|
||||||
|
|
B.1. Současné užívání vod 
B.1. Současné užívání vodUžívání vod obecně představuje antropogenní faktor, jenž ovlivňuje stav vod, a to jak v množství, tak v kvalitě těchto vod. Účelem plánu oblasti povodí je identifikovat tyto vlivy (užívání vod), posoudit jejich významnost na stav vod a rizikovost, a pokud dobrého stavu vod není dosaženo, navrhnout vhodná opatření k eliminaci nepříznivých vlivů tak, aby se docílilo rovnováhy mezi environmentálními požadavky a přínosy, které užívání vod umožňuje. Užívání vod je hodnoceno zvlášť pro vody povrchové a zvlášť pro vody podzemní.
B.1.1. Povrchové vody – identifikace vlivůPovrchovými vodami jsou podle dikce zákona o vodách vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Povrchové vody jsou využívány k různým účelům jejich využití, také jako k odvedení odpadních vod, které jsou vypouštěny z obcí, měst, průmyslových podniků a jiných objektů a zařízení, a které tím mohou nepříznivě ovlivnit jejich jakost. Členění vlivů (tlaků) na povrchové vody je následující:
B.1.1.1. Bodové zdroje znečištěníVypouštění odpadních vod do vod povrchových – řek a potoků – formou bodových zdrojů znečištění, tj. soustředěné vypouštění vod (z městských a obecních čistíren odpadních vod, z průmyslových závodů apod.), představuje významný vliv na kvalitu vody. Podle původu odpadních vod lze je rozdělit na vypouštění komunální, průmyslové (potravinářství a ostatní), z energetiky, ze zemědělství a na vypouštění ostatní. Samostatnou skupinu tvoří vypouštění vod s tepelnou zátěží. Legislativní rámec pro řízení povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových tvoří zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, a především nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění NV č. 229/2007 Sb., dále pak vyhláška MZe č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, a vyhláška č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. Za bodové zdroje znečištění jsou pro zpracování Plánu oblasti povodí Odry považována vypouštění vod, která jsou sledována a zahrnuta do vodohospodářské bilance, tzn. že se jedná o vypouštění, u kterých množství vypouštěné vody přesahuje 500 m3 za měsíc či 6 000 m3 za rok , přičemž jako referenční rok je brán v úvahu rok 2006. Problematika významných bodových zdrojů znečištění byla zpracována dle podkladů, které má k dispozici státní podnik Povodí Odry ve svých databázích. Jedná se o evidenci uživatelů vod za roky 2002 až 2006, přičemž rok 2006 byl brán jako referenční. V roce 2006 bylo v oblasti povodí Odry sledováno celkem 471 vypouštění vod do vod povrchových. Při analýze bodových zdrojů znečištění bylo provedeno jejich rozdělení podle jednotlivých sfér hospodářství a souhrnné údaje o vypouštění ze všech bodových zdrojů znečištění v roce 2006 jsou uvedeny v tabulce B.1.1. Tab. B.1.1 Souhrnné údaje o vypouštění vod do vod povrchových Obr. 1.1 Graf procentuálního zastoupení jednotlivých okruhů bodových zdrojů znečištění ve vypouštění odpadních vod do vod povrchových Ze všech sledovaných zdrojů znečištění byla jejich významnost identifikována na základě následujících kritérií:
Vypouštění odpadních vod z komunálních zdrojů znečištění Podle výše uvedených kriterií bylo oblasti povodí Odry určeno 37 významných vypouštění vod z komunálních zdrojů, což jsou čistírny odpadních vod (ČOV), které čistí odpadní vody splaškového charakteru z měst a obcí. Největším producentem ze sféry komunálních vod v oblasti povodí byla v roce 2006 Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV) města Ostravy (40,1 mil. m3 včetně odlehčení), ČOV Frýdek – Místek (9,5 mil. m3) a ČOV Opava (6,1 mil. m3). ČR zpracovala strategii implementace směrnice 91/271/EHS (včetně financování) a zde je jako priorita řešení zdrojů nad 2000 EO a těch pod 2000 EO, které mají kanalizaci nezakončenou ČOV. Nad rámec těchto zdrojů byly v plánu identifikovány rizikové obce s méně než 2000 EO. Těch je 49 a v kapitole C.4.6 je uveden jejich seznam s přiřazením vodnímu útvaru. Tyto vlivy jsou navrženy jako opatření k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů po roce 2015. Vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění potravinářského průmyslu U vypouštění vod z průmyslových zdrojů znečištění potravinářského průmyslu byl identifikován jeden zdroj jako významný, a to Cukrovar Opava – Vávrovice (0,1 mil. m3 vypouštěných vod). Ostatní zdroje tohoto charakteru nemají vlastní vyústění odpadních vod do vodních toků, ale produkované odpadní vody jsou odváděny do veřejných kanalizací s následným čištěním na městských ČOV. Vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění nebo z komunálních zdrojů znečištění s výrazným podílem průmyslových odpadních vod V oblasti povodí Odry bylo určeno 42 významných vypouštění z průmyslových zdrojů znečištění. Jde o technologické odpadní vody, které mají na rozdíl od splaškových vod rozmanitý charakter a složení, lišící se podle druhu průmyslové výroby. Největšími zdroji jsou Arcelor Mittal Ostrava a.s. (16,4 mil. m3, hutní výroba), Biocel Paskov a.s. (10,2 mil. m3, dřevozpracující průmysl) a Energetika Třinec a.s. (9,2 mil. m3, hutnictví a energetika). V tabulce TB 1.1c jsou významná vypouštění rozlišena také podle kritéria, zda podléhají procesu IPPC (integrovaná prevence a omezování znečištění). Aktuální přehled o stavu problematiky IPPC a detailní popis jednotlivých případů je možno nalézt na internetových stránkách www.mzp.cz/ippc či www.ippc.cz. Vypouštění odpadních vod s tepelnou zátěží Celkem bylo v oblasti povodí identifikováno 12 významných vypouštění odpadních vod s tepelnou zátěží. Jedná se o zdroje, které vypouštějí do vodního toku velké množství oteplených (chladících) vod a ty zdroje (elektrárny, teplárny apod.), jenž by při vypouštění mohly zvýšit teplotu vody v něm a tím i nepříznivě ovlivnit podmínky pro život ryb a vodních organismů. Souhrn Vyšší hustota osídlení v oblasti povodí Odry se projevuje i vyšším podílem vypouštěných komunálních vod, které představují pro povrchové vody dominantní zdroj v bilanci organického znečištění a znečištění dusíkem a fosforem a tvoří téměř 60 % celkového množství vypouštěných odpadních vod do vod povrchových. Průmyslové odpadní vody se vyznačují převážně anorganickým znečištěním, tepelnou zátěží a škálou potenciálních nebezpečných chemických látek podle jednotlivých výrobních postupů. I přes silnou koncentraci průmyslu v této oblasti však na průmyslové vody připadá jen necelých 40 % z celkového objemu vypouštěných vod. V mezidobí od roku 2006 do roku 2009, než bylo vyhotoveno konečné znění plánu, bylo vcelku dosaženo prognózovaného stavu (stagnace) u vypouštění jde-li o zásobovaní vodou obyvatelstva, mnohem razantnější pokles, než se čekalo, se ale projevil u zásobování průmyslu. Zde k polovině roku 2009 vypouštění pokleslo proti roku 2006 přibližně o jednu třetinu. Přílohy:
B.1.1.2. Plošné znečištěníPlošným znečištěním se rozumí znečištění, které se do vod povrchových dostává především splachem z okolní zemědělsky obdělávané půdy, případně aplikací rozstřikem, atmosférickou depozicí a v neposlední řadě i přísunem znečištění z rozptýlených zdrojů splaškových vod (volné kanalizační výusti v obcích, zasakování nečištěných splaškových vod do horninového prostředí). Plošným znečištěním dochází ke kontaminaci vod zejména dusíkem, fosforem a pesticidy. Kromě znečištění z bodových zdrojů je plošné znečištění jedním z nejvýznamnějších vlivů, který určuje výslednou jakost vod a tím i stav vodních útvarů. Problematika plošného znečištění je úzce spjata s plošnou vodní erozí. Ta má za následek nejen snižování orniční vrstvy půd, ale i zhoršování jejich fyzikálních a chemických vlastností a zhoršení vodního režimu. Smyvem půdy se dostávají do vodních toků spolu se zemitými částicemi i živiny, které pak vytvářejí potravní bázi různých nežádoucích mikroorganismů, např. sinic. Detailní analýza ztrát půdy plošnou erozí je provedena v kapitole D.1.2. Pro hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění povrchových vod, byly vybrány skupiny látek jako jsou dusík, fosfor a vybrané pesticidy, doplňkově byl také zařazen přehled o využití území v dílčích povodích vodních útvarů, protože poskytuje nepřímou informaci o rizikových oblastech z pohledu zatížení vod z různých zdrojů plošného znečištění. Nejvýznamnějším zdrojem plošného znečištění je znečištění ze zemědělského hospodaření (dusík, fosfor a pesticidy) následované vstupy atmosférickou depozicí (dusík). Problematické pesticidy sice vstupují do půdy i jinými způsoby – například aplikací na železničních tratích – pro toto hodnocení jiných způsobů zacházení s pesticidy však není v současné době dostatek dat. Pro plošné znečištění dusíkem bylo použito kombinovaného hodnocení, založeného na kvantifikaci jeho bilančního přebytku, který vstupuje do půdy v dílčím povodí vodního útvaru a vyhodnocení podílu plochy tzv. zranitelných oblastí (vymezených podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. v platném znění). Bilanční přebytek dusíku byl vypočítán jako rozdíl mezi celkovými vstupy dusíku ze zemědělských zdrojů a atmosférické depozice a výstupy danými denitrifikací a spotřebou dusíku rostlinami na zemědělských a lesních půdách. Jako zdrojová data o vstupech a výstupech dusíku na zemědělské půdě byly použity údaje Českého statistického úřadu za rok 1999. Výpočet bilančního přebytku akceptoval (pomocí geografických vrstev využití území CORINE Land Cover, verze 2000) odlišnost orné půdy od ostatních zemědělských ploch, jakož i odlišnost lesních a nelesních oblastí. Hodnota bilančního přebytku dusíku byla přepočítána na plochu dílčího povodí vodního útvaru a vyjádřena jako specifická zátěž v kg.ha-1 za rok. Pro určení podílu plochy zranitelných oblastí v ploše dílčích povodí vodních útvarů bylo použito revidované vymezení zranitelných oblastí z roku 2007 (podle Nařízení vlády č. 219/2007 Sb.) a výpočet podílu byl proveden geografickou analýzou. Výsledky hodnocení bilančních přebytků dusíku a podílu ploch zranitelných oblastí v dílčích povodích vodních útvarů jsou uvedeny v tabulce TB 1.1e a přehledně zobrazeny v mapě MB 1.1b. Plošné znečištění vod fosforem bylo hodnoceno jako celkový vstup fosforu, který se dostává do vodního útvaru erozním smyvem. Vstup fosforu byl kvantifikován na základě průměrné roční ztráty půdy a se zohledněním procesu obohacení erozního sedimentu fosforem během transportu. Výsledná hodnota fosforu v kg.ha-1 za rok představuje množství celkového fosforu, které vstupuje do vodotečí nebo nádrží v ploše dílčího povodí vodního útvaru. Vstupy fosforu v plochách povodí vodních útvarů jsou uvedeny v tabulce TB 1.1f a přehledně zobrazeny v mapě MB 1.1c. Plošné znečištění povrchových vod pesticidy nebylo vzhledem k dramatickým změnám při povolování a aplikaci pesticidů v posledních pěti letech hodnoceno na základě údajů o aplikaci skupin látek nebo jednotlivých látek do půd, ale bylo použito alternativní vyhodnocení, spočívající v určení podílu intenzivně využívaných zemědělských půd v dílčích povodích vodních útvarů. Procento zastoupení intenzivně využívaných zemědělských půd pro jednotlivé vodní útvary je uvedeno v tabulce TB 1.1g. Významným nástrojem pro výše uvedené hodnocení znečišťujících látek nebo jejich skupin bylo vyhodnocení údajů o využívání území v dílčích povodích vodních útvarů povrchových vod pomocí postupů vyvinutých v rámci projektu CORINE Land Cover s členěním do tzv. generalizovaných tříd, uvedených v tabulce B.1.2. Tab. B.1.2 Rozdělení území podle způsobu jeho využití v oblasti povodí Odry Přehled o zastoupení těchto generalizovaných tříd využití území v dílčích povodích vodních útvarů uvádí tab. TB 1.1h. Odtoky z urbanizovaného území nesoustředěné - jedná se o všechny případy, kdy se dešťová voda stékající po povrchu urbanizovaného území (zastavěné a zpevněné plochy tvořící ucelený celek bez souvislých přerušení, které by způsobovaly vsakování a filtraci odtékající vody) dostává do vodního toku (jako povrchový nebo podpovrchový odtok). Určující pro popis významnosti antropogenního vlivu je počet urbanizovaných ploch potenciálně odvodněných nesoustředěným odtokem do úseků vodních toků a celková plocha urbanizovaného území v území odvodňovaném do recipientů vodního útvaru. Opuštěné průmyslové komplexy – jedná se o zátěže potenciálně ovlivňující jakost podzemních i povrchových vod postupným uvolňováním látek výluhy z kontaminované zeminy nebo skládkovaných látek (odpadů). Spektrum látek, které mohou vyvolat antropogenní vliv na povrchové a podzemní vody s dopadem zvýšených koncentrací látek ve vodách, je neomezené. Není možné proto přesně vymezit indikační ukazatele vztažené k tomuto typu vlivu. Identifikace významu těchto vlivů lze vymezit pouze místní znalostí lokalizace a sledováním koncentrací látek ve vodách pod tímto vlivem nebo blíže neodůvodněným lokálním výskytem specifických látek ve vodním útvaru (ve srovnání s výše ležícím vodním útvarem), ke kterému nelze vztahově přiřadit příslušný jiný bodový nebo difúzní zdroj. Vliv dopravní infrastruktury na jakost vod nebyl doposud systematicky zkoumán, ale nepředpokládá se významné ovlivnění. Podle znalosti hustoty silniční i železniční sítě lze předpokládat, že tento vliv bude lokální, a to zejména v místech uzlů dálniční sítě. Zde dochází k soustředěnému odvádění splachů a dešťových vod a jejich zaústění do recipientu, které může jakost vody sezónně ovlivňovat. Ochrana těchto lokalit je ošetřena výstavbou retenčních nádrží, případně odlučovačů ropných látek. Porovnání významnosti bodového a plošného znečištěníMíra významnosti jednotlivých zdrojů znečištění a jejich dopadů na útvary povrchových vod hraje klíčovou úlohu při návrhu opatření vedoucích ke zlepšení stavu nevyhovujících útvarů. Správná identifikace hlavní příčiny znečištění umožňuje efektivní návrh opatření k jeho eliminaci. V každém útvaru povrchových vod byl pro vnos dusíku a fosforu z bodového a z plošného znečištění vyčíslen zvlášť procentuální podíl na celkovém vnosu z obou těchto zdrojů. Tento podíl byl dále kategorizován do 3 skupin dle následujících kriterií:
Z hlediska vnosů dusíku bylo identifikováno 5 útvarů povrchových vod, kde převládal bodový zdroj znečištění a 96 útvarů povrchových vod s převládajícím plošným zdrojem znečištění. U zbylých 19 útvarů je poměr zdrojů znečištění vyrovnaný. Z hlediska vnosů fosforu bylo identifikováno 8 útvarů povrchových vod, kde převládal bodový zdroj znečištění a 88 útvarů povrchových vod s převládajícím plošným zdrojem znečištění. U zbylých 24 útvarů je poměr zdrojů znečištění vyrovnaný. Souhrn K ovlivnění jakosti povrchových vod bodovými zdroji znečištění přistupuje i znečištění pocházející z plošných zdrojů, které přispívá k dalšímu zatížení povrchových vod zejména co se týče obsahu dusíku, fosforu a pesticidů. Nejvýznamnější je přitom vstup těchto látek ze zemědělského hospodaření a z atmosférické depozice. Výsledky vstupů jednotlivých látek jsou uvedeny v tabulkách a vyneseny do map citovaných v přílohách. Přílohy
B.1.1.3. Odběry povrchové vodyOdběry povrchové vody patří k antropogenním vlivům na hydrologický režim vod a na přirozené množství vody v tocích a jeho časové rozdělení. U odběrů není podstatná jen absolutní velikost odebíraného množství, ale také poměr odebrané vody k zůstatku vody ve vodním toku. Z toho vyplývá, že více je negativní ovlivnění odběry patrné vždy v obdobích s nízkými přirozenými průtoky. Z hlediska účelů použití odebírané vody lze odběry vody dělit podle odvětví na odběry pro lidskou spotřebu (úprava na pitnou vodu pro zásobení obyvatelstva), pro průmysl, pro energetiku, pro zemědělství a pro ostatní účely. Odběry povrchových vod patří mezi hlavní druhy užívání vod, které rozhodujícím způsobem ovlivňují vodohospodářskou bilanci. Legislativní rámec pro sestavování vodní bilance a pro evidenci odběrů tvoří vyhláška MZe č. 431/2001 Sb. o vodní bilanci, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci a vyhláška MZe č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy. V Plánu oblasti povodí Odry jsou hodnoceny odběry sledované a zahrnuté do vodohospodářské bilance, v níž se počítá s užíváním vod přesahujícím limit 6 000 m3 v kalendářním roce nebo 500 m3 v kalendářním měsíci. U odběrů povrchové vody, které tyto limity přesahují, je v oblasti povodí Odry celkově evidováno 106 uživatelů. Celkové odběry povrchové vody sledovaných subjektů dosáhly v roce 2006 v povodí Odry 177,3 mil.m3 a jejich bližší rozdělení je obsahem tab. B.1.3. Tab. B.1.3 Souhrnné údaje o odběrech povrchových vod v oblasti povodí Odry za rok 2006 Obr. 1.2 Graf procentuálního zastoupení jednotlivých okruhů odběratelů na celkově odebraném množství z povrchových vod v oblasti povodí Odry v roce 2006 Jako kritéria významnosti byla použita:
Významné odběry povrchové vody byly určeny dle podkladů, které má k dispozici státní podnik Povodí Odry ve svých databázích. Hlavním podkladem byla databáze evidence uživatelů vod za roky 2002 až 2006, přičemž rok 2006 byl brán jako referenční. Významné odběry byly hodnoceny dle skutečného (případně vodoprávním úřadem povoleného) odebíraného množství. Na základě provedeného hodnocení bylo identifikováno 38 významných odběrů povrchových vod. K největším odběrům povrchových vod s vodárenským využitím patří odběry Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, a.s. pro Ostravský oblastní vodovod ze 3 vodárenských nádrží Kružberk, Šance a Morávka, které v roce 2006 činily celkem 73,9 mil m3. Odběry s jiným než vodárenským využitím byly realizovány v největším objemu podnikem Arcelor Mittal Ostrava a.s. (22,9 mil. m3), důlními podniky v Ostravsko – karvinské pánvi (OKD a.s., 17,5 mil. m3), Třineckými železárnami (Energetika Třinec a.s., 11,4 mil. m3) a a.s. Biocel Paskov (11,2 mil. m3). V mezidobí od roku 2006 do roku 2009, než bylo vyhotoveno konečné znění plánu, bylo vcelku dosaženo prognózovaného stavu (stagnace) u vypouštění jde-li o odpadní vody od obyvatelstva, mnohem razantnější pokles, než se čekalo, se ale projevil u odpadů z průmyslu, kde souvisí se snížením odběrů vody pro průmysl.. Zde k polovině roku 2009 se pokles proti roku 2006 projevil přibližně o jednu třetinu, což je zjevným důsledkem nástupu hospodářské krize. Přílohy:
B.1.1.4. Řízení odtoku povrchové vodyVýznamné akumulace vody Významnými akumulacemi vody jsou prostory vytvořené vzdouvací stavbou na vodním toku (přehradou) umožňující akumulaci povrchových vod, sloužící k řízení odtoku a zajišťující různé účely – dodávku surové vody k úpravě na vodu pitnou pro zásobování obyvatel, zásobování průmyslu technologickou vodou, ochranu před povodněmi, zajištění minimálních průtoků v tocích pod profily nádrží, ovlivňování jakosti vod v tocích, energetické využití, rekreaci a rybářství. Vodohospodářskou bilanci v povodí Odry ovlivňuje celkem 10 údolních nádrží. K vodárenským nádržím dle vyhlášky č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví jejich seznam, patří 3 nádrže:
Nádrž s vodárenským využitím je:
Ostatní vodní nádrže jsou:
Účelem všech uvedených nádrží jsou především odběry vod pro úpravu na vodu pitnou pro zásobení obyvatel regionu a pro zásobení provozní vodou průmyslových subjektů ostravské aglomerace. Nádrž Heřmanický rybník je specifická tím, že slouží k dávkování slaných důlních vod pro zajištění potřebné kvality vody v profilu řeky Odry v Bohumíně (hraniční profil na vstupu do Polské republiky). Kriteriem pro určení významné akumulace vody jako významného vlivu je celkový akumulovaný objem větší jak 1 000 000 m3.Na základě tohoto kriteria významnosti bylo vytříděno sedm významných nádrží, které jsou uvedeny a blíže popsány v tabulce TB 1.1j. Jedná se o nádrže Slezská Harta, Kružberk, Šance, Morávka, Olešná, Žermanice a Těrlicko. Tab. B.1.4 Významné akumulace vody Na všech sledovaných vodních nádržích se v roce 2006 hospodařilo podle schválených manipulačních řádů, bez provádění mimořádných manipulací. Akumulace povrchových vod – údolní nádrže – nejsou co do počtu v oblasti povodí Odry tak četné, stěžejní je ale jejich význam v dodávce surové vody na úpravu na vodu pitnou k zásobení obyvatel, a v dodávce provozní vody pro průmyslové subjekty. Mimo to nádrže plní i funkci povodňové ochrany, zajištění minimálních průtoků a doplňkově pak funkce výroby elektrické energie, rekreace a rybného. hospodářství. Vzhledem ke své víceúčelovosti v užívání vod údolní nádrže tvoří významný prvek vodního hospodářství v celé oblasti povodí Odry. Přílohy: Převody vody Převody vody jako vodní díla slouží k převádění povrchových vod z jednoho povodí vodního toku do povodí jiného a nadlepšují tak jeho vodohospodářskou bilanci. Tím je umožněno efektivněji využívat vodní zdroje v jednotlivých dílčích povodích. Do hospodaření s vodou v povodí Odry jsou nejvýznamněji zapojeny tři převody vody:
Tab. B.1.5 Významné převody vody Převody vody v oblasti povodí Odry plní především funkci zlepšení bilančního režimu některých dílčích povodí a údolních nádrží. Přílohy:
B.1.1.5. Morfologické úpravy vodních útvarůPři hodnocení morfologických vlivů v oblasti povodí Odry se vycházelo z informací státního podniku Povodí Odry, Zemědělské vodohospodářské správy a Lesů České republiky, s.p. Hodnoceny byly toky začleněné do tzv. „hrubé“ říční sítě, kterou tvoří toky s plochou povodí větší než 10 km2. Byly tak hodnoceny úseky vodních toků o délce 3 066 km z celkové délky říční sítě téměř 6 tisíc km. Na tocích byly zjišťovány údaje o profilu toku, o jeho úpravách, ohrázování, příčných překážkách na toku (jejich typ, významnost překážky, délka vzdutí). Dále byl zjišťován účel „morfologických“ úprav toků a účel zřízení příčných překážek. Společně s těmito údaji byl také popsán stav břehové a doprovodné vegetace. Kritéria významnosti vlivu morfologické úpravy byla stanovena na základě „Manuálu pro plánování v povodí České republiky“. Tab. B.1.6 Kritéria významnosti morfologických vlivů Nejčastějšími překážkami na vodních tocích jsou jezy a spádové objekty, které se s vyšší četností vyskytují v horních oblastech povodí. Většina z 906-ti příčných překážek, vyhodnocených v povodí Odry jako významné, není vybavena rybochody (cca 98 %). Upravené úseky, problematické z hlediska jejich morfologie, bude ve většině případů nutno ponechat v současném stavu, aby zabezpečovaly i nadále jak stabilitu toku v antropogenně využívaném území, tak jeho patřičnou ochranu před povodněmi. V lokalitách, kde současný stav snese z jakýchkoliv příčin v tom směru změnu stavu, jsou navrhovány revitalizace těchto úseků toků (viz subkap. C.4.13). Další morfologické vlivy (těžba sedimentů, kombinované vlivy aj.) na posuzovaných tocích významně nepůsobí. Kromě těchto vlivů se v oblasti povodí Odry na jeho určité části výrazně projevuje vliv poddolování hlubinnou těžbou černého uhlí, který je samostatně uveden v kapitole „Další významné vlivy“. Následující přehled udává celkový počet významných morfologických vlivů působících v povodí Odry ve všech 120 vodních útvarech podle druhu a intenzity působení. Tab. B.1.7 Přehled morfologických vlivů Z těchto údajů plyne, že morfologické úpravy koryt vodních toků výrazně ovlivňují převážnou většinu vodních útvarů. V pramenných oblastech je to většinou výskyt spádových objektů a níže na toku jsou pak častější soustavné úpravy koryt toků. V ostravsko - karvinské aglomeraci jako hustě osídleném území a všech větších městech (nad 10 tisíc obyvatel) zde velmi významně působí blízkost zastavěného území u vodních toků. Přílohy: Hodnocení provedené pro vymezení silně ovlivněných vodních útvarů Na všech tocích v oblasti povodí Odry bylo provedeno na základě dat správců toků hodnocení morfologie pro předběžné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Toto bylo založeno na metodice vymezení silně ovlivněných vodních útvarů zpracované v roce 2004. Součástí hodnocení bylo tzv. kombinované hodnocení úprav koryta toku. To agregovalo změny zpevnění břehů, urbanizaci a protipovodňová opatření na tocích, přičemž kombinované hodnocení rozdělilo úseky toků do 5 tříd z hlediska upravenosti koryta. Na úseky, kde
Z kombinovaného hodnocení vyplývá, že síť toků v oblasti povodí Odry je v poměrně velkém rozsahu dotčena provedenými morfologickými zásahy do jejích koryt. Ty jsou zapříčiněny skutečností, že převážná část povodí – a její nejspodnější partie zvláště – je velmi exponována co do hospodářského využití, hustoty osídlení, a z toho plynoucího i užívaní vody. V neposlední řadě jsou morfologické zásahy do toků vyvolány i opatřeními pro zajištění ochrany před povodněmi. Ve výše ležících úsecích k nim navíc přistupuje potřeba stabilizace toků, která si vyžádala během vývoje provedení rozsáhlejších úprav koryt s výstavbou stabilizačních a spádových objektů. Ty se v největším rozsahu nacházejí ve středních a horních tratích toků v podhůří horských masivů Jeseníků a Beskyd, kde vytváří řadu překážek pro migraci živočichů vázaných na vodu. Přílohy:
B.1.1.6. Jiné užívání povrchových vod (Další významné vlivy)Další významné vlivy na stav povrchových vod zahrnují přímé vlivy, které přímo působí na organismy nebo společenstva žijící ve vodách. Nevyhovující vegetační doprovod vodních tokůV rámci „dalších významných vlivů“ na vodní útvary se v oblasti povodí provedlo na tocích všech tří hlavních správců (Povodí Odry s.p., LČR a ZVHS) s plochou povodí nad 10 km2 celkové hodnocení stavu pobřežní vegetace. Pro něj jako hranice významnosti bylo stanoveno 50 %-ní zastoupení nevyhovujícího stavu z celkové délky v daném útvaru. Podle tohoto nevyhovující stav pobřežní vegetace byl klasifikován u 26 vodních útvarů, kdy se jedná především o nevhodnou druhovou skladbu porostů, o porosty místy přestárlé a podemleté, o řadovou výsadbu topolů nebo o úseky, kde vegetace zcela chybí. Do hodnocení se zahrnuje nejen stromové, keřové ale i bylinné patro. V tomto směru je v oblasti povodí nutno nepříznivě hodnotit hojný výskyt zavlečené křídlatky (Reynoutria). Ta se rozmnožuje vegetativně a šíří se především podél toků v nižších a středních výškových partiích. Vytváří husté porosty, které vytlačují původní rostlinstvo. Hubení je velmi obtížné, neboť je nutné zlikvidovat celý oddenkový systém, nejúčinnější se v tom směru ukázala kombinace mechanických a chemických metod. Invazní druhy živočichů Mezi invazní druhy živočichů s vysokou prioritou potlačení patří rak pruhovaný, karas stříbřitý, střevlička východní a norek americký. Většinou jde o silné konkurenční druhy pro původní druhy ryb i hospodářských druhů v rybnících U raka pruhovaného jde o nebezpečného přenašeče račího moru, což má devastující vliv na populaci raka říčního. Tyto druhy je nutno tlumit a likvidovat na všech místech výskytu a nadále sledovat výskyt těchto druhů v oblasti povodí. Více informací o invazních druzích živočichů uvádí tabulka TB 1.1p. Invazní druhy rostlin Křídlatka patří jednoznačně k nejrozšířenějšímu druhu invazních vyšších rostlin. Jeho výskyt v jednotlivých vodních útvarech je analyzován v tabulce TB 1.1n. Z dalších invazních druhů vyšších rostlin je třeba zmínit javor jasanolistý, topol kanadský, třapatka dřípatá, kolotočník zdobný a další. Tyto druhy se vyskytují zejména v říčních rákosinách, štěrkových a bahnitých náplavách, pobřežních křovinách a lužních porostech. Možnosti likvidace jsou odlišné dle druhu – pastva, seč, postřik, vytrhávání či vyrývání. V tabulce TB 1.1o jsou uvedeny informace o invazních druzích vyšších rostlin v oblasti povodí Odry. Přílohy: Poddolování K dalším vlivům, které v některých útvarech povrchových vod významně působí, jsou vlivy poddolování. Rozsah těchto vlivů vyplývá ze seznamu úseků vodních toků ovlivněných hlubinným dobýváním uhlí v oblasti Ostravsko - karvinského revíru tak, jak je konfrontován poklesovými mapami báňského sektoru za období let 1961 až 1999. Poddolování od začátku těžby dodnes plošně celkově ovlivňovalo území v rozloze okolo 250 km2, nyní po útlumu těžby v západní části Ostravsko – karvinského revíru to je jen přibližně 150 km2. V útvarech kategorie „řeka“ délka ovlivněných toků („hrubé sítě“ nad 10 km2 plochy povodí) činí přibližně 105,4 km, přičemž míra významnosti byla stanovena na hranici 20 % délky ovlivněné poddolováním z celkové délky říční sítě v daném vodním útvaru. Významný vliv poddolování se v oblasti povodí tak vyskytuje v jedenácti vodních útvarech, sumární pokles se v nich (za období let 1961 – 1999) pohybuje v rozmezí 0,5 m až 10 m. Vlivy poddolování na vodní útvary tekoucích vod jsou patrné z TB 1.1q. Z útvarů kategorie „jezero“ je jediným útvarem, ležícím ve vlivu důlní těžby, Heřmanický rybník. Přílohy: Využití vodní energie Vliv vodních elektráren na environmentální podmínky je dvojí. Pokud je jediným účelem vzdouvacího tělesa (jezu, přehrady) využití energetického potenciálu vodního toku, je tímto hlavním vlivem samotná existence vzdouvacího tělesa, která způsobuje zavzdutí vodního toku. Druhým vlivem je provoz vodní elektrárny způsobující ovlivnění přirozeného hydrologického režimu, a to především v případě špičkového a pološpičkového provozu. V oblasti povodí Odry neexistuje vzdouvací objekt, který má jako jediný účel využití energetického potenciálu. Vzdouvací objekty jsou vždy víceúčelová zařízení, přičemž některá z nich jsou energeticky využívána, a to buď přímo s umístěním vodní elektrárny na tomto objektu, nebo s umožněním odvádění vod do náhonu, na kterém je pak vodní elektrárna situována. Vliv zavzdutí od vzdouvacího tělesa byl hodnocen v rámci předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Vliv špičkování je omezován nutným zachováním zůstatkových průtoků přes jezové těleso nebo vypouštěním zůstatkových průtoků do toků pod profily nádrží. Jejich zachovávání je předepsáno provozovatelům malých vodních elektráren v povoleních k nakládání s vodami a v manipulačních řádech. V oblasti povodí Odry je v současné době hydroenergetický potenciál využíván na 6 údolních nádržích a zhruba 60 spádových objektech a náhonech. Celkový instalovaný výkon zařízení pro výrobu elektrické energie je 13,2 MW. V přehledu je uvedena v % stávající míra využití teoretického potenciálu u vybraných toků. Vyššímu využití brání zejména velká rozkolísanost průtoků, problematika ohrožení velkými vodami, v oblasti Beskyd ztěžuje energetické využití také chod štěrků. Rekreační využití povrchových vod Každý může v souladu s ustanovením § 6, odst. 1, vodního zákona, bez povolení nebo bez souhlasu vodoprávního úřadu na vlastní nebezpečí nakládat s povrchovými vodami, tedy mj. užívat je pro vlastní potřebu k rekreačním účelům, jakými jsou např. koupání, provozování vodních sportů nebo bruslení na zamrzlé hladině. To platí i v případě, že jsou povrchové vody akumulovány ve vodním díle (např. vodní nádrži, rybníku), které je ve vlastnictví jiné osoby. Touto aktivitou však nesmí dojít k ohrožení jakosti nebo zdravotní nezávadnosti povrchových vod, k narušení přírodního prostředí, zhoršení odtokových poměrů, nesmějí být poškozovány břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a nesmějí být porušována práva a právem chráněné zájmy jiných (ustanovení § 6, odst. 3, vodního zákona). Ten, kdo nakládá s povrchovými vodami, je povinen nenarušovat ochranu ryb a vodních organizmů, popřípadě zdrojů jejich potravy. Každý si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování, zraňování nebo rušení ryb a vodních organizmů a poškozování jejich životních podmínek (ustanovení § 12, odst. 9, zákona o rybářství, č. 99/2004 Sb.). Lov ryb není obecným nakládáním s povrchovými vodami, je upraven zákonem o rybářství č. 99/2004 Sb. Ke koupání osob ve volné přírodě jsou určeny ty vodní plochy, u kterých je kontrolována kvalita vody. U nás jsou dva typy těchto kontrolovaných vodních ploch: jde buď o koupaliště ve volné přírodě, ve smyslu § 6, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a vyhlášky č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky, a o povrchové vody využívané ke koupání ve smyslu § 34, zákona o vodách, č. 254/2001 Sb., a vyhlášky č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob ve znění vyhlášky č. 168/2006 Sb. - tzv. koupací oblasti. Koupaliště ve volné přírodě ve většině případů provozuje soukromý subjekt (provozovatel), který v rámci poskytování služeb vybírá vstupné, k jeho povinnostem patří sledování jakosti vody v koupališti, provádění laboratorních analýz a předkládání jejich výsledků místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví k posouzení, udržování čistoty ploch na koupališti, sběr odpadků, provoz WC a další. Koupací oblasti, jejichž seznam je uveden v příloze vyhlášky č. 168/2006 Sb., nemají provozovatele a sledování jakosti vod kontrolují krajské hygienické stanice. Četnost sledování jakosti vody i hygienické limity sledovaných ukazatelů jsou pro oba typy koupališť shodné – kvalita vody je sledována v koupací sezoně v četnosti 1 x za 14 dní a hygienické limity jsou dány vyhláškou č. 135/2004 Sb. Koupání v povrchových vodách, kde není prováděna kontrola jakosti vody, je pouze na vlastní nebezpečí. Informace o koupání ve volné přírodě jsou publikovány na stránkách Státního zdravotního ústavu (http://www.szu.cz/chzp/koupani/), na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR i na stránkách jednotlivých krajských hygienických stanic (KHS), od roku 2006 také na portálu veřejné správy. K plavbě lze ve smyslu § 7, vodního zákona, povrchové vody užívat jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl. Na některých povrchových vodách je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory. Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat, pokud při jejich užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod povrchových. Rybářské právo nebo rybníkářství lze na vodních nádržích provozovat podle zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, a prováděcí vyhlášky č. 197/2004 Sb., v platném znění. Bližší podmínky výkonu rybářského práva platné na revírech Českého rybářského svazu jsou uvedeny na adrese www.rybsvaz.cz. Plavba Plavba není – vyjma sporadické plavby sportovní za zvýšených vodních stavů - na vodách v oblasti povodí Odry běžně provozována. V rámci výhledového splavnění je dlouhodobě diskutovaná otázka možnosti propojení vodních cest Dunaj – Odra – Labe, která se oblasti povodí Odry bezprostředně týká. K této problematice byla v minulosti vypracována řada prací a studií, jako poslední byla v říjnu 2007 vypracována Územní studie reálnosti a účelnosti územní ochrany průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe (Atelier T-plan, s.r.o.), jejímž objednatelem bylo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Cílem studie bylo vyhodnocení dosud zpracovaných projektů a oborových dokumentací a jejich vzájemného územního i funkčního propojení, a popis vzájemných souvislostí, průmětů, střetů, nedostatků, rizik i nejistot. Závěrem této studie je návrh dalšího postupu doporučujícího ve dvou krocích:
Plán oblasti povodí Odry a realizace opatření, které z něj vyplynou, budou respektovat závěry, jenž vláda ČR a příslušná její ministerstva na úseku plavby učiní. Chov ryb v rybnících Rybníkářství jako jedné ze složek rybářství byla již v dávné minulosti věnována v oblasti povodí značná pozornost, jelikož šlo o hospodářskou činnost s vazbou na vlastnické vztahy, zaměstnání lidí a významnou část potravní složky člověka. Vznikly zde během historického rybniční soustavy studenecká, jistebnická, polanská, rychvaldská a karvinská, které se v redukované podobě zachovaly dodnes. Po roce 1989 je rybníkářství provozováno v nich místními organizacemi Českého rybářského svazu a dále však řadou soukromých subjektů, jako jsou. Denas spol. s r.o. Studénka, Rybářství Hodonín, s.r.o. (středisko Dolní Benešov), Chov ryb Jistebník, s.r.o., Rybářství Přerov a.s., Rybářství Rychvald, spol. s r.o. Užívání vod k chovu ryb v rybnících je výrazným vlivem jak po stránce kvantitativní, a to pokud jde o výši odebírané vody do soustav, ale i po stránce kvality. V tom směru se rovněž jedná o významné vlivy, dotýkající se povrchových vodních útvarů pokud jde o ekologický stav jejich vod, jednak nepřímo v důsledku změn fyzikálně-chemických parametrů podporujících biologickou složku, a jednak přímo např. změnami či úpravami pobřežní vegetace, úniky ryb z chovných rybníků, atp. Chemická složka vod je chovem ryb do značné míry ovlivňována látkami používanými ke krmení, z nichž řadu lze hodnotit jako látky závadné. Použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích pro chov ryb určených upravuje zákon 254/2001 Sb., o vodách (§39), a k aplikaci těchto látek lze rozhodnutím příslušného vodoprávního úřadu povolit výjimku, a to na omezenou dobu v nezbytné míře a jen pro uvedené účely, a pro konkrétní rybník. Při povolování výjimek stanoví vodoprávní úřad ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod v mezích nařízení vlády č.61/2003 Sb, o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a v odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. S ohledem na to, že výkon státní správy při povolování výjimek po zániku okresních úřadů přešel na krajské úřady, je vliv chovu ryb na stav vodních útvarů z hlediska kvality vody v této časové úrovni zatím nehodnotitelný, avšak jeto vliv významný. Účelové rybné hospodářství Účelové rybné hospodářství je provozováno státním podnikem Povodí Odry, a to na všech vodárenských nádržích v oblasti povodí. Účelem je vhodnou biomanipulací udržet potřebnou kvalitu akumulované vody, tzn. je snahou potlačit výskyt nežádoucích rybích druhů (plotice obecná, ouklej obecná, okoun říční) živících se zooplanktonem, který příznivě ovlivňuje kvalitu surové vody, určené k vodárenskému využití. Provádí se tedy odlov nežádoucích druhů ryb a vysazování dravých ryb – štika, candát, sumec, bolen, pstruh potoční, lipan podhorní, dále také sledování zdravotního stavu ryb a poměru dravých a nedravých ryb v nádržích. Povodí Odry s.p. provozuje vlastní zařízení pro odchov dravých druhů ryb, a to na vodních dílech Žermanice, Kružberk a Morávka. Sportovní rybářství Na základě ustanovení zákona o rybářství č. 99/2004 Sb. jsou téměř všechny vodní toky v povodí oblasti Odry začleněny do rybářských revírů, které po stránce rybochovné obhospodařují organizace Českého rybářského svazu (ČRS). V povodí Odry se jedná převážně o organizace sdružené v ČRS a řízené Výborem územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko. Malá část horských úseků některých toků je pod správou Lesů České republiky s.p. Toky ve vojenském újezdu Libavá náleží pod správu Ministerstva obrany. Ovlivnění ichtyofauny hospodařením uvedených organizací je mimořádně významné v pstruhových vodách a v údolních nádržích, kromě vodárenských. S postupně se zvyšující intenzitou sportovního lovu ryb vyvstala přibližně od 60. let minulého století potřeba intenzivnějšího obhospodařování volných vod včetně jejich zarybňování. Došlo k podstatnému zvýšení produkce umělého chovu ryb a k rozšíření spektra chovaných druhů. V současnosti je pod vlivem vyhraněného zájmu sportovních rybářů v povodí Odry prováděno zarybňování rybářských revírů pouze několika preferovanými druhy ryb. V pstruhových revírech tvoří hlavní část násad pstruh obecný a lipan podhorní, v menší míře je vysazován pstruh duhový. V mimopstruhových revírech údolních nádrží zaujímá zcela výsadní postavení kapr obecný, z dravých druhů jsou v menším množství vysazovány štika obecná a candát obecný. Koncem minulého století došlo k dalšímu rozšíření druhového spektra chovaných a vysazovaných ryb. Do hlavních toků v oblasti povodí Odry byly a jsou vysazovány parma obecná, ostroretka stěhovavá a mník jednovousý. Cílem vysazování násad reofilních druhů je posílení původních populací nebo jejich obnova v dříve silně znečištěných tocích. Ovlivnění stavu útvarů povrchových vod chemickým nebo kvantitativním stavem útvarů podzemních vod Stav útvarů povrchových vod není v oblasti povodí Odry ovlivněn chemickým ani kvantitativním stavem útvarů podzemních vod.
B.1.2. Podzemní vody – identifikace vlivůPodzemními vodami jsou dle zákona o vodách vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami, za podzemní vody se považují také vody v drenážních systémech a vody ve studních. Podzemní vody jsou obdobně jako vody povrchové využívány jako zdroje k různým účelům jejich využití, především jako vody pitné pro zásobení obyvatel. Jakost podzemních vod je rovněž nepříznivě ovlivněna vlivy starých ekologických zátěží, skládek odpadů a zemědělským hospodařením. Členění vlivů (tlaků) na podzemní vody je podle požadavků Evropské komise následující:
B.1.2.1. Bodové zdroje znečištěníInventarizace bodových zdrojů znečištění s vlivem na podzemní vody byla po zvážení významnosti pro ČR a zvláště pro oblast povodí Odry zaměřena na staré ekologické zátěže a skládky obsahující zvýšené koncentrace nebezpečných látek podle seznamu ukazatelů relevantních pro hodnocení chemického stavu podzemních vod. Z hlediska dostupnosti nejlépe vyhovují údaje uložené v Systému evidence zátěží životního prostředí (SESEZ, případně SEZ), který obsahuje v současné době nejrozsáhlejší databázi skládek a starých ekologických zátěží v ČR. K polovině roku 2006 byly evidovány údaje o více než 3 000 lokalitách (zátěžích) v ČR, které se od sebe liší rozsahem kontaminace a její závažností. Na základě příslušných kriterií (látek, jejich koncentrací a relevantních měření) pro výběr zátěží bylo v oblasti povodí Odry bylo identifikováno celkem 236 zátěží, včetně těch nemonitorovaných. Pro určení rizikových zátěží bylo vybráno celkem 25 relevantních látek, pro něž byly určeny limitní koncentrace v místě znečištění. Na základě této identifikace se provedlo určení rizikových monitorovaných zátěží a jejich porovnání hodnot z monitoringu podzemních vod s limitními koncentracemi. Jako riziková byla vybrána zátěž překračující ve vybraných měřeních limitní hodnoty pro jakoukoli látku. V oblasti povodí Odry tak bylo identifikováno celkem 40 rizikových zátěží s údaji o koncentracích. Seznam rizikových zátěží s uvedením problematických látek je uveden v tabulce TB 1.2a. Z přehledu vyplývá, že mezi nejčastěji se vyskytující problematické látky ve starých zátěžích v oblasti povodí Odry patří benzen, kadmium a tetrachlorethen. Naopak poměrně řídce byly překročeny koncentrace fluoranthenu, rtuti a DDT. Tab. B.1.8 Počet rizikových zátěží podle jednotlivých látek v oblasti povodí Odry Přílohy:
B.1.2.2. Plošné zdroje znečištěníPro hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění podzemních vod, byly vybrány skupiny látek - dusík, síra, pesticidy. Z hlediska typů plošného znečištění jsou nejvýznamnějšími vstupy do něj vstupy ze zemědělství (dusík a pesticidy) a atmosférické depozice (síra a dusík). Problematické pesticidy sice vstupují do půdy i jinými způsoby (transportem) - pro hodnocení však není v současné době dostatek dat. Významné vlivy na útvary podzemních vod byly hodnoceny různým způsobem podle typu zátěže. U dusíku byla zpracována jednak významnost plošného znečištění procentem plochy zranitelných oblastí na plochu útvarů/pracovních jednotek, dále byly vypočteny koncentrace dusičnanů v podzemních vodách na základě simulačního modelu. Pro pesticidy nelze vzhledem ke změnám v aplikaci použít dostatečně vypovídající nepřímé hodnocení rizika z hlediska používání pesticidů na zemědělské půdě. Proto bylo vyvozeno z vyčíslení procenta intenzivně obdělávané zemědělské půdy v útvaru nebo pracovní jednotce. Riziko acidifikace je způsobeno vlivem dvou regionálně působících fenoménů - dusíkem a sírou, a to v závislosti na odolnosti horninového prostředí, která je vyjádřena velikostí zranitelnosti. Hodnocení se zjednodušuje na posouzení vlivu dusíku, protože v současné době díky odsíření všech tepelných elektráren na území České republiky síra přestává zaujímat v atmosférické depozici významnější úlohu. Jediným faktorem, který tedy může negativně ovlivňovat acidifikaci je tedy dusík. Vyhodnocení významnosti acidifikace tak bylo založeno na kombinaci velikosti vstupů dusíku a zranitelnosti horninového prostředí vůči acidifikaci. Zpracování významnosti plošného znečištění probíhalo zvlášť pro svrchní vrstvu a základní vrstvu útvarů/pracovních jednotek. Přílohy:
B.1.2.3. Odběry podzemních vodPro inventarizaci byly použity všechny odběry podzemních vod, ohlašované podle Vyhlášky 431/2001 Sb. Ministerstva zemědělství ze dne 3. prosince 2001 o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Všechny odběry podzemních vod byly na základě expertního posouzení přiřazeny jednotlivým hydrogeologickým rajonům podzemních vod, přičemž byly respektovány všechny tři horizonty rajonů podzemních vod a k odebíranému kolektoru bylo přihlédnuto i v případech, kdy se odběr podle lokalizace zdánlivě vyskytoval v jiné hydrogeologické struktuře. Za významné odběry podzemních vod v oblasti povodí Odry jsou považovány odběry s vydatností nad 10 l.s-1. Přiřazení k hydrogeologickým rajonům (místo útvarů podzemních vod) bylo použito proto, že rizikovost z hlediska kvantitativního stavu je vzhledem k dostupným datům zpracovávána na úrovni hydrogeologických rajonů. Celkové odběry podzemní vody, které jsou z převážné části tvořeny odběry pro zásobování obyvatel, dosáhly v roce 2006 u sledovaných subjektů v povodí Odry 23,1 mil.m3, což znamená oproti roku 2005 pokles o cca 2 %. Tab. B.1.9 Souhrnné údaje o odběrech podzemních vod v oblasti povodí Odry za rok 2006 Obr. 1.3 Procentuální zastoupení jednotlivých okruhů odběrů povrchových Největším uživatelem podzemní vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou v oblasti povodí je OVaK a.s. Ostrava, který odebral ze svých 10 zdrojů v roce 2006 celkem 8,4 mil.m3. V pořadí další významný odběratel podzemní vody je SmVaK Ostrava a.s. s odběrem ve výši 5 mil.m3. K nejvýznamnějším uživatelům podzemní vody s jiným, než vodárenským využitím, patří Diamo s.p. s čerpáním podzemní vody (1,2 mil. m3) z vodní jámy Žofie za účelem snižování její hladiny v umrtvených důlních dílech západní části Ostravsko – karvinského revíru. Významným odběratelem jsou i ŽD Bohumín s celkovým ročním odběrem 0,36 mil.m3. Přehled všech odběrů v oblasti povodí Odry s přiřazením k útvaru podzemních vod v tabulce TB 1.2e, přehled významných odběrů je v tabulce B.1.10 (pozn.: Významné odběry byly vybírány podle vydatnosti v delším časovém období). Tab. B.1.10 Přehled významných odběrů podzemních vod (nad 10 l.s-1) v oblasti povodí Odry V oblasti povodí Odry existují určité další vodní zdroje, které sice splňují kapacitní kritéria dle Rámcové směrnice, ale z důvodu jejich znečištění a neupravitelnosti na vodu pitnou nejsou využívány a ani se nepředpokládá jejich využití a do plánu nebyly zařazeny. Z výše uvedeného a srovnáním s kapitolou B.1.1.3. je zřejmé, že v oblasti povodí Odry mají podzemní vody vzhledem ke geologickému charakteru území poměrně nízkou využitelnost, podíl jejích odběrů se pohybuje okolo 10 % celkové potřeby vody v oblasti povodí Odry a odběry podzemní vody jsou realizovány především pro zásobení obyvatel pitnou vodou. Přílohy:
B.1.2.4. Umělá infiltraceV oblasti povodí Odry nepatří umělá infiltrace k významným antropogenním vlivům.
B.1.2.5. Vypouštění vod do podzemních vodV oblasti povodí Odry není evidováno žádné vypouštění do podzemních vod. Podle § 38, odst. 4, zákona o vodách, nelze vypouštění do vod podzemních u větších zdrojů (podléhajících evidenci) povolit.
B.1.2.6. Využití území v infiltračních oblastechInfiltračními oblastmi se rozumí všechny plochy, kterými infiltrují srážkové vody do vod podzemních. Přehled využití území byl zpracován pro celé plochy útvarů podzemních vod. Některé podrobné výsledky, vztažené na útvary/pracovní jednotky, jsou použity v kapitolách B.1.2. (Plošné znečištění) a v kapitole B.4.2. (Podzemní vody) pro hodnocení rizikovosti z hlediska pesticidů a pro hodnocení rizikovosti pro ostatní významné vlivy (uměle přetvořené povrchy). Údaje o využívání území na plochách útvarů podzemních vod byly nezbytné pro zpracování analýzy vlivů a dopadů, zejména však při hodnocení plošných zdrojů znečištění podzemních vod. Rovněž zde byly použity výsledky projektu CORINE Land Cover, pro potřeby analýzy vlivů a dopadů bylo dostačující členění do generalizujících tříd uvedených v tabulce B.1.11. Tab. B.1.11 Rozdělení území podle způsobu jeho využití v oblasti povodí Odry použité při analýzách vlivů a dopadů Přílohy:
B.1.2.7. Jiné užívání podzemních vodTato část obsahuje inventarizaci ostatních významných antropogenních vlivů na podzemní vody, které nejsou obsaženy v předchozích kapitolách. V oblasti povodí Odry jsou to hlavně vlivy poddolování, těžby štěrků a vlivy z městské zástavby a průmyslově přetvořených povrchů. Poddolování Tento vliv byl lokalizován v následujících útvarech podzemních vod:
Významná část zvláště prvních dvou z těchto útvarů spadá do vlivu hlubinné těžby černého uhlí v Ostravsko – karvinském kamenouhelném revíru. Vzájemné ovlivňování režimu podzemních vod v povrchových útvarech hornickou činností, pohybující se v hlubinných útvarech karbonu, je relativně málo výrazné, protože oba režimy jsou od sebe jsou vesměs vzájemně odizolovány. K jejich ovlivňování dochází pouze jen v omezeném prostoru tzv. karbonských oken (např. na soutocích Ostravice s Lučinou a Odry s Ostravicí), kde tyto režimy spolu korespondují. Větší ovlivnění u povrchových zvodní podzemních vod důlní těžbou se projevuje svými důsledky, způsobenými poklesy terénu, kdy v řadě pokleslin hladina podzemních vod vystoupí nad úroveň terénu. Tyto projevy po asanačních zásazích (nadvýšení terénu, haldování, vodohospodářské asanace ploch) již ustaly v západní části revíru (Ostravsko), kde důlní těžba byla v posledních 15 letech utlumena, naopak prohlubují se ve východní části revíru (Karvinsko), v oblasti dosud činných dolů. Těžba štěrků Vliv „těžby štěrků“ byl lokalizován především ve vodním útvaru 15200 – Kvartér Opavy, jedná se o těžbu realizovanou společností Štěrkovny spol. s .r.o. Dolní Benešov. Vlivy z městské zástavby a průmyslově přetvořených povrchů Negativní vliv na podzemní vody – a to ať již na hydrogeologický režim, tak na jakost podzemních vod - mohou mít velké plochy souvislé městské zástavby a průmyslově přetvořené povrchy. K jeho zjištění byla zpracována analýza plošného zastoupení urbanizovaných ploch v útvarech podzemních vod a pracovních jednotkách, a pro tuto analýzu bylo použito opět geografického systému CORINE Land Cover. Výsledky analýzy jsou uvedeny v tabulce TB 1.2g. V tabulce je uvedeno zastoupení urbanizovaných ploch v útvarech podzemních vod nebo pracovních jednotkách – plocha uměle přetvořených povrchů v km2 a v %. Největší procentuelní zastoupení plochy uměle přetvořených povrchů (téměř 40 %) mají u útvarů podzemních vod pracovní jednotky č. 92 (VÚ 22610 – Ostravská pánev – ostravská část) a č. 412 (VÚ 66111 – Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry). Žádný uměle přetvořený povrch se nevyskytuje cca u 8 pracovních jednotek, z nichž 5 patří do VÚ 32121 – Flyš v povodí Ostravice. Přílohy: |
|||||
