Lomná

Bystřina Lomná je levostranným přítokem horního úseku řeky Olše, s níž se stéká na území města Jablunkova. Ústí do Olše ve výšce 380 m n.m., pramení v 920 m n.m. na východních svazích Malého Polomu v Moravskoslezských Beskydech. Celková délka toku od pramene k ústí je 17,5 km, tok v celé trati spadá do správy státního podniku Povodí Odry.1

Sklon dna Lomné odpovídá jejímu bystřinnému charakteru a bez ovlivnění spádovými objekty se pohybuje v poměrně vysokých hodnotách - od 10 ‰ ve výustní trati, až po 30 ‰ v prostoru Horní Lomné (kolem km 13,0). Z větších přítoků s povodím nad 10 km2 ústí do Lomné pouze potok Ošetnice (v km 1,2). V dolním úseku toku leží na Lomné město Jablunkov (km 0,0 – 1,2), ve střední části toku pak obce Bocanovice (část) a Lomná (Dolní, Střední a Horní).

Svojí převažující délkou spadá bystřina do Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy, jmenovitě od mostu viaduktu trati ČD v Bocanovicích směrem proti vodě až po pramen (úsek km 4,1 – 17,5). CHKO Beskydy je územně i hranicí totožná s Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). Z chráněných území, vázaných k jejímu údolí, je třeba uvést souběh Lomné s masivem vrchu Mionší, jehož podstatnou část rozlohy tvoří přírodní rezervace jako jeden z nejvýznamnějších reliktů buko-jedlového pralesa, který kdysi pokrýval Beskydy. Zbytek pralesa patří plošně k jedněm z největších, které se na území ČR dochovaly.

Z chráněných živočichů sídlících v korytě Lomné to je střevle potoční a vranka pruhoploutvá. Bystřina je v trati od Dolní Lomné po soutok s Olší registrovaným lovištěm vydry. Z rybářského hlediska je po celé délce typická druhovou skladbou ryb pstruhového pásma.

Lomná pramenící v nejvýchodnější části Moravskoslezských Beskyd odpovídá charakterem odtokových poměrů bystřinám typickým pro geologickou oblast flyše, tzn. tokům se značným transportem splavenin. Již od začátku 20. stol. byla proto hrazenářsky upravována, když hlavním důvodem pro to bylo ochránit údolí před ničivými následky nestabilního koryta. Údolí toku je v dolní polovině osídleno (úsek Dolní Lomná – Jablunkov) a potřeba udržet stabilní stav toku i po provedených úpravách si vyžádala řadu obnovních prací. Jednak v šedesátých letech min. století, ale i po proběhnutí povodní z poslední doby. Bystřinářské úpravy spočívají v kombinaci úprav břehů, včetně jejich opevnění, spolu se zřízením spádových objektů a přehrážek pro zachycování splavenin 2 . Jejich udržování v žádoucí funkci je velmi náročné, a proto ve snaze snížit pracnost a nákladnost údržby se zde v druhé polovině šedesátých let pokusil tehdejší správce toku - Severomoravské státní lesy, správa lesotechnických meliorací - o podnětný experiment. Experiment nahradit klasickou bystřinářskou formu úprav zdrsněním dna toku pohozem balvanů, vedoucímu k zvýšení jeho celkové drsnosti, tím zvětšení energetických ztrát proudící vody za povodní a tak snížení unášecí síly vody a dosažení stability toku, jinak dosahované snížením podélného sklonu vkládáním spádových objektů. Uložením balvanů – jakýchsi kamenných rozrážečů - se tím vlastně napodobila přirozená trať horské bystřiny s balvany. Lze konstatovat, že tento pokus - pohoz dna balvany - byl proveden na 600 m délky v km 9,9 -10,5) po více než padesátiletém „provozu“ se zde ukázal jako velmi úspěšný, když navíc takto "upravený" úsek je časem naprosto nerozlišitelný od úpravami zcela nedotčených bystřinných tratí. Tento přístup může být inspirací pro sanaci jiných poškozených úprav říčních a bystřinných koryt v prostředí obdobném, jako je tomu na Lomné.

Z hlediska vodohospodářské bilance je bystřina Lomná prakticky nedotčeným tokem, v povodí je registrováno jen několik malých odběrů vody. Po stránce kvality vody je hodnocena její voda většinou jako voda čistá (I.třída)

Mapa

Fotogalerie