|
||||||
|
|
C.3. Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí (environmentální cíle) pro období platnosti plánu 
C.3. Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí (environmentální cíle) pro období platnosti plánu
C.3.1. Povrchové vody
C.3.1.1. Přehled cílů ochrany vod jako složky životního prostředíCíle ochrany vod jako složky životního prostředí udává Rámcová směrnice. Transpozici Rámcové směrnice do české legislativy představuje tzv. euronovela vodního zákona, která jako zákon č. 20/2004 Sb., vstoupila v platnost 23. ledna 2004. Dle § 23 a vodního zákona jsou cíli ochrany vod jako složky životního prostředí pro povrchové vody:
Cílů uvedených v bodech 2 a 3 je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015. Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden z výše uvedených cílů, uplatní se vždy nejpřísnější z nich. Pro vybrané vodní útvary, kde není dosaženo environmentálních cílů, mohou být v plánech oblastí povodí určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůt nebo ve stanovení méně přísných požadavků. Zvláštní cíle ochrany vod musí být pro vybrané útvary povrchových vod určeny tak, aby nebylo ohroženo plnění cílů ochrany ostatních útvarů povrchových vod. Lhůta 22. prosince 2015 může být prodloužena pouze tehdy, je-li včasné dosažení cílů ochrany vod nemožné z důvodu technické neproveditelnosti, neúměrných nákladů nebo přírodních podmínek, a je-li zároveň vyloučeno další zhoršování stavu dalších vybraných vodních útvarů. Prodloužené lhůty nesmí přesáhnout délku dvou období pro aktualizaci plánů oblastí povodí. Aktualizace a přezkoumání probíhají každých 6 let ode dne prvního schválení plánu oblasti povodí. Méně přísné požadavky nemohou být stanoveny u cílů ochrany vod 1 a 4. V ostatních případech méně přísné požadavky stanoveny být mohou pouze tehdy, pokud cílů ochrany vod nelze dosáhnout z důvodů technické neproveditelnosti, neúměrných nákladů, přírodních podmínek, popřípadě jiného veřejného zájmu. Zvláštní cíle ochrany vod se v plánech oblastí povodí uvádějí spolu s vymezením důvodů, na jejichž základě byly určeny. Přehled o plnění těchto cílů se uvádí v aktualizovaných plánech oblastí povodí.
C.3.1.2. Seznam vodních útvarů, u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod na konci plánovacího obdobíDle Rámcové směrnice musí členské státy EU provést opatření zamezující zhoršení stavu vodních útvarů. Rámcová směrnice zároveň ukládá, aby veškeré vodní útvary dosáhly dobrého stavu, resp. potenciálu do roku 2015, u vodních útvarů, u nichž se nepředpokládá dosažení dobrého stavu (resp. potenciálu) do roku 2015, budou aplikovány výjimky. Hodnocení stavu útvarů povrchových se provádí z hlediska kriterií chemického stavu a ekologického stavu. Z něj a z provedených analýz dopadů opatření na tyto stavy (viz kapitola E.1) vyplývá, že útvarů povrchových vod, které dosáhnou celkově dobrého stavu na konci prvního plánovacího období je 52. Z toho 46 útvarů tekoucích vod a 6 útvarů vod stojatých. Seznam vodních útvarů, u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod na konci plánovacího období je uveden v tabulce C.3.1. Tab. C.3.1 Seznam vodních útvarů, u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod na konci plánovacího období
C.3.1.3. Seznam vodních útvarů s předpokladem prodloužení lhůt pro dosažení cílů, dosažení méně přísných cílů nebo dočasného zhoršení stavu včetně odůvodněníPo vyhodnocení útvarů povrchových vod po stránce jejich chemického stavu (TC 2.1e až 2.1g), ekologického stavu/potenciálu (TB 2.1h až 2.1 p) jakož i stavu celkového (TC 2.1q), a po odhadu změny složek jejich kvality v důsledku opatření přijatých ke zlepšení (kap. E.1), zůstává v oblasti povodí 68 vodních útvarů povrchových vod, u nichž se předpokládá, že dobrého stavu/potenciálu do r. 2015 nedosáhnou. V důsledku toho bude pro ně třeba uplatnit výjimky, že potřebný stav nebude naplněn, a to v těch případech, kdy jeho nedosažení nelze docílit z objektivních důvodů. Tyto objektivní důvody musí být v plánu oblasti povodí popsány. Výjimky se vztahují na každý z aspektů či z ukazatelů, jehož není v útvaru dosaženo. Přijetí výjimky přitom není důvodem, aby se patřičná opatření k dosažení žádoucího stavu útvaru nepřijímala Aplikace výjimek ve vodním útvaru neznamená znevýhodnění při výběru opatření. Pokud je stav vodního útvaru nevyhovující, je nutné vždy udělat rozumné maximum pro jeho nápravu, ať již to v budoucnu znamená dosažení vyhovujícího stavu, či pouze přiblížení se k němu. Obecný popis Dle Rámcové směrnice je účelem výjimek prodloužení termínů za účelem postupného dosahování cílů pro vodní útvary. Dělení výjimek podle RS RS stanovuje ve svém článku 4 následují typy a dělení výjimek: PRODLOUŽENÍ LHŮT (čl.4 odst. 4 RS) – postupné dosahování cílů. Tato výjimka je aplikována v případě, že dosáhnutí běžných cílů do konce plánovacího cyklu (r. 2015):
Prodloužení lhůt lze aktualizovat během druhého a třetího plánovacího cyklu. Za rok 2027 lze prodlužit lhůty pouze z důvodů přírodních podmínek. Do roku 2027 by tedy mělo být definitivně jasné, jestli nemožnost dosažení běžných cílů je trvalého charakteru či nikoli. MÍRNĚJŠÍ CÍLE (čl.4 odst. 5 RS) – méně přísné cíle. Určíme v případě, že dosažení běžných cílů:
Zároveň, ve chvíli stanovování mírnějších cílů, by mělo být jasné, že nemožnost dosažení běžných cílů je trvalého charakteru. DOČASNÉ ZHORŠENÍ STAVU (čl.4 odst. 6 RS) – výjimku aplikujeme, pokud dojde ke zhoršení stavu vodního útvaru v důsledku okolností přírodní povahy nebo vyšší moci, které jsou výjimečné nebo nemohly být rozumně předpokládány (jedná se např. o extrémní povodně, déletrvající suchá období či havárie). ZMĚNY FYZIKÁLNÍCH POMĚRŮ A ROZVOJOVÁ ČINNOST ČLOVĚKA (čl.4 odst. 7 RS) – výjimku aplikujeme, pokud dojde k nedosažení dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu nebo, kde je to relevantní, dobrého ekologického potenciálu nebo neúspěch při předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody jsou důsledkem vlivu nově změněných fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemní vody, nebo neúspěch při zamezení zhoršení z velmi dobrého na dobrý stav útvaru povrchové vody je důsledkem nových trvalých rozvojových činností člověka. PRODLOUŽENÍ LHŮT A MÉNĚ PŘÍSNÉ CÍLE Prodloužení lhůt a stanovování mírnějších cílů jsou typy výjimek, které jsou aplikovány v případě, že opatření navržená ve vodním útvaru pravděpodobně nezabezpečí dosažení vyhovujícího stavu. Z hlediska postupu platí, že aplikace výjimek je úzce spjata s hodnocením vodního útvaru a hodnocením opatření. Velice zjednodušeně, lze chápat postup takto: Obr. 3.1 Aplikace výjimek obecně Stav vodního útvaru má dvě základní složky – chemický a ekologický stav, proto i proces nápravy a rozhodování o výjimkách probíhá obdobným způsobem v těchto dvou paralelních liniích. Výjimky jsou pak aplikovány pro jednotlivé složky chemického a ekologického stavu, podle toho, které z nich pravděpodobně nedosáhnou do roku 2015 vyhovujícího stavu. Z hlediska času mohou nastat dva případy nedosažení vyhovujícího stavu vodního útvaru:
V případě dočasného nedosažení lze předpokládat, že v budoucnu bude vyhovující stav dosažen, ale v současné době buď:
Z hlediska aplikace typu výjimek platí, že pokud jde o nedosažení vyhovujícího stavu dočasného charakteru volíme prodloužení lhůt. U trvalého nedosažení předpokládáme, že již veškerá možná opatření byla provedena, jejich účinek je znám a přesto vyhovujícího stavu není a nebude dosaženo. S tím je však spojena nutnost stanovení mírnějších cílů pro vodní útvar. Tyto cíle by se měly minimálně možně lišit od cílů běžných. Z logiky věci je tedy evidentní, že mírnější cíle mohou být s jistotou a rozumnou přesností definovány až po úplném náběhu všech opatření pro eliminaci nevyhovujícího stavu vodního útvaru a po vyhodnocení dostatečně dlouhé časové řady dat z monitoringu. DOČASNÉ ZHORŠENÍ STAVU Dočasné zhoršení stavu je systémově jiným typem výjimky, který je aplikována v případě, kdy k dočasnému zhoršení stavu vodního útvaru dojde v důsledku přírodní příčiny nebo vyšší moci, výjimečného charakteru, která nemohla být rozumně předpovězena. Na takovou situaci je nutné reagovat provedením veškerých možných opatření vedoucích k prevenci zhoršení stavu postiženého vodního útvaru a zároveň k prevenci ovlivnění dalších vodních útvarů. Schematicky lze celý proces vyjádřit takto: Obr. 3.2 Proces dočasného zhoršení, které není v rozporu s Rámcovou směrnicí ZMĚNY FYZIKÁLNÍCH POMĚRŮ A ROZVOJOVÁ ČINNOST ČLOVĚKA Kromě situací, které popisuje předchozí kapitola, však může nastat ještě další případ, kdy může dojít k nedosažení vyhovujícího stavu resp. potenciálu nebo předejití zhoršení stavu vodního útvaru. Může se tak stát v důsledku:
Negativní dopad na stav vodního útvaru však musí být převážen užitky plynoucími z přetvoření či změn provedených člověkem. Tyto užitky se předpokládají v následujících oblastech:
Současně se předpokládá, že tyto užitky nelze nahradit evidentně lepší environmentální volbou, která by:
Zároveň je nutné provést veškeré kroky vedoucí ke zmírnění negativního dopadu na stav vodního útvaru. Obr. 3.3 Proces zhoršení v souvislosti se změnami fyzikálních poměrů a rozvojovou činností člověka Aplikace a konkrétní typy výjimek Aplikace výjimek musí být náležitě odůvodněna. Základní schéma je obdobné jak u prodloužení lhůt, tak mírnějších cílů. Jednotlivými hledisky odůvodnění jsou:
PRODLOUŽENÍ LHŮT – TECHNICKÁ PROVEDITELNOST Prodloužení lhůt z důvodu technické proveditelnosti je spojeno s následujícími typy výjimek: OD_TECH_01 NEZNÁMÁ PŘÍČINA, je aplikována v případě, že neznáme příčinu nedosažení vyhovujícího stavu. V takovém případě je navržen průzkumný monitoring, jehož výsledkem by měla být buď nalezená příčina, nebo konstatování, že příčina se nenachází ve zkoumaném vodním útvaru, nebo že se jedná o přirozený stav daný např. geogenním pozadím Rámcový harmonogram nápravy vodního útvaru pro tento typ výjimky je uveden v následujícím schématu: OD_TECH_02 OBECNÁ OPATŘENÍ je aplikována v případě, že neznáme konkrétní způsob, jak vyhovujícího stavu dosáhnout, resp. opatření, která by vedla k zabezpečení vyhovujícího stavu, jsou typu B, nebo C. V takovém případě je navržen průzkumný monitoring, jehož výsledkem by mělo být prokázání nutnosti návrhu konkrétního opatření, tedy vyloučení možnosti, že by konkrétní opatření mělo být směřováno spíše do jiného, výše položeného vodního útvaru. Následně by mělo dojít k upřesnění opatření (lokalizace, studie) a výsledkem by měl být návrh konkrétního opatření v konkrétním místě, popř. alespoň vytypovaní lokality pro provedení opatření. Rámcový harmonogram nápravy vodního útvaru pro tento typ výjimky je uveden v následujícím schématu: OD_TECH_03 PŘÍPRAVA je aplikována v případě, že opatření, která by vedla k zabezpečení vyhovujícího stavu, nejsou dostatečně připravena. V takovém případě musí probíhat další příprava předmětného opatření, event. může být dán návrh na zodpovědnost jeho realizace. Rámcový harmonogram nápravy vodního útvaru pro tento typ výjimky je uveden v následujícím schématu: OD_TECH_04 DELŠÍ ÚČINEK OPATŘENÍ je aplikována v případě, že navrhujeme taková opatření, jejichž předpokládaný účinek se projeví z důvodu pozvolného náběhu až v průběhu dalšího plánovacího cyklu. V takovém případě je pouze nutné v dalším plánovacím cyklu vyhodnotit předpokládaný náběh účinku s realitou. Rámcový harmonogram nápravy vodního útvaru pro tento typ výjimky je uveden v následujícím schématu: PRODLOUŽENÍ LHŮT – NEÚMĚRNÉ NÁKLADY Prodloužení lhůt z důvodu neúměrných nákladů je spojeno s následujícím typem výjimky: OD_EKO_01 FINANCOVÁNÍ je aplikována v případě, že pro dosažení vyhovujícího stavu jsou navržena opatření, ale na úrovni oblasti povodí na ně není v prvním plánovacím cyklu dostatek financí. V takovém případě opatření přechází do návrhu programu opatření pro další plánovací cyklus. Rámcový harmonogram nápravy vodního útvaru pro tento typ výjimky je uveden v následujícím schématu: PRODLOUŽENÍ LHŮT – PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Prodloužení lhůt z důvodu přírodních podmínek je spojeno s následujícím typem výjimky: OD_PRIRODA_01 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY je aplikována v případě, že navrhujeme taková opatření, jejichž účinek se projeví až na základě určitých specifických přírodních jevů (povodeň). V takovém případě je specifikován typ přírodního jevu, který umožní dosažení vyhovujícího stavu. Harmonogram nápravy vodního útvaru zde není možné předjímat, protože dosažení vyhovujícího stavu je závislé na specifických přírodních jevech. MÍRNĚJŠÍ CÍLE Mírnější cíle nebudou pro první plánovací cyklus stanovovány DOČASNÉ ZHORŠENÍ STAVU Obecně je nutné provést veškeré možné kroky k tomu, abychom předešli zhoršení stavu vodního útvaru. Může však nastat situace, kdy k dočasnému zhoršení stavu VÚ dojde v důsledku přírodní příčiny nebo vyšší moci, výjimečného charakteru, která nemohla být rozumně předpovězena. Příkladem mohou být povodně, sucha, nehody, či havárie. Je však nutné na tuto situaci reagovat provedením veškerých možných opatření vedoucích k prevenci zhoršení stavu postiženého vodního útvaru a zároveň k prevenci ovlivnění dalších vodních útvarů. V případě, že dojde k dočasnému zhoršení stavu vodního útvaru, musí být do Plánu oblasti povodí doplněny následující informace:
Následně musí být v ročním intervalu aktualizovány informace o:
V dalším plánovacím cyklu musí pak být provedeno vyhodnocení podmínek a okolností zhoršení stavu a souvisejících opatření. ZMĚNY FYZIKÁLNÍCH POMĚRŮ A ROZVOJOVÁ ČINNOST ČLOVĚKA V případě aplikace výjimky Změny fyzikálních poměrů a rozvojová činnost člověka jsou uvedeny v Plánu oblasti povodí: Obecné informace:
Věcné zdůvodnění, proč užitky, které jsou zabezpečeny novými změnami ve vodním útvaru, nelze nahradit evidentně lepší environmentální volbou, která by:
Náhrada užitků plynoucích z nových změn ve vodním útvaru nelze provést z důvodu technické proveditelnosti v případě, že:
Náhrada užitků plynoucích z nových změn ve vodním útvaru nelze provést z důvodu neúměrných nákladů v případě, že:
Posouzení užitků, které byly důvodem k provedení nových fyzických změn ve vodním útvaru, musí být revidovány při každé aktualizaci plánu oblasti povodí. Přehled aplikovaných výjimek Pro každý překročený parametr v daném vodním útvaru byl stanoven typ výjimky. Pro první plánovací cyklus byly použity následující typy výjimek:
Metodiku aplikace výjimek lze velice zjednodušeně popsat následovně: Výjimka typu OD_TECH_01 (neznámá příčina) byla užita v případě, kdy v daném vodním útvaru neexistuje žádný relevantní vliv (kap.B) pro překročený parametr či žádný významný vodohospodářský problém. Pokud v daném vodním útvaru pro překročený parametr existuje relevantní vliv (kap.B), avšak významný vodohospodářský problém neexistuje a je navrženo pouze obecné opatření, byla užita výjimka typu OD_TECH_02 ( neznámý způsob dosažení vyhovujícího stavu – obecné opatření). V obou případech je navržen průzkumný monitoring. Výjimka typu OD_TECH_03 (nepřipravenost opatření) byla užita v případě, pokud relevantní opatření pro překročený parametr je navrženo až v 2. plánovacím cyklu, tedy po roce 2015. V ostatních případech byl uplatněn typ výjimky OD_TECH_04 (delší účinek opatření), kdy navrhovaná opatření se projeví až v dalším plánovacím cyklu. Celkový počet útvarů povrchových vod s předpokladem prodloužení lhůt pro dosažení cílů dobrého stavu vod je 68. Výjimky jsou podrobně rozpracovány v Listech hodnocení vodních útvarů povrchových vod (kapitola E). Výjimky typu pro neúměrné náklady a pro přírodní podmínky nebyly v prvním plánovacím cyklu stanovovány. Je to z toho důvodu, že se nepředpokládá vyřazení žádného navrženého opatření z důvodu financí a přírodní podmínky nebyly v žádném případě určujícím faktorem nedosažení limitu vyhovujícího stavu, a to ani u jednoho z parametrů stavu. Rovněž tak výjimky typu mírnějších cílů, stejně tak jako typu změny fyzikálních poměrů a rozvojová činnost člověka, nejsou v prvním plánovacím cyklu předpokládány. Vodní útvary s dočasným zhoršením stavu v oblasti povodí nepřipadají v úvahu. Seznam vodních útvarů povrchových vod s předpokladem prodloužení lhůt pro dosažení cílů dobrého stavu vod v prvním plánovacím období je uveden v následující tabulce C.3.2. Tab. C.3.2 Seznam vodních útvarů povrchových vod s předpokladem prodloužení lhůt pro dosažení cílů dobrého stavu vod
C.3.1.4. Umělé a silně ovlivněné vodní útvaryUmělý vodní útvar definuje Rámcová směrnice jako „útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností“. Jedná se tedy o útvar, který vznikl zcela v důsledku antropogenních činností a ne pouze nějakou modifikací vodního prostředí na jeho jinou formu. V oblasti povodí Odry nebyl žádný vodní útvar vymezen jako útvar umělý. Silně ovlivněný vodní útvar je definován Rámcovou směrnicí tak, že je to „útvar povrchové vody, který v důsledku fyzických změn způsobených lidskou činností má podstatně změněný charakter podle vymezení členským státem v souladu s ustanoveními přílohy II“. Vymezení těchto útvarů se pak řídí ustanovením článku IV, odstavce 3 uvedené směrnice, podle čehož “členské státy mohou vymezit útvar povrchové vody jako umělý nebo silně ovlivněný, pokud by:
Vymezení silně ovlivněných vodních útvarů probíhá ve dvou etapách jako předběžné vymezení a vymezení konečné. Předběžné vymezení proběhlo v rámci přípravných prací, konečné je součástí procesu přípravy Plánů oblastí povodí. Konečné vymezení Základním principem konečného vymezení prováděného v rámci zpracování Plánu oblasti povodí Odry je zjistit, co by znamenalo obnovení přírodních podmínek v těch vodních útvarech, které byly předběžně vymezeny jako “silně ovlivněné z důvodu fyzických změn souvisejících s lidskou činností”. Je nutné posoudit, jaký vliv by mělo zrušení fyzických změn (nebo kompenzace negativního ekologického dopadu, který způsobují) na lidskou činnost, která je vyvolala, a na související prostředí. Navrácení do přírodního stavu, resp. do stavu umožňujícího dosažení limitů dobrého ekologického stavu se provádí pomocí opatření majících vliv na hydrologickou či morfologickou složku. Dále je nutné posoudit, zda potřebná opatření jsou realizovatelná a zda neznemožní nebo výrazně negativně neovlivní současná nebo plánovaná užívání specifikovaná Rámcovou směrnicí. Procedura konečného vymezení je v dalším provedena po skupinách, a to podle míry jejich antropogenního ovlivnění. Skupina a) – vodní útvary s nenávratně změněným stavem bránícím dosažení dobrého ekologického stavu a se zřejmě nenahraditelným užíváním vázaným na změny jejich stavu V oblasti povodí Odry je 8 vodních útvarů, u kterých byla při jejich vymezování změněna kategorie z tekoucích vod na stojaté. Jedná se o vodní nádrže, tvořící vodohospodářskou soustavu, s následujícími účely:
Stěžejním účelem celé soustavy je zásobování vodou, a to jak obyvatelstva, tak i průmyslu, v této oblasti především strojírenského, zpracovatelského a těžebního. Podrobné posouzení, zda předběžně vymezené vodní útvary budou definitivně vymezeny jako silně ovlivněné, je provedeno pro každý vodní útvar v samostatné příloze. Jedná se o vodní útvary uvedené v následující tabulce. Tab. C.3.3 Vodní útvary skupiny a) – stojaté vody vymezené jako silně ovlivněné Vzhledem k tomu, že zabezpečení užívání, pro která jsou nádrže vybudovány, nelze zajistit jinými akceptovatelnými způsoby, a vzhledem k tomu, že převedení do původního, popřípadě do dobrého ekologického stavu, není technicky ani ekonomicky realizovatelné, jsou všechny vodní útvary skupiny a) vymezeny jako silně ovlivněné. Skupina b) – vodní útvary s vysokou pravděpodobností nedosažení dobrého ekologického stavu Skupina b) obsahuje 44 vodních útvarů u nichž podle předběžného vymezení s vysokou pravděpodobností nedojde k dosažení dobrého ekologického stavu. Předběžné vymezení probíhalo před přímým hodnocením ekologických složek, v následujícím přímém hodnocení ekologického stavu (jeho biologických složek) nebyl jejich stav u části z nich vyhodnocen jako nevyhovující. Tyto útvary tak nemá smysl dále testovat jako útvary silně ovlivněné a nadále jsou proto zařazeny mezi útvary přírodní. Těchto vodních útvarů je celkem 20 a jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. C.3.4 Vodní útvary skupiny b) zařazené zpět mezi útvary přírodní z důvodu vyhovujícího ekologického stavu Pro zbylých 24 útvarů povrchových vod skupiny b) nebyla navržena dostatečná konkrétní opatření, která by zajistila dosažení dobrého ekologického stavu u předmětných vodních útvarů a při tom neomezila nebo neznemožnila současná užívání. Tab. C.3.5 Vodní útvary skupiny b) vymezené jako silně ovlivněné Vzhledem k tomu, že tuto zbývající část 24 posuzovaných vodních útvarů nelze vrátit do původního stavu nebo do stavu, který vylučuje riziko nedosažení dobrého ekologického stavu z důvodu hydromorfologických změn bez vyloučení nebo omezení na změny vázaných užívání, jsou tyto vodní útvary v dalším vymezeny jako silně ovlivněné. Skupina c) – vodní útvary s rizikem nedosažení dobrého ekologického stavu, Z těchto 26 vodních útvarů je jich 21, které nebyly při přímém hodnocení rovněž vyhodnoceny jako nevyhovující v biologických složkách. Tyto útvary tak nemá smysl dále testovat jako útvary silně ovlivněné a jsou zařazeny mezi útvary přírodní. Jedná se o útvary uvedené v následující tabulce. Tab. C.3.6 Vodní útvary skupiny c) zařazené zpět mezi útvary přírodní z důvodu vyhovujícího ekologického stavu Tab. C.3.7 Vodní útvary skupiny c) zařazené zpět mezi útvary přírodní z důvodu neznámé příčiny (01) nedosažení dobrého ekologického stavu Ze 78 předběžně vymezených silně ovlivněných vodních útvarů tak bylo po konečném vymezení jako silně ovlivněných vymezeno 32, včetně 8 útvarů stojatých vod. Z původního počtu bylo 46 útvarů vráceno mezi útvary přírodní, z nich u 5 je uplatňována výjimka (01 - neznámá příčina) na nedosažení dobrého ekologického stavu. Konečné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů je znázorněno v mapě MC 3.1. U těchto 32 silně ovlivněných vodních útvarů bylo analýzou prokázáno, že je nelze navrátit do přírodního stavu, protože by to znemožnilo nebo výrazně negativně ovlivnilo současné užívání, nenahraditelné jinými akceptovatelnými způsoby, a opatření potřebná k dosažení dobrého stavu by byla obtížně technicky a ekonomicky realizovatelná. Proto u těchto vodních útvarů bude cílem dosáhnout ne dobrého ekologického stavu, ale dobrého ekologického potenciálu. Přílohy:
C.3.2. Podzemní vody
C.3.2.1. Přehled cílů ochrany vod jako složky životního prostředíVe smyslu Rámcové směrnice a její transpozice do české legislativy (§ 23 zák. 254/2001 Sb. v úplném znění) jsou cíli ochrany vod jako složky životního prostředí pro podzemní vody:
Cílů uvedených v bodě 2 je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015. Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden z výše uvedených cílů, uplatní se vždy nejpřísnější z nich. Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech oblastí povodí určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůt nebo ve stanovení méně přísných požadavků. Zvláštní cíle ochrany vod musí být pro vybrané útvary podzemních vod určeny tak, aby nebylo ohroženo plnění cílů ochrany ostatních útvarů podzemních vod. Lhůta 22. prosince 2015 může být prodloužena pouze tehdy, je-li včasné dosažení cílů ochrany vod nemožné z důvodu technické neproveditelnosti, neúměrných nákladů nebo přírodních podmínek, a je-li zároveň vyloučeno další zhoršování stavu dalších vybraných vodních útvarů. Prodloužené lhůty nesmí přesáhnout délku dvou období pro aktualizaci plánů oblastí povodí. Aktualizace a přezkoumání probíhají každých 6 let ode dne prvního schválení plánu oblasti povodí. Méně přísné požadavky nemohou být stanoveny u cílů ochrany vod 1 a 3. V ostatních případech mohou být méně přísné požadavky stanoveny pouze tehdy, pokud cíle ochrany vod nemohou být dosaženy z důvodů technické neproveditelnosti, neúměrných nákladů, přírodních podmínek, popřípadě jiného veřejného zájmu. Zvláštní cíle ochrany vod se v plánech oblastí povodí uvádějí spolu s vymezením důvodů, na jejichž základě byly určeny. Přehled o plnění těchto cílů se uvádí v aktualizovaných plánech oblastí povodí.
C.3.2.2. Seznam vodních útvarů, u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod na konci plánovacího obdobíHodnocení stavu útvarů podzemních vod je posuzováno z hlediska kriterií jejich chemického stavu a stavu kvantitativního. Vytvoření seznamu útvarů, u nichž bude vcelku dosaženo dobrého stavu vod na konci plánovacího období do r. 2015, je výsledkem celkové syntézy vyhodnocení (kapitola C.2.2.2 - Hodnocení stavu) včetně průmětem odhadu dopadu opatření, která v plánovacím období budou realizována (kapitola E.2 - Podzemní vody). Shrneme-li tyto výsledky, tak současný stav útvarů se co do jeho stavů dílčích, ale i stavu celkového v důsledku přísných kriterií posuzování ke konci plánovacího období prakticky nezmění. Nezmění se i přesto, že v některých jednotlivých ukazatelích (např. u znečištění vod dusičnany zlepšením situace v zemědělství) dojde k výrazně pozitivním posunům. Přehled o tomto celkovém hodnocení – spolu s dopady na jejich plošné podíly -- udává následující tabulka: Tab. C.3.8 Souhrnný přehled současného a předpokládaného stavu vodních útvarů podzemních vod Navazující seznam uvádí ty z útvarů podzemních vod, u nichž bude na konci plánovacího období v oblasti povodí Odry dosaženo dobrého stavu. Tab. C.3.9 Seznam vodních útvarů podzemních vod, u nichž bude dosaženo dobrého stavu vod na konci plánovacího období Přílohy:
C.3.2.3. Seznam útvarů podzemních vod s předpokladem prodloužení lhůt pro dosažení cílů, dosažení méně přísných cílů nebo dočasného zhoršení stavuHlavní principy přístupu k situaci, že v určitých útvarech podzemních vod nebude pravděpodobně dosaženo vyhovujícího stavu, jsou uvedeny v kapitole C.3.1.3. (aplikace výjimek). Pro podzemní vody jsou tyto přístupy uplatněny analogicky, jako u povrchových vod, avšak s některými drobnými odchylkami. Opět jsou používány typy výjimek, a to:
01 – výjimka, která je aplikována v případě, že neznáme příčinu nedosažení nevyhovujícího stavu, I rámcové harmonogramy nápravy vodních útvarů pro tyto typy výjimek jsou stejné, jako u povrchových vod. Přehled aplikovaných výjimek v útvarech podzemních vod Hodnocení útvarů podzemních vod ve vztahu k nutnosti přijetí výjimek bylo provedeno samostatně pro chemický stav - a zde pak zvlášť pro bodové a zvlášť pro plošné zdroje znečištění - a samostatně pro kvantitativní stav. Pro bodové zdroje znečištění byly uplatňovány výjimky samostatně na každou starou zátěž. Na úseku technické proveditelnosti výjimka týkající se neznámé příčiny (01) byla aplikována v případě nedostatku dat (buď o zátěžích jako takových, nebo pokud byl nevyhovující stav určen z monitoringu a nebyl pro něj nalezen adekvátní zdroj znečištění), výjimka neznámého dosažení vyhovujícího stavu (02) v případě starých zátěží, které nebyly vybrány pro první plány oblastí povodí a výjimka nepřipravenosti opatření (03) pro staré zátěže, kde není zpracován projekt sanace a nebyla uzavřena ekologická smlouva. Výjimky byly aplikovány na všechny zdroje znečištění ve všech útvarech podzemních vod, které jsou nevyhovující nebo potencionálně nevyhovující pro bodové zdroje znečištění a kde zároveň nebude dosaženo vyhovujícího stavu v r. 2015 ani vzhledem k tomu, že nápravná opatření probíhají. Pro plošné zdroje znečištění byly uplatňovány výjimky pro každý typ plošného znečištění – tj. pro dusíkaté látky, chloridy a sírany. Výjimka neznámé příčiny (01) byla aplikována pouze pro sírany a výjimka neznámého dosažení vyhovujícího stavu (02) pro ostatní plošné zdroje znečištění, neboť opatření jsou pouze obecné povahy. V případě ostravské pánve byla uplatněna výjimka delšího účinku opatření (04,) neboť se dá předpokládat delší časová odezva, pokud by byl zároveň stav k roku 2015 nevyhovující nebo potenciálně nevyhovující. Syntéza výjimek pro chemický stav jako celek a pro celkový stav nebyla prováděna, pro jeden útvar je uváděna jako relevantní vždy pouze výjimka jedna, a to ta nejvýznamnější. Tab. C.3.10 Přehled útvarů podzemních vod u kterých se předpokládá aplikace výjimky prodloužení lhůt – pro chemický stav Pro kvantitativní stav byly uplatňovány výjimky u útvarů podzemních vod pro každou příčinu nedosažení vyhovujícího stavu zvlášť - pro nevyhovující poměr odběrů a přírodních zdrojů, a pro vliv těžby. Výjimka nepřipravenosti opatření (03) byla aplikována pro nevyhovující poměr odběrů a přírodních zdrojů, výjimka neznámé dosažení vyhovujícího stavu (02). pro útvary postihované těžbou uhlí, neboť opatření jsou pouze obecné povahy. Oproti chemickému stavu nebyla vůbec uplatněna výjimka delšího účinku opatření (04). Tab. C.3.11 Přehled útvarů podzemních vod u kterých se předpokládá aplikace výjimky prodloužení lhůt – pro kvantitativní stav Celkově postup zobecňování uplatněné výjimky na vodní útvary podzemních vod byl odlišný od vod povrchových. Jako nejvýznamnější byla považována výjimka delšího účinku opatření (04), a to hlavně proto, že na rozdíl od povrchových vod se týká také delšího účinku opatření vzhledem k charakteru hydrogeologických struktur. Naopak zobecněná výjimka neznámé příčiny (01) byla považována za nejméně významnou. Jako nejvýznamnější byla v případě kvantitativního stavu považována výjimka nepřipravenosti opatření (03) a teprve tam, kde nebyla uplatněna, byla použita výjimka neznámého dosažení vyhovujícího stavu (02) Ostatní výjimky typu mírnějších cílů, změn fyzikálních poměrů a rozvojové činnosti člověka nebyly v prvním plánovacím cyklu pro útvary podzemních vod stanovovány. Souhrnný seznam vodních útvarů s předpokladem prodloužení lhůt po dosažení cílů ochrany podzemních vod udává následující tabulka: Tab. C.3.12 Seznam vodních útvarů povrchových vod s předpokladem prodloužení lhůt pro dosažení cílů dobrého stavu vod Přílohy:
C.3.3. Chráněné oblasti
C.3.3.1. Přehled cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (environmentální cíle)Environmentální cíle jsou pro chráněné oblasti definovány jednak v Rámcovou směrnicí a zároveň v Plánem hlavních povodí ČR, a to tak, že je jimi sledováno“
C.3.3.2. Seznam chráněných oblastí, u nichž bude dosaženo cílů ochrany vod jako složky životního prostředí na konci plánovacího obdobíV jednotlivých chráněných oblastech, které jsou součástí celkového rámce plánování v oblasti vod, bude cílů ochrany vod jakožto složky životního prostředí dosaženo na konci plánovacího období v následujícím rozsahu: Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu V oblasti povodí Odry je celkově identifikováno celkem 141 území vyhrazených pro lidskou spotřebu, kde se uskutečňuje odběr vody z povrchových toků a nádrží a ze zdrojů vod podzemních. Již za současného stavu tato území splňují, až na jednu výjimku (Ostrava Nová Ves), patřičné cíle ochrany a tento stav bude zachován i na konci plánovacího období. Seznam území, kde tomu tak bude, uvádí následující tabulka. Tab. C.3.13 Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu, u kterých bude na konci plánovacího období dosaženo cílů ochrany vod Rekreační oblasti Cílů ochrany vod bude na konci plánovacího období dosaženo ve všech současně evidovaných rekreačních oblastech. V následující tabulce je uveden jejich seznam. Tab. C.3.14 Rekreační oblasti, u kterých bude na konci plánovacího období dosaženo cílů ochrany vod Oblasti citlivé na živiny Oblastmi citlivými na živiny jsou citlivé oblasti podle Směrnice 91/271/EHS a zranitelné oblasti podle Směrnice 91/676/EHS. Citlivé oblasti Jde-li o obsah živin, bude cílů stanovených pro všechny povrchové vody v oblasti povodí Odry dosaženo realizací navrhovaných opatření (viz kap. C.4 a rovněž i Listy opatření) ke konci plánovacího období u 87 vodních útvarů. Jedná se o tyto vodní útvary: Tab. C.3.15 Citlivé oblasti, u kterých bude na konci plánovacího období dosaženo cílů ochrany vod Oblasti zranitelné Posouzení vývoje znečištění ve zranitelných oblastech bylo provedeno pro potřeby Zprávy České republiky o stavu a směrech vývoje vodního prostředí a zemědělských postupů podle článku 10 a přílohy V Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů, která byla předána Evropské komisi k 30.10.2008. Pro odhad budoucího vývoje znečištění povrchových a podzemních vod byly použity časové řady koncentrací dusičnanů v profilech a objektech státní pozorovací sítě ČHMÚ a profilech ZVHS s dlouhodobým sledováním jakosti vod, ve kterých byla provedena analýza trendů vývoje koncentrací. Při odhadu budoucího vývoje koncentrací byl zohledněn i očekávaný pozitivní dopad akčních programů, přijatých podle nařízení vlády č. 103/2003.Sb. v platném znění. Z provedené analýzy vyplynulo, že do konce plánovacího období v roce 2015 lze očekávat dosažení cílů ochrany vod ve zranitelných oblastech, které jsou vymezeny katastrálními územími, jejichž seznam je uveden v tabulce C.3.16. Tab. C.3.16 Zranitelné oblasti, u kterých bude na konci plánovacího období dosaženo cílů ochrany vod Oblasti pro ochranu stanovišť a druhů Z oblastí pro ochranu stanovišť a druhů, které budou splňovat cíle ochrany na konci plánovacího období to budou jednak ty, co již tyto cíle splňují dnes a které nebyly vymezeny jako rizikové a lze u nich předpokládat udržení dobrého stavu (s případným jejich zlepšením) i do budoucna, a pak ty, které jako doposud rizikové vymezeny byly, avšak jejich stav se zlepší provedením revitalizačních opatření. Zlepší se tak, že do konce r. 2015 lze předpokládat dosažení potřebných cílů ochrany vod. Seznam obou těchto druhů uvádí následující tabulka. Tab. C.3.17 Oblasti pro ochranu stanovišť a druhů, u kterých bude na konci plánovacího období dosaženo cílů ochrany vod
C.3.3.3. Seznam chráněných oblastí s předpokladem prodloužení termínů pro dosažení cílů, dosažení méně přísných cílů nebo dočasného zhoršení stavu včetně odůvodněníPřes opatření, která se na úseku ochrany vod do konce návrhového období roku 2015 realizují, budou existovat v určitých kategoriích oblastí, jak jsou uvedeny výše, některé, u kterých se předpokládá prodloužení termínů pro dosažení cílů ochrany. K stanovení výjimek bude nutno přikročit vesměs ze stejných důvodů, jak u kategorie povrchových a podzemních vod, tzn. z titulu technické proveditelnost těchto opatření – od důvodu neznáme příčiny (01) až po příčinu delšího účinku opatření (04). Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu Z evidovaných území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu existuje v oblasti povodí Odry jen jedno, u nějž bude třeba uplatnit prodloužení termínu dosažení cílů a to u odběru surové vody z podzemního zdroje Ostrava- Nová Ves. Tab. C.3.18 Území vyhrazená pro odběr vody pro lidskou spotřebu, u kterých bude třeba uplatnit prodloužení termínu pro dosažení cílů Rekreační oblasti U žádné z rekreačních oblastí v oblasti povodí Odry, které byly evidovány v roce 2006, se nepředpokládá prodloužení termínu pro dosažení cílů ochrany vod Oblasti citlivé na živiny Oblastmi citlivými na živiny jsou citlivé oblasti podle Směrnice 91/271/EHS a zranitelné oblasti podle Směrnice 91/676/EHS. Citlivé oblasti Prodloužení termínu dosažení cílů pro obsah živin v povrchových vodách bude aplikováno na 33 útvarech povrchových vod. Jedná se o tyto vodní útvary“ Tab. C.3.19 Citlivé oblasti, u kterých bude třeba uplatnit prodloužení termínu pro dosažení cílů Oblasti zranitelné Posouzení vývoje znečištění ve zranitelných oblastech bylo provedeno pro potřeby Zprávy České republiky o stavu a směrech vývoje vodního prostředí a zemědělských postupů podle článku 10 a přílohy V Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů, která byla předána Evropské komisi k 30.10.2008. Pro odhad budoucího vývoje znečištění povrchových a podzemních vod byly použity časové řady koncentrací dusičnanů v profilech a objektech státní pozorovací sítě ČHMÚ a profilech ZVHS s dlouhodobým sledováním jakosti vod, ve kterých byla provedena analýza trendů vývoje koncentrací. Při odhadu budoucího vývoje koncentrací byl zohledněn i očekávaný pozitivní dopad akčních programů, přijatých podle nařízení vlády č. 103/2003.Sb. v platném znění. Z provedené analýzy vyplynulo, že do konce plánovacího období v roce 2015 nebude dosaženo cílů ochrany vod ve zranitelných oblastech, které jsou vymezeny katastrálními územími, jejichž seznam je uveden v tabulce C.3.20. Důvodem ve většině případů je přetrvávající vysoká úroveň koncentrací dusičnanů v povrchových a zejména v podzemních vodách a jen pozvolné zlepšování stavu způsobené celkovou degradací půd a jejich přesycením dusíkem. Tab. C.3.20 Zranitelné oblasti, u kterých bude třeba uplatnit prodloužení termínu pro dosažení cílů Oblasti pro ochranu stanovišť a druhů Prodloužení termínu pro dosažení dobrého stavu ochrany se předpokládá u těch rizikových chráněných oblastí, v jejichž vlivné vzdálenosti není navrhováno žádné revitalizační opatření, které by eliminovalo na něj negativně působící faktory. Seznam těchto oblastí vztažený k vodním útvarům povrchových vod uvádí následující tabulka: Tab. C.3.21 Oblasti pro ochranu stanovišť a druhů, u kterých bude třeba uplatnit prodloužení termínu pro dosažení cílů |
|||||
