Řeka Bílovka je druhým z významnějších levostranných přítoků na středním úseku Odry nad Ostravou, úseku, který je vymezen dole ústím řeky Opavy a nahoře prostorem Moravské Brány u Jeseníku nad Odrou. Bílovka ústí do Odry v centru Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Poodří ve výšce 223 m n.m., pramení poblíž obce Leskovec v nejvýchodnější části podhůří Nízkého Jeseníku (v 585 m n.m.). Celková délka toku od pramene k ústí je 23,6 km, tok po celé této délce je spravován státním podnikem Povodí Odry.
Původní přirozený sklon dna se na 5 km dolní trati od dálničního mostu směrem po toku pohybuje okolo 3 ‰, ve střední trati přes Bílovec je to 6 a výše směrem k prameni (úsek ve Staré Vsi) 12 ‰. Z větších přítoků s povodím nad 10 km2 ústí do Bílovky potoky Jamník, Sezina a Skřípovský potok. Z větších sídel, jimiž protéká, jsou to Bílovec a Velké Albrechtice, výše nad Bílovcem pak to je Stará Ves a nad ní (cca nad km 17) až k prameni protéká nezastavěným územím, tvořeným převážně lesem.
Co se týká chráněných území je Bílovka na dolním úseku, navazujícím na nivu Odry, zahrnuta do CHKO Poodří. Je to v úseku od železničního mostu ČD Přerov - Bohumín (km 2,1) směrem k ústí. Rybářsky je od pramene po soutok se Sezinou (km 4,3) zařazena do pstruhového pásma, níže přechází v ichtyocenózu s převahou druhů kaprových vod. V nivě Odry nad soutokem s ní tvoří rybí obsádku typické společenstvo parmového pásma.
Svým charakterem je Bílovku možno považovat za určitého reprezentanta levostranných přítoků střední Odry, pramenících v podhůří Nízkého Jeseníku, jejichž odtokové poměry i charakter koryt se od pravostranných přítoků poněkud liší. To je dáno jak rozdílnou morfologií terénu, kudy toky protékají, tak i odlišností geologických a hydrologických podmínek beskydské a jesenické oblasti. Prameniště levostranných přítoků se nacházejí v nižších nadmořských výškách a toky mají menší sklon a větší tendenci k meandrování.
I na Bílovce bylo však nutno na podstatné její délce přikročit k řadě regulačních zásahů do jejího koryta, takže i tento tok je z předcházející doby ve své střední části soustavně a souvisle - až na krátké meziúseky - upraven, celkově asi na 11 km. Úpravy byly provedeny pro zajištění stability trasy a přiměřené ochrany okolního území před povodněmi. Jde o úpravy přes město Bílovec, ale i přes navazující zástavbu obcí Velké Albrechtice a Stará Ves. Stísněné poměry v údolí zapříčinily, že téměř na 3 km bylo třeba regulaci provést s opěrnými zdmi, vytvářejícími břehovou linii koryta. Nad km 16,9 směrem k prameni se koryto v území, tvořeném ponejvíce lesem, obešlo bez jakýchkoliv zásahů.
Zajímavý vývoj zaznamenala úprava Bílovky ve výustní trati. V padesátých letech minulého století, tehdy v péči Krajské správy vodních toků, zde byly provedeny - ve snaze v okolí Bílovky na jejím dolním toku využít co nejvíce rozsah dosud neobdělávaných zemědělských pozemků - odvodňovací práce. Pro vytvoření výškových předpokladů k zaústění melioračního detailu a pro vytvoření patřičných sklonových poměrů bylo tak nutno na Bílovce od jejího ústí až nad přemostění trati ČD Přerov - Bohumín (km 2,5) provést napřímení a zkrácení toku. Toto řešení je příkladem, kdy tlak na intenzifikaci využití pozemků vedl z důvodu potřeby jejich meliorace k „odpřírodnění“ původního recipientu. Poté, co změnou hospodářsko – politických poměrů po r. 1989 zemědělský zájem na zemědělské intenzifikace zde ustoupil, celý úpravou narovnaný úsek Bílovky se stal v současné době předmětem revitalizace. Ta má v současné době podobu ve zřízení odlehčovacího koryta v nové, velmi členité trase, koryta funkčního za období zvýšených odtoků
Mimo výustní trať je provedenými úpravami okolní území toku chráněno před záplavami přes město Bílovec na padesátiletou vodu (Q50) a přes Velké Albrechtice na vodu dvacetiletou (Q20) Poněkud nižší stupeň ochrany skýtá území nad Bílovcem směrem ke Staré Vsi. Kritickými místy je řada málo kapacitních mostků místních komunikací, křižujících její koryto.
Záplavové území se soustřeďuje pro průtoky, které překračují uvedené kapacity v upravených (nad km 5,4), ale i v neupravených úsecích (nad km 17,0), a to jen na užší územní pruh okolo toku. Výrazně se záplavové území rozšiřují níže pod obcí V. Albrechtice směrem k soutoku se Sezinou a Jamníkem (cca v šíři až 300 m) a pod mostem trati ČD navazuje na širokou inundaci Odry.
V nivě Bílovky jakož i v celém jejím povodí neexistuje žádná významnější akumulace vody v podobě nádrží a rybníků, která by v ní nějak mohla ovlivňovat odtokové poměry.
Z hlediska vodohospodářské bilance lze Bílovku rovněž charakterizovat jako tok s nevelkým přírůstkem změny přirozených průtoku zapříčiněným převodem pitné vody z povodí Moravice do města Bílovce (prostřednictvím Ostravského oblastního vodovodu). Přitom ze samotné Bílovky žádné významnější odběry vody realizovány nejsou. Voda v toku je po kvalitativní stránce zatěžována vypouštěním ČOV města Bílovce (umístěna ve V. Albrechticích) a zčásti i vypouštěním odpadních vod závodu MASSAG Bílovec.
06/1 Od pramene na délce 5,5 km protéká Bílovka mimo zástavbu obcí (lesní úsek na úrovni km 20,8)
06/2 Dílčí úpravy toku začínají na horním konci Staré Vsi u Bílovce (km 15,5)
06/3 Největším městem na toku je 7,5tisícový Bílovec s historickým jádrem, zámkem a menším průmyslem na okraji města
06/4 Koryto s opěrnými zdmi za vyššího stavu vody podél závodu Massag v Bílovci (km 11,2 – po vodě)
06/5 Upravená trať pod Bílovcem přes Velké Albrechtice (km 7,4 – po toku)
06/6 Při opevnění břehů se v upravených úsecích na dolní Bílovce často používaly tzv. „polovegetační“ tvárnice (úsek u limnigrafu v km 6,1 – po vodě)
06/7 Významnou stavbou posledních let, která mezi Odrami a Ostravou přeťala údolí všech levostranných přítoků Odry v jejich dolních tratích, je dálnice D1. Údolí Bílovky překlenula v místě, kde se stéká s Jamníkem a Sezinou (km 4,9 – proti vodě)
06/8 Zkrácení trasy výustní trati Bílovky jejím narovnáním (pod km 2,2) bylo v padesátých letech min. století vyvoláno požadavkem na vytvoření potřebných výškových poměrů pro odvodnění okolních zemědělských pozemků
06/9 Výustní napřímená trať Bílovky se po vyhlášení CHKO Poodří stala předmětem zájmu na navrácení toku do původního přírodního stavu (km 0,3 – proti vodě)
06/10 Suché koryto pro odlehčení větších průtoků bylo vybudováno v rámci revitalizace výustní trati Bílovky