Říčka Čižina je tokem podhůří Hrubého Jeseníku, tokem, který ústí do řeky Opavy v úseku mezi městy Opavou a Krnovem. Pramení přibližně v nadmořské výšce 630 m n.m. jihozápadně od Horního Benešova a její celkovou délku 23,5 km od pramene k ústí dělí ve spodní třetině (nad km 5,2) hráz menší údolní nádrže Pocheň. Délka vzdutí nádrže je asi 1,3 km, celý tok od pramene po ústí je ve správě státního podniku Povodí Odry.
Čižina má sklon dna nad zátopou nádrže nad 10 ‰, níže pod nádrží k ústí pak okolo 5 ‰. Přítoky Čižiny, jejichž plocha povodí přesahuje 10 km2, jsou v horní části Sítina, ústící do Čižiny zleva, ve zcela spodních partiích pak pravostranná Hořina, která se vlévá do ní těsně před zaústěním (v km 0,4) do řeky Opavy. Z větších sídel, která leží přímo na toku, jsou to Horní Benešov v horní trati a ve střední pak Lichnov, jehož zástavba v úzkém údolí trasu toku sleduje přibližně na 4,5 km délky. Na dolním konci Čižina na krátkém úseku protéká Brumovicemi - Pustým Mlýnem
Do povodí Čižiny nezasahuje žádné z chráněných území a pokud jde o chráněné živočichy, žije na jejím horním toku střevle potoční, vzácněji sídlí zde i ledňáček. Z ichtyocenózy v dolním úseku převládají kaprovité ryby, nad nádrží Pocheň směrem proti vodě je tok osídlen rybím společenstvem pstruhového pásma.
Regulační zásahy do koryta toku původně nebyly na Čižině příliš četné a omezovaly se jen na zabezpečení úseků, kudy tok procházel zástavbou obcí (Lichnov, Horní Benešov). Do konce šedesátých let (1969) spadá i kratší úprava odtokových poměrů ve výustní trati přes Brumovice (místní část Pustý Mlýn). Tady ve snaze ušetřit jedno přemostění při rekonstrukci silnice I/57 Krnov – Opava a zajistit i lepší využití a ochranu zemědělských ploch v protivodním prostoru nad silnicí, byla Čižina odkloněna do zcela nové trasy a zaústěna do Hořiny, která dnes tvoří nad tímto soutokem nově vlastně její pravostranný přítok 1 .
Zemědělské aktivity v třetí čtvrtině minulého století měly na Čižině za následek i další významný vodohospodářský počin v podobě menší údolní nádrže u Pochně, tzn. zřízení akumulace vody jako zdroje pro uvažované závlahy zemědělských pozemků. Tehdy existovala představa, že produkci zemědělské výroby ČSSR bude třeba celkově posílit, k čemuž se nabízel i prostor Opavska, zemědělsky jedné z nejúrodnějších oblastí v podmínkách oderské části Severomoravského kraje. Uvažovalo se se závlahami v okolí Opavy, mj. i pod tímto městem v prostoru Kateřinek. Protože toto území zřízení akumulace vody, garantující patřičnou zabezpečenost zavlažování, neskýtalo, byla akumulace v letech 1973 – 75 pořízena v lokalitě morfologicky vhodnější, v lokalitě výše v povodí na Čižině u obce Pocheň. Nádrž pro závlahy byla vybudována o objemu 0,8 mil. m3 s výškou zemní hráze 8,5 m. Počítalo se u ní s kompenzačním způsobem hospodaření do asi 25 km oddáleného profilu směrem níže po toku. Nakonec však tento účel nádrže nebyl nikdy naplněn, protože závlahy byly zcela minimalizovány a jejich nízký odběr vody byl saturován přímo v místě.
Nádrž Pocheň tak slouží dnes pouze k transformaci povodňových průtoků, k rekreaci a ke sportovnímu rybolovu. Po zrušení Zemědělské vodohospodářské správy (k 1.1.2011) přešla do správy státního podniku Povodí Odry.
K akumulacím vody v povodí lze řadit i nově vybudovanou ochrannou retenční nádrž Lichnov na levostranném přítoku Čižiny, na Tetřevském potoce. Její celkový retenční objem o 0,39 mil. m3 (s minimalizovaným objemem stálým a výškou hráze 12 m) má za účel snížit zranitelnost celého prostoru před splachy ze zemědělsky využívaných ploch a především pak přispět k zachycování přívalových povodní nad obcí Lichnov, obdobných té, co obec těžce zpustošila v r. 1996.
Tato povodeň v povodí Čižiny byla v posledních desetiletích velmi významnou okolností. V podvečer 13. května 1996 na rozvodnici povodí Čižiny a výše situovaného úseku horní Opavy vypadla během několika hodin extrémní srážka o velikosti 110 mm (v jejím centru), což po překročení kapacity koryta způsobilo devastaci zastavěného údolí zejména v Lichnově, ale i v Horním Benešově a v Brumovicích – Pustém Mlýně. Nedostatečná průtočnost křižujících mostů přes tok navazujících na souběžná silniční tělesa vedla za vzrůstající povodně k jejich zatarasení a k protržení tak vzniklých bariér, což pak vedlo k vytváření malých průlomových vln, které se ničivě projevovaly pak níže po toku. Přelita byla i zemní hráz pocheňské přehrady, která byla – jak se tehdy ukázalo - nedostatečně vybavena kapacitou výpustných zařízení a bezpečnostního přelivu. Naštěstí hráz byla za výstavby solidně hutněna a trvání kulminačního průtoku povodně natolik krátké, že samotné její těleso přelití ve vrstvě až 45 cm přestálo, přestože vzdušný líc hráze byl odplavením zeminy po celé své ploše značně poškozen. Po následné rekonstrukci hráze a po zkapacitnění přelivu (1998) je další existence nádrže nyní bezpečná.
Průchodem povodně v obci Lichnov došlo i k řadě demolic obytných domů, k devastaci plávím a splaveninami zavaleného koryta, a k destrukci širší vybavenosti obce (mostky, souběžné komunikace, inženýrské sítě, atd.). Odčinění povodňových škod si následně během několika let vyžádalo obnovu a opravu poškozeného bytového fondu, vytvoření zcela nového kapacitního koryta Čižiny a výstavbu zcela nové infrastruktury obce. Stísněnost území v úzkém údolí si vynutila volbu poměrně těžkého typu úpravy toku (mezi km 10,7 – 15,3), převážně v podobě opěrných zdí.
Úprava Čižiny přes Lichnov (4,5 km) tvoří nejvýznamnější součást všech umělých zásahů do jejího koryta, které bylo nutno na ni provést. K nim je nutno ještě přiřadit úseky úprav přes Horní Benešov (0,4 km) a ve výustní trati (0,7 km). Zbývající tři čtvrtiny délky toku mimo intravilány (17,9 km z celkově 23,5 km) se však nachází v přirozeném stavu, Čižina vede v nich většinou luční nivou s četnými břehovými a doprovodnými porosty. Na nivu mimo zástavbu je vázán poměrně úzký pruh záplavového území podél toku, kde k významnějším škodám ze zaplavení zpravidla nedochází. Přes zástavbu obcí je provedenými úpravami zajištěna ochrana na dvacetiletou vodu.
Na celé délce Čižiny neexistuje žádný jez a ani žádný přímý odběr z toku. Rovněž vypouštění vod je z hlediska vodohospodářské bilance zcela zanedbatelné, existuje jen z místní čistírny odpadních vod Horního Benešova.
12/1 Horní část Čižiny leží v území s meliorovanými zemědělskými pozemky (km 21,6 – proti vodě)
12/2 Pod Horním Benešovem po Lichnov se zásahy do koryta v luční trati omezují jen na úseky souběhů s komunikacemi (km 18,2)
12/3 Povodeň z 13.5.1996 zcela zdevastovala koryto Čižiny včetně zástavby a souběžných sítí, které se v obci Lichnov nacházely v bezprostřední blízkosti toku
12/4 Koryto řeky bylo následně potřeba nově zregulovat (2008), velmi stísněné poměry přes obec to neumožnily jinak, než převážně pomocí opěrných zdí. Oba snímky v km 13,7 – po vodě
12/5 Koryto Čižiny v centru Lichnova obnovené po povodni r. 1996 (km 13,1 – po toku)
12/6 Úprava koryta toku byla protažena i do extravilánu pod Lichnov pro ochranu souběžné komunikace (km 11,0)
12/7 V reakci na přívalové povodně si okolnosti vynutily na největším přítoku Čižiny nad Lichnovem - na Tetřevském potoce - zřízení suché nádrže (objem 0,5 mil.m3 - ve stavbě 2012, hotov sdružený výpustný a přelivný objekt
12/8 Podhorské povodí Tetřevského potoka má z drobných přítoků Čižiny relativně největší rozlohu, jeho spodní část (na obrázku) je málo zalesněna.
12/9 Zemní hráz nádrže Pocheň (km 5,2) se skluzem od bezpečnostního přelivu z doby po výstavbě na konci sedmdesátých let 20. stol.
12/10 Přelévání hráze téže nádrže za průchodu povodně. 13. – 14 .5. 1996
12/11 Současná podoba bezpečnostního přelivu nádrže Pocheň na Čižině
12/12 Charakter Čižiny tekoucí prostorem lučních pozemků mezi nádrží a obcí Brumovice - Pustý Mlýn (km 1,0 – 5,0)
12/13 Soutok Čižiny s Hořinou (přitéká zprava v km 0,4) v prostoru Pustého Mlýna. Oba toky původně ústily do řeky Opavy samostatně, přeložkou v r. 1969 byla Čižina převedena do výustní trati menší Hořiny
12/14 Čižina do řeky Opavy ústí zprava (snímek po vodě)