Řeka Ondřejnice je pravostranným přítokem středního úseku Odry nad Ostravou, tzn. úseku, který je vymezen ústím Opavy na dolním a prostorem Moravské Brány na horním konci u Jeseníku nad Odrou. Ondřejnice do Odry ústí pod obcí Stará Ves nad Ondřejnicí ve výšce 219 m n.m., pramení v 760 m n.m. nad Kozlovicemi na západním úbočí masivu Ondřejníku v Moravskoslezských Beskydech. Celková délka toku od pramene k ústí je 29,1 km, její správa je dělená, když spodní úsek od ústí (km 0,0) po soutok s náhonem od Velkého rybníka (km 19,1 - pod Hukvaldskou oborou) spravuje státní podnik Povodí Odry, nad tímto místem je Ondřejnice v péči Lesů České republiky. Sklon dna toku se ve výustní trati pohybuje okolo 2,5 ‰, ve střední (bez ovlivnění spádovými objekty) po Hukvaldy pak 10 ‰ a výše směrem k prameni sklon činí 15 až 30 ‰. Z větších přítoků s povodím nad 10 km2 ústí do Ondřejnice pouze potok Košice (v km 10,8).
Pokud jde o větší sídla, tak Ondřejnice protéká již zmíněnými obcemi Stará Ves n/O, Hukvaldy a Kozlovice, dále pak obcemi Rychaltice , Fryčovice a Brušperk.
Ondřejnice je situována mimo Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Beskydy, přestože svým pramenem v prostoru Ondřejníku připadá do jejich orografického celku. Od silničního mostu ve Staré Vsi n/O (km 3,1) na dolním toku směrem k ústí protéká územím CHKO Poodří. Z chráněných území s ní okrajově sousedí luční lokalita Pod Hukvaldskou oborou. Přímo v toku sídlí chránění živočichové, jako jsou střevle říční a rak potoční, koryto řeky je rovněž i lovištěm ledňáčka a vydry. Od obce Hukvaldy směrem k pramenům žije v ní typické rybí společenstvo pstruhového pásma, na dolním toku má řeka povahu pásma parmového.
Charakter řeky je na její poměrně krátké délce obdobného rázu, jako je tomu u sousedních oderských přítoků, u Lubiny a Jičínky. V dolní trati, připadající do nivy Odry, je Ondřejnice tokem spíše nížinné povahy o menším sklonu dna, ve střední části podhorským tokem a výše v povodí směrem k prameni pak bystřinou. Všechny pravostranné přítoky střední Odry odvádí průtoky ze severozápadní návětrné strany Beskyd, které za povodní jsou charakteristické kratšími, ale strmými povodňovými kulminacemi.
Jde-li o časový průběh protipovodňových opatření, která se na toku kdy prováděla, rozsáhlejší zkapacitnění koryta toku proběhlo již ve třicátých letech min. století nejdříve ve střední trati přes zástavbu obcí od Brušperku po Hukvaldy, do období před 2. svět.válkou spadá i historie bystřinářských prací přes katastr Kozlovic. Ty pokračovaly i v horní trati v padesátých letech a jejich sumární délka činí 9,0 km.
Rys průběhu povodní většinou z přívalových srážek se projevoval ničivě i na dolním toku, především na území obce Stará Ves n/Ondřejnicí. Bylo tomu jak v polovině šedesátých let, kdy tok spravovala Oblastní státní meliorační správa (OSMS) 1 , tak i později a zvláště za regionální povodně z r. 1997, kdy tok byl již ve správě s. p. Povodí Odry. Následky povodní vyvolaly potřebu povodňovou zabezpečenost postihované zástavby zvýšit, a to zkapacitněním koryta toku a v podobě směrových úprav trasy toku. Do prostoru uvedené obce se soustředily investice již koncem 60. let min. století (za dřívější OSMS), ale i později po r. 1997 za správy státního podniku Povodí Odry. Poslední opatření byla dovršena v teprve nedávné době (r. 2011) úpravou koryta řeky na dvacetiletou vodu. Způsob poněkud "tvrdé" úpravy, jak byla přes Starou Ves n/O provedena, je daní za stísněné poměry v obci, kdy uvolnění většího prostoru pro vyvinutí volnější trasy a šířkových poměrů toku (to vše při požadované úrovni kapacity koryta a bez demolic a záborů zahrad) se ukázalo jak pro investora, tak i obec jako zcela neprůchodné.
Ondřejnice tedy mimo nivní výustní úsek v CHKO Poodří (v délce 0,8 km) patří k tokům s nejvyšším podílem zásahů do původního přirozeného stavu koryta, který podle technicko-provozní evidence tvoří více než 90 % z její celkové délky. Tok jen v úseku, který spravuje státní podnik Povodí Odry (19,1 km), protéká totiž značně exponovaným územím, kde jej kříží 42 lávek a mostů, na 150 místních vedení, potrubí a přechodů, a vyskytuje se zde 370 místních výustí. Je na něm přibližně 50 spádových objektů 2
Povodňová zabezpečenost po posledním zkapacitnění přes Starou Ves n/O dosahuje - vyjma kratšího úseku přes Kozlovice (úsek ve správě LČR) - pro zástavbu obcí úrovně dvacetileté vody (Q20), při vyšších průtocích se plošný rozsah rozlivů soustřeďuje na úzký pruh podél toku. Největší šíře dosahuje ve výustní trati, kde se rozlivy napojují na širší inundaci Odry.
V povodí Ondřejnice neexistují žádné větší akumulace vod. K těm menším lze jen řadit účelové hospodářské nádrže báňského sektoru na pravostranných přítocích Košici, Horním Kotbachu, resp. na Krnalovickém potoce (pro účely dolu Staříč II), v samotné nivě Ondřejnice existuje tzv. Velký rybník pod hradem Hukvaldy (na úrovni km 19,2 u rozhraní správy toku).
Vodohospodářská bilance je na Ondřejnici mírně navyšována převody vody prostřednictvím systému Ostravského oblastního vodovodu, zásobujícího některé zdejších obcí pitnou vodou. Přímý odběr z toku v celém povodí je evidován jen pro OKD Důl Paskov (z přítoku Košice), odpadní vody, ovlivňující kvalitu vody v recipientu, jsou vypouštěny z obecních čistíren odpadních vod (ČOV Brušperk, Kozlovice, Krmelín) a z místních kanalizací (Stará Ves n/O, Staříč).
08/1 Úsek Ondřejnice přes Kozlovice (km 23,3 – ve správě LČR)
08/2 Dolní část úseku, který spravují LČR (z mostu silnice Hukvaldy – Kozlovice v km 19,1 - proti vodě)
08/3 Přibližně 1 km pod místem dělení správy Ondřejnice se tyčí na levobřežní kopci zřícenina hradu Hukvaldy (na úrovni km 18,2)
08/4 Přemostění rychlostní komunikace R48 v Rychalticích (km 14,7 – po toku)
08/5 Upravený úsek na horním konci Fryčovic (km 11,9 – proti vodě)
08/6 Úsek přes Fryčovice v jejich dolním úseku (km 9,9 – po toku)
08/7 Mezilehlá trať mezi Fryčovicemi a Brušperkem (most v km 9,15 – po toku)
08/8 Koryto řeky ve střední částí Brušperka (lávka v km 8,1 - po toku)
08/9 Stopy hladiny v průtočném profilu po opadnutí povodně v r.2009 v úseku přes Brušperk (km 7,8 – po toku)
08/10 Na horním konci Staré Vsi nad Ondřejnicí po povodni v r. 2009 (km 5,83 – proti vodě)
08/11 Stísněné poměry ve Staré Vsi nad Ondřejnicí si vyžádaly při zkapacitnění koryta v r. 2010 strmý sklon svahů koryta a tím i těžké opevnění břehů betonovými prefabrikáty (km 3,9 – proti vodě)
08/12 Níže ve Staré Vsi nad Ondřejnicí pod viaduktem silnice I/58 bylo možno sklony svahů zmírnit, břehové opevnění je proto provedeno pomocí kamenného záhozu (km 3,6 – po toku)
08/13 Renesanční zámek ve Staré Vsi nad Ondřejnicí leží na pravém břehu řeky
08/14 Nad zaústěním do Odry existuje stará regulace z doby, kdy byla (1960 – 1970) sledována intenzifikace využití okolních zemědělských pozemků (km 0,9 – po toku)