odpadních vod. U konkrétních opatření po roce 2016 odhadovaný náklad na ně činí 3,8 mld. Kč. Opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí jsou uplatňována zejména (ale nejen) ve vodních útvarech, ve kterých byl identifikován významný problém nakládání s vodami, nebo které byly vyhodnoceny, že se nachází v nevyhovujícím stavu. Samostatným okruhem opatření na úseku zlepšení celkového ekologického stavu vod, a zejména pak zlepšení morfologické stránky koryt vodních toků, jsou revitalizace těchto toků a zprůchodnění migračních překážek na nich pro organizmy vázané na vodu, především pro ryby. V rámci toho je do r. 2012 plánováno celkem 29 akcí za 505 mil Kč., z toho odstranění 8 migračních překážek na páteřních tocích oblasti (za 167 mil Kč). Po roce 2016 je navrhováno dalších 51 akcí o předpokládaném nákladu kolem 1 025 mil. Kč. |
|||||
