|
||||||
|
|
C.2. Programy zjišťování a hodnocení množství a stavu vod (Programy monitoringu) 
C.2. Programy zjišťování a hodnocení množství a stavu vod (Programy monitoringu)Rámcová směrnice pro vodní politiku (RS) vyžaduje od členských států nejpozději do konce roku 2006 ustavení a zahájení programů pro sledování stavu vod (programů monitoringu). Ustavení programů monitoringu předchází zpracování programů opatření (RS, článek 11) a plánů oblastí povodí (RS, článek 13). Předpokládá se, že na základě výsledků programů pro sledování vod se hodnotí stav útvarů povrchových a podzemních vod, případně dosažení specifických cílů pro jednotlivé chráněné oblasti. Závazný harmonogram přípravy plánů oblastí povodí v ČR a rozsah sledování však neumožňuje stanovit pro všechny vodní útvary jejich stav s dostatečnou věrohodností, proto je pro hodnocení stavu kromě výsledků monitoringu využito také hodnocení antropogenních vlivů z kapitoly B.4. Tato kapitola, zabývající se programy monitoringu, je tedy členěna na část, shrnující ustavení programů k sledování stavu vod, (přímé hodnocení stavu vod) a na část zabývající se syntézou výsledků monitoringu a antropogenních vlivů (celkové hodnocení stavu). Stejně jako u podmínek dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (kapitola C.1), jsou tak i u monitoringu podrobné postupy hodnocení stavu vod popsány v materiálu „Metodické postupy státních podniků Povodí pro hodnocení chemického a ekologického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod, ekologického potenciálu útvarů povrchových vod, chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod v prvních plánech oblastí povodí“ a zde je uvedeno pouze jejich stručné shrnutí.
C.2.1. Povrchové vody (mapy monitorovacích sítí)
C.2.1.1. Monitorovací síť povrchových vodSledování povrchových vod v rámci plánování se provádí na třech hierarchicky uspořádaných úrovních jako monitoring
Situační monitoring Program situačního monitoringu slouží pro:
Síť situačního monitoringu povrchových vod musí pokrývat dostatečný počet útvarů povrchových vod tak, aby poskytovala souvislý a vyčerpávající přehled o stavu vod a umožnila souhrnné zhodnocení stavu povrchových vod v každé oblasti povodí. Monitorovací místa musí být vybrána způsobem, aby byla reprezentativní pro skupiny vodních útvarů, významná pro dílčí povodí nebo celou oblast povodí. Výběr lokalit pro síť situačního monitoringu je určen následujícími kritérii:
Do návrhu sítě situačního monitoringu jsou zařazena monitorovací místa, která splní alespoň jedno z výše uvedených kritérií. V zájmu zachování kontinuity sledování se pro situační monitoring přednostně vybírají monitorovací místa ze stávajících monitorovacích sítí a v období mezi realizací situačního monitoringu se tato místa situačního monitoringu přednostně zařazují do provozního monitoringu. Situační monitoring povrchových vod včetně vymezení monitorovacích profilů byl stanoven podle mezinárodních monitorovacích programů a podle požadavků Rámcové směrnice. Požadavky na monitoring pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce se před jejich přijetím konzultují prostřednictvím členů příslušných pracovních skupin nebo skupin expertů Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním (MKOOpZ) a pracovních skupin pro Směrnici 2000/60/ES na hraničních vodách, nebo zmocněnců se zpracovateli návrhů programu situačního monitoringu. Rozsah monitorovací sítě situačního monitoringu povrchových vod včetně popisných údajů k jednotlivým monitorovacím místům je uveden v tabulce TC 2.1a a graficky znázorněn v mapě MC 2.1a. Situační monitoring tekoucích vod Při výběru monitorovacích míst se vycházelo ze sítě profilů existujících monitorovacích programů, které byly posouzeny z hlediska reprezentativnosti umístění pro hodnocení chemického a ekologického stavu vodních útvarů a reprezentativnosti z hlediska významných vlivů působících ve vodních útvarech. V oblasti povodí Odry je lokalizováno celkem 8 monitorovacích profilů situačního monitoringu tekoucích vod. Jedná se o 3 profily na řece Odře - Odra Bohumín, Odra Jakubčovice, Odra Svinov, jeden profil na řece Moravici – Moravice v ústí, jeden profil na řece Opavě – Opava Třebovice, jeden profil na řece Ostravici – Ostravice Ostrava, jeden profil na řece Olši – Olše v ústí a jeden profil na řece Bělé – Bělá Mikulovice. Podrobnější údaje o profilech situačního monitoringu jsou v tabulce MC 2.1a. Situační monitoring stojatých vod Tento druh monitoringu na vodních útvarech stojatých vod je v oblasti povodí Odry výhradně zaměřen na vybrané údolní nádrže, které jsou v ní vybudovány. Jedná se o 5 těchto nádrží - Kružberk a Slezská Harta na řece Moravici, Šance na Ostravici, Žermanice na Lučině a Těrlicko na Stonávce. Monitorovací místo každé z nich je vždy situováno v prostoru zdrže v blízkosti hráze nádrže, v tomto monitorovacím místě se odebírá integrální vzorek v horních partiích vodního sloupce a zonální odběry ve svislici v hloubkách po 5 m, níže pak po 10 m až ke dnu nádrže. Zonální měření základních parametrů se provádí jakostní sondou vesměs v intervalu 1 m po celé výšce svislice V následujících tabulkách jsou shrnuta data o situačním i provozním monitoringu, který je jinak popsán v další části textu. V tabulce C.2.1 je uveden počet monitorovacích objektů povrchových vod v oblasti povodí Odry, v tabulce C.2.2 jsou uvedené sledované složky kvality monitoringu povrchových vod v oblasti povodí Odry. Tab. C.2.1 Souhrnný přehled o počtu míst situačního a provozního monitoringu na povrchových vodách v oblasti povodí Odry Tab. C.2.2 Sledované složky kvality situačního a provozního monitoringu povrchových vod v oblasti povodí Odry Přílohy: Provozní monitoring povrchových vod Provozní monitoring je součástí celkového Programu provozního monitoringu povrchových vod v oblasti povodí Odry, což je víceúčelový program, směřující k efektivnímu naplnění požadavků článku 8 Rámcové směrnice, k plnění ustanovení § 21 vodního zákona a i k zajištění mezinárodních závazků České republiky vůči Komisi pro ochranu Odry (MKOOpZ). Ve vztahu k situačnímu monitoringu provozní monitoring tekoucích vod v sobě obsahuje sledování každého vodního útvaru tekoucích a stojatých vod a navíc (viz kap. C.2.3) i sledování území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu, sledování vod rekreačních a oblastí vymezených jako vody ke koupání, sledování zranitelných oblastí a oblastí vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů vod vhodných pro život a reprodukci ryb a vodních živočichů. Program provozního monitoringu povrchových vod na období 2007 - 2012 je otevřeným dokumentem, který bude průběžně aktualizován a to zejména v souvislosti s aktualizací předpisů Evropské unie (např. „směrnice o koupacích vodách“, směrnice o „environmentálních standardech kvality“ apod.), aktualizací monitorovacích programů, postupující implementací Rámcové směrnice (programů opatření) a dalších nově vzniklých požadavků. Program provozního monitoringu na tocích staví na existujících programech, které účelově doplňuje a rozšiřuje s cílem naplnit výše uvedené požadavky, základ programu přitom tvoří monitoring správce povodí. Provozní monitoring obsahuje sledování chemického, fyzikálního a ekologického stavu/potenciálu povrchových vod v oblasti povodí tak, aby poskytoval maximum relevantních podkladů pro hodnocení stavu povrchových vod, pro sledování vlivů způsobujících rizikovost vodních útvarů a poskytoval dostatečné informace pro posuzování změn stavu znečištění vodních toků a identifikaci jakéhokoliv významného vzestupného trendu koncentrací znečišťujících látek. Pro 112 útvarů tekoucích vod v oblasti povodí Odry byl v každém útvaru lokalizován odpovídající profil monitoringu tak, aby charakterizoval veškeré vlivy na jeho stav a jakost vody. Jednotlivé útvary povrchových vod s podobnými hydromorfologickými podmínkami a s podobnou mírou a typem antropogenních vlivů byly pro potřeby monitorování sloučeny do skupin, které mají společné monitorovací místo (v plánu jsou nazvány rotujícími profily). Z dosavadního počtu profilů bylo celkově využito 68 dosud existujících monitorovacích míst, 45 míst bylo nově zavedených, přičemž byla uplatněna možnost výše uvedeného tzv. slučování monitorovacích profilů Fyzikálně-chemické ukazatele jsou v rámci provozního monitoringu sledovány 12x ročně (závěrný profil Odra - Bohumín s ohledem na hraniční profil ve vybraných parametrech 24x), vybrané prioritní a jiné znečišťující látky jsou sledovány 6x (Odra - Bohumín 12x), biologické ukazatele 2 až 12x, radiologické ukazatele 12x. Provozní monitoring stojatých vod Monitoring útvarů stojatých vod podléhá samostatnému režimu a provádí se na těchže 5 nádržích, jako monitoring situační (Kružberk, Sl. Harta, Šance, Žermanice Těrlicko) a navíc pak ještě na třech dalších – na nádržích Morávka, Olešná a na Heřmanickém rybníku. U tohoto druhu monitoringu (provozního) se s výjimkou posledně dvou jmenovaných nádrží (Olešná, Baška a Heřmanický rybník) monitoruje celý objem nádrže, na každé z nich je stabilně určeno v podélném profilu několik monitorovacích vertikál, kde se zonálními odběry (v různých hloubkách) provádí sledovaní chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů. Přílohy: Průzkumný monitoring povrchových vod Programy průzkumného monitoringu se uplatní v případech, že se ve vodních útvarech vyskytnou mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny. Stejně tak se uplatní v těch případech, že výsledky situačního monitoringu indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého ekologického stavu vod a daný vodní útvar dosud nebyl zahrnut do programu provozního monitoringu, nebo že bude nutné zjistit velikosti a dopady havarijního znečištění, příp. že bude třeba získat informace pro program opatření k dosažení cílů ochrany vod. Průzkumný monitoring je ze své podstaty proměnlivý a jako takový se liší od provozního i situačního programu. Programy průzkumného monitoringu se zpracovávají podle potřeby pro povrchové vody, vždy ve vazbě na vodní útvary nebo jejich seskupení. Podnět k zavedení průzkumného monitoringu dává správce povodí, Česká inspekce životního prostředí nebo pověřený odborný subjekt. Návrhy programů průzkumného monitoringu sestavují podle jejich charakteru příslušní správci povodí nebo pověřené odborné subjekty. Je navrhován na výustích bodových zdrojů znečištění a ve vodních útvarech, kde konkrétní parametr či složka nesplňovaly dané limity nebo o nich nejsou vůbec žádné informace. Lokalizace těchto útvarů a návrh průzkumného monitoringu vyplývá z tabulky C.2.3. Tab. C.2.3 Návrh průzkumného monitoringu
C.2.1.2. Hodnocení stavu útvarů povrchových vodPro hodnocení stavu útvarů povrchových vod byl použit následující postup. Nejprve byly identifikovány reprezentativní profily útvarů povrchových vod, v nichž proběhlo vyhodnocení stavu na základě výsledků z monitoringu – ať již situačního či provozního. Ukazatele pro hodnocení stavu se řídily podle jejich seznamu, jak je uvedeno v kapitole C.1.1. V případě nedostatku či neexistence dat z monitoringu, byl stav vyhodnocen na základě nepřímého hodnocení – tj. vyhodnocení významných antropogenních vlivů. Pro celkové hodnocení stavu (kvůli návrhu opatření) byl zároveň vzat v úvahu předpokládaný vývoj antropogenních vlivů k roku 2015. Přímé hodnocení chemického stavu, ekologického stavu a ekologického potenciálu bylo provedeno porovnáním monitorovaných dat reprezentativních profilů situačního a provozního monitoringu s limity pro relevantní ukazatele. Výběr reprezentativních profilů pro hodnocení stavu a potenciálu útvarů povrchových vod Při výběru monitorovacích míst se vycházelo ze sítě profilů existujících monitorovacích programů, které byly posouzeny z hlediska reprezentativnosti umístění pro hodnocení chemického a ekologického stavu vodních útvarů a reprezentativnosti z hlediska významných vlivů působících ve vodních útvarech. Posouzení reprezentativnosti profilů je založeno na expertním odhadu opírajícím se o znalost přírodních charakteristik a znalost významných vlivů v oblasti povodí. Návrh provozního monitoringu předpokládá, že všechny jeho profily jsou reprezentativní z hlediska vlivů. U hodnocení chemického stavu tekoucích vod byly sledované ukazatele v profilech existující monitorovací sítě doplněny na základě výsledků nepřímého hodnocení a expertního odhadu. Pro hodnocení se počítá s využitím dat z monitoringu vypouštění z významných zdrojů komunálního a průmyslového znečištění. Tímto postupem se dočasně řeší požadavky Rámcové směrnice a připravované směrnice o environmentálních standardech, které požadují monitorovat ukazatele chemického stavu nejen v reprezentativních profilech blízkých uzávěrovému profilu vodního útvaru, ale také i v blízkosti vlastního vypouštění. U hodnocení ekologického stavu tekoucích vod byly k běžným fyzikálně-chemickým ukazatelům ekologického stavu, sledovaným ve většině profilů stávající sítě, doplněny ve vybraných profilech ukazatele biologické složky (makrozoobentos, makrofyta, fytobentos a fytoplankton) a ukazatele hydromorfologických charakteristik (specifikované v determinačním protokolu pro odběr bioty). Výběr těchto profilů byl proveden expertním odhadem a hlavním kriteriem byla reprezentativnost profilu odběru bioty z hlediska hodnocení ekologického stavu vodního útvaru nebo skupiny vodních útvarů. Při výběru se přihlíželo k typové podobnosti vodních útvarů a k podobnosti působících vlivů. U hodnocení stavu stojatých vod je zavedeno takové pojetí, že profil ve svislici u hráze je brán jako reprezentativní pro hodnocení stavu a bude používán i pro potřeby reportingu. K vyhodnocení velikosti a vlivu zdrojů bodového i difúzního znečištění musí být podchycen i význam prostorové a hloubkové diferenciace environmentálních znaků v nádrži, čemuž odpovídá provozní monitoring ve vyjmenovaných nádržích sledováním kvality vody na více svislicích. Přílohy: Hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod Hodnocení chemického stavu je zavedeno jak pro povrchové vody tekoucí, tak pro povrchové vody stojaté. Ukazatele a limity chemického stavu jsou platné pro obě relevantní kategorie útvarů povrchových vod. Vyhodnocení chemického stavu bylo provedeno zvlášť pro syntetické antropogenní polutanty a zvlášť pro kovy. Celkové vyhodnocení je syntézou hodnocení přímého a nepřímého a jeho postup je následující. Hodnocení přímé bylo provedeno porovnáním naměřených dat z monitoringu s limity dobrého chemického stavu (viz kap. C.1.1) samostatně pro jednotlivé ukazatele, a to jak pro průměrnou roční hodnotu, tak pro maximální dosaženou koncentraci za dvouletí 2005 – 2006. Útvar povrchové vody vyhovuje dobrému chemickému stavu tehdy, pokud jak průměrná roční koncentrace, tak maximální koncentrace jsou pod standardem environmentální kvality. Na základě přímého hodnocení bylo z hlediska syntetických antropogenních polutantů vyhodnoceno z celkem 112 útvarů tekoucích vod jen 45, z toho 30 jako útvarů ve vyhovujícím chemickém stavu, 15 útvarů v nevyhovujícím stavu a zbývajících 67 útvarů opět nebylo přímo hodnoceno. Limity dobrého stavu byly nejčastěji překročeny u BENZO(g,h,i)PERYLENU, INDENO(1,2,3-cd) PYRENU. Z hlediska kovů bylo přímo vyhodnoceno ze 112 útvarů rovněž 45, přičemž 25 útvarů bylo ve vyhovujícím stavu, 20 útvarů v nevyhovujícím stavu a 67 útvarů nebylo přímo hodnoceno. Limity dobrého stavu byly nejčastěji překročeny u Cd, Ni, Pb a Hg. U stojatých vod byl u všech 8 vodních útvarů vyhodnocen vyhovující chemický stav jak z hlediska syntetických látek, tak z hlediska kovů. Při nepřímém hodnocení byl aplikován ten postup, že naměřené hodnoty (průměrné roční koncentrace) vypouštění znečišťující látky v odpadních vodách (C) byly porovnány s limitními hodnotami chemického stavu (EQS) pro příslušnou látku. Pro měření byly brány v úvahu meze stanovitelnosti (MS). Hodnoceny byly zdroje znečištění a látky identifikované jako relevantní podle kapitoly C.1.1. – tabulky C.1.7 (Ukazatele a limity dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod v ČR). Hodnocení bylo limitováno dostupnými údaji. Registr průmyslových zdrojů znečištění (RPZ) obsahuje pouze údaje o množství odpadních vod a o roční průměrné koncentraci látky vypouštěné mimo areál podniku (tj. přímo do vodního toku nebo do kanalizace a komunální ČOV). Pro některé látky jsou dostupné pouze údaje o nakládání s těmito látkami (např. o množství používaném při výrobě). Pokud jsou odpadní vody z průmyslových zdrojů znečištění odváděny prostřednictvím komunální čistírny odpadních vod, byl možný vliv čištění zanedbán. Postup hodnocení byl následující: Hodnocení bylo nejprve provedeno na úrovni jednotlivých zdrojů znečištění a vypouštěných látek. Zdroje byly z hlediska vypouštění jednotlivých látek hodnoceny jako způsobující
Obr 2.1 Nepřímé hodnocení chemického stavu - hodnocení s kvantifikací vypouštění Pokud byly pro hodnocenou látku dostupné pouze údaje o nakládání, byly zdroje z hlediska vypouštění této látky klasifikovány jako způsobující potenciální riziko, dostává-li se při nakládání látka do odpadních vod, nebo dochází k úniku látky přes půdu a horninové prostředí. Obr 2.2 Nepřímé hodnocení chemického stavu - hodnocení bez kvantifikace vypouštění Bez kvantifikace vypouštění byly určeny zdroje znečištění způsobující vysoké nebo potenciální riziko. Hodnocení bylo agregováno na úroveň vodních útvarů tak, že pro každý útvar a látku bylo určeno maximální riziko způsobené jednotlivými zdroji. Posledním krokem hodnocení pak byla závěrečná klasifikace vodních útvarů na:
Z celkového počtu 112 útvarů tekoucích vod bylo v oblasti povodí Odry na základě nepřímého hodnocení vyhodnoceno 12 útvarů jako rizikových z hlediska chemického stavu povrchových vod. Z toho jeden útvar z hlediska syntetických polutantů a 11 útvarů z hlediska kovů. Útvary stojatých vod byly všechny hodnoceny na základě nepřímého hodnocení jako nerizikové. Syntéza hodnocení chemického stavu Prvním krokem syntézy bylo provedení nepřímého hodnocení pro všechny ukazatele a všechny útvary se stanovením minimálního, potencionálního nebo vysokého rizika. Dříve než byla provedena syntéza nepřímého a přímého hodnocení, bylo pro každý útvar zjištěno, jestli pro všechny ukazatele, klasifikované s potenciálním nebo vysokým rizikem, existují výsledky z monitoringu. Na základě toho byl ukazatel hodnocen podle schématu na obrázku 2.3 nebo 2.4. Postup syntézy hodnocení pro ukazatele s reprezentativním monitoringem (obr. 2.3) je rozdílný podle typu znečišťující látky. Pro syntetické antropogenní polutanty platí zásada, že rozhoduje hodnocení z monitoringu. Pro kovy by toto schéma mohlo platit pouze v případě, že by byly limity dobrého stavu upraveny podle přirozeného pozadí. Protože však hodnoty přirozeného pozadí v současné době v ČR nejsou známy, pokud je výsledek hodnocení nepříznivý, rozhoduje informace o vyšším riziku na základě nepřímého hodnocení, tedy v případech, kdy naměřené koncentrace překročily limity EQS (vysoké riziko). Obr 2.3 Schéma hodnocení jednotlivých polutantů s reprezentativním monitoringem v útvaru povrchové vody V případě ukazatelů bez reprezentativního monitoringu se postupuje podle schématu na obr. 2.4. I v tomto případě je hodnocení rozdílné pro kovy a syntetické polutanty. Pro kovy je ve výsledku přejato nepřímé hodnocení, u syntetických polutantů toto pravidlo platí pouze pro ukazatele s potenciálním a vysokým rizikem, u útvarů s minimálním rizikem pak jen v tom případě, pokud jsou tzv. „průtočné“ – tj. jejich reprezentativní profil se nachází níže po toku vyššího řádu, než 4 (podle Strahlera). Pro tzv. horní (průtočné) útvary bylo zjišťováno, zda neexistují útvary, které sice vykazují minimální riziko z nepřímého hodnocení, přesto však jsou v nich výsledky hodnocení syntetických polutantů nepříznivé. V takovém případě by nebylo považováno nepřímé hodnocení pro konkrétní látku za dostatečně věrohodné a zřejmě bylo by nutné upravit výsledky celkového hodnocení z vyhovujícího výsledku na potenciálně nevyhovující výsledek. Obr 2.4 Schéma hodnocení jednotlivých polutantů v útvaru povrchové vody bez monitoringu Vlastní vyhodnocení stavu pak bylo zpracováno nejprve pro jednotlivé ukazatele a nakonec pro chemický stav útvaru jako celek. Pro výsledný chemický stav platí, že pokud útvar nesplní limity chemického stavu pro jednu látku, je celý chemický stav útvaru označen za nevyhovující. Výsledek chemického stavu útvaru povrchových vod je nakonec buď vyhovující, potenciálně nevyhovující nebo nevyhovující. Po syntéze výsledků hodnocení přímého a nepřímého hodnocení syntetických látek a kovů bylo pro oblast povodí Odry vyhodnoceno z celkového počtu 112 útvarů tekoucích vod 80 útvarů ve vyhovujícím chemickém stavu, 24 útvarů v potenciálně nevyhovujícím stavu a 8 útvarů v nevyhovujícím stavu. U útvarů stojatých vod bylo všech 8 útvarů hodnoceno ve vyhovujícím chemickém stavu. Tab. C.2.4 Shrnutí vyhodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod Přílohy: Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod Ekologický stav je hodnocen u všech tekoucích útvarů povrchových vod. Přímé hodnocení tohoto stavu sestává z hodnocení biologických složek (rybí fauna, makrozoobentos, fytoplankton dle chlorofylu) a hodnocení složek fyzikálně chemických (všeobecné fyzikálně chemické látky a specifické znečišťující látky) a bylo prováděno na základě výsledků měření v reprezentativních monitorovacích profilech takto: Biologické složky Rybí fauna Ze 112 hodnocených útvarů tekoucích vod bylo 7 útvarů hodnoceno na základě výsledků situačního monitoringu a 2 útvary podle referenčního monitoringu provedených podle „Metodiky odběru a vyhodnocení vzorků juvenilních ryb pro účely standardního monitoringu v tekoucích vodách“ (Slavík a Jurajda, 2001). Sedmnáct vodních útvarů bylo hodnoceno jako expertní odhad na základě recentních literárních údajů ichtyologického výzkumu daného vodního útvaru. Literární údaje však byly získány odlišnými metodami než výše uvedená metodika. Ve všech případech se jednalo o průzkum celého rybího společenstva, tj. jedinců všech věkových kategorií. Na zbývajících vodních útvarech, kde nebyly nalezeny žádné publikované údaje o provedeném ichtyologickém výzkumu, bylo hodnocení provedeno expertním odhadem na základě geomorfologického charakteru toku a způsobu rybářského obhospodařování. Ze 7 vodních útvarů, hodnocených přímo na základě situačního a referenčního monitoringu, byly dva útvary zařazeny v kategorii „dobrý“ a jelikož k dispozici jsou pouze dvě kvalitativní kategorie, ostatní útvary byly zařazeny v kategorii „potenciálně nevyhovující“. Většina horských a podhorských toků nižších řádů v oblasti povodí Odry odpovídala svými parametry kategorii „dobrý“. U nížinných toků nižších řádů a vodních útvarů vyššího řádu se nejčastěji jednalo o kategorii potencionálně nevyhovující. To je dáno především vyšším podílem jiných než reofilních druhů ryb. Celková početnost byla limitující pouze na jedné z 9 lokalit sledovaných metodikou monitoringu plůdkových společenstev. Poměrně dobrý stav rybích společenstev v oblasti povodí Odry je způsoben významným zlepšením kvality vody v posledním desetiletí, umožňujícím existenci rybích populací. Ve srovnání s ostatními povodími v ČR je v oblasti povodí Odry na mnoha tocích i vyššího řádu zachovalé říční koryto vytvářející dostatek mělkých štěrkových lavic významných pro reprodukci právě reofilních druhů ryb. Bohužel bylo v rámci monitoringu (situačního, referenčního) do současné doby ovzorkováno v oblasti povodí Odry pouze malé množství lokalit (vodních útvarů). Pro lepší a přesnější informovanost by bylo vhodné provést průzkum plůdkového společenstva ryb na větším počtu profilů, a to především toků 5. a vyššího řádu. Hydromorfologické složky V návaznosti zejména na rybí faunu jakožto jednu ze základních biologických složek, bylo použito i hodnocení složek hydromorfologických, a z nich pak především hodnocení kontinuity toků pro migraci živočichů vázaných na vodu. Hodnocení vycházelo z rozsáhlého průzkumu výskytu jezů, spádových objektů (stupňů, skluzů), resp. přehrad na celé říční síti, z nějž mj. vyplynulo i vymezení silně ovlivněných vodních útvarů a jehož výsledky jsou blíže zřejmé ze subkap.C.3.1.4. Hodnocení hydromorfologie jako celku bylo využito zejména tam, kde nebyly k dispozici adekvátní monitorovaná data pro hodnocení rybí fauny. Po syntéze výsledků hodnocení rybí fauny a hydromorfologie vodních toků (včetně migračních překážek na nich), a po jejím průmětu do celé oblasti povodí, bylo 63 útvarů tekoucích vod zařazeno do kategorie s vyhovujícím stavem, 28 útvarů do kategorie potenciálně nevyhovujícího stavu a 21 útvarů do kategorie nevyhovujícího stavu. Přílohy: Makrozoobentos Vodní útvary jsou na základě přímého vyhodnocení makrozoobentosu rozděleny do dvou kategorií. První kategorie (vyhovující) bude zahrnovat stupeň dobrý a velmi dobrý, druhá kategorie (nevyhovující) pak stupeň střední a zničený. Prvním krokem při hodnocení bylo posouzení hydromorfologických podmínek na profilu, zejména antropických úprav. Jsou-li na toku v blízkosti profilu příčné objekty, zabraňující migraci organismů (zejména ryb), byl automaticky zařazen do nevyhovující kategorie ekologického stavu. Je-li tok nějakým způsobem upraven, (tj, beton, dlažba, polovegetační tvárnice atd.)., automaticky byl profil řazen do nevyhovující kategorie ekologického stavu a to i v tom případě, že je na dně usazen náplav (např. štěrk), který může mít kvalitní biologické oživení. Biologické hodnocení bylo prováděno tak, že podle charakteru toku, definovaného nadmořskou výškou, geologickým substrátem a řádem toku dle Strahlera, byl tok zařazen do jedné z osmi charakteristických skupin (A - H) – viz tabulka C1.1. Podle mezní hodnoty saprobního indexu byl vyhodnocen stav útvaru z hlediska makrozoobentosu. Při hodnocení bylo přihlédnuto k druhové diverzitě společenstva na profilu, tj. zejména k druhové vyrovnanosti a početnosti jednotlivých taxonů, popř. k výskytu bioindikačně významných druhů či citlivých druhů (např. ke koncentraci kyslíku, pH, rychlosti proudu, atd.). Dalším „trofickým“ indikátorem, který lze využít je koncentrace chlorofylu-a, viz tabulka C1.2. Při posuzování stavu společenstva organismů byly brány v úvahu případné klimaticky a hydrologicky výjimečné situace v době odběru vzorků. Na základě monitoringu makrozoobentosu bylo vyhodnoceno 29 profilů, z nichž 9 bylo možno zařadit do kategorie vyhovujícího ekologického stavu, zbylých 20 do kategorie nevyhovujícího stavu. Nepřímé hodnocení v případě nedostatečných dat o makrozoobentosu bylo provedeno na základě vyhodnocení všeobecných fyzikálně chemických látek. Po syntéze přímého a nepřímého hodnocení bylo z hlediska makrozoobentosu stanoveno 70 vodních útvarů ve vyhovujícím stavu a 42 útvarů v nevyhovujícím stavu. Přílohy: Fytoplankton dle chlorofylu-a Přímé hodnocení spočívá v porovnání naměřených koncentrací chlorofylu-a na tocích vyššího řádu s limity uvedenými v tabulce C.1.2. Hodnoceny jsou vodní útvary, které dle pracovní typologie spadají do skupin F a G a jsou to úseky toků Odry od Jičínky po státní hranici, Ostravice od Čeladenky po ústí a Opavy od Moravice po ústí. Hodnocení bylo provedeno pro všech 9 relevantních útvarů povrchových vod. Všechny byly zařazeny do kategorie dobrého ekologického stavu. Přílohy: Syntéza výsledku hodnocení biologických složek U syntézy hodnocení rybí fauny, makrozoobentosu a fytoplanktonu dle chlorofylu platí, že výsledný stav je dán nejméně příznivým výsledkem. Z hlediska biologických složek je z celkového počtu 112 vodních útvarů povrchových tekoucích vod v oblasti povodí Odry výsledně vyhodnoceno 55 útvarů ve vyhovujícím stavu, 14 útvarů v potenciálně nevyhovujícím stavu a 43 útvarů v nevyhovujícím stavu. Přílohy: Fyzikálně chemické složky Všeobecné fyzikálně chemické látky Hodnocení fyzikálně chemických poměrů, tj. teplotních poměrů, kyslíkových poměrů, salinity, acidobazického stavu a živin se provedlo porovnáním monitorovaných hodnot s limity uvedenými v tabulce C.1.4. Na základě přímého hodnocení bylo 59 vodních útvarů zařazeno do kategorie dobrého ekologického stavu, 51 útvarů do kategorie středního ekologického stavu. Pro 2 vodní útvary nebyla za hodnocené období data z monitoringu. Nejčastějším důvodem zařazení útvaru do kategorie středního ekologického stavu bylo překročení limitů především u ukazatelů fosfor celkový a BSK5. V případě, že v některých vodních útvarech nebyla dostupná data z monitoringu, bylo uplatněno pravidlo o sdružování typově podobných vodních útvarů a byla použita data sousedního nebo níže položeného vodního útvaru. Při celkovém hodnocení všeobecných fyzikálně chemických látek byly zohledněny i výsledky monitoringu doplňkových (nereprezentativních) monitorovacích profilů. Z hlediska všeobecných fyzikálně chemických látek bylo 67 vodních útvarů hodnoceno jako vyhovující a 45 jako nevyhovující. Přílohy: Specifické znečišťující látky Pro specifické znečišťující látky bylo nejdříve vyhodnoceno, v kterých vodních útvarech se daná látka vypouští. Seznam látek a příslušných limitů uvádí tabulka C.1.5. Pokud byly takové vodní útvary identifikovány, bylo u nich provedeno hodnocení přímé na základě dat z monitoringu. Výsledný stav je pak opět určen na základě principu, kdy jediná nevyhovující látka určí výsledek pro celý vodní útvar. Takto bylo celkem v oblasti povodí Odry vyhodnoceno 6 útvarů s nevyhovujícím stavem a 106 útvarů s vyhovujícím stavem. V nevyhovujících vodních útvarech byla identifikována přítomnost látek pyren, 1,2–cis-dichloreten a nitrobenzen. Přílohy: Syntéza hodnocení fyzikálně chemických složek Po syntéze výsledků přímého a nepřímého hodnocení všeobecných fyzikálně chemických ukazatelů a návazně přímého hodnocení specifických znečišťujících látek byl určen vyhovující stav u 67 útvarů a nevyhovující u 45 útvarů. Přílohy: Syntéza hodnocení ekologického stavu Syntéza hodnocení ekologického stavu spočívá v posouzení výsledků všech tří hodnocených složek – biologických, fyzikálně chemických a hydromorologických (podpůrné hodnocení rybí fauny) jako jejich vzájemný průnik s tím, že o výsledku rozhoduje nejméně příznivý výsledek hodnocení. V oblasti povodí Odry bylo vyhodnoceno 53 útvarů ve vyhovujícím ekologickém stavu, 12 útvarů v potenciálně nevyhovujícím stavu a 47 útvarů v nevyhovujícím stavu. Tab. C.2.5 Shrnutí vyhodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod Přílohy: Hodnocení ekologického potenciálu útvarů povrchových vod stojatých Hodnocení ekologického stavu stojatých povrchových vod v oblasti povodí Odry nepřipadá v úvahu, protože žádný z vodních útvarů tohoto druhu zde není útvarem přirozeným, ale ve všech případech jde o vybudované údolní nádrže. Znamená to, že jde zde o útvary silně ovlivněné, kde se hodnotí pouze ekologický potenciál. Hodnocení ekologického potenciálu dle úrovně trofie Na základě limitních hodnot pro celkový fosfor uvedených v kap. C1.1 byla odvozena individuálně pro každý hodnocený útvar jeho nejvyšší přijatelná koncentrace v povrchové vrstvě vody u hráze nádrže (směsný epilimnický vzorek). Základem byl výpočet retenčního koeficientu R pro fosfor v jednotlivých nádržích, a to podle vztahu pro závislost koeficientu na teoretické době zdržení vody. Porovnáním naměřené koncentrace celkového fosforu s takto vypočtenou limitní hodnotou bylo provedeno základní hodnocení ekologického potenciálu jednotlivých vodních útvarů stojatých vod. Tab. C.2.6 Hodnocení ekologického potenciálu dle úrovně trofie Chemické a fyzikálně chemické složky kvality podporující biologické složky jsou hodnoceny tak, že v uvedených osmi útvarech stojatých vod v ukazateli: živiny (celkový fosfor) - šest útvarů spadá do kategorie útvarů s dobrým ekologickým potenciálem a dva útvary do kategorie se středním ekologickým potenciálem. Souhrnná tabulka s vypočtenými koncentracemi celkového fosforu a příslušnými limity je uvedena v tabulce C.2.6. pH - v žádném z hodnocených vodních útvarů neklesá roční minimum pod hodnotu 4,5. výslovně neuvedené ukazatele - platí tytéž podmínky jako pro dobrý ekologický stav útvarů tekoucích vod. Vybranými ukazateli jsou BSK5, rozpuštěný kyslík, chloridy, sírany a dusík dusičnanový, jejichž hodnocení ve směsných vzorcích u hráze shrnuje tabulka C.2.7. Z hodnocení byl záměrně vypuštěn ukazatel teploty, jelikož není možné porovnávat teplotu v povrchových tocích s teplotou vody v epilimnickém vzorku u hráze. Střední ekologický potenciál byl vyhodnocen u nádrží Olešná (BSK5) a Heřmanický rybník (BSK5, rozpuštěný kyslík, chloridy, sírany). Ostatní útvary stojatých vod spadají do kategorie útvarů s dobrým ekologickým potenciálem. Tab. C.2.7 Hodnocení vybraných ukazatelů ve směsných vzorcích u hráze Hydromorfologické složky kvality jsou hodnoceny podle fluktuace hladiny a biologických složek kvality
U oligotrofních a mezotrofních nádrží nesmí rozsah ročního kolísání dlouhodobě přesahovat průměrnou hodnotu průhlednosti vody za vegetační sezónu. V případě eutrofních a hypertrofních nádrží musí být umožněna alespoň existence helofytového litorálu. Podle klasifikace stojatých vod dle úživnosti (OECD 1992) spadají do kategorie mezotrofních nádrží vodní nádrže Šance a Morávka. Hodnocení fluktuace hladiny těchto dvou nádrží je v tabulce C.2.8. Ostatní nádrže spadají do kategorií eutrofní, popřípadě hypertrofní. Tab. C.2.8 Fluktuace hladiny u mezotrofních nádrží v roce 2007 Zatímco u vodní nádrže Šance je tato podmínka splněna, u vodní nádrže Morávka je fluktuace hladiny v průběhu roku natolik velká, že převyšuje průměrnou průhlednost během vegetačního období. Tento fakt je dán také extrémními hydrologickými podmínkami v průběhu hodnoceného roku 2007. Ostatní nádrže spadají do kategorií eutrofní, popřípadě hypertrofní, tudíž postačuje možnost vzniku helofytového litorálu. Biologické složky kvality se hodnotí v kategoriích fytoplanktonu, zooplanktonu, makrofytech, makrozoobentosu a ryb
Přílohy: Hodnocení stavu útvarů povrchových vod Hodnocení celkového stavu útvarů povrchových vod v oblasti povodí Odry je syntézou výsledků hodnocení chemického stavu a ekologického stavu u tekoucích vod a chemického stavu a ekologického potenciálu u stojatých vod. O výsledném stavu rozhoduje horší z těchto dvou stavů. Z celkového počtu 112 útvarů tekoucích vod bylo vyhodnoceno 46 útvarů ve vyhovujícím stavu, 18 útvarů v potenciálně nevyhovujícím a 48 útvarů v nevyhovujícím stavu. Pokud jde o povrchové stojaté vody tak z celkového počtu 8 útvarů bylo vyhodnoceno 6 útvarů ve vyhovujícím stavu a 2 útvary v nevyhovujícím stavu. V nevyhovujícím stavu byly vyhodnoceny útvary stojatých vod Olešná a Heřmanický rybník. Tab. C.2.9 Shrnutí vyhodnocení stavu útvarů povrchových vod Přílohy:
C.2.2. Podzemní vody (mapy monitorovacích sítí)I na úseku podzemních vod přístupy k jejich hodnocení vycházejí z analogických zásad tak, jak je tomu u vod povrchových co do využití dostupných podkladů a dat, vyhovění požadavkům Rámcové směrnice, využití dosud provedených přípravných prací a i ve vztahu k časové realizovatelnosti (srv. úvod kap. C.1.1). Zásadní rozdíl od hodnocení útvarů povrchových vod spočívá v tom, že u podzemních vod jsou základními kriterii hodnocení kvantitativního stavu a hodnocení stavu chemického
C.2.2.1. Kvantitativní stav podzemních vodMonitoring kvantitativního stavu podzemních vod je navržen tak, aby poskytoval v budoucnu dostatek podkladů pro ověření výsledků charakterizace útvarů podzemních vod a umožnil stanovení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod – hlavně z hlediska odběrů podzemních vod a umělé infiltrace. Součástí monitoringu je také získávání podkladů pro stanovení přírodních zdrojů podzemních vod. Monitoring podzemních vod v ČR je zajišťován převážně ve státní síti provozované Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). V ČR neexistuje jiná síť, vhodná pro sledování kvantitativního stavu i chemického stavu podzemních vod (jak pro program situačního, tak pro program provozního monitoringu). Z toho důvodu tvoří tato síť základní kostru pro monitorovací programy podzemních vod, která může být v případě potřeby doplněna o vybrané objekty využívané k jiným účelům. V roce 2006 byla zahájena rekonstrukce stávající státní sítě, která je finančně podporována z Fondu soudržnosti EU. Její monitorovací objekty jsou rozčleněny do dvou základních typů sítě:
V tabulce C.2.10 je uveden počet monitorovacích objektů podzemních vod v oblasti povodí Odry, v tabulce C.2.11 jsou uvedené sledované složky kvality monitoringu podzemních vod v oblasti povodí Odry. Tab. C.2.10 Počet míst monitoringu kvantitativního a chemického stavu podzemních vod v oblasti povodí Odry Tab. C.2.11 Sledované složky monitoringu kvantitativního a chemického stavu podzemních vod v oblasti povodí Odry Přílohy:
C.2.2.2. Chemický stav podzemních vodSituační monitoring chemického stavu podzemních vod Situační monitoring tohoto stavu je s provozním monitoringem sloučen do jednoho systému, takže monitorovací síť je v současné době v obojím případě totožná. Do budoucna v opodstatněných případech se může ale lokálně zahustit podle typu vlivu na útvar podzemních vod. Monitoring je zajišťován převážně ve státní síti sledování podzemních vod, provozované Českým hydrometeorologickým ústavem.. Monitoring chemického stavu je zajišťován sledováním jakosti podzemních vod v oblasti povodí Odry v podmnožině 58 objektů státní sítě, které jsou technicky způsobilé pro odběr vzorku. Síť bude v sobě zahrnovat cca 30 % objektů dosavadní sítě z důvodu zachování kontinuity sledování, zbývající část objektů bude doplněna po celkové rekonstrukci sítě (rekonstrukce a doplňování zahájeno v r. 2008). Provozní monitoring se provádí pro účely hodnocení stavu útvarů podzemních vod dle směrnice 2000/60/ES ve všech útvarech podzemních vod, které byly na základě posouzení vlivů a dopadů nebo na základě situačního monitoringu určeny jako rizikové z hlediska splnění environmentálních cílů. Pro účely hodnocení stavu vod se v programu provozního monitoringu sledují v ČR všechny útvary podzemních vod. Každý útvar podzemních vod by měl být monitorován nejméně jedním monitorovacím objektem. Optimální počet monitorovacích objektů je 3 a více na útvar podzemních vod v závislosti na hydrogeologických podmínkách a velikosti plochy útvaru. Hloubková stratifikace monitorovacích míst je v dostatečné míře zohledněna v samostatných místech, tj. pozorování různých kolektorů je ve stejném místě zajištěno více samostatnými monitorovacími objekty. Pro síť situačního monitoringu podzemních vod se budou využívat i objekty sítě sledování podzemních vod doplněné o významné využívané zdroje pitných vod. Budou do sítě přidány v oblastech, které nejsou pokryty sítí sledování kvantitativního stavu podzemních vod. Sledování z nich bude využíváno za předpokladu, že
Objekty budou sloužit jak pro program situačního, tak pro program provozního monitoringu podzemních vod. Provozní monitoring chemického stavu podzemních vod V současné době je rozsah sledovaných objektů a ukazatelů provozního monitoringu podzemních vod, jak již uvedeno, totožný se sledováním situačního monitoringu, hlavní rozdíl je v jeho rozdělení uvnitř šestiletého cyklu. Situační monitoring bude probíhat první a čtvrtý rok cyklu, v ostatních letech probíhá provozní monitoring. Rozsah sledovaných objektů a ukazatelů bude upřesňován a měněn podle potřeb. Přílohy:
C.2.2.3. Hodnocení stavu podzemních vodUkazatele pro hodnocení chemického stavu se pro první plán oblasti povodí řídí podle seznamu ukazatelů, uvedených v tabulce C.1.9. V případě nedostatku či neexistence dat z monitoringu, je stav hodnocen na základě nepřímého hodnocení, tj. vyhodnocení významných antropogenních vlivů. Pro celkové hodnocení stavu (kvůli návrhu opatření) byl zároveň vzat v úvahu předpokládaný vývoj antropogenních vlivů k roku 2015. Poněkud odlišný postup byl použit pro hodnocení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod. Zde v souladu s metodikou bylo použito nepřímé hodnocení, tj. porovnání odběrů podzemních vod s přírodními zdroji útvarů podzemních vod. Stejně jako pro hodnocení chemického stavu byl pro celkové hodnocení (kvůli návrhu opatření) zároveň vzat v úvahu předpokládaný vývoj antropogenních vlivů k roku 2015. Výběr reprezentativních monitorovacích objektů pro hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod Pro hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod se již v prvním plánu oblastí povodí předpokládá využití více monitorovacích objektů v jednom útvaru podzemních vod. Kromě toho stejně jako pro hodnocení významných antropogenních vlivů byly rozlehlé útvary podzemních vod, které nemají hydraulicky souvislé zvodnění, hodnoceny v menších plochách - pracovních jednotkách. Výběr reprezentativních monitorovacích objektů ze státní pozorovací sítě ČHMÚ tak spočíval pouze ve vyřazení problematických monitorovacích objektů, tj. ve výjimečných případech vyřazení objektů, umístěných v kolektorech, nezahrnutých do vymezení útvarů podzemních vod nebo umístěných v lokálním kolektoru s výrazně odlišnou litologií. Kromě toho byly vyřazeny monitorovací objekty, umístěné poblíž nehodnocených bodových zdrojů znečištění, a to na základě výsledků chemického rozboru. Celkově bylo pro hodnocení chemického stavu v oblasti povodí Odry použito 24 monitorovacích objektů státní sítě. Tímto monitoringem bylo sledováno pouze 17 z celkového počtu 122 útvarů nebo jejich pracovních jednotek. V oblasti povodí Odry mají sledování s vysokou reprezentativností pouze kvartérní útvary. Při hodnocení trendů musely být také vyřazeny pro některé ukazatele monitorovací objekty s výsledky pod mezí stanovitelnosti, jenž je vyšší než limit dobrého chemického stavu. Protože se však vyřazování netýkalo všech ukazatelů, jsou tyto monitorovací objekty uvedeny v následující mapě i tabulce. Při hodnocení dusičnanů byly použity také dostupné výsledky z objektů využívaných podzemních vod. V oblasti povodí Odry bylo použito 41 odběrů podzemních vod s vydatností nad 5 l.s-1 a 182 odběrů s nižší vydatností. Jen 58 útvarů podzemních vod, nebo jejich pracovních jednotek, nemělo údaje o koncentracích dusičnanů. Přílohy: Přímé hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod Útvary podzemních vod jsou na rozdíl od útvarů povrchových vod často plošně velmi rozsáhlé a jejich velká rozloha znemožňuje dostatečně podrobné hodnocení jejich chemického stavu. Z tohoto důvodu byla většina útvarů ještě než bylo zahájeno jejich hodnocení rozdělena na menší pracovní jednotky, které až na výjimky (nedělitelné útvary) plně respektují hranice mezi oblastmi povodí a lze je tedy využít v průběhu prací také pro sběr a průběžné hodnocení dat. Výsledné hodnocení – syntézu - je však nutné provádět v hranicích útvarů. Podrobný popis způsobu vymezení pracovních jednotek je uveden v kapitole A. Přímé hodnocení chemického stavu útvarů podzemních vod probíhalo v reprezentativních monitorovacích objektech. Ze státní monitorovací sítě jakosti podzemních vod byly pro chemický stav použity všechny sledované ukazatele, vyhodnocení probíhalo srovnáním průměrných koncentrací za období 2004 - 2006. Pokud byla měření pod mezí stanovitelnosti, byla použita jejich poloviční hodnota. Pro dusičnany byly kromě toho použity maximální koncentrace z využívaných objektů podzemních vod za stejné období Pro všechny sledované ukazatele, kromě dusičnanů, byl chemický stav považován za dobrý, pokud hodnocené ukazatele ve všech monitorovacích objektech splnily limit pro průměrnou hodnotu. Pro dusičnany byl výsledek považován za nevyhovující, pokud byl v pracovní jednotce nebo útvaru alespoň jeden monitorovací objekt ze sítě ČHMÚ nebo z využívaného zdroje vody nad 5 l.s-1 nad limit. Stejně tak byl výsledek nevyhovující, pokud se v pracovní jednotce nebo útvaru podzemní vody nevyskytoval žádný monitorovací objekt ze sítě ČHMÚ nebo využívaný zdroj vody nad 5 l.s-1 a nejméně polovina dat z využívaných zdrojů vody pod 5 l.s-1 přesáhla limit. V případě, že jakýkoliv ukazatel v útvaru podzemních vod nebo pracovní jednotce překročil jednu limitní hodnotu, byl stav považován za nevyhovující. Součástí hodnocení chemického stavu bylo vyhodnocení trendů dat z monitoringu. K tomu byla použita data ze státní sítě monitoringu jakosti podzemních vod z let 2001 – 2006. Hodnocení trendů bylo provedeno pro všechny objekty a ukazatele s výjimkou nepovolených pesticidů (u kterých se vzhledem k zákazu nepředpokládá stoupající trend) ve všech útvarech nebo pracovních jednotkách, které měly průměrnou hodnotu, použitou pro srovnání s limitem, v rozmezí 75 – 110 % jeho hodnoty. U ukazatelů (objektů a útvarů), které by dosáhly limitu již v roce 2010, byl výsledek hodnocení považován za nevyhovující, pokud by byl limit dosažen až k roku 2015, pak za potenciálně nevyhovující. Pro chloridy, sírany, hliník, hydrogenuhličitany a kyselinovou neutralizační kapacitu bylo hodnocení trendů považováno pouze za orientační. Poměrně značná část ukazatelů v oblasti povodí Odry ani v jednom případě nepřekročila limit. Byly to všechny pesticidy, dusitany, všechny ukazatele acidifikace, sírany, kovy a část ostatních nebezpečných látek (viz tab. C.2.12). Naopak nejčastěji vyšly jako nevyhovující amonné ionty, dusičnany, benzo(a)pyren a fluoranten (viz tab. C.2.13). Tab. C.2.12 Ukazatele jakosti podzemních vod, které ani v jednom případě nepřekročily limit Tab. C.2.13 Počet útvarů nebo pracovních jednotek podzemních vod, které překročily limit pro jednotlivé ukazatele Kromě hodnocení trendů podle hodnot, dosažených k roku 2010 a 2015, byly identifikovány monitorovací objekty (resp. jím příslušející útvary podzemních vod nebo jejich pracovní jednotky), které mají významný stoupající trend. Hodnocení se provádělo pro jednotlivé ukazatele a jako významně stoupající byly označeny ty, které jednak dosáhly nebo přesáhly limit v roce 2015 a zároveň přírůstek je vyšší než 20 % limitu za 5 let. Útvary podzemních vod nebo jejich pracovních jednotky byly označeny jako s významným stoupajícím trendem, pokud byl tento trend identifikován alespoň v polovině monitorovacích objektů u ukazatelů plošného znečištění, u ostatních ukazatelů pak alespoň u jednoho monitorovacího objektu. Tab. C.2.14 Přehled útvarů podzemních vod nebo jejich pracovních jednotek s významným stoupajícím trendem Přílohy: Celkové hodnocení chemického stavu podzemních vod (přímé a nepřímé hodnocení) Celkové hodnocení chemického stavu se skládá z několika kroků. Z doplnění nepřímého hodnocení významných antropogenních vlivů v těch případech, kde přímé hodnocení chybí vůbec a nebo není reprezentativní, a dále ze zapracování výsledků hodnocení trendů dat z monitoringu a ze zohlednění trendu antropogenních vlivů. Až do této fáze se to se provádí pro každý ukazatel zvlášť, nakonec je nutno v případě pracovních jednotek vztáhnout výsledky hodnocení vždy na celý útvar podzemních vod. Nejdříve bylo nutné pro každý útvar zjistit, jestli pro všechny ukazatele, klasifikované v nepřímém hodnocení s potenciálním nebo vysokým rizikem, byly k dispozici výsledky monitoringu. V případě, že se v hodnoceném útvaru či pracovní jednotce nacházelo více monitorovacích objektů, platil výsledek nejhoršího z nich. V případě celkového hodnocení chemického stavu pro ukazatele reprezentující bodové zdroje znečištění je monitoring podzemních vod považován za málo reprezentativní. To znamená, že je-li výsledek monitoringu nevyhovující, je stav celkově považován také za nevyhovující nebo potenciálně nevyhovující, nelze-li jednoznačně identifikovat zdroj znečištění. Pokud je však výsledek vyhovující, vzhledem k malé reprezentativnosti monitoringu platí výsledek nepřímého hodnocení. V případě hodnocení ukazatelů, reprezentujících plošné znečištění, pro monitorované útvary vždy platí výsledek monitoringu, pro nemonitorované pak výsledek nepřímého hodnocení, snížený o jeden stupeň. Poslední částí celkového hodnocení je zohlednění trendu antropogenních vlivů. Vzhledem k nedostatku údajů o budoucím vývoji je v bodových zdrojích znečištění trend považován za setrvalý, naopak pro pesticidy, kde je jejich užívání zakázáno či omezeno, se trend pak považuje za snižující se. Pro ostatní nezakázané pesticidy je trend klasifikován jako stabilní. Pro ostatní ukazatele je výsledek hodnocení trendů buď stabilní nebo stoupající. V případě stabilních trendů platí výsledek z předchozí syntézy, v případě stoupajících trendů je výsledek o jeden stupeň zvýšen. Pro chemický stav pracovních jednotek pak platí, že stav je určen podle nejhůře hodnoceného ukazatele v útvaru. Výsledky pro jednotlivé pracovní jednotky jsou uvedeny v tabulkách TC 2.2g – TC 2.2j. Přílohy: Syntéza hodnocení chemického stavu na celé útvary podzemních vod byla provedena kombinovaně podle poměru ploch v útvaru, které dosáhly vyhovujícího, nevyhovujícího a potenciálně nevyhovujícího stavu. Pokud v těchto útvarech s chemickým vyhovujícím stavem byl identifikován v některé pracovní jednotce nevyhovující stav kvůli bodovým zdrojům znečištění, musí být v této jednotce navrženo příslušné opatření. Pro chemický stav útvarů podzemních vod platí jen vyhovující a nevyhovující stav. V oblasti povodí Odry tak bylo 9 útvarů podzemních vod ze 14 vyhodnoceno jako nevyhovující z hlediska chemického stavu, což je 64 % z celkového počtu a 43 % z celkové plochy. Nejčastějším důvodem byly ukazatele bodového znečištění, naopak plošné znečištění je indikováno pouze na 19 % plochy. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách C.2.15 a C.2.16 a v mapě MC 2.2j. Tab. C.2.15 Chemický stav útvarů podzemních vod - výsledek podle podílu ploch Tab. C.2.16 Chemický stav útvarů podzemních - rozlišení pro ukazatele plošných a bodových zdrojů znečištění Přílohy: Celkové hodnocení kvantitativního stavu podzemních vod Celkové hodnocení kvantitativního stavu podzemních vod bylo provedeno tak, že hodnocení rizikovosti bylo doplněno o porovnání průměrných hodnot všech odběrů podzemních vod, uskutečněných v roce 2005, s dlouhodobými a ročními (2005) hodnotami přírodních zdrojů a v celkovém hodnocení se pak přihlédlo i k tomuto výsledku. Hodnocení se provedlo nejprve v hydrogeologických rajonech a výsledek pak byl vztažen na útvary podzemních vod. Vyplynulo z něj, že v oblasti povodí Odry pouze jeden útvar podzemních vod má nevyhovující výsledek kvantitativního stavu a dva útvary jsou potenciálně nevyhovující. Výsledky jsou v tabulce C.2.17 a mapce MC 2.2k. Tab. C.2.17 Kvantitativní stav útvarů podzemních včetně uvedení důvodu nedosažení dobrého stavu Přílohy:
C.2.2.4. Celkové hodnocení stavu podzemních vodToto celkové hodnocení vychází ze syntézy výsledků chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod. Stejně jako u jednotlivých hodnocení platí, že výsledný stav je dán méně příznivým výsledkem. Výsledky jsou v tabulce C.2.18 a mapě MC 2.2l, celková statistika v tabulce C.2.19. Tab. C.2.18 Hodnocení celkového stavu útvarů podzemních vod včetně rozlišení pro chemický a kvantitativní stav Tab. C.2.19 Statistika hodnocení stavu útvarů podzemních vod v oblasti povodí Odry Přílohy:
C.2.3. Chráněné oblasti (mapy monitorovacích sítí)
C.2.3.1. Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebuMonitoring území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu Monitoring v místě odběru surové povrchové nebo podzemní vody, která je určena pro lidskou spotřebu, provádí provozovatel v rozsahu ukazatelů a v četnosti, které jsou dány vyhláškou č. 428/2001 Sb., v platném znění. Provozovatel je povinen tyto údaje zasílat příslušnému krajskému úřadu v elektronické podobě určené Ministerstvem zemědělství, a to každoročně do 31. března. Veškeré odběry podzemních i povrchových vod upravovaných na vodu pitnou jsou tedy monitorovány. Některé objekty monitorovací sítě pro odběry podzemních vod se od roku 2008 stanou součástí situačního monitoringu podzemních vod. Půjde o vybrané objekty, jejichž vydatnost je vyšší než 10 l.s-1, odebírají přesně definovaný kolektor a objekt je technicky způsobilý pro odběr vzorků (podrobnosti viz kap. C.2.2.). Jde-li o sledování na úrovni provozního monitoringu, bylo v oblasti povodí Odry pro hodnocení stavu území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu v roce 2006 celkem využito výsledků z 15 odběrů povrchových vod a 129 odběrů podzemních vod. Rozmístění jednotlivých monitorovacích míst, včetně zařazení do kategorie podle odebíraného množství, je zřejmé z mapy MC 2.3a. Přílohy: Hodnocení stavu území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu Hodnocení surové vody v odběrech povrchových nebo podzemních vod bylo prováděno na základě výsledků analýz, které provádí provozovatel úpravny dle příslušné přílohy ve vyhlášce MZe č. 428/2001 Sb., (viz také kap. C.1.3.1.) a na základě ohlašovaných údajů, které jsou všichni odběratelé podzemních a povrchových vod povinni každoročně zasílat správci povodí dle vyhlášky MZe č. 431/2001 Sb. V případě vod podzemních byly hodnoceny pouze rozhodující ukazatele znečištění, respektive látky nejobtížněji odstranitelné při její úpravě. Zjištěné hodnoty surové vody byly zatříděny do jedné ze tří kategorií podle upravitelnosti (A1, A2 nebo A3). Způsob vyhodnocení a zařazení surové vody do jednotlivých kategorií specifikuje rovněž vyhláška.č.428/2001 V oblasti povodí Odry je jakost surové vody ve významných odběrných místech řazena převážně do kategorií A1 až A2, výjimečně některé ukazatele do kategorie A3 a horší. Převážně vlivem přírodních podmínek se místy vyskytují u podzemních vod problémy s obsahem železa a manganu a s obsahem huminových látek při prudkých deštích nebo při náhlém tání sněhu. Vyšší obsah dusičnanů byl zaznamenán v podzemních vodách obce Bernatice nad Odrou, kde se navíc objevila kontaminace chlorovanými uhlovodíky a podzemní voda již z těchto důvodů není pro vodárenské využívání vhodná. Dále byl zvýšený obsah dusičnanů zaznamenán na území Ostravy-Zábřehu a obce Úvalno. Nepříznivý stav je ve vodárensky využívaném zdroji Ostrava - Nová Ves, kde obsah síranů a amonných iontů překračuje kategorii A3. Jakost surové vody odebírané z údolních nádrží je velmi dobrá (převážně kategorie A1), zde však dochází nárazově v jarních a podzimních měsících k překročení živých organismů (fytoplanktonu). Souhrnné hodnocení jakosti surové vody v odběrech podzemních vod je uvedeno v tabulce C.2.20, vyhodnocení jakosti surové vody v odběrech povrchových vod je v tabulkové příloze TC 2.3b. V mapové příloze MC 2.3b jsou znázorněny výsledky hodnocení jakosti surové vody. Tab. C.2.20 Hodnocení jakosti surové vody v odběrech podzemních vod dle vyhlášky č. 428/2001 Sb. Přílohy:
C.2.3.2. Rekreační oblastiMonitoring rekreačních oblastí Monitoring rekreačních oblastí je rozdělen na monitoring koupacích oblastí, definovaných zákonem č. 254/2001 Sb., a vyhláškou č. 159/2003 Sb., ve znění vyhlášek č. 168/2006 Sb. a č. 152/2008 Sb., a na monitoring koupališť ve volné přírodě, která jsou provozována ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a vyhlášky č. 135/2004 Sb. V případě koupacích oblastí provádí monitoring místně příslušná krajská hygienická stanice, v případě koupališť ve volné přírodě je povinen jakost vody sledovat provozovatel koupaliště a výsledky těchto analýz předkládat místně příslušné krajské hygienické stanici. Rozsah a četnost sledování obou typů rekreačních oblastí jsou předepsány vyhláškou č. 135/2004 Sb. V oblasti povodí Odry bylo pro hodnocení stavu rekreačních vod v roce 2006 sledováno celkem 23 koupacích oblastí a 1 koupaliště ve volné přírodě. Rozmístění jednotlivých monitorovacích míst je zřejmé z mapy MC 2.3c. Přílohy: Hodnocení stavu rekreačních oblastí Hodnocení stavu koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě je prováděno postupem podle vyhlášky č. 135/2004 Sb., jednou ročně. V České republice je prováděn dvojí způsob hodnocení koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě. První hodnocení provádí Ministerstvo zdravotnictví a jím pověřený subjekt – Krajská hygienická stanice - a slouží pro průběžné hodnocení kvality koupacích míst a pro informování veřejnosti o rizicích spojených s koupáním na konkrétních lokalitách. Podrobný postup hodnocení je popsán v Metodickém návodu pro sjednocení hodnocení jakosti vod využívaných ke koupání ve volné přírodě (bližší podrobnosti viz http://www.szu.cz/chzp/koupani/). Druhý způsob hodnocení provádí Ministerstvo životního prostředí. Slouží pro potřeby sestavování ročních zpráv pro Evropskou komisi a vychází z postupů stanovených směrnicí 76/160/EHS, která byla transponována do českého právního řádu vyhláškou č. 135/2004 Sb. Výsledky jsou klasifikovány do následujících pěti kategorií:
Souhrnné výsledky hodnocení koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě v oblasti povodí jsou uvedeny v tabulce C.2.21. Výsledky hodnocení jednotlivých koupacích oblastí a koupališť ve volné přírodě za rok 2006 jsou uvedeny v tabulkách C.2.22 a C.2.23 a zobrazeny v mapě MC 2.3d. Tab. C.2.21 Souhrnné hodnocení stavu rekreačních oblastí Tab. C.2.22 Hodnocení koupacích oblasti v oblasti povodí Odry (rok 2006) Tab. C.2.23 Hodnocení koupališť ve volné přírodě v oblasti povodí Odry (rok 2006) Přílohy:
C.2.3.3. Oblasti citlivé na živinyOblasti citlivé na živiny zahrnují zranitelné oblasti a citlivé oblasti. V dalším textu jsou popsány pouze způsob monitoringu a postup hodnocení pro zranitelné oblasti. Důvodem je skutečnost, že zranitelné oblasti jsou v ČR vymezeny, ve čtyřletých cyklech jejich rozsah revidován a tomu pak přizpůsobován monitoring a navazující hodnocení. Na rozdíl od toho citlivé oblasti v ČR speciálně vymezeny nebyly, za citlivé byly prohlášeny všechny její vody a opatření v oblasti vypouštění odpadních vod jsou aplikována celoplošně na celém území ČR. Z tohoto důvodu není prováděn speciální monitoring citlivých oblastí, ale sledování a vyhodnocování obsahu živin v povrchových vodách se monitoruje a vyhodnocuje každoročně v rámci provozního monitoringu. Monitoring zranitelných oblastí Monitoring zranitelných oblastí probíhá v souladu s vodním zákonem a s nařízením vlády č. 103/2003 Sb. Monitorovací síť pro zjišťování stavu zranitelných oblastí se skládá z hlavních a vedlejších monitorovacích profilů povrchových vod sledovaných v rámci ZVHS, z objektů sledování podzemních vod sítě sledování jakosti podzemních vod ČHMÚ a doplňkově také z údajů o sledování jakosti odebírané surové vody shromažďovaných podle vyhlášky 431/2001 Sb., o vodní bilanci. Kromě toho pak i z údajů o jakosti odebírané surové vody sledované provozovateli vodovodů podle vyhlášky 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, pro veřejnou potřebu. Řada profilů, které jsou používány pro hodnocení stavu zranitelných oblastí, je součástí situačního nebo provozního monitoringu podzemních vod a některé vybrané profily povrchových vod jsou zařazeny také do provozního monitoringu povrchových vod. V oblasti povodí bylo pro hodnocení stavu zranitelných oblastí v roce 2006 a pro revize vymezení zranitelných oblastí sledováno celkem 56 hlavních a vedlejších profilů ZVHS, 21 objektů podzemních vod sítě ČHMÚ a doplňkově 294 profilů a objektů s údaji shromažďovanými podle vyhlášek 431/2001 Sb., a 428/2001 Sb. Celkový přehled počtu profilů a objektů pro sledování zranitelných oblastí je uveden v tabulce C.2.24. a rozmístění jednotlivých monitorovacích míst je zřejmé z mapy MC 2.3e. Tab. C.2.24 Počty profilů a objektů monitoringu zranitelných oblastí Přílohy: Hodnocení stavu zranitelných oblastí Hodnocení stavu zranitelných oblastí probíhá v pravidelných čtyřletých intervalech a jeho výsledkem jsou změny ve vymezení zranitelných oblastí. První hodnocení stavu vod z pohledu nitrátové směrnice proběhlo v roce 2002 a na základě něho bylo provedeno první vymezení zranitelných oblastí v roce 2003, uvedené v nařízení vlády 103/2003 Sb. V roce 2006 bylo provedeno nové hodnocení na základě údajů shromážděných pro povrchové a podzemní vody z monitorovacích míst, specifikovaných v kapitole C.2.3.3.1. Hodnoceny byly primárně koncentrace dusičnanů, v případě delších časových řad také trendy vývoje. Při hodnocení se přihlédlo i k zatížení oblastí statkovými hnojivy a rozdílně byly hodnoceny oblasti s mělkým a hlubokým oběhem podzemních vod. Výsledkem revize vymezení jsou změny v rozloze zranitelných oblastí. Tam, kde bylo zaznamenáno od posledního vymezení výrazné snížení koncentrací dusičnanů až pod úroveň 25 mg.l-1 a vše nasvědčovalo tomu, že tento trend je setrvalý, byly zranitelné oblasti zrušeny. Naopak v oblastech, kde byly nově zaznamenány koncentrace přesahující 50 mg.l-1 nebo došlo od posledního vymezení k výraznému nárůstu a trend vývoje je rostoucí, byly vymezeny nové zranitelné oblasti. Výsledný seznam katastrálních území, která vymezují zranitelné oblasti k roku 2007, je uveden v nařízení vlády č. 219/2007 Sb. V oblasti povodí Odry došlo ke zrušení celkem tří menších zranitelných oblastí a jedna oblast byla mírně rozšířena. Celková rozloha zranitelných oblastí po revizi v roce 2007 v oblasti povodí Odry se snížila a v současné době činí 937,3 km2. Rozmístění oblastí, vymezených v roce 2003, v roce 2007 a zrušených v roce 2007 je zřejmé z mapy MC 2.3f. Pro větší přehled bylo provedeno vyhodnocení koncentrace nitrátů (dusičnanů) ve všech reprezentativních profilech povrchových vod a ve všech monitorovacích místech vod podzemních, tedy na celém území oblasti povodí Odry a to ve 4 kategoriích - v obsahu dusičnanů do 15 mg/l, mezi 15 až 25 mg/l, 25-50 mg/l a nad 50 mg/l. Z hodnocení vyplývá, že obsah nitrátů nad 50 mg/l se v závěrných profilech vodních útvarů povrchových vod vyskytuje pouze v toku Velká (povodí Opavy), kde je možné ovlivnění i komunálními vodami, a ve vymezené nitrátové oblasti pak se zvýšené koncentrace vyskytují především v přítocích řeky Odry (Luha, Jičínka, Bílovka, Husí potok, Lubina,, Ondřejnice) . Ve vodách podzemních byla ve vymezené zranitelné oblasti koncentrace nad 50 mg/l zjištěna na území Bernartic nad Odrou, Kujav, Štramberku a Petřvaldu na Moravě. Přílohy:
C.2.3.4. Oblasti pro ochranu stanovišť a druhůMonitoring oblastí pro ochranu stanovišť a druhů V ročních intervalech jsou monitorována území soustavy Natura 2000. Jedná se o cílený monitoring stavu evropsky významných fenoménů z hlediska předmětů ochrany a ve většině případů nejsou při tomto monitoringu zjišťována podrobná data o fyzikálně chemických podmínkách stanoviště. Pro maloplošná zvláště chráněná území není samostatný program monitoringu zaveden. Pro vyhodnocení stavu oblastí vymezených pro ochranu stanovišť a druhů lze využít některá data, zjišťována v profilech provozního monitoringu Povodí Odry, státní podnik. Navíc proběhlo v roce 2006 doplnění programu provozního monitoringu o vybrané profily, které budou sloužit přednostně pro sledování a hodnocení stavu vyhraných rizikových oblasti pro ochranu stanovišť a druhů. Přehled profilů monitoringu oblastí pro ochranu stanovišť a druhu v oblasti povodí znázorňuje mapa MC.2.3i. Přílohy: Hodnocení oblastí pro ochranu stanovišť a druhů Hodnocení stavu oblastí vymezených pro ochranu stanovišť a druhů proběhlo v letech 2006 a 2007. Způsob hodnocení je popsán v metodice, na kterou je uveden odkaz v kapitole C.1.3.4. Výchozí soubor všech oblastí zařazených do registru chráněných území byl podroben dvoustupňové analýze redukčního výběru rizikových chráněných území. Soubor v oblasti povodí obsahoval celkem 90 chráněných území v různých kategoriích (viz. tab. C.2.25). Na základě analýzy redukčního výběru byla z výše uvedeného počtu vybrána riziková chráněná území, která v současné době nedosahují požadovaných cílů. Tento soubor rizikových chráněných území byl v průběhu roku 2007 doplněn o další území a to v souvislosti s návrhy revitalizačních opatření. Celkově soubor rizikových chráněných území v oblasti povodí jich obsahuje 16 (viz tab. C.2.26). Profily monitoringu oblastí vymezených pro ochranu stanovišť a druhů TC 2.3e. Hodnocení plnění cílů oblastí pro ochranu stanovišť a druhů je znázorněno v mapě MC 2.3j. Tab. C.2.25 Souhrn rizikových oblastí pro ochranu stanovišť a druhů Tab. C.2.26 Rizikové oblastí pro ochranu stanovišť a druhů Přílohy:
C.2.3.5. Území vymezená pro ochranu hospodářsky významných druhů vázaných na vodní prostředíVzhledem k tomu, že tato kategorie chráněných území se v ČR nevyskytuje, není pro ni prováděn monitoring, ani neexistuje způsob hodnocení stavu. |
|||||
