Informační listy vodních útvarů povrchových vod

Ke stažení

B - Užívání vod a jeho vliv na stav vod

B.3. Opatření k uspokojení požadavků na užívání vod (výhledový stav)

B.3.1. Opatření pro povrchové vody

V následujícím textu je na základě závěrů z předcházejících kapitol o současném užívání vod posouzeno, zda je nutné učinit opatření pro uspokojení požadavků na užívání vod v oblasti povodí Odry ve výhledovém stavu do roku 2015. U těch oblastí, u kterých vyplynula nemožnost zajistit požadované užitky, jsou opatření pro uspokojení požadavků na užívání vod navržena.

B.3.1.1. Opatření v oblasti vypouštění odpadních vod – bodové zdroje

Užívání vod z hlediska vypouštění odpadních vod do vod povrchových lze chápat jako zajištění dostatečného množství povrchové vody v takové kvalitě, aby vypouštěním v budoucnu předpokládaného množství odpadních vod nebyly porušovány limity dobrého stavu vodních útvarů.

Trendem v oblasti vypouštění odpadních vod z bodových zdrojů je zpětně využívat odpadní vody, eliminovat používání přípravků s příměsemi problematických znečišťujících látek apod. V této souvislosti je nezbytné nadále věnovat pozornost výzkumu a vývoji technologií pro efektivnější odbourávání nebo využívání odpadních vod, případně jiných druhů odpadů, aby při předpokládané prognóze klesajících průměrných ročních průtoků (výhled do roku 2050 IPCC – Mezivládní panel ke klimatické změně) nedocházelo k významným problémům dotčení (zhoršení) stavu vodních útvarů.

Komunální zdroje znečištění

Pro komunální zdroje znečištění předpokládá prognóza k roku 2015 pokles vypouštěného množství. Předpokládá se, že k podstatnému zlepšení stavu přispějí všechna navržená opatření, jak vyplývají z předpokladů plnění povinností ČR plynoucích ze smlouvy o přístupu k EU na poli intenzifikace stávajících a výstavby nových čistíren odpadních vod (viz kapitola C.4.6 „Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod“). Žádná další opatření k uspokojování požadavků na užívání vod se v této oblasti nenavrhují.

Průmyslové zdroje znečištění

Rovněž pro průmyslové zdroje znečištění předpokládá prognóza k roku 2015 pokles vypouštěného množství.

Vzhledem k tomu, že pro průmyslové zdroje znečištění platí stejné povinnosti vůči EU, jako pro komunální zdroje, i z hlediska opatření navržených v kapitole C.4.6 („Opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů a jiných činností majících vliv na stav vod“) a také opatření navržených v kap. C.4.7 („Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod“), žádná další opatření k uspokojování požadavků na užívání vod se v této oblasti nenavrhují.

B.3.1.2. Opatření v oblasti plošného znečištění

Pro plošné znečištění předpokládá prognóza k roku 2015 pokles u všech tří ukazatelů tohoto druhu znečištění, u dusíku, fosforu a i u atrazinu.
Opatření v oblasti plošného znečištění navrhovaná pro zlepšení stavu vodních útvarů jsou uvedena v kapitole C.4.14 („Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění“) a žádná další opatření k uspokojování požadavků na užívání vod se v této oblasti nenavrhují.

B.3.1.3. Opatření v oblasti odběrů povrchové vody

Odběry pro pitnou vodu

Pro odběry surové vody pro úpravu na vodu pitnou a zásobení obyvatel předpokládá prognóza k roku 2015 stagnaci odebíraného množství.

Pro zajištění požadované zabezpečenosti dodávek vody pro obyvatelstvo je dostačujícím opatřením každoroční aktualizace Manipulačního řádu Vodohospodářské soustavy povodí Odry, reagující na skutečné množství dodávané do spotřebišť. Takto je možno upravit manipulaci v soustavě tak, aby byly zabezpečeny potřeby v zásobení obyvatel. V dnešní době je pro hlavní zásobovací systém v oblasti povodí Odry (Ostravský oblastní vodovod) zabezpečenost dodávky vody z centrálních zdrojů dostatečná a téměř se blíží 100 %.

Výsledky vodohospodářské bilance výhledového stavu pro povrchové vody v oblasti povodí Odry jsou uvedeny v kap. B.2.4.1. (množství vod) a B.2.4.2. (kvalita vod).

Odběry pro průmysl

U odběrů vody pro průmysl předpokládá prognóza k roku 2015, vyplývající z Ekonomické analýzy, pokles odebíraného množství.

Rovněž pro zajištění požadované zabezpečenosti dodávek vody pro průmyslové subjekty je v území pokrytém VHS PO dostačujícím opatřením každoroční aktualizace Manipulačního řádu Vodohospodářské soustavy povodí Odry, reagující na skutečné množství odebírané vody. Takto je možno upravit manipulaci v soustavě tak, aby byly zabezpečeny potřeby průmyslových subjektů. Žádná další opatření k uspokojování požadavků na užívání vod se nenavrhují.

B.3.1.4. Opatření v oblasti morfologie vodních útvarů

Morfologii vodních toků ovlivňují různé druhy užívání, především ochrana před povodněmi, směrová a výšková stabilizace koryta vodního toku. Navržená opatření k uspokojení požadavků v oblasti morfologie jsou obsahem kapitoly D.4 („Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy“) a kapitoly C.4.13 („Opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu“). Obě opatření se co do délky dotčených úseků toků vzájemně kompenzují s mírnou převahou délky revitalizací říčních úseků.

Žádná další opatření k uspokojování požadavků na užívání vod se v této oblasti nenavrhují.

B.3.1.5. Opatření v oblasti jiných užívání vod

Jiným užíváním vod v této kapitole se rozumí užívání vod především z hlediska jejich množství. Opatřeními v oblasti vod pro zlepšení stavu vod z hlediska kvality se zabývá kapitola C.4 obsahující programy opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí. Prognózy požadavků na povrchové vody jsou uvedeny v kapitole B.2.2 a týkají se především úseku zásobování vodou a úseku odkanalizování a čištění odpadních vod a dalších oblastí, které ovlivňují jak odběr, tak i znečišťování povrchových vod.

Lze očekávat, že trendy, týkající se opatření v oblasti jiných užívání vod, budou pro další plánovací období ovlivněny i možnými důsledky klimatických změn na hydrologický režim vodních toků a povrchových a podzemních vod, a ty pak mohou významněji ovlivnit opatření plánovaná po roce 2015. Z toho hlediska jsou mimo jiné důležitá protierozní a protipovodňová opatření v ploše povodí, která přispívají ke zvýšení akumulace a retardace vody v krajině (retence krajiny).

Vodovody a kanalizace

Podle krajských plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a krajských rozvojových plánů je nutno zajistit žádoucí úroveň zásobování pitnou vodou, kvalitu pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v oblasti povodí Odry.

Vodovody

Podle koncepčního dokumentu PRVK na území Moravskoslezského kraje je v tomto kraji již 95 % domácností připojeno na veřejný vodovod.

Dle PRVK Olomouckého kraje je v tomto kraji napojeno na veřejný vodovod 86,2 % obyvatel.

Procento napojení domácností na veřejné vodovody je v celé oblasti povodí Odry vyšší než republikový průměr, nepředpokládají se proto zásadní opatření ke zvýšení počtu připojených domácností na území oblasti povodí Odry.

Do budoucna je navržena postupná rekonstrukce části vodovodní sítě, předpokládají se rekonstrukční opatření především v historických částech měst a obcí, zejména rekonstrukce přívodních řadů, stávajících vodovodních sítí a domovních přípojek. Kromě zmíněných rekonstrukcí se v menším rozsahu předpokládá i výstavba nových zařízení k uspokojení požadavků na užívání vod – výstavba nových vodovodních řadů.

V oblasti vodovodů se, i s odkazem na projednání s podniky vodovodů a kanalizací v oblasti povodí Odry, žádná další opatření k uspokojování požadavků na užívání vod nenavrhují.

Kanalizace

Jak plyne z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, je v tomto kraji napojeno na kanalizaci 77,5 % obyvatel, z toho je 83,7 % napojeno na ČOV.

Dle PRVK Olomouckého kraje je v tomto kraji napojeno na veřejnou kanalizaci 63 % obyvatel a na ČOV 61 % obyvatel.

Procento napojení domácností v oblasti povodí Odry na kanalizace je analogické s republikovými hodnotami, a lze očekávat růstový trend na deklarovaný, resp. cílový republikový průměr v roce 2015, tj. na 94 % (v souladu s požadavky vyplývajícími z implementace směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod).

Na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje je nutné do roku 2010: zajistit řádnou likvidaci splaškových vod u obcí nad 2 000 EO, v aglomeracích nad 10 000 EO zajistit na ČOV zavedení nebo intenzifikaci technologie na odstraňování fosforu a dusíku z odpadních vod, zajistit přiměřeným způsobem jejich čištění z již existujících kanalizací v obcích menších než 2 000 EO; požadovat navíc terciární čištění i u zdrojů pod 10 000 EO. Terciární čištění odpadních vod slouží k dočištění odpadních vod, odstranění zbytkového znečištění, které nebylo odstraněno v rámci předešlého čištění na ČOV, především k odstranění dusíku, fosforu a nerozpuštěných látek.

V budoucnu se tedy v této oblasti předpokládá budování nových zařízení k uspokojení požadavků na užívání vod – výstavba a dostavba kanalizačních sítí a výstavba nových ČOV, ale i rekonstrukční opatření – rekonstrukce kanalizačních sítí, intenzifikace a modernizace stávajících ČOV.

Konkrétní opatření v oblasti kanalizací jsou detailně popisována v kapitole C.4.6.

Využití vodní energie

Jedním z cílů s velmi vysokou prioritou, uvedených ve Státní energetické koncepci ČR, je mimo jiné i podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. K nim patří i energie vodních toků, jejíž využívání náleží odedávna k základním zdrojům získávání energie. Hydroenergetický potenciál je cenným přírodním bohatstvím dnešní doby, především v kontextu s požadavkem Evropské unie na zvýšení podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v České republice z 6 na 14 % do roku 2020. Jeho využívání na výrobu elektrické energie ve vodních elektrárnách určují zejména přírodní podmínky a stupeň hospodářského, technického a společenského rozvoje země.

Jedním z možných způsobů využívání potenciálu vodních toků jsou malé vodní elektrárny, které jsou účelné v místech vhodných podmínek na vodních tocích. Rozhodujícími ukazateli výběru vhodné lokality pro výstavbu malé vodní elektrárny jsou tři základní parametry – využitelný spád a průtočné množství vody v daném profilu a limity dané ochranou přírody. Nepopíratelný je především ekologický význam vodních elektráren, které jsou šetrné k životnímu prostředí, neznečišťují a nedevastují krajinu, jsou bezodpadové, nezávislé na dovozu surovin a vysoce bezpečné. U stávajících malých vodních elektráren jsou žádoucí revize hodnot minimálních zůstatkových průtoků a kontrola jejich dodržování. U nově budovaných MVE je nutno zabezpečit migrační prostupnost na vzdouvacích objektech a celkový ohled na možné ovlivnění vodní bioty. Velmi uvážlivý by měl být přístup při povolování MVE v horních částech toků. Využívání hydroenergetického potenciálu krajiny a zvyšování počtu vodních elektráren na vodních tocích je v dnešní době žádoucím trendem rozvoje oblasti.

V současné době je celkový instalovaný výkon zařízení pro výrobu elektrické energie v oblasti povodí Odry 13,2 MW. Vyššímu využití brání zejména velká rozkolísanost průtoků, problematika ohrožení velkými vodami, limity dané ochranou přírody, vhodný spádový objekt (všechny stávající objekty na vodních tocích není možno z důvodu jejich jiného vodohospodářského účelu a technického řešení využít), v oblasti Beskyd ztěžuje energetické využití také chod štěrků. V budoucím období se předpokládá postupné využívání tohoto teoretického energetického potenciálu vodních toků u dalších vhodných objektů, přičemž nově využitelný instalovaný výkon je odhadován do 5 MW a bylo by žádoucí této hodnoty v oblasti povodí Odry dosáhnout do roku 2015, nejpozději do roku 2020.

V oblasti využití vodní energie se žádná konkrétní opatření k uspokojování požadavků na užívání vod nenavrhují.

Vodní doprava

Na úseku vodní dopravy se do r. 2015 žádná opatření k uspokojení požadavků tohoto užívání vod pro oblast povodí Odry nenavrhují. Případná budoucí opatření pro další plánovací období by měla být prošetřena v rámci výzkumných prací a měla by vycházet z dopravní politiky státu a řídit se dle závazných rozhodnutí a doporučení ze strany ČR a EU.

Pokud jde o rekreační plavbu nejsou v současné době pro ni vybudována v oblasti povodí žádná zařízení a i do roku 2015 se žádná opatření v tomto směru nepřipravují. Jediný konkrétní záměr toho druhu má Statutární město Ostrava, a to v úseku řeky Ostravice od soutoku s Lučinou po její ústí do Odry. Tento záměr by měl být spojen s celkovou humanizací řeky Ostravice přes město Ostravu. Mezi objekty, připravované městem Ostrava, patří tři jezy na spodním úseku toku Ostravice před jejím ústím do Odry.

Rybné hospodářství

Pro rybné hospodářství předpokládá prognóza k roku 2015 mírné zlepšování podmínek pro život ryb, projevující se ve všech vodních útvarech oblasti povodí Odry.

V České republice jsou vyhlášeny povrchové vody, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (rybné vody), s rozdělením na vody lososové a kaprové.

Účelem stanovení rybných vod je zvýšení ochrany těchto vod před znečištěním a zlepšení jejich jakosti tak, aby se staly trvale vhodnými pro podporu života ryb náležejících k původním druhům zajišťujícím přirozenou rozmanitost nebo k druhům, jejichž přítomnost je vhodná. Toto vymezení se nevztahuje na povrchové vody v přírodních vodních útvarech používaných pro intenzivní chov ryb a v umělých vodních útvarech. Vyhlášení rybných vod je dáno směrnicí Rady 78/659/EHS z 18. července 1978, o jakosti sladkých povrchových vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení za účelem podpory života ryb. Česká republika je legislativně vymezuje nařízením vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění nařízení vlády č. 169/2006 Sb.

Rybné vody jsou pravidelně monitorovány v rámci stávajících programů monitoringu v relevantních ukazatelích. Pro dosažení hodnot přípustného znečištění lososových a kaprových vod do roku 2009 byl vypracován Program snížení znečištění povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.

Tento program je plně promítnut do POP Odry. Po zkušenostech s výsledky monitoringu a na základě zpracovaných ichtyologických studií se doporučuje optimalizovat vymezení rybných úseků v novele výše uvedeného nařízení vlády následovně:

Jičínku přeřadit z kategorie lososová do kategorie kaprová,
Husí potok ponechat v kategorii lososová po soutok se Stříbrným potokem a dolní úsek od soutoku se Stříbrným potokem přiřadit k úseku kaprovému – Odra střední,
Luhu přeřadit do kategorie kaprová,
Lučinu dolní původně zařazenou do kategorie lososová přiřadit od soutoku se Sušánkou k úseku Ostravice dolní jako vodu kaprovou.

U odběrů povrchových vod a užívání vod pro chov ryb je doporučeno postupně revidovat všechna povolení k nakládání s vodami, u nichž není stanoven minimální průtok ve vodním toku pod místem odvádění vod do rybníků, sádek apod. V oblasti rybného hospodářství se žádná opatření k uspokojování požadavků na užívání vod nenavrhují.

Rekreace

Předpokládá se mírný nárůst rekreace u vody, jak kolem řek (individuální rekreace a sportovní rybaření), tak kolem vodních ploch. Trend změny by se projevil v podhorských a nížinných vodních útvarech.

V oblasti povodí Odry je evidováno celkem 26 rekreačních vod, zahrnujících koupací oblasti podle vyhlášky č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody ke koupání osob, ve znění vyhlášky č. 152/2008 Sb., (25 míst) a jedno koupaliště ve volné přírodě ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Tyto oblasti jsou pravidelně monitorovány příslušnými hygienickými stanicemi. Více informací o rekreačních vodách je v kapitole A.2.3.3.

Pro uspokojení požadavků na užívání vod v této oblasti je navržena řada opatření k eliminaci vnosu živin do povodí jednotlivých koupacích oblastí. Jedná se o preventivní opatření týkající se dokonalejší likvidace komunálních vod z konkrétních měst a obcí a rovněž o omezování vnosu živin z erozní činnosti – komplexní pozemkové úpravy.

B.3.2. Opatření pro podzemní vody

V následujícím textu je posouzeno, zda je nutné učinit opatření pro uspokojení požadavků na užívání vod ve výhledovém stavu do roku 2015 podle výsledků základního scénáře a vodohospodářské bilance. U jednotlivých oblastí, kde není možné zajistit požadované užitky, jsou opatření pro uspokojení požadavků na užívání vod navržena.

B.3.2.1. Opatření v oblasti starých zátěží – bodové zdroje

Pro staré zátěže, označené jako problematické v základním scénáři, probíhají sanace, případně jsou opatření řešena v kapitole C.4 v rámci opatření k dosažení dobrého stavu útvarů podzemních vod.
Pro uspokojení požadavků na užívání vod v této oblasti není tedy nutné činit žádná další opatření.

B.3.2.2. Opatření v oblasti plošného znečištění

Pro plošné znečištění předpokládá prognóza k roku 2015 vyplývající z Ekonomické analýzy mírný pokles, a to jak pro dusík tak pro pesticidy.

Opatření v oblasti plošného znečištění navrhovaná pro zlepšení stavu vodních útvarů jsou uvedena v kapitole C.4.14 („Opatření regulující znečištění z plošných zdrojů znečištění“), žádná další opatření k uspokojování požadavků na užívání vod se v této oblasti nenavrhují.

B.3.2.3. Opatření v oblasti odběrů podzemní vody

V oblasti podzemních vod jsou zásadní odběry pro pitné účely.

Pro odběry podzemní vody předpokládá prognóza k roku 2015 vyplývající z Ekonomické analýzy mírný nárůst odebíraného množství.

Pro zabezpečení podzemní vody pro zásobení vodou jsou dostačující opatření, navržená v kapitole C.4. Žádná další opatření k uspokojování požadavků na užívání vod se v této oblasti nenavrhují.

Výsledky vodohospodářské bilance výhledového stavu pro podzemní vody v oblasti povodí Odry jsou uvedeny v kap. B.2.4.3. (množství vod) a B.2.4.4. (kvalita vod).

B.3.2.4. Opatření v oblasti jiných užívání vod

Jiné užívání vod je dostatečně řešeno opatřeními v oblasti pro zlepšení stavu vod z hlediska kvality i množství, kterými se zabývá kapitola C.4. Ta obsahuje programy k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí.

Žádná další opatření k uspokojování požadavků na užívání vod se v této oblasti nenavrhují.