Tok Sedlnice je po Luze odshora druhým pravostranným přítokem střední části Odry. Má délku celkem 23,7 km a pramení v Beskydech v místní části Bordovice (Veřovice) na kótě asi 495 m n.m. Protéká mimo území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy, naopak do území CHKO Poodří přímo spadá svou výustní tratí, na kótě přibližně 230 m n.m. Tato trať se nachází v sousedství přírodní rezervace Kotvice. Potok po celé délce je správě státního podniku Povodí Odry.
Z přírodních fenoménů, které se k Sedlnici vážou, za zmínku stojí tři lokality „přírodní památky Sedlnické sněženky“. Nachází se v meziúsecích mezi zástavbou obcí, v nichž si potok zachoval přirozený ráz, což je v km 9,9 – 10,8 podél Boroveckého rybníka a km 7,9 – 9,2 nad zástavbou obce Sedlnice, navíc pak mezi v krátkém úseku km 5,8 – 6,1 sousedícím s areálem zámeckého parku v Sedlnici.
Jinak potok celkově protéká zemědělsko-lesní krajinou, přes obce Ženklavu, Závišice a Sedlnici tvoří jejich urbanizační osu a jeho dlouhé úseky nivy jsou tak výrazně ovlivněny venkovskou zástavbou. Tato skutečnost a zájmy sektoru zemědělství – zvláště ty dřívější na v dolní třetině potoka – byly důvodem, že byl na podstatné své délce regulován. Na úseku od ústí do Odry proti toku až po dolní konec obce Sedlnice byl od ústí až po km 3,2 upraven v rámci centrální investiční výstavby (CIV) začátkem 70.let ve vypřímené trase. Stalo se tak proto, aby bylo možno dosáhnout potřebné hloubky koryta k zaústění melioračního detailu z okolních pozemků podél něj. Poté, co v daném prostoru v 90. letech tlak na intenzifikaci zemědělské výrovy ustal a naopak se prosadil zájem na „zpřírodnění stavu“ některých strohou formou upravených úseků toku, byl z iniciativy ochrany přírody v poslední době úsek v dolní trati revitalizován. Odspoda na dálce cca 1 km víceméně v původní trase jen s lokálními tůněmi a vybočením břehových konkáv, ve zbývajícím výše situovaném horním úseku z uvedených 3,2 km ve zcela nové, uměle vytvořené meandrující trase a mimo dřívější koryto, které bylo zasypáno při ponechání několika slepých ramen.
Přes výše situované obce úpravy potoka pocházejí převážně z dřívějších dob, avšak kapacita jeho koryta neskýtala všude přiměřenou ochranu. Po povodni v r. 2009 byla v intravilánu obce Sedlnice mimo obnovu některých místních mostků a souběžných opěrných zdí provedena nová regulace na délce cca 1,1 km (km 6,5 – 7,6) se stupněm ochrany před povodněmi na 20letou vodu. Obdobnou úroveň skýtá upravené koryto potoka i přes Závišice (km 12,2 – 14,3).
Větší akumulace vody se v povodí Sedlnice nevyskytují, z těch menších, co zde existují, je třeba uvést jednoúčelovou nádrž Štramberk situovanou v souběhu s potokem mezi jeho km 16,9 – 17,3 akumulující vodu pro provozovnu vápenky Kotouč-Štramberk, a pak rybníky Borovec km 9,7 – 10,6. Obě tyto akumulace odebírají poměrní nízká množství vody pro své doplňování, do štramberské nádrže to jen v průměru 4l/s. Drobný odběr vody existuje i v dolní trati Sedlnice pro Kotvické rybníky. Děje se tak od nízkého stupně přibližně v km 3,1.
Žádné významné zaústění odpadních vod z průmyslových provozoven na Sedlnici neexistuje, kvalita vody je ale ovlivňována vypouštění vod komunálních. Na celé jeho délce neexistuje žádná čistírna odpadních vod, pouze obec Sedlnice má vybudovanou místní kanalizaci, vyústěnou do potoka bez čištění.
05/1 Horní trať potoka Sedlnice nad Ženklavou
05/2 Přelivný a výpustný objekt nádrže Štramberk
05/3 Meandrující neregulovaný úsek pod obcí Závišice
05/4 Upravený úsek potoka přes obec Závišice
05/5 Borovecký rybník – km 10,0
05/6 Novější zkapacitnění koryta přes obec Sedlnici
05/7 Ochranná protipovodňová zídka kolem koryta v obci Sedlnice
05/8 Tok v úseku upraveném v rámci melioračního programu z počátku 70.let
05/9 Napřímená trať nad zaústěním do Odry
05/10 Revitalizovaný dílčí úsek v nově vytvořené meandrující trase