|
||||||
|
|
D.4. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy 
D.4. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavyZe stanovených cílů ochrany před negativními dopady extrémních hydrologických situací a pro zlepšování vodního režimu krajiny vyplývá návrh konkrétních opatření, které lze přiřadit k několika typům a způsobům, jak požadovaných efektů dosáhnout. V případě povodňové ochrany, zaměřené v tomto plánu výhradně na obytnou zástavbu a ochranu intravilánů obcí, se opatření zaměřují na zkapacitnění koryt vodních toků a v části případů – zejména pak těch, kde dispozice intravilánů to neumožňuje - na vytvoření nových retenčních prostor k zachycování části objemu povodní. Významnou částí této kapitoly je komplex opatření k řešení ochrany před povodněmi v tzv. prioritní oblasti horní Opavy, jak to ukládá Plán hlavních povodí ČR Konkretizace jednotlivých návrhů tohoto oddílu pro nejbližší plánovací období jako celek patří k jednomu ze základních výstupů celého plánu oblasti povodí. Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit negativní ovlivnění bioty vázané na vodní tok a navazující ekosystémy v některých lokalitách v souvislosti s realizací jednotlivých navržených opatření, je v dalším samozřejmě zapotřebí konkrétní projektové záměry předložit příslušným orgánům ochrany přírody ke schválení. V případě opatření lokalizovaných do prostoru ZCHÚ, EVL a/nebo ptačích oblastí se bude postupovat v souladu s § 45i, resp. § 67 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. K prevenci povodňové ochrany patří i regulace využívání záplavových území podél vodních toků, s čímž souvisí jejich stanovování a upřesňování. Ke zmírňování následků povodní však vede i řada opatření ostatních. Sem patří zejména opatření směřující ke zvýšení retenční schopnosti krajiny, v současnosti dosažitelné prakticky pouze komplexními pozemkovými úpravami ve smyslu zákona č. 139/2002 Sb. V tom smyslu jsou to i některé typy revitalizací říčních systémů (srovnej podkapitola C.4.13). Z operativních opatření na ochranu území před povodněmi se pak mj. bude jednat zejména o zdokonalování hlásné, varovné a předpovědní služby. Mimo problematiku povodní je v závěru této kapitoly hodnocena i zabezpečenost užívání vod v oblasti povodí během sucha.
D.4.1. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy - kapacity koryt vodních tokůKapacita odtokových cest v údolních nivách vodních toků a v jejich korytech je jedním z hlavních kriterií dostatečnosti zabezpečení každého prostoru před povodněmi. Příznivější relace mezi stupněm ochrany před povodněmi a průtočností říčních niv lze sice dosáhnout více způsoby, z hlediska času a většinou i nákladovosti je zpravidla nejschůdnější cestou zvětšení průřezového profilu koryta toku. V širším slova smyslu lze k opatřením tohoto druhu řadit i výstavbu inundačních hrází podél území, která mají být ochráněna. Ostatní způsoby, jak dosáhnout snížení relace průtoků ve vztahu k protipovodňové zabezpečenosti, jsou buď doplňkového charakteru a zpravidla dlouhodobé povahy s výraznou závislostí na hospodářském využívání území a majetkové držbě v něm, nebo - jde-li o získávání umělých retenčních prostor – s výraznějším zásahem do celkové struktury území. K tomuto druhému typu řešení se přistupuje většinou až tehdy, kdy územní uspořádání ochraňované zástavby zvětšení průtočnosti koryta v potřebném rozsahu neumožňuje. Nejúčinnější bývá kombinace přístupů, vedoucí k vytváření celkově příznivějších poměrů na úseku ochrany před povodněmi. Kombinovaný přístup je promítnut i do tohoto plánu pokud některá zkapacitnění nelze vyvinout tak, aby patřičné ochrany bylo dosaženo jednorázovým postupem (případ prioritní oblasti horní Opavy a potoka Porubky v Ostravě). Po vyhodnocení současného stavu zabezpečenosti území proti povodním, po vyhodnocení rozsahu osídlení a počtu obyvatel, kteří jsou povodněmi ohrožováni, a po vyhodnocení kritických míst omezujících průtočnost koryt toků a údolních niv, je tedy navržena pro toky všech tří hlavních správců sestava míst a úseků toků, kde by se mělo přistoupit ke zvýšení kapacity koryt toků proti dnešnímu stavu. Extrémní srážky bouřkového typu způsobily na konci června 2009, čili v době, kdy návrh plánu byl dopracováván, v některých lokalitách povodně, které vedly až ke ztrátám na životech, způsobily miliardové škody na majetku obcí a občanů, a destrukcí způsobily i ztrátu funkce koryt určitých toků (zpravidla menších) coby bezpečného recipientu území. V tomto směru bude nutno v prvé řadě tuto funkci koryt toků co nejspíše obnovit a povodňové škody na nich odstranit. Jedná se především o koryta toků v prostoru Moravské Brány (Luhy, Jičínky, Zrzávky, Husího potoka) a v podhůří Rychlebských hor (Skorošického potoka, Mlýnského potoka), toků to většinou ve správě LČR a ZVHS. Z větších pak jde o Vidnávku s jejím pravostranným přítokem Černým potokem ve správě s.p. Povodí Odry. Vezmou-li se v úvahu pak opatření mimo rámec odstranění uvedených škod, tzn. ta, která,v podobě zkapacitnění koryt toků a zřízení hrází jsou jako součást plánu opatřeními novými, jejich návrh vychází z dosud přijímaných a doporučovaných kriterií, jak to bylo uvedeno výše. Vychází případně i z výsledků hlubších analýz rizik, které z výskytu povodní při současné průtočnosti toků plynou a které byly dosud v některých případech (horní Opava, Ondřejnice, Odra v Odrách, Odra pod Ostravou) zpracovány. Při podrobném návrhu jednotlivých opatření je potřeba citlivě zvažovat možné dopady zkapacitnění koryt na celkové urychlení odtoku a tam, kde je to možné využívat i rozlivů a odsazených hrází (viz. D.4.8.). Současně je vhodné volit při realizaci postupy, které zamezí možnému zhoršení ekologického stavu nebo potenciálu dotčených VÚ, tzn. preferovat tzv. přírodě blízká opatření. Souhrn opatření je navržen v místech, kde je veřejný zájem na dosažení ochrany největší a je navržen v rozsahu, jenž je zvládnutelný plánovacím období. Podle dikce Plánu hlavních povodí ČR jej tvoří výčet akcí, které jsou:
Podstatná část úseků toků, kde je zvýšení průtočnosti koryt navrhováno, již v minulosti nějak upravována byla a nová opatření zde je nutno provést vesměs proto, že úroveň ochrany vzhledem k dnešnímu charakteru území již nedostačuje nebo si situace celkově vyžaduje opakovaný zásah. Návrh opatření týkající se zkapacitnění koryt vodních toků a ohrázování, obsahuje celkem 76 míst, kde je bude třeba realizovat (tab. TD 4.1a) Náklady na realizaci, které jsou s nimi spojeny, činí 2034 mil Kč, z toho 1,937mld. Kč v MS kraji (69 lokalit) a 96 mil. Kč v Olomouckém kraji (7 lokalit). Na tocích ve správě s.p. Povodí Odry to je 32 akcí za 1443 mil. Kč, na tocích ZVHS 11 za 173 mil. Kč a na tocích LČR to je v 30 případech za 267 mil. Kč. Opatření se celkem týkají 43 vodních útvarů, nejvíce jich je navrhováno ve VÚ číslo 18, 81 a 86 po 4 opatřeních. K opatřením v působnosti státního podniku Povodí Odry, který spravuje nejvodnější vodní toky v oblasti a vodní díla (VD) na nich, se řadí i ta, která slouží k odčiňování důlních škod na tocích (opatření preventivní a i na odčinění škod již proběhlých), a ta, která jsou na podporu zvyšování bezpečnosti vodních děl. První z nich, týkající se důlních škod a tzv. programu Revitalizace Moravskoslezského kraje, si do roku 2015 vyžádají nákladů 471 mil. Kč, opatření ve prospěch bezpečnosti vodních děl 969 mil. Kč mld. Kč (všechna tato opatření viz tab. TD 4.1c) Na podporu bezpečnosti vodních děl se kromě akcí uvedených v tab. TD 4.1a předpokládají opravy drenáže levého zavázání na vodním díle (VD) Šance, oprava levé větve potrubí na VD Těrlicko, oprava těsnosti dilatačních spár na VD Žermanice a oprava koruny hráze na VD Kružberk, o celkovém nákladu kolem 215 mil. Kč Dále se do r. 2015 předpokládají opravy vodních děl o celkovém nákladu kolem 500 mil. Kč, a to zejména hrazení bystřin Tyry a Mohelnice, 3 spádových objektů na Ostravici, 3 spádových objektů na Olši a přivaděče vody od jezu Vyšní Lhoty z povodí Morávky do povodí Lučiny pro údolní nádrž Žermanice. Věcně k nejvýznamnějším lze řadit potřebu opatření, která se týkají tzv. horní Opavy, tzn. jejího úseku odshora od pramene až po ústí Moravice. Povodí a vodní útvary k tomuto profilu vytváří prioritní oblast deklarovanou Plánem hlavních povodí ČR. Řešení povodňové ochrany vychází v tomto prostoru z usnesení vlády ČR č.444 ze dne 21.dubna 2008. Předpokládá se, že souhrn opatření bude obsahovat kromě jiného úpravy koryta řeky Opavy v úseku od přehradního profilu Nové Heřminovy po město Krnov a lokální úpravy níže po toku až po město Opavu. V tomto plánovacím období do roku 2015 se jedná o přípravu realizace těchto opatření. Blíže viz kapitola D.4.5.1 a list opatření OD130131. Mimo jmenovitou prioritní oblast jsou do návrhu opatření zahrnuta ta, která jsou řazena mezi prioritní opatření povodňové prevence s prokazatelným efektem snížení rizika z povodní. Nejvýznamnějšími z nich jsou opatření lokalizovaná v prostoru Ostravské aglomerace v okrajových oblastech „velké“ Ostravy (Poruba, Koblov, Hrušov, Přívoz, Antošovice, Hrabová) a v prostoru Bohumínska. Je jich celkem 14, celkový náklad na jejich realizaci se předpokládá cca 476 mil. Kč. Zbývající prioritní opatření jsou lokalizována v jednotlivých obcích, a to v 18 případech na tocích ve správě Povodí Odry, 7 na tocích ZVHS a 29 tocích LČR. Opatření na tocích LČR mají ochraňovat zástavbu obcí vesměs před boční a hloubkovou erozí. Kromě toho se v působnosti LČR nadále jak doposud počítá s protierozními opatřeními na lesních půdách, na hrazení, na sanaci nátrží a erozních rýh atd. k plnění funkce lesa (vyplývá z § 35, lesního zákona), které si vyžádá nákladů přibližně 8 mil. Kč.rok-1. Nad rámec řešení iniciovaných podle uvedených zásad a kriterií správci toků jsou do návrhu zahrnuta v několika málo případech i opatření na tocích, navrhovaná některými obcemi (jinak opatření iniciovaná obcemi se převážně týkají výstavby místních poldrů - viz D.4.3). V nomenklatuře Plánu hlavních povodí ČR jsou všechna výše uvedená opatření mimo rámec prioritní oblasti horní Opavy zařazena mezi „Protipovodňová opatření podél vodních toků“. V některých případech může vytvářet určité problémy odvodňování zaplavených území, která jsou zasažena povodněmi většími, než je návrhový průtok provedených opatření. Naštěstí v poměrech oblasti povodí Odry není tato otázka dominantní vzhledem ke všeobecně vyšším sklonům území, jak jsou pro ni charakteristické. U ohrázování toků, kde jsou sklony nižší, je odvodnění projekčně převážně řešeno hrázovými propustěmi. Kromě toho v poměrech oblasti povodí Odry, v níž rozsah inundací není co do ploch místně tak extrémně rozsáhlý, je odvodnění zahrázových území zvládnutelné za povodní i dnešními kapacitními čerpacími agregáty, jimiž dnešní hasičské a krizové štáby většinou disponují. Na poddolovaném území je tato otázka vesměs řešena celkovou koncepcí sanace vlivů poddolování, jako je vytváření vodních ploch, zahaldování prostorů, zvyšování terénu, atd. Pokud jde celkově o opatření na ochranu před povodněmi na vlastních korytech vodních toků, ta obecně vzato většinou nemají příznivý vliv na ekologický stav příslušných vodních útvarů. Konkrétní sestava opatření, která byla zařazena do tohoto plánu, však nepříznivé ovlivnění proti současnému stavu příliš nezpůsobí, jak plyne z rozboru, který byl v souvislosti s tím prošetřen. Morfologie koryt novými zásahy bude dotčena jen na 13,7 km délky koryt (v 19 lokalitách) z celkem 90,4 km, jichž se úpravy dotknou, protože mezi navrhovanými opatřeními výrazně převažují obnovy úprav, jejich rekonstrukce nebo zvýšení stupně ochrany v místech, která byla již v minulosti upravena (srv. kap. D.5.1). Z průmětu do stavu, jaký v současné době v oblasti povodí panuje, vyplývá, že celkově se protipovodňová opatření týkají 38 ze 120 VÚ, z toho u 21 se délka úprav nezmění vůbec, ze zbytku (18) u více než u poloviny nepřesáhne nárůst o 5 % dosavadní délky úprav. Největší zvýšení morfologických zásahů do koryta toků by se mělo projevit u VÚ 54 (Ostravice po Čeladenku, zde zásluhou menších bystřinných přítoků – o 9,3 %) a VÚ 19 (Porubka – o 8,9 %), kde návrh opatření je vynucen požadavky ochrany zástavby, která je již od minulosti přimknuta k jejím dosud neupraveným úsekům, a ty ji ohrožují. Mimo to jsou v 10 případech (v délce 9,6 km) navrhovány zásahy do koryt na tocích, jejichž povodí je menší než 10 km2 takže do hodnocení míry ovlivnění sítě toků nejsou začleněny. (blíže viz tab. TD.4.1b). Vzhledem k tomu, že přídatné úseky nových morfologických zásahů jsou velmi krátké (v průměru jen okolo 0,8 km na jednu lokalitu), v žádném případě se nemohou nová zkapacitnění úseků koryt nějak zřetelně projevit na urychlení odtoku, zvláště bere-li se v úvahu celé měřítko oblasti povodí. Navíc všechna odsazení hrází, která existují, jsou akceptována, a v těch několika nově navrhovaných lokalitách je vždy uvažováno v takové vzdálenosti, jak jen to je možné Přílohy:
D.4.2. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy - záplavová územíStanovování záplavových území náleží mezi opatření správní. Zákon o vodách č. 254/2001 Sb., ve svém § 66 definuje záplavová území jako administrativně určená území, jejichž rozsah je na návrh správce vodního toku povinen stanovit vodoprávní úřad. V záplavových územích se vztahují na novou výstavbu určitá omezení a stavební aktivity zde podléhají souhlasu vodoprávního úřadu podle § 17, zákona o vodách. Stanovení záplavových území následně ovlivňuje i tvorbu územních plánů obcí. Návrh těchto území je náročný proces, který se řeší postupně, jeho význam a smysl je zvláště výrazný v těch úsecích toků, které vedou intravilány obcí nebo s těmito intravilány bezprostředně souvisí. Spolehlivost návrhu záplavových území je výraznější na větších tocích, kde inundace nabývají většího plošného rozsahu, problematičtěji se šetří na úzkých podhorských potocích o vysokém podélném sklonu a na bystřinách, kde povodně hrozí spíše výškovou a směrovou nestabilitou koryt, než plošnými rozlivy. Z tohoto důvodu se se stanovováním záplavových území začalo na větších tocích, vesměs těch, které spravuje Povodí Odry s.p., přičemž se postupně rozšiřovalo do středních a vyšších říčních tratí. Na tocích menších, ve správě ZVHS a LČR, se zatím tato území většinou nestanovovala a do budoucna lze předpokládat, že se tak bude stávat jen ve velmi omezeném rozsahu z důvodů, jak byly uvedeny. V oblasti povodí byla z celkové délky 1 355 km vodních toků ve správcovství Povodí Odry s.p vymezena ke konci roku 2008 správcem toků záplavová území na 1 034 km (tj. 76 % délky). Přehled těchto záplavových území udává tabulka TD 4.2 a mapa MD 4.2. Všechny základní informace o záplavových územích v oblasti povodí pro toky s významnějšími rozlivy a s plošným ohrožením záplavami jsou před začátkem plánovacího období v zásadě shromážděny a jejich potřebný rozsah prakticky saturován. V úvahu nyní na významných vodních tocích připadá pouze aktualizace vymezených záplavových území, včetně jejich aktivních zón na úsecích vodních toků, kde dojde k realizaci ochrany proti povodním podle navržených opatření plánem. Jinou otázkou je jejich stanovování na menších tocích ve správě ZVHS a LČR. Vzhledem k problematičnosti stanovování těchto území na menších tocích se předpokládá, že jejich správci nejdříve celkovou situaci na nich nechají prošetřit studiemi odtokových poměrů a teprve podle závěrů, které ze studií vyplynou, bude rozhodnuto o stanovení záplavových území, a to ať už v souvislejších délkách, nebo jen v některých kritických intravilánových úsecích. Přehled uvedených toků LČR a ZVHS, kde má být tento přístup aplikován, uvádí následující tabulka: Tab. D.4.1 Plán studií odtokových poměrů ke stanovení záplavových území V následujícím období se proces na úseku záplavových území bude celkově ubírat směrem zkvalitňování úrovně informací o nich. V § 66, vodní zákon pro záplavová území uvádí i určení jejich tzv. aktivních zón podle nebezpečnosti povodňových průtoků, kde je vyloučena stavební činnost, kromě možnosti zde provádět vodní stavby a nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury. Mimo aktivní zónu v záplavovém území stavby lze zřizovat, vodoprávní úřad může ale stanovit omezující podmínky a takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. V počátečních fázích, kdy správce toku návrhy těchto území pořizoval, nebyly vždy aktivní zóny vyšetřovány. Později v řadě případů byly odvozovány na základě určení rozlivu povodní s větší četností (zpravidla Q20) a jen v některých závažných a spíše ojedinělých případech se tyto zóny určily podle rozdělení hloubek a rychlostí průtoku vody v inundacích. Rozdělení hloubek a rychlostí vody, která jsou pro povodňová rizika v inundacích rozhodující, však vyžaduje mnohem efektivnější výpočetní nástroje (dvourozměrné modelování) a ty pak zase mnohem dokonalejší podklady, zejména podklady geodetické. Jedná se vesměs o digitální modely terénu (DMT), které tvoří rozhodující složku nákladů na upřesnění záplavového území a vymezení jeho aktivních zón. K uvedenému je třeba dodat, že aspekt rizik, vyplývajících zejména z rozdělení hloubek vody za povodní, akcentuje i nově přijatá Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, která bude s cyklem plánování v oblasti vod postupně harmonizována. Stanovování záplavových území v nadcházejícím plánovacím období se tedy nebude odehrávat - kromě několika toků ve správě LČR a ZVHS (viz tabulka D.4.1) - již ani tak v rozšiřování rozsahu úseků s novým stanovením, ale bude probíhat v podobě zpřesňování těchto území, v jejich aktualizaci a doplňování, a to vše již v intencích uvedené Směrnice o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Návrhem opatření v nastávajícím plánovacím období na tomto úseku je, že řada území, která byla dosud do roku 2009 vymezena a stanovena budou po formální a obsahové stránce transponována a upřesněna do podoby, jak je to požadováno uvedenou směrnicí. Přílohy:
D.4.3. Území určená k rozlivům povodníÚzemí určená k rozlivům povodní jsou institutem, zavedeným § 68 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách. Podle něj území tohoto druhu může stanovit rozhodnutím vodoprávní úřad pro účely zmírnění účinků povodní. Tato opatření obecné povahy omezí mj. právo užívání pozemku v takto určeném území, vyloučí umisťování staveb, skládek ohrožující jakost vody a vyloučí i přítomnost snadno odplavitelných předmětů. Určená území k rozlivům povodní, jejichž využití bude omezeno ve smyslu zákona, a jeho vlastníkům budou za to příslušet náhrady, se budou týkat těch případů, kdy změny v jejich prostoru bude dosaženo technickými prostředky a zásahy (ty zůstávají stavbami). Jejich účelem je za povodňových stavů dosáhnout zvýšené retence vody v území a dosažení retardace odtoku vody z povodí. Mimo víceúčelových nádrží s klasickými hrázovými systémy, jak jsou dosud v oblasti povodí Odry vybudovány, lze uvedených efektů docílit zřizováním suchých (poldrů), resp. vodních nádrží s preferovanými retenčními účinky, kdy podstatná část jejich objemů zůstává prázdná s územím připraveným k zachycení povodně. Prostor určený k rozlivu povodní tak leží v dosahu vzdutí těchto technických prostředků (hrází) a jím se požadované retence vody a retardace odtoku dosáhne. Pokud jde o suché nádrže (poldry) pro první plánovací období, jsou navrhována v oblasti povodí takováto území v 5 lokalitách, převážně na menších vodních tocích. Jsou to území pro zřízení suchých nádrží (v celkovém počtu 18) v zemědělské krajině, řádově o velikosti objemu po desítkách tisíců m3, a na tocích většinou ve správě ZVHS. Jejich prostory mimo snížení rizika lokálních povodní by měly přinést i užitek v tom, že by měly bránit důsledkům plošné eroze a splachům zemědělské půdy z povodí. Tyto suché nádrže jsou navrhovány v povodí Luhy , ležící v Moravské Bráně, a dále pak převážně v podhůří Nízkého Jeseníku na Opavsku (viz přísl. tab. TD 4.3). Oprávněnost zřízení nádrží tohoto druhu v bezlesé horní části povodí Luhy podtrhuje i tragický průběh „bleskové“ povodně z června 2009, jíž byly nejvíce postiženy obce Jeseník n/Odrou a Bělotín. V rámci všech těchto nádrží bude třeba řešit systém náhrady škod, k nimž může dojít při hospodaření v jejich zátopě za povodňových situací. Kromě výše uvedených poldrů jsou nejvýznamnějšími opatřeními toho druhu opatření v prioritní oblasti „horní Opavy“, oblasti vytipované Plánem hlavních povodí ČR. Prioritní oblast „horní Opavy“ je částí povodí Odry, situovanou na jesenické straně v území od pramene řeky Opavy po ústí řeky Moravice. Spadá do ní celkem 12 vodní útvarů (pracovního označení 21 až 32) a má celkovou plochu 946 km2 (Odra n/Moravicí). Z větších sídel přináleží sem Město Albrechtice a Horní Benešov, přímo na toku Opavy leží Vrbno p/P, Krnov a město Opava. Nedostatečnost přiměřeného stupně ochrany před povodněmi se projevuje zejména na říčním úseku řeky Opavy od Nových Heřminovů po město Opavu. Katastrofální důsledky povodně z r. 1997, kde uvedeným úsekem prošla povodeň s četností výskytu od Q700 (Vrbno p/P) po Q200 (Opava ústí), rozsah povodňových škod na majetku a tocích a stav dosahované povodňové zabezpečenosti lidských sídel (srv. D.1.7) vyvolaly zde naléhavou potřebu situaci v povodňové ochraně nějak řešit. V deseti navazujících letech po povodni snaha o to vyústila v řadu studijních a analytických prací a výsledkem jejich šetření byl závěr, že výrazného zlepšení lze dosáhnout pouze kombinací několika způsobů opatření. Samotná opatření v krajině (změny ve využívání zemědělské a lesní půdy, komplexní pozemkové úpravy, atd.) mají sice svůj význam na zmírnění eroze a určitém zadržení vody, kulminační průtoky povodní nižší četnosti výskytu jsou však jen schopny snížit řádově v jednotkách procent. Zřízení jen samotných suchých nádrží má výraznější účinek zase jen v bezprostřední blízkosti lokalit, kde jsou budovány, na hlavních recipientech jejich efekt rychle mizí. Zvýšení kapacity koryt toků na patřičnou úroveň v hustě zastavěném území (zejména v prostoru města Krnov) naráží na své limity pro územní střety a kolize s okolní zástavbou, navíc vyvolává určité zrychlení odtoku z daného území a snižuje tak přirozenou retenci vod. Výraznější efekt přináší vytvoření retenčního prostoru až o větším objemu, který je schopen kulminační špičky povodní zachytit. Pro územní střety je však velikost tohoto objemu omezována, takže patřičného efektu je možno pak dosáhnout pouze kombinací všech výše naznačených přístupů. Mezi nimi tedy i vymezením území určených k rozlivům povodní, což v případě prioritní oblasti horní Opavy bude retenční prostor údolní nádrže Nové Heřminovy s dominantní částí celkového objemu tvořenou retenčním prostorem pro zachycení povodní, a dále 7 suchých nádrží, umístěných v širším povodí „horní Opavy“. Jsou to navrhované poldry Lichnov II, III, IV, Košetice III, Loděnice, Jelení II a Krnov I. V plánovacím období do roku 2015 se bude jednat o přípravu realizace těchto opatření, vlastní výstavba by měla spadat do dalšího časového horizontu. Blíže je celá tato problematika, týkající se celé prioritní oblasti horní Opavy s vazbou na příslušné nařízení vlády ČR, obsahem kap.. D.4.5.1 a listů opatření OD130131. Obdobně jako v případě Krnova na horní Opavě panují velmi stísněné poměry pro dostatečné vyvinutí kapacitního koryta i na Porubce v Ostravě - Porubě. V návrhovém období je součástí návrhu opatření zkapacitnění dnešního průtočného profilu Porubky na dvacetiletou vodu (Q20). Pokud by ale měl být vzhledem k charakteru chráněné zástavby tento stupeň ochrany zvýšen alespoň na Q50, je nutno zřídit na Porubce výše v povodí (u obce Vřesina) retenční suchou nádrž, která by zachycovala špičky povodní nad průtokem Q20. Příprava poldru, v jejímž rámci bude třeba řešit i systém náhrady škod na hospodaření v nich za povodňových situací, je součástí návrhu opatření pro návrhové období s tím, že samotný poldr by byl realizován až po roce 2015. Pro možné širší využití území určených k rozlivům povodní se navrhuje během nadcházejícího období zpracovat pro exponovaná dílčí povodí studijní podklady, z nichž by měly vyplynout širší patřičná opatření, mezi nimi i výběr vhodných lokalit pro výstavbu místních k akumulací pro retenci vody a zpomalení odtoku z území. Tyto studie obecně by měly předcházet zadání řešení všech komplexních pozemkových úprav, jak jsou navrhovány (kap. D.2.3 a tab. TD 2.3) Přílohy:
D.4.4. Území chráněná před povodněmiPorovnáme-li výše uvedené standardy míry ochrany před povodněmi se skutečností a s požadavky samospráv měst a obcí na zlepšení situace na tomto úseku (viz kapitola D.1.7, resp. tabulka TD.1.7), existuje v oblasti povodí Odry celkem 103 míst a lokalit, kde povodňová ochrana není na dostatečné úrovni. Nedostatečně chráněné lokality se celkově týkají 9 měst nad 10 tisíc obyvatel, 19 sídel s počtem obyvatel v rozmezí 2 až 10 tisíc obyvatel a 51 sídel menších. Dojde-li v prvním plánovacím období (2010 – 2015) k realizaci opatření, jak jejich návrh v tomto plánu s nimi počítá pro II. etapu Programu podpory prevence před povodněmi, případně pro etapu návaznou (do roku 2015), celkově by se měla ochrana intravilánů obcí výrazně zlepšit v 69 případech. Celkem 55 z těchto případů by se mělo týkat jen zkapacitnění dosud průtokově nedostatečných úseků koryt vodní toků vedoucích vesměs přes zástavbu (na tocích ve správě s.p. Povodí Odry by jich mělo být 17, ve správě ZVHS 9 a LČR 28), v dalších 6 případech s doplněním o ohrázování toku, u 8 akcí je uvažována jen výstavba hrází a v jednom případě odlehčovací rameno (podrobněji viz TD 4.1a). V 5 lokalitách, iniciovaných obcemi, je plánováno (v některých případech v kombinaci se zkapacitněním) zřízení lokálních protipovodňových nádrží v podobě poldrů (TD 4.3). Celkově návrh všech těchto opatření vychází z potřeb a naléhavosti, jak vyplynula z poslední doby, z toho jak bylo dokončeno odstraňování škod po předchozích povodních a jak se program Podpory prevence před povodněmi Ministerstva zemědělství podařil realizovat v předchozí etapě. Ze zbytku potřeb jsou do návrhu zařazeny jen ty, které splnily kriteria výběru pokud jde o účelnost jejich realizace a přiměřenost nákladů ve vztahu k užitkům, které opatřeními budou získány. V prvním plánovacím období zatím nedojde k podstatnému zlepšení ochrany před povodněmi v prioritní oblasti „horní Opavy“. Do ní se v jeho čase soustředí jen příprava navrženého opatření. U komplexu přírodě blízkých opatření, které budou rozsáhlejšího rázu, to bude potřebovat přiměřeně delší dobu. Dále tak tomu bude u zřizování akumulačního prostoru pro zachycování povodní v oblasti obce Nové Heřminovy, které si vyžádá ještě před projekčními pracemi a zahájením výstavby řadu průzkumů (geologický, pozemkový, majetkoprávní, atd.) a prošetřování vlivů, včetně vlivů na životní prostředí (EIA). Čas si vyžádá i náročná příprava zřízení suchých poldrů a úprav v krajině, které v prioritní oblasti „horní Opavy“ budou připadat v úvahu (blíže viz kapitola D.4.5.1 a list opatření OD130131). K výraznému zlepšení stupně ochrany před povodněmi během prvního plánovacího období dojde na Porubce v Ostravě - Porubě (staré části) realizací opatření v rámci II. etapy programu Podpory prevence před povodněmi. Nebude tím zde ale zřejmě dosaženo optimálního stavu a jeho další zlepšení by si vyžádalo zřízení umělé retence výše v povodí (poldr u obce Vřesina). Příprava poldru bude potřebovat – analogicky jako na horní Opavě – rovněž delší dobu, prakticky po celé první plánovací období. Mimo lokality Porubky a horní Opavy zůstává pro navazující plánovací cykly při současné úrovni poznání otevřena otázka ochrany před povodněmi ještě u dalších asi 35 lokalit v celkem 28 sídlech oblasti povodí. Jsou to lokality, jejichž potřeba nezbytnosti přiměřené ochrany nebyla dosud dostatečně prokázána a připravena a bude si to vyžadovat dalších analýz a prošetřování. V 19 případech se jedná o lokality malých obcí (do 2 tisíc obyvatel), v 7 případech středních sídel a 4 případech u větších měst. Lze předpokládat, že podstatná část z nich se do budoucna stane náplní návazných plánovacích období od roku 2016. Celkový přehled, jak budou území chráněna před povodněmi k roku 2015, plyne z tab. TD 4.4. Přílohy:
D.4.5. Opatření na omezení negativních účinků povodní - ostatníNad rámec všech opatření proti povodním, jimiž se jmenovitě zabývají předchozí části oddílu D plánu (tj.nad rámec opatření stavebně technických - D.4.1, území určených k rozlivům povodní - D.4.3., záplavových území – D.4.2, a území chráněných před povodněmi - D.4.4), lze k těmto opatřením řadit i tzv. opatření ostatní. K nim patří :
D.4.5.1. Legislativní opatřeníjejichž základem, pokud jde o otázky povodňové ochrany, jsou :
Péče o aktuálnost těchto zákonných norem včetně ostatních obecně závazných předpisů na úseku povodňové ochrany je ošetřována novelami zajišťovanými resorty ministerstev zemědělství, životního prostředí a resp. vnitra s možnostmi využití zákonné iniciativy krajů. Systém usměrňování těchto nástrojů, včetně nástrojů ekonomických ke snižování škod způsobovaných povodněmi, je předmětem směrné části Plánu hlavních povodí ČR a je nad rámec návrhu plánu oblasti povodí.
D.4.5.2. Povodňové plánylze považovat za další z opatření na tomto úseku, které jsou připravovány a aktualizovány pro oblast povodí Odry Moravskoslezským krajem a pro jesenickou část oblasti Olomouckým krajem. Příprava a aktualizace plánů se děje vesměs na základě podkladů poskytovaných správcem povodí. Pozornost si zasluhuje i příprava povodňových plánů obcí, zejména obcí s rozšířenou působností. Agenda zpracovávání povodňových plánů je průběžně plněna a nevyžaduje žádných mimořádných opatření.
D.4.5.3. Návrhy úprav manipulačních řádůjsou jedním z organizačních opatření ke zvýšení ochrany před povodněmi. Rozhodující vodohospodářské aspekty a účely hlavních vodních děl v klíčové části oblasti povodí Odry fungují v souhrnu jako komplexní vodohospodářská soustava, která je řízena jejím komplexním manipulačním řádem nejen na úseku zásobování vodou, ale i povodňové ochrany. Ve vzájemné spolupráci na tomto úseku funguje sedm údolních nádrží (Slezská Harta, Kružberk, Šance, Morávka, Olešná, Žermanice, Těrlicko), které svými retenčními objemy průběh povodní výrazně ovlivňují. Redistribuce velikosti objemů nádrží častým změnám nepodléhají (neumožňují to navazující souvislosti s kvalitou vody v nádržích, s bezpečností vodních děl, atd.) a přistupuje se k nim jen ojediněle. Komplexní analýze byly podrobeny parametry retenční objemů přehrad - a s nimi související pravidla manipulace - po povodni v roce 1997. Po této analýze došlo při respektování všech požadovaných účelů a priorit k určitému přerozdělení objemů. Bylo to u největších z nich – u nádrže Slezské Harty na Moravici a nádrže Šance na Ostravici. Provedené změny a z nich vyplývající pravidla Manipulačního řádu vodohospodářské soustavy se pro současnou časovou úroveň považují za vyhovující a v nejbližším plánovacím období se s jejich další změnou nepočítá. Dnešní rozdělení objemů údolních nádrží a jejich základní parametry je ve vztahu k povodňové ochraně následující: Tab. D.4.2 Základní parametry údolních nádrží Analogicky k opatřením ovlivňujícím funkční proporcionalitu objemů u údolních nádrží za povodní lze řadit i ta opatření, která jsou spojena s bezpečným převodem extrémních povodní ve smyslu posledních doporučení a norem pro přehradní stavitelství ve světě. Jako opatření nejvyšší priority na tomto úseku je v oblasti povodí Odry do prvního plánovacího období 2010 – 2015 zařazena příprava a rekonstrukce vodního díla Šance ve výši 0,586 mld. Kč a v druhém sledu pak obdobná rekonstrukce vodního díla Těrlicko za 156 mil. Kč. Obě rekonstrukce se týkají zejména přestavby a zkapacitnění bezpečnostních přelivů a návazně na to pak i některých dalších zásahů do doprovodných zařízení těchto přehrad.
D.4.5.4. Regulace podmínek pro využití územíDo okruhu ostatních opatření k omezení negativních účinků povodní lze řadit i regulaci podmínek pro využití území v rámci územního plánování podle stavebního zákona (zák. 103/2006 Sb.) Proces vzájemné koordinace v tomto směru, tzn. koordinace povodňové ochrany a územního plánování, je oboustranný. Návrh opatření na úseku povodňové ochrany musí respektovat na jedné straně Politiku územního rozvoje jakožto hlavního koncepčního územně plánovacího dokumentu České republiky a rovněž i Zásady územního rozvoje jde-li o krajskou úroveň, na straně druhé východiskem a podkladem pro zpracování Územních plánů obcí se stávají plánovací dokumenty pro oblast povodí a jejich podkladové materiály. To se děje především v rámci aktualizace územně analytických podkladů (dle § 26 zák. 103/2006 Sb.), zvláště pak jedná-li se o stanovení záplavových území, případně o návrhy plynoucí ze studií komplexních pozemkových úprav, odtokových poměrů a dalších. Hlavní zásady správných postupů v oblasti ochrany před povodněmi uvádí Úvodní zpráva tohoto plánu, aktuální přehled stanovených záplavových území k datu zpracování jsou obsahem tab. TD. 4.2). Dále se provádí průběžná kontrola územních plánů obcí při jejich změnách v rámci činnosti správce povodí dle zmocnění zákona o vodách a v této koncepční činnosti bude pokračováno.
D.4.5.5. Opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodíTato opatření jsou zaměřena především na ochranu a organizaci povodí jako celku a na úpravy v krajině s vytvářením zasakovacích pásů, remízků, s uspořádáním cestní sítě, terénních depresí, změny kultur v povodí, apod. Opatření jsou krokem směřujícím ke zvýšení retenční schopnosti půdy ve vztahu k její schopnosti zadržovat vodu. Na druhé straně je však nutno zdůraznit skutečnost, že nejsou postačujícím řešením ochrany proti povodním, ale opatřením pouze doplňkovým. Opatření v krajině není možné podceňovat, na druhou stranu nemůže být jejich účinek přeceňován. Lze jimi snížit velikost průtoků velkých povodní řádově jen v procentech. Pro podporu realizace opatření tohoto druhu je nutné využívat programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Hlavním nástrojem v tom směru jsou především komplexní pozemkové úpravy. Ty vyvolávají náklady spojené s vykupováním pozemků, úhradou újmy a nezřídka mohou vést také k potřebě zajistit náhradní pracovní příležitosti, neboť se dotýkají především zemědělců. Komplexní pozemkové úpravy, které se provádí podle zákona č. 139/2002 Sb., musí určovat chování všech subjektů (vlastníků, soukromě hospodářících rolníků, uživatelů půdy svěřené jím vlastníky) tak, aby svou činností uchovávali vodohospodářsky vhodné podmínky z hlediska kvality a kvantity vodních zdrojů a napomáhali ke zlepšování vodohospodářských poměrů. Tato činnost a její příprava, sloužící nejen ve prospěch vodních poměrů, ale i těch, kdo hospodaří na pozemcích, leží vesměs mimo kompetence správce povodí a správců toků. Řízení komplexních pozemkových úprav přísluší pozemkovému úřadu a ten je podle zákona může zahájit vždy požádají-li o ně vlastníci s celkově nadpoloviční výměrou zemědělské půdy v katastru, nebo je může zahájit z vlastního podnětu na základě posouzení důvodů, naléhavosti a účelnosti úprav. Posouzení musí být provedeno multikriteriálně (z hlediska degradace krajiny, potenciální erozní ohroženosti, možnosti ochrany povrchových a podzemních vod, atd.) a zpravidla ve vztazích širších, než je jen obvod pozemkových úprav. V rámci řešení prioritní oblasti horní Opava jsou navrženy úpravy v krajině na 25 katastrálních územích o celkové výměře 6 tisíc ha. V prvním plánovacím období do roku 2015 se bude jednat především o přípravu realizace těchto opatření (blíže viz kapitola D.4.5.1 a list opatření OD130131). Jiná posouzení a studijní podklady doposud v oblasti povodí Odry nebyla v širším rozsahu (až na výjimky, jako např. v povodí Čižiny a povodí Sedlnice) provedena, a proto v nastávajícím prvním plánovacím období by se měla pozornost soustředit především na ně. S odvoláním na závěry kapitoly D.1.5 by v prvním plánovacím období měla být v kontextu širším, než jen pro jednotlivé katastry - studijně a koncepčně zahájena příprava komplexních pozemkových úprav s orientací zejména na následující dílčí povodí těchto vodních útvarů: Tab. D.4.3 Povodí k posouzení z hlediska možnosti zahájení širších komplexních pozemkových úprav Mimo studijní a koncepční práce je třeba přípravu pozemkových úprav, zahájenou některými pozemkovými úřady z vlastního podnětu, v prvním plánovacím období nejdříve dokončit, aby v období následujícím bylo možno plynule přistoupit k jejich postupné realizaci v terénu. Zda a v kolika případech potřeba úprav, iniciovaných pozemkovými úřady, je v souladu se stavem krajiny, analyzovaným v kap. D.1.5 (srv. tab. TD 1.5a až 1.5d), je patrné v přehledu uvedeném v tab. TD 4.5b. Plyne z něj, že pozemkové úřady zatím preferovaly spíše jiné, než vodohospodářské a protierozní aspekty. Na ně se bude tedy třeba zejména zaměřit v navazujícím plánovacím období po r. 2016, a to především na ty exponované katastry, jak to vyplývá z jejich agregovaného hodnocení v seznamu tab. TD 4.5c, tj. z kombinovaného hodnocení faktoru urychleného odtoku, míry akumulace vod v nádržích a poměru Qa/Q100. Z tabelárního seznamu je vidět, že lokalizace míst potřebných úprav koresponduje s plochami, kde se nejvýrazněji projevují důsledky lokálních povodní z konvektivních srážek, jak to bylo možno zaznamenat i v poslední době (letní povodně v roce 2009).
D.4.5.6. Operativní opatření – hlásná a varovná služba, hydrometeorologický monitoring, předpovědní službaHlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány a podílejí se na ni ostatní účastníci ochrany před povodněmi, zejména pak obce, správci vodních toků a provozovatelé vodních děl. Hlásná povodňová služba zabezpečuje pravidelné informace povodňovým orgánům o vývoji povodňové situace v jednotlivých profilech vodních toků pro varování občanů a k řízení operativních kroků k ochraně před povodněmi. Systém hlásné služby je decentralizovaný, založený na aktivitách všech účastníků ochrany před povodněmi a je přizpůsoben místním podmínkám. Je nutné na jednotlivých úrovních ochrany zajistit provázání hlásné služby s povodňovými plány, což je předmětem jejich permanentního upřesňování a doplňování. Včasné varování obyvatelstva a řízení povodňových opatření na všech stupních se opírá o monitorování současného stavu povodňových situací a o modelování jejich budoucího vývoje jako podpory operativního řízení ve vodohospodářské soustavě. Je zaměřeno na úzkou spolupráci s Integrovaným záchranným systémem krajů, zejména pak kraje Moravskoslezského. Monitorovací síť oblasti povodí, kterou spravuje jako správce povodí státní podnik Povodí Odry, sestává celkem z 91 měřicích stanic, z toho leží 81 na území Moravskoslezského kraje, 7 na území kraje Olomouckého a 3 stanice na území Polska. (celkový přehled stanic udává mapa MD 4.5a). Na stanicích jsou kromě jiných veličin měřeny:
K přenosu dat je využíváno rádiové datové sítě s vlastní frekvencí, sběr dat probíhá nepřetržitě a bez zásahu obsluhy. Čerstvá data jsou k dispozici v intervalu ne delším než 15 minut. Kromě uvedených stanic, spravovaných s.p. Povodí Odry, je pro operativní vyhodnocování povodňových situací využíváno i 6 stanic z monitorovací sítě ČHMÚ. Předpovědní povodňová služba je zabezpečována ČHMÚ ve spolupráci se správcem povodí. Pro předpověď budoucích srážek je využíván numerický model ALADIN Českého hydrometeorologického ústavu, jímž jsou předpovídány srážky na 24 až 48 hodin dopředu v 6 hodinových úhrnech. Prognózování průtokových situací a proces operativního řízení údolních nádrží je zajišťován srážko – odtokovým modelem HYDROG. Model je sekvencí rozhodovacích časových bodů vzájemně posunutých o časový krok zpravidla konstantního trvání, přitom hledanými parametry jsou polohy regulačních uzávěrů na vodních dílech a řídícím kritériem optimalizace kulminačních průtoků v řídících profilech v říční síti. Model v sobě obsahuje i modul prognózy odtoku vody ze sněhu. Modelem je pokryto téměř celé území povodí spadající do Moravskoslezského kraje (mimo osoblažský výběžek a část Hlučínska), z Olomouckého kraje pak dílčí povodí řeky Bělé. V celém systému je prognózování povodňových průtoků umožněno do 63 důležitých profilů v sídlech situovaných na vodních tocích. Monitorovací a prognózní systém je pro sledování a předpovídání povodní regionálního typu v oblasti povodí Odry z velké části vybudován, přehled monitorovacích a prognózních profilů v oblasti povodí je patrný z TD 4.5a. V rámci řešení prioritní oblasti horní Opava se navrhuje nadstandardní dovybavení integrovaných záchranných systémů, dobudování 9 měřicích stanic (průtokoměrné - Opavice - Město Albrechtice, Černá Opava – Mnichov, Střední Opava a Bílá Opava - Vrbno p.P., Krasovka - Radim, Zátoráček – Zátor, Opava - Nové Heřminovy a Kunov, Čižina – Brumovice, srážkoměrné - Heřmanovice) ke zlepšení hlásné a varovné předpovědní služby (blíže viz kapitola D.4.5.1 a list opatření OD130131). Dále se určité změny budou týkat především doplnění o některé monitorovací stanice. Půjde celkem o asi 20 měřicích stanic a dále pak o zvýšení spolehlivosti celého systému v podobě zálohování dat, zkapacitnění telemetrického přenosu a zálohování procesorů a sběru dat (blíže viz list opatření OD130143). Na základě zkušeností z průběhu povodní z června 2009 se doporučuje monitorovací systém stanic ještě dále doplnit o cca 10 tak, aby umožňoval i varování před „bleskovými povodněmi“ z přívalových srážek. Tab. D.4.4 Přehled plánovaného doplnění monitorovacího systému
D.4.5.7. Opatření v prioritních oblastech ochrany před povodněmiPlán hlavních povodí České republiky vymezuje tzv. prioritní oblasti, které byly určeny jako prioritní k řešení ochrany území před povodněmi z hlediska četnosti opakování povodní a míry ohrožení daných území. Závaznou částí PHP ČR bylo uloženo pro jednotlivá hlavní povodí ČR - Labe, Moravy a Odry - zpracovat koncepci přírodě blízkých protipovodňových opatření ve vybraných prioritních oblastech (kap. 2.3.2 PHP ČR) a vymezit na podkladě koncepčních studií návrh konkrétních opatření v prioritních oblastech (kap. 2.3.3 PHP ČR). V oblasti povodí Odry byla PHP ČR vymezena jediná prioritní oblast – povodí horní Opavy. Na základě uvedených požadavků byl pro výše uvedenou prioritní oblast zpracován návrh konkrétních protipovodňových opatření zahrnujících kombinaci technických opatření, přírodě blízkých opatření na vodních tocích a údolních nivách a plošných opatření v krajině pro zvýšení přirozené akumulace a retardace vody v území. Jedná se o následující typy opatření:
Uvedené soubory opatření v prioritní oblasti byly navrženy s cílem dosáhnout při dodržení požadované úrovně ochrany před povodněmi také zlepšení hydromorfologického stavu vodních toků a navazujících údolních niv. Navržená opatření v krajině mají z hlediska ochrany před povodněmi význam ve zmírnění eroze a zvýšení míry zadržení vody v ploše povodí - lze jimi však snížit velikost průtoků velkých povodní řádově pouze v jednotkách procent. Program úprav v krajině bude realizován zejména prostřednictvím komplexních pozemkových úprav. Dle požadavku PHP ČR jsou navržená opatření v prioritní oblasti věcně zaměřena v souladu s cíli Operačního programu životní prostředí, Programu rozvoje venkova a II. etapy programu Prevence před povodněmi. Zákonem o vodách je stanoveno, že opatření na ochranu před povodněmi, která jsou vymezena programy vycházejícími z PHP ČR, hradí stát (§ 86, odst.1), a proto v nákladech, které jsou stanoveny v rámci návrhů opatření v kap. D nejsou náklady na přípravu a realizaci souboru opatření, řešících nedostatečnou ochranu obcí v povodí horní Opavy zahrnuty.
D.4.5.8. Opatření v prioritní oblasti horní OpavaV souladu s kap. 2.3.2 PHP ČR byla v působnosti Ministerstva životního prostředí zpracována studie koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření „Návrh strukturálního řešení protierozních a protipovodňových opatření v povodí horní Opavy“. Dokumentace obsahuje část Návrhy protierozních a protipovodňových opatření v ploše povodí a návrhy retenčních nádrží a část Vazba protipovodňové ochrany a hydromorfologického stavu vod. Výstupem první části je komplexní návrh opatření v řešené ploše povodí, vč. odhadu nákladů na realizaci opatření a hodnocení jejich účinnosti jak z pohledu přívalových, tak regionálních srážek. Jsou navrhována opatření organizační (delimitace kultur, protierozní osevní postupy, střídání plodin), agrotechnická (protierozní agrotechnologie na orné půdě a speciálních kulturách) a biotechnická (protierozní meze, průlehy, hrázky, stabilizace drah soustředěného odtoku). Součástí řešení je i návrh protierozních nádrží k akumulaci, retardaci a infiltraci povrchového odtoku a k usazování splavenin. Výstupem druhé části jsou návrhy šesti typů revitalizačních opatření na vodních tocích a údolních nivách, tabelární přehledy hodnocení současného a návrhového hydromorfologického stavu vodních toků a niv a stanovení odhadů nákladů na realizaci navrhovaných opatření. V souladu s kap. 2.3.3 PHP ČR byl v působnosti Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí zpracován variantní návrh konkrétních protipovodňových opatření k ochraně obcí v prioritní oblasti povodí horní Opavy: Už usnesení vlády ČR č. 220 ze dne 12. 3. 2007 uložilo Ministerstvu zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí pro výběr konečné varianty opatření na snížení ohrožení povodněmi sídel v povodí horní Opavy (Krnova, Opavy a dalších obcí) dopracovat na porovnatelnou úroveň variantu menší nádrže Nové Heřminovy na řece Opavě v kombinaci s dalšími nezbytnými opatřeními tak, aby bylo možné posuzované varianty srovnatelně posoudit. Základním účelem návrhu menší nádrže bylo zachovat většinu zástavby obce Nové Heřminovy a nalézt doplňková opatření, která by nahradila retenční objem, resp. snižovací efekt, o který se zmenší původní varianta vodní nádrže, která postihuje celou obec Nové Heřminovy. Následně měly zmíněné resorty podle tohoto usnesení za úkol připravit porovnání návrhů zvýšení ochrany před povodněmi, a to: 1) variantou větší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními, 2) variantou menší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními s 3) tzv. nulovou variantou. Povodí horního toku řeky Opavy se rozkládá v Moravskoslezském kraji, západně od Ostravy podél státní hranice s Polskem. Povodí horní Opavy je z hlediska výskytu povodní značně exponované. Zejména část, která se nachází v Hrubém Jeseníku, kde jsou zaznamenávány jedny z nejvyšších srážkových úhrnů v ČR a sklonitost terénu zrychluje jejich odtok. Horní část povodí má vysoký podíl zalesnění (v povodí Opavy nad Krnovem je to téměř 77 % a v povodí Opavice nad Krnovem přes 72 %). Historicky byl profil nádrže u Nových Heřminov již hájen Směrným vodohospodářským plánem a staršími dokumenty od konce 19. století s uvažovaným maximálním objemem až 100 mil.m3. Vývoj koncepce ochrany před povodněmi v prioritní oblasti horní Opavy Území bylo těžce zasaženo katastrofální povodní v roce 1997. Povodeň 1997 byla takové velikosti, že v rozhodující části zájmového území byly kapacity koryt výrazně překročeny a byly zaznamenány nejen obrovské materiální škody, ale i ztráty na životech. Živelná pohroma v roce 1997 zde znamenala přelom v chápání naléhavosti ochrany před povodněmi. Bezprostředně po katastrofálních povodních v roce 1997 se objevily požadavky, aby se provedla opatření, kterými by se nejen odčinily následky, ale také se snížila rizika ztrát v budoucnosti. Následně byla odbornou i laickou veřejností zvažována a široce diskutována řada variant. V hledání východisek se angažovala ministerstva, správce povodí a toku – Povodí Odry s.p., Moravskoslezský kraj, obce i nevládní organizace. Pozitivní posun byl ze strany odborníků spatřován v zásadě, že do budoucna není možné pouze zvyšovat kapacity koryt a zrychlovat odtok vody z území, ale je třeba se pokusit odtok vody zpomalit a rozložit do delšího času. Současně byla zdůrazňována snaha o komplexní řešení integrující preventivní protipovodňová opatření s opatřeními pro zlepšení vodohospodářských poměrů v ploše povodí, úpravami k omezení eroze, revitalizačními aktivitami, přičemž velká váha byla přikládána environmentálním aspektům zvažovaných záměrů. Postupně byla zpracována řada studií, posudků a koncepčních materiálů, z nichž 43 nejdůležitějších se stalo podkladem pro závěr, že pro zvýšení ochrany před povodněmi sídel v tomto povodí nelze nalézt řešení, které by se dokázalo vyhnout obytné a další zástavbě a významnému zásahu do vlastnických práv. Zároveň bude vždy výrazným zásahem do životního prostředí. Řešení tedy bylo nutné hledat v rámci širšího konsensu samosprávných a státních institucí a dalších dotčených subjektů. Z dosud zpracovaných podkladů vyplývá, že konečná varianta byla vybrána ze tří alternativ řešení: I. Nulová varianta, Tab. D.4.5 Současná úroveň ochrany před povodněmi jednotlivých sídel na horní Opavě a cílový stav je následující: Zatímco podél Opavice a v dalších sídlech na hlavních tocích bylo lokálními či soustavnými úpravami po povodni 1997 postupně dosaženo standardní míry ochrany v souladu s koncepcí Moravskoslezského kraje, podél řeky Opavy leží řada sídel, jejichž míra ochrany před povodněmi je hodnocena jako nedostatečná. Návrhové průtoky stoleté ovlivněné vody pro dimenzování úprav koryta toku Opavy pod údolní nádrží Nové Heřminovy byly zvětšeny o přírůstek průtoků z podpovodí na základě testování devíti proběhlých historických povodní, kdy pak konkrétní hodnoty návrhových průtoků jednotlivých obcí tzv. obalují nejnepříznivější povodňové situace. Řešení bylo prováděno srážko - odtokovým modelem HYDROG. Mezi dotčené obce patří: Nové Heřminovy, Zátor, Brantice, Krnov se svými místními částmi nad i pod soutokem řeky Opavy s Opavicí, Brumovice, Holasovice, místní části Opavy - Držkovice, Vávrovice a samotné město Opava. Potenciální průměrné povodňové škody zde byly vyčísleny na 4,2 – 5,4 mld. Kč za 100 let (cenová úroveň r. 2007). Ohrožených povodněmi je cca 6 000 obyvatel, z toho téměř 2 000 se nachází v oblasti vysoké míry rizika při povodních, kdy jsou ohrožováni přímo na životě. Možnosti ochrany před povodněmi I. Nulová varianta Nulová varianta znamená uvědomělé přijetí situace vycházející ze současného stavu. Nulová varianta však není rezignací na jakákoliv opatření. Za hlavní opatření této varianty je nutno považovat nadstandardní vybavení pro zabezpečovací, záchranné a evakuační práce složek integrovaného záchranného systému. Jednalo by se především o dovybavení těchto složek potřebnou technikou (kontejnery s pryžotextilními vaky, výkonná kontejnerová čerpadla, čluny pro evakuaci obyvatel apod.) v předpokládané výši kolem 270 mil. Kč. V nulové variantě by rovněž došlo k dalšímu rozšíření monitorovacího systému (systému srážkoměrných a limnigrafických stanic) a varovného systému. Uvedené činnosti však jsou také součástí všech dalších zvažovaných variant (i menší a větší nádrže Nové Heřminovy). Dále je v této variantě navrhován soubor přírodě blízkých opatření, který vychází ze studie Návrh strukturálního řešení protierozních a protipovodňových opatření v povodí horní Opavy zpracované pro MŽP. Připravená koncepce zahrnuje zejména 7 malých ochranných nádrží s předpokládaným nákladem 300 mil. Kč (Krnov I na bezejmenném pravostranném přítoku Opavy v Krnově pod jejím soutokem s Opavicí, Jelení II na Kobylím potoku v povodí Opavy, Loděnice na potoku Loděnice, který ústí do Opavy v Holasovicích, Košetice III na Heraltickém potoku, Lichnov II až IV v povodí Čižiny), soubor změn využití území s předpokládaným nákladem 60 mil. Kč (organizační opatření jako např. změna kultur, protierozní rozmisťování plodin, agrotechnická opatření jako jsou protierozní agrotechnologie na orné půdě, biotechnická protierozní opatření jako jsou protierozní meze, průlehy, hrázky, stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku, apod.) vyžadující provedení komplexních pozemkových úprav a souvisejících společných opatření v 25 katastrálních územích na ploše ~ 6000 ha, využití motivačních ekonomických nástrojů pro prosazení a udržení vhodných osevních a agrotechnických postupů. Program těchto opatření je možné připravovat poměrně autonomně. V rámci nulové varianty by nebyly provedeny žádné další prvky systému ovlivňující rozhodujícím způsobem globální úroveň ochrany sídel na hlavním toku nad Krnovem a realizována budou pouze některá dnes již rozpracovaná opatření pod městem Krnov, a to v rámci II. etapy programu Prevence před povodněmi (hráz Petrova rybníka, Opava - Vávrovice na Opavě a Opava v Opavě). Nulová varianta také nezahrnuje, na rozdíl od varianty s menší i velkou nádrží Nové Heřminovy, žádné revitalizační a jiné aktivity na vodních tocích s cílem dosažení jejich dobrého ekologického stavu, což je mj. jiné cílem zavádění Rámcové směrnice vodní politiky ES. II. Varianta menší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními Popis varianty vychází ze Studie menší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními v povodí horního toku řeky Opavy, jež byla v roce 2007 vypracována jako jeden z podkladů zadaných v návaznosti na usnesení vlády ČR č. 220. Hlavním strukturálním prvkem této varianty je menší nádrž Nové Heřminovy s objemem 16,15 mil. m3. Tato nádrž je doplněna kontinuální úpravou koryta řeky Opavy, hrázemi a také kompenzačními revitalizacemi údolní nivy od samotné nádrže až po město Krnov. Pod Krnovem až po město Opavu jsou pak sídla chráněna lokálními hrázemi (včetně již dnes rozpracovaných opatření v rámci II. etapy programu Prevence před povodněmi). Současně jsou také navrhována přírodě blízká opatření v ploše povodí podle studie zpracované pro MŽP. Menší nádrž Nové Heřminovy je navrhována rovněž jako víceúčelová s hlavním účelem tlumení povodní a také s omezeným zásobním objemem pro nadlepšování průtoků v době sucha, možností rekreace a doplňkovou výrobou elektrické energie. Návrhovou stoletou povodeň s kulminací 209 m3. s-1 lze nádrží transformovat na průtok 100 m3. s-1. Předpokládaný náklad na realizaci menší nádrže je 2,6 mld. Kč. Součástí nádrže je obtok kompenzující přerušení říčního kontinua a umožňující zejména migraci vodních organismů a dále k nádrži náleží také rozsáhlá revitalizace území její zátopy. V souvislosti s touto koncepcí jsou navrhovány ochranné hráze a další opatření v obci Nové Heřminovy, která zůstane z větší části zachována, směrem proti vodě až po jez Kunov. Velikost nádrže byla stanovena optimalizací tak, aby byl co nejlépe využit prostor mezi obcí Zátor a soustředěnou zástavbou obce Nové Heřminovy. Velikost nádrže je nyní limitní a nelze již dále zvětšovat. Opačně - také její zmenšení by znamenalo snížení tlumícího účinku a zvýšení nároků na úpravy koryta řeky Opavy v sídlech pod nádrží. Byly prověřeny možnosti realizace dalších retenčních prostor v povodí horní Opavy. Tyto případné nádrže však byly shledány jako méně účinné, nákladné či problematicky realizovatelné v porovnání s úpravami koryta Opavy nebo podélnými hrázemi. Vhledem k tomu, že uvedené snížení stoleté povodně na průtok 100 m3. s-1 neskýtá ochranu před povodněmi podle dohodnutých standardů pro obce pod nádrží, jsou v obcích Zátor a Brantice a ve městě Krnov (po soutok s Opavicí) navrhovány úpravy zkapacitňující koryta vodních toků, dále rekonstrukce mostů, zhotovení hrází, úpravy či odstranění jezů, spádových stupňů a podobně v celkovém nákladu 2,8 mld.Kč. Soubor návrhů říčních úprav byl po celé své délce doplněn revitalizačními opatřeními (stěhovavá kyneta, střídání brodů a tůní, rozramenění toku, nové trasování, obnova přirozené nivní vegetace, apod.) s cílem zajistit při dosažení požadované úrovně ochrany sídel před povodněmi také zlepšení hydromorfologického stavu toků na úroveň, která je požadována Rámcovou směrnicí vodní politiky (2000/60/ES). Tato revitalizační opatření v korytech vodních toků a údolní nivě tak tvoří poměrně značnou část navrhovaných opatření a promítají se velmi významně i do odhadu nákladů. Tyto náklady ve výši 0,85 mld. Kč na revital zační opatření bude možné hradit z evropských fondů (např.: Operační program životní prostředí). Pod Krnovem až po město Opavu je ochrana sídel navrhována formou lokálních ochranných hrází v nákladu 0,6 mld. Kč. Bezprostředně pod městem Krnov vyvolá toto opatření také nutnost zvýšení stávající ochranné hráze na polském území v délce cca 2 km. Určitou výhodou této varianty je možnost rozdělení celku na více autonomních staveb, které mohou být po schválení a projednání koncepce realizovány samostatně. Akce, které bude možné projednat rychleji, zejména úpravy toků, by tedy měly být realizovány dříve, než technicky složitější a obtížně projednatelné akce, např. samotná ochranná nádrž. Problematickou se jeví ochrana osady Držkovice (součást města Opavy). Seskupení cca 40 domů se nachází přímo u pravého břehu řeky Opavy a zároveň polské hranice. Osada má extrémně nízkou úroveň ochrany před povodněmi. Osada by musela být obehnána ochrannou hrází s podzemním těsněním a propojena s nezaplavovaným územím vyvýšenou komunikací s mosty. To vše nákladem přibližně 200 mil.Kč, což evidentně přesahuje povodňové škody v osadě (průměrná škoda za sto let cca 30 mil.Kč), neřeší zbytkové riziko (přelití hrází, porucha náročných geotechnických staveb) a odpovídá přibližně nákladům na pořízení zcela nových domů mimo záplavové území. Alternativou tohoto finančně náročného a zbytkové riziko nevylučujícího návrhu by mohlo být zřízení dotačního titulu, který by umožnil na bázi dobrovolnosti postupné přemístění této osady. Podobně jako nelze najít efektivní řešení pro ochranu osady Držkovice, tak nelze efektivně chránit cca 15 objektů většinou osamoceně či v menších skupinách stojících objektů v údolní nivě Opavy mezi městy Krnov a Opava. Problematika povodňové ochrany osady Držkovice a dalších zbývajících nechráněných objektů bude podrobněji řešena v navazujících pracích. Na základě přijatých zásad vládou ČR o vypořádání práv k nemovitostem dotčeným realizací opatření se předpokládá náklad na tuto činnost do výše zhruba 0,8 mld. Kč. Mimo to si realizace menší nádrže Nové Heřminovy v předstihu vyžádá výstavbu přeložky silnice I/45 Krnov – Bruntál v prostoru zátopy nádrže s předpokládaným nákladem do 2 mld. Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že přírodě blízká opatření jsou preventivně navrhována u každé z porovnávaných variant, je detailní popis včetně nákladů uveden v předcházející části s názvem Nulová varianta. Vzhledem k tomu, že zajištění ochrany před povodněmi s využitím malé nádrže již neposkytuje žádné další rezervy v účinnosti, obsahuje také návrh na doplnění vybavení pro povodňové záchranné a zabezpečovací práce v dotčeném území. Rozsah tohoto doplnění by byl určen samostatnou prací. III. Varianta větší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními Popis varianty vychází kromě dalších materiálů především z Výchozí vodohospodářské studie VD Nové Heřminovy z roku 2006. Hlavním prvkem této varianty je větší nádrž Nové Heřminovy s objemem 36 mil.m3, tj. více než dvojnásobek výše uvedené malé varianty). V úseku od hráze po město Krnov (včetně) nejsou nutné soustavné úpravy toku, vyjma revitalizací a technických místních zásahů (lokální zkapacitnění, opevnění břehů a podobně) v nákladu zhruba 0,8 mld. Kč. Pod Krnovem až po město Opavu jsou pak sídla chráněna lokálními hrázemi. Současně jsou navrhována přírodě blízká opatření v ploše povodí podle studie zpracované pro MŽP. Větší nádrž Nové Heřminovy je navrhována rovněž jako víceúčelová s hlavním účelem tlumení povodní, navíc s dostatečným zásobním objemem pro nadlepšování průtoků v době sucha i pro umožnění odběru pro průmysl, pro rekreaci a výrobu elektrické energie. Součástí realizace nádrže je rovněž obtok kompenzující přerušení říčního kontinua a dále rozsáhlá revitalizace území zátopy nádrže. Zátopou by byla dotčena větší část obce Nové Heřminovy. Velikost nádrže byla stanovena tak, aby na jedné straně byly splněny stanovené cíle – požadované úrovně ochrany sídel proti povodním a na druhé straně nebyla již dotčena zástavba v další obci, v osadě Kunov a zároveň nebyla vyvolána přeložka železniční tratě Milotice n/O - Vrbno p/P. Návrhovou stoletou povodeň s kulminací 209 m3.s-1 lze nádrží transformovat na průtok 60 m3.s-1. Předpokládaný náklad na realizaci větší nádrže je 4 mld. Kč. Pod Krnovem až po město Opavu je ochrana sídel navrhována formou lokálních ochranných hrází s předpokládaným nákladem 0,6 mld.Kč. Problematickou se opět jeví ochrana osady Držkovice a některých dalších osamocených objektů v údolní nivě mezi městy Krnov a Opava, které nelze technickými opatřeními efektivně chránit - podrobněji viz předchozí kapitola. Výstavba větší nádrže by znamenala pro tyto objekty lepší podmínky – snížení četnosti záplav i výšky záplavy – než výstavba varianty s nádrží menší. Mimo to by si realizace větší nádrže Nové Heřminovy v předstihu vyžádala výstavbu přeložky silnice I/45 Krnov – Bruntál v prostoru zátopy nádrže s předpokládaným nákladem do 2 mld. Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že přírodě blízká opatření jsou preventivně navrhována u každé z porovnávaných variant, je detailní popis včetně nákladů uveden v předcházející části s názvem Nulová varianta. Srovnání jednotlivých variant Srovnání variant bylo provedeno na základě následujících hledisek:
Tab. D.4.6 Shrnující tabulka všech kritérií porovnání zvažovaných variant Závěr k řešení prioritní oblasti horní Opavy Na základě usnesení vlády ČR č. 444 ze dne 21.dubna 2008 byla vybrána k realizaci varianta menší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními (viz usnesení v příloze) (blíže viz list opatření OD130131). U varianty menší údolní nádrže Nové Heřminovy se předpokládá její příprava v časovém horizontu 2008 až 2015 a zhotovení s uvedením do provozu pak v letech 2016 až 2020. Příprava soustavných úprav toků a všech dalších opatření, které s nimi souvisí, se předpokládá v letech 2008 až 2014, jejich zhotovení pak postupně v letech 2011 až 2018. Příprava a realizace opatření v ploše povodí včetně malých vodních nádrží se předpokládá průběžně v letech 2008 až 2020. Přílohy:
D.4.6. Opatření ke splnění přijatých cílů ochrany před povodněmiPřijatých cílů na úseku ochrany před povodněmi lze dosáhnout základními opatřeními, která obsahují široké spektrum způsobů. Podle výčtu opatření ve struktuře členění podle 4. části závazné části Plánu hlavních povodí ČR se jedná o tyto způsoby:
Zákonem o vodách je stanoveno, že opatření na ochranu před povodněmi, která vymezí programy vycházející z PHP ČR, hradí stát (§ 86, odst.1), opatření vycházející z plánů oblastí povodí hradí kraje (§ 86, odst.2) a mimo to jednotlivé obce mohou činit opatření k přímé ochraně majetku na svém území, přičemž stát i kraj jim mohou na to přispět (§ 86, odst.3). Plán hlavních povodí na ochranu před povodněmi neuložil ze svého titulu ve své závazné části realizaci žádných konkrétních a výslovných opatření, obecně však ve směrné části stanovil v prioritních oblastech (v oblasti povodí Odry to je v prioritní oblasti „horní Opava“) zaměřit je v souladu s cíli Operačního programu Životní prostředí a programu Rozvoje venkova na období 2007 až 2013 a v Programu prevence ochrany před povodněmi II. etapa na období 2007 – 2012. Současně uložil do plánů oblastí povodí promítnout prioritní opatření povodňové prevence s prokazatelným efektem snížení rizika z povodní a k tomu stanovil strategii jejich financování s orientací na veřejné podpůrné zdroje, jako jsou Operační programy a Programy podpor. Plyne tedy z toho, že všechna opatření navrhovaná plánem oblasti budou probíhat ve finanční gesci těchto podpůrných zdrojů a v gesci státu.
D.4.7. Zabezpečenost užívání vod v období suchaZabezpečenost užívání vod je jednou z významných priorit politiky v oblasti vod a celého odvětví vodního hospodářství a jedním z hlavních cílů celkové prevence, jak předejít negativním důsledkům sucha (D.2.2). Vodohospodářská bilance pro současnost i pro nejbližší budoucnost (rok 2015) ukazuje, že vysokou úroveň této zabezpečenosti s mírou 99,5 % pro zásobení obyvatelstva pitnou vodou, ale i průmyslu provozní vodou bude možno i nadále udržet dosavadními zdroji, které byly v oblasti povodí preventivně pro tuto míru v dřívějšku pořízeny a vybudovány. Udržet za předpokladu, že trend nárůstu požadavků na odběry vody proti dnešnímu stavu nepřesáhne v průměru velikost asi 20 %, že se výrazně nezmění alokace těchto požadavků co do místa, a že zůstanou zachovány současné klimatické a hydrologické podmínky, jaké v oblasti povodí panují doposud. Všechny tyto předpoklady jsou zatíženy určitou nejistotou a té je třeba čelit určitými rezervami. Vše nasvědčuje tomu, že nejvýrazněji by se na snížení zabezpečenosti užívání vod mohla projevit hrozba možných, a v poslední době často předpovídaných, klimatických změn. Nejčastěji frekventované odhady s dopadem zvýšení průměrné teploty v naší oblasti o přibližně 4°C a snížení průměrného odtoku z povodí až o 40 % do roku 2050 a na ně navazující modelová šetření naznačují, že by se zvládnutí dosavadní zabezpečenosti neobešlo bez nutnosti zřízení nových umělých akumulací, zachycujících vody z doby jejich přebytku do dob nedostatku. Možné klimatické změny, pokud by nastaly, by se dotkly poměrů v celé oblasti povodí a svými důsledky by se - pokud jde o zásobování vodou - jejich účinky více negativně projevily v podoblasti ležící mimo dosah působnosti vodohospodářské soustavy povodí Odry (srovnej D.1.8). Územně lze tedy čekat, že nejmarkantněji by se jejich nepříznivé ovlivnění projevilo na Jablunkovsku, ale rovněž i dále na Jesenicku a nejspíše i v povodí střední Odry nad Ostravou, které leží mimo dosah vlivu vodohospodářské soustavy. I v podoblasti ovládané soustavou se předpokládá, že by klimatické změny byly provázeny negativními dopady, jak vyplývá z provedených analýz. Z namodelované 500 – leté umělé hydrologické řady průměrných měsíčních průtoků v síti příslušných relevantních stanic v oblasti a při ovlivnění předpokládanými klimatickými změnami, při fungování celé vodohospodářské soustavy v podobě, jak dnes existuje, a při scénáři dnešních nároků na vodu plyne, že tyto změny by i zde vyvolaly poměrně vážné poruchy. Docházelo by k nim i přesto, že jinak bez vlivu klimatických změn by (podle modelových simulací) do roku 2050 dnešní soustava zvládla i hypoteticky předpokládaný nárůst odběrů vody o 20%, aniž by bylo třeba jejího dalšího doplnění o nové akumulace. Při změně hydrologie oblasti povodí v důsledku změny klimatu a při stagnaci odběrů na současných hodnotách by podle toho do roku 2050 mělo dojít k narušení některých funkcí údolních nádrží v soustavě. Narušena by byla i možnost jejich spolupráce v soustavě. Pokud by byl překonán scénář stagnace odběrů na současné úrovni, což je pravděpodobné, a odběry by o 20 % vzrostly, i při plném využití celého zásobního prostoru všech nádrží by docházelo k deficitům a k poruchám v zásobování. Zejména by tomu bylo na vodních dílech Morávka a Šance. V případě, že by klimatické změny v uvedené míře nastaly a snížení dosavadních zabezpečeností užívání vod by se nemělo připustit, je třeba kromě často zmiňovaných a plánem navrhovaných opatření v krajině (která jsou vzhledem k celkovým nutným objemům pro dodávku vody spotřebitelům přes 200 mil.m3 za rok pouze doprovodnými opatřeními; velikost průměrného odtoku z povodí (Qa) nezvýší a vzniklé deficity nevyřeší) navrhnout další adaptační opatření. Nabídkou vodního hospodářství, jakým způsobem případné vlivy klimatické změny částečně kompenzovat, pokud ji průběh 1. poloviny 21. století bude potvrzovat, je určitá ochrana lokalit pro akumulaci povrchových vod. Okolnost vlastního zřízení nových akumulačních prostor pro období prvních plánovacích cyklů do roku 2027 nepřipadá v úvahu. S novými potenciálními akumulacemi bude ale nutno do určité míry uvažovat pro budoucí období. Uvažovaly s nimi již i předchozí plánovací nástroje. Byl to dřívější Státní vodohospodářský plán z roku 1954, i pozdější Směrný vodohospodářský plán z roku 1975. Tyto plány na území oblasti povodí Odry hájily až 44 lokalit, kde z hydrologického, morfologického a geologického hlediska by bylo možno akumulace povrchových vod potenciálně zřídit. Počet lokalit byl postupem času redukován, aby neblokoval a nepodvazoval územní rozvoj v předmětných místech v tak značném počtu. Vybrané lokality, které jsou níže uvedeny, jsou prostory historicky dlouhodobě sledované, jsou zapracovány v územně plánovacích dokumentacích a nyní jsou vymezovány jako území chráněná pro akumulaci povrchových vod dle zákona o vodách a předpokládá se jejich vymezení jako limity využití území v zásadách územního rozvoje krajů. A to proto, aby nedošlo u budoucí zabezpečenosti požadavků na vodu v důsledku klimatických změn k poklesu na fatální úroveň znamenající poruchy v dodávce vody obyvatelům i firmám, a tak ke stagnaci až úpadku regionu. Zajištění dostatku vody pro budoucí generace je zásadním strategickým úkolem ve veřejném zájmu s nezbytným uplatněním principu předběžné opatrnosti. Z analýz a modelování důsledků možných klimatických změn, které byly provedeny v rámci přípravy plánu oblasti povodí Odry, vyplývá, že bude třeba mít k dispozici proti současnému stavu akumulační objem v rezervě ve výši asi 400 mil. m3 vody. Prostorové rozmístění těchto akumulací by obecně mělo být situováno do míst, kde hydrologický potenciál toků není dosud využíván, jsou pro to vhodné morfologické podmínky, a kde by akumulace zaujímaly vhodnou polohu k potenciálně předpokládaným deficitním spotřebištím Mimo retenční nádrže na řece Opavě u Nových Heřminov, připravované již v rámci opatření prioritní oblasti „horní Opavy“ (malá varianta), šetření byly podrobeny lokality Spálov na Odře, Spálené na Opavici, Čeladná na Čeladné a Horní Lomná na Lomné v Moravskoslezském kraji, a dále lokality Malá Kraš na Černém potoce, Nýznerov na Stříbrném potoce a Ondřejovice na Javorné v Olomouckém kraji. Provedená analýza a návrh limitů pro využití území se staly podkladem pro Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod v ČR, připravovaný MZe ve spolupráci s MŽP na základě novely zákona o vodách (§28a). Do Generelu po celkovém finálním zhodnocení byly zařazeny pro oblast povodí Odry lokality Nové Heřminovy, Spálov, Spálené a Horní Lomná. Uvedená území jsou rovněž zahrnuta do Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Tab. D.4.7. Území pro akumulaci povrchových vod Potenciální akumulační prostory by měly nezanedbatelný i retenční účinek za povodní o jehož možném vlivu na sídelní strukturu MS kraje vypovídá tabulka TD 4.7. Přílohy: |
|||||
Povodí Opavy od jejího pramene po soutok s Moravicí představuje plochu 946 km2, spadá do ní celkem 12 vodní útvarů (pracovního označení 21 až 32). Páteřním tokem je řeka Opava, nejvýznamnějším přítokem je řeka Opavice. Největšími městy tohoto povodí jsou Opava (počet obyvatel 61 tisíc) a Krnov (25 tisíc). 
