Říčka Luha je prvním - vzato odshora - větším pravostranným přítokem českého úseku Odry, který odvádí vody z prostoru Moravské Brány, nejnižším to místem na linii rozmoří mezi Baltickým a Černým mořem, (cca 300 m n.m.) Samotná Luha pramení poněkud výše na kótě 570 m n.m. ve východní části Oderských vrchů nad obcí Jindřichov, odkud odtéká nejdříve severojižním směrem a její hlavní směr se cestou pak dvakrát lomí - nejdříve u obce Bělotín a pak pod Polomí. Po 28,1 km své délky Luha ústí do Odry u Jeseníka nad Odrou (na kótě 256 m n.m.)
Prostor údolí Luhy v Moravské Bráně je velice exponován "dopravně". Do tohoto nejnižšího místa na rozmoří směřovaly mimo tahy stěhovavých ptáků 1 i dopravní trasy člověka. Z dřívějška byla do tohoto území situována tzv. Jantarova stezka, později stará císařská silnice Vídeň - Krakov (dnes přibližně v její linii rychlostní komunikace R48), stejně tak jako železnice Severní dráhy Ferdinandovy z poloviny 19. stol. (nyní hlavní trať regionu, Přerov – Bohumín). Sem je umístěna i i dálnice D1 (úsek Brno – Ostrava a podle všeho mělo být situováno tady i průplavní spojení Dunaj - Odra, pokud k němu v budoucnosti někdy dojde.
Po převzetí správy horní trati Luhy od Zemědělské vodohospodářské správy od 1. 1. 2011 (nad přítokem Rybník, km 3,9) je dnes tento tok po celé délce ve správě státního podniku Povodí Odry. Luha odvádí vody z pahorkatinné oblasti na rozhraní území přináležející geologicky jak k České vysočině (převážně), tak zčásti i Karpatům. Její povodí je málo zalesněné (zalesněnost k ústí činí jen asi 20 %) a je jako celek poměrně intenzivně zemědělsky využívané.
Přirozený podélný sklon dna Luhy (bez ovlivnění spádovými objekty) v její dolní trati mezi km 0,0 – 3,5 činí okolo 1,5 ‰, výše pak proti proudu vzrůstá. Z větších přítoků s povodím nad 10 km2 ústí do ní pouze již uvedený potok Rybník (v km 3,9),
Pokud jde o chráněná území, je spodní úsek Luhy od mostu silnice Vražné - Jeseník nad Odrou - Hůrka (km 1,6) až po ústí situován do Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Poodří, z chráněných živočichů je říčka biotopem dravé treskovité ryby mníka jednovousého, dále se zde vyskytují ledňáček, vydra a rak říční. Celá Luha je rybářsky obhospodařována jako pstruhový revír.
Charakter toku Luhy je analogický, jak níže situované pravostranné přítoky Odry - Jičínka, Lubina a Ondřejnice, jejichž povodí je často poznamenáno průchodem vzdušných útvarů prostorem Moravské Brány s výskytem povodňových epizod, které jsou způsobovány spíše přívalovými srážkami, než regionálními dešti. K průběhu povodní v korytě toku Luhy zčásti přispívá i způsob zemědělského využívání ploch v jejím málo zalesněném povodí.
Uvedené situaci odpovídá i rozsah a podoba úprav koryta Luhy, jak byly během vývoje zde prováděny. Úpravy jsou na přibližně třetině celkové délky toku (na 9,8 z 28,1 km), v horních obcích jsou vázány na konfiguraci zástavby obcí po jednotlivých kratších úsecích (obce Polom, Nejdek, Jindřichov).
Nejsouvislejší úprava je na dolním úseku (km 0,0 – 3,2) přes Jeseník nad Odrou. Její účinnost pro ochranu obce před povodněmi je spojená s určitými problémy. Ty jednak způsobuje vliv zpětného vzdutí z Odry na hladinové stavy za povodní, ale i nedostatečná kapacita upraveného profilu přes obec a nevhodnost jeho varu zapříčiňující v něm sedimentaci jemného splaveninového materiálu. Ten je sem transportován z výše ležícího zemědělsky intenzivně využívaného a málo zalesněného povodí. Nevhodné odtokové poměry se. v obci dramaticky projevily i za místní přívalové povodně v červnu 2009, kdy v důsledku ní zde došlo k významným škodám na majetku a dokonce i ke ztrátě lidských životů.
S tím vším je spojen i rozsah záplavového území v obci za vod větších, než je pětiletá voda, od jejíhož průtoku zde začíná Luha vybřežovat. Ve výše ležících úsecích Luhy jsou odtokové poměry příznivější, inundace za povodní je v intravilánech (Jindřichov, Bělotín…) soustředěna většinou jen do užšího pruhu, k významnějšímu ohrožování zástavby v nich nedochází. Celkově nepříznivou okolností je nedostatečný rozsah plošných protierozních opatření v celém perimetru povodí.
Na Luze není vybudována žádná větší nádrž, na jejím středním toku v Polouvsí, Polomi a Bělotíně je v údolní nivě ale situováno sedm rybníků, vesměs pro rybochovné a rekreační účely. Zásobovány jsou od nízkých jezů na tomto toku, resp. z melioračních příkopů, které do rybníků ústí.
K toku Luhy není vázáno žádné větší užívání vody v podobě odběrů vod a jejich vypouštění.
02/1 Charakter místních úprav koryta Luhy na jejím horním toku v obci Jindřichov (km 24,5 - proti vodě)
02/2 Regulace přes obec Nejdek; (km 19,7 – proti vodě)
02/3 Pohled v ose snímku z Vysoké stráže (370 m n.m.) od jihu je veden profilem Moravské brány, plochým sedlem (300 m n.m.) na rozvodnici Baltického (vpravo, povodí Luhy v Poodří) a Černého moře (vlevo, povodí Ludiny v Pomoraví)
02/4 Do Moravské brány jakožto nejnižšího místa rozmoří Baltického a Černého moře se soustřeďují všechny hlavní komunikační tahy, nejnověji i dálnice D1 v úseku Brno – Ostrava. Dálniční most před údolí Luhy (km 17,1)
02/5 Pod Bělotínem a pod přemostěním R48 Luha protéká podél Horního a Dolního bělotínského rybníka (z dělicí hráze na úrovni km 14,8)
02/6 Pod obcí Polom teče Luha v souběhu se soustavou rybníků - Horní, Dolní a Heřmanický (km 8,6 -10,4, z pravého břehu, po toku)
02/7 Pod zaústěním přítoku Rybník existuje v km 3,8 jez, jehož bývalý náhon vedl do Jeseníku nad Odrou a ústil v obci do Luhy u kostela (km 1,3); jez je dnes opuštěným vodním dílem
02/8 Přes Jeseník nad Odrou je Luha upravena, její průtočnost není však dostatečná a nemá vhodný tvar průtočného profilu (podmáčení berem , km 2,9 - po toku)
02/9 Sedimentace nánosů splavenin transportovaných z výše ležícího povodí vyžaduje jejich časté odtěžování
02/10 Upravená výustní trať pod obcí je za povodní ve vlivu vzdutí povodňových hladin z Odry (km 1,1 – po toku)