|
||||||||||||||||||||
|
|
F.1. Hospodářský význam užívání vod – výchozí stav 
F. Ekonomická analýzaPředkládaná ekonomická analýza navazuje na „Ekonomickou analýzu užívání vody“ zpracovanou v roce 2004 jako součást přípravných prací Plánu oblasti povodí Odry, v souladu s § 25, zákona o vodách. Cílem této ekonomické analýzy je:
Struktura datových informací bere v úvahu metodiku Evropské komise pro zpracování ekonomické analýzy vydanou v roce 2004. Zatímco v rámci přípravných prací byly pro ekonomickou analýzu použity údaje referenčního roku 2002, pro analýzu plánu oblasti povodí jsou využity údaje roku 2005.
F.1. Hospodářský význam užívání vod – výchozí stavCílem je zhodnocení významu hlavních druhů užívání vod na základě analýzy relevantních technických, ekonomických a socioekonomických údajů. Jsou hodnoceny tyto druhy užívání vod:
Tyto druhy užívání vod mají charakter vodohospodářské služby s odkazem na definici Rámcové směrnice, tedy:
Výběr sektorů užívání vod koresponduje s výše uvedenou metodikou Evropské komise. Technické údaje charakterizují příslušné okruhy užívání vod, zejména údaje týkající se odběrů vody, vypouštění odpadních vod, příslušné technické infrastruktury a základních vodohospodářských účinků odpovídajících údajům státní statistiky, případně vodohospodářské bilance. Základními podklady pro zjišťování technických dat byly:
Podkladem pro zjišťování technických dat v oblasti množství odebraných povrchových a podzemních vod a množství vypouštěných odpadních vod ve vztahu k jednotlivým sektorům užívání vod byly údaje vodohospodářské bilance, kterou podle zákona o vodách pořizují a vedou správci povodí. Ekonomické a socioekonomické údaje charakterizují význam příslušného druhu užívání vod z hlediska ročního obratu, resp. produkce, zaměstnanosti ve vztahu k počtu obyvatel v oblasti povodí a dále všech relevantních poplatků a plateb včetně potřebných investic, které vyjadřují míru ekonomického dopadu na obyvatele, případně hospodářské sektory v příslušné oblasti povodí. Jsou zejména hodnoceny následující platby a poplatky vztahující se k užívání vod:
Socioekonomické údaje dále obsahují důležité informace o obyvatelích v oblasti povodí a další související informace. V každém sektoru užívání vody je naznačena i úroveň užití nejlepších dostupných technologií, a to s ohledem na hodnocení potenciálu sektoru z hlediska budoucího trendu vývoje. Základními podklady pro zjišťování ekonomických a socioekonomických dat byly:
Údaje Českého statistického úřadu týkající se krajů (případně okresů) byly podrobeny distribuci hodnot na úroveň oblasti povodí Odry podle plošného podílu území krajů (okresů) v oblasti povodí s přispěním informací Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Dále byly informace získávány z internetových stránek příslušných úřadů, institucí a podniků a též formou expertních rozhovorů s pracovníky ústředních úřadů, krajů, případně i vybranými experty výzkumných či jiných odborných institucí. Datové informace pro referenční rok 2005 obsahující technická data, ekonomická a socioekonomická data, která jsou uvedena v následující tabulce F.1.1. Komentář k hodnoceným platbám a poplatkům
F.1.1. Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodíPlatba k úhradě správy vodních toků a správy povodí podle § 101, vodního zákona, slouží k úhradě všech činností správy vodních toků, které uvádí vodní zákon v § 47, odst. 2 a 4 a správy povodí ve smyslu § 47, odst. 1. Výši platby stanoví vodní zákon jako součin skutečně odebraného množství povrchové vody (po odečtení množství povrchové vody, za které se platba podle § 47, odst. 4, nehradí) a ceny za 1 m3. Cenou za odběr povrchové vody je cena, kterou stanoví, resp. sjedná s odběratelem správce vodního toku (cena podléhá regulaci podle § 6, zákona č. 256/1990 Sb., o cenách – jedná se o cenu věcně usměrňovanou). Limit, od kterého je povinnost platit tento poplatek je více než 6 000 m3 za kalendářní rok nebo více než 500 m3 za kalendářní měsíc. Cena povrchové vody se stanoví pro čtyři účely užití:
Ve struktuře ekonomických a socioekonomických informací jsou platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí sledovány pro následující sektory a druhy užívání vod: Tab F.1.2 Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí Závěr hodnocení Rozhodující platby ve prospěch správy vodních toků a správy povodí v oblasti povodí Odry přicházejí za odběry pro průmysl (50,2 %)a pro vodovody pro veřejnou potřebu (44,2 %). Ostatní platby nejsou tak významné.
F.1.2. Platby za odebrané množství podzemní vodyPoplatky za odebrané množství podzemní vody podle § 88, vodního zákona, platí ty fyzické a právnické osoby, které odebírají podzemní vodu na základě povolení vodoprávního úřadu podle § 8, odst. 1, písm. b), bod 1, nebo podle povolení podle předchozích právních předpisů. Limit, od kterého je povinnost platit tento poplatek je více než 6 000 m3 za kalendářní rok nebo více než 500 m3 za kalendářní měsíc. Poplatek činí 2,- Kč za 1 m3 odebrané podzemní vody pro účely zásobování pitnou vodou a 3,- Kč za 1 m3 odebrané podzemní vody pro jiné účely. Vybrané poplatky za skutečně odebrané množství podzemní vody jsou z 50 % příjmem rozpočtu kraje, na jehož území se odběr realizuje a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí ČR. Příjmy krajů odvozené z těchto poplatků lze použít jen na zákonem vymezené účely – na výstavbu a obnovu vodohospodářské infrastruktury a na tvorbu rezervy do výše 10 mil. Kč na pokrytí nákladů na likvidaci havárií na povrchových a podzemních vodách, kde se nezjistí původce. Ve struktuře ekonomických a socioekonomických informací pro oblast povodí Odry jsou poplatky za odebrané množství podzemních vod sledovány pro následující sektory a druhy užívání vod: Tab F.1.3 Poplatky za odebrané množství podzemních vod Závěr hodnocení Zcela rozhodující množství odebírané podzemní vody, tudíž i výše plateb za odebrané množství podzemní vod se v oblasti povodí Odry vztahuje k sektoru zásobování pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu (85,0 %). Platby jsou relativně nízké s ohledem na skutečnost, že v povodí Odry výrazně převažují odběry povrchové vody. Důsledkem toho je, že Moravskoslezský kraj disponuje ve srovnání s většinou ostatních krajů České republiky relativně nízkými příjmy z uplatnění těchto poplatků, tj. ve výši cca 20 mil. Kč.rok-1. U Olomouckého kraje vzhledem k malému podílu oblasti povodí Odry na jeho rozloze a nízkému odebranému množství vody se tento jev neprojeví.
F.1.3. Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových (z objemu vypouštěných odpadních vod)Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle § 89 až 99, vodního zákona, platí každá právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody bez ohledu na povolení k vypouštění odpadních vod podle § 8, nebo podle předchozích právních předpisů. Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 100 000 m3. Vypočte se vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m3. Konečným příjemcem poplatku je Státní fond životního prostředí ČR. Ve struktuře ekonomických a socioekonomických informací pro oblast povodí Odry jsou poplatky z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových sledovány pro následující sektory a okruh užívání vod: Tab F.1.4 Poplatky z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových Závěr hodnocení Rozhodující objem poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových v oblasti povodí Odry přichází k příjemci SFŽP ČR z průmyslu (48,3 %) a sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (41,4 %). Význam ostatních sektorů je zanedbatelný.
F.1.4. Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemníchPoplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle § 100, vodního zákona, platí fyzické a právnické osoby, které mají povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle § 8, odst. 1, písm. c), vodního zákona. Podle § 38, odst. 4, však může být toto povolení vydáno pouze výjimečně. V současné době jsou však vydána povolení podle předchozích právních předpisů (§ 127, odst. 1, vodního zákona). Povinnost platit tento poplatek se nevztahuje na případy, které jsou uvedeny v § 100, odst. 3, vodního zákona. Poplatek se platí obci, na jejímž katastrálním území dochází k povolenému vypouštění odpadních vod do vod podzemních, a to jednou ročně ve výši 3 500 Kč. S ohledem na skutečnost, že odpadní vody nejsou v oblasti povodí Odry do podzemních vod vypouštěny, nebyla tato platba hodnocena.
F.1.5. Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vodPoplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod do vod povrchových podle § 89 až 99, vodního zákona, platí každá právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody bez ohledu na povolení k vypouštění odpadních vod podle § 8, nebo podle předchozích právních předpisů. Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění. Ukazatele znečištění, hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění a sazby poplatku členěné podle jednotlivých ukazatelů znečištění jsou uvedeny v příloze č. 2, vodního zákona. Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako násobek sazby poplatku a celkového množství vypouštěného znečištění za kalendářní rok. Konečným příjemcem tohoto poplatku je Státní fond životního prostředí ČR. Ve struktuře ekonomických a socioekonomických informací pro oblast povodí Odry jsou poplatky za znečištění odpadních vod sledovány pro následující sektory a okruh užívání vod: Tab F.1.5 Poplatky za znečištění odpadních vod Závěr hodnocení Rozhodující objem poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových v oblasti povodí Odry přichází k příjemci SFŽP ČR zejména z průmyslu (89 %) a pak ze sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (11 %). Ostatní sektory tuto platbu neplatí.
F.1.6. Vodné a stočné za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod kanalizacíOdběratel, tj. vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci pro veřejnou potřebu je povinen platit za dodávku pitné vody (vodné) a za odvádění odpadních vod (stočné). Příjemcem vodného a stočného je vlastník vodovodu, resp. kanalizace pro veřejnou potřebu, případně provozovatel, a to za podmínek § 8, zákona o vodovodech a kanalizacích. Způsob stanovení vodného a stočného i způsob regulace ceny stanoví § 20, zákona o vodovodech a kanalizacích. Vodné a stočné může mít jednosložkovou nebo dvousložkovou formu. Jednosložková forma je součinem ceny podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a množství odebrané vody podle § 16, zákona o vodovodech a kanalizacích nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod podle § 19, téhož zákona. V oblasti povodí Odry není dvousložková forma vodného a stočného uplatňována. Vážený průměr ceny za dodávku pitné vody, tj. průměrné vodné (přepočítáno na objem dodané pitné vody) dosáhl v roce 2005 částky 22,04 Kč za m3. Vážený průměr ceny za odvádění odpadních vod, tj. průměrné stočné (přepočítáno na objem odvedené odpadní vody) dosáhl v roce 2005 částky 19,58 Kč za m3. Průměrné vodné a stočné v oblasti povodí Odry dosáhlo tedy v roce 2005 cca 41,62 Kč za m3. Údaje o vodném a stočném byly zjišťovány od 10 rozhodujících provozovatelů v oblasti povodí Odry, a to od:
V porovnání s průměrnou výší vodného a stočného v roce 2005 v České republice:
je dosažena úroveň vodného a stočného v oblasti povodí Odry cca 6,5 % pod průměrem České republiky. Přehled vodného a stočného jednotlivých provozovatelů a výpočet váženého průměru cen dokladuje tabulka F.1.7. Z hlediska sociální únosnosti výše vodného a stočného je k hodnocení použita metodika MŽP ČR pro finanční analýzu projektů Fondu soudržnosti, která za únosnou hranici pro vodné a stočné považuje 2 % průměrných čistých příjmů domácností, spočítaných na základě průměrné fakturované vody na osobu v dané oblasti. V referenčním roce 2005 je podíl výdajů za vodné a stočné k čistému příjmu domácnosti na úrovni cca 1,4 %. Tab F.1.6 Podíl výdajů za vodné a stočné k čistému příjmu domácnosti Je však třeba vzít v úvahu, že průměrné specifické množství vody fakturované pro domácnosti v oblasti povodí Odry (91,1 l.os-1.den-1) je nejen nižší než průměr České republiky (98,9 l.os-1.den-1), ale zejména nižší než obvyklá úroveň ve vyspělých zemích Evropské unie (standard cca 110 až 120 l.os-1.den-1). Ve vyspělých zemích EU se podíl za vodné a stočné pohybuje mezi 1,0 – 1,5 % výdajů domácnosti. Tab F.1.7 Přehled vodného a stočného jednotlivých provozovatelů Poznámky:
F.1.7. Náklady spojené s ochranou před povodněmiVynaložené náklady spojené s ochranou před povodněmi k referenčnímu roku 2005 jsou ovlivněny řadou především vnějších faktorů, ke kterým zejména patří:
Oblast povodí Odry byla dotčena zejména katastrofální povodní v srpnu 1997, celkové škody na státním vodohospodářském majetku dosáhly výše cca 2,1 mld. Kč. Ještě v roce 2004 byly odstraňovány následky povodní na státním vodohospodářském majetku s podporou dotačního Programu 329 180 – Odstranění škod způsobených povodní 1997, a to ve výši 37,7 mil. Kč (investice) a 16,7 mil. Kč (neinvestice). Od roku 2005 nejsou již v oblasti povodí Odry odstraňovány povodňové škody po povodních v roce 1997. Od roku 2002 však byla intenzivně realizována opatření protipovodňové prevence, a to v rámci dotačního Programu 229 060 - Prevence před povodněmi – I.etapa a v současné době probíhající II. etapy tohoto programu. Na úseku investičních opatření bylo v rámci Podprogramu 229 062 – Výstavba a obnova poldrů, nádrží a hrází a dále Podprogramu 229 063 – zvyšování průtočné kapacity koryt vodních toků, investováno v oblasti povodí Odry: Tab F.1.8 Investice do zvyšování průtočné kapacity koryt vodních toků [mil. Kč]
F.1.8. Ekonomický a socioekonomický význam užívání vody v oblasti povodí Odry a uvedení konfliktů v nichHodnocení ekonomického a socioekonomického významu užívání vod v oblasti povodí Odry se zaměřuje na významné sektory hospodářství, které svojí činností vyvolávají významné vlivy na vody, a tím negativně ovlivňují jejich stav nebo těží z dobrého stavu vod. Těmito významnými sektory hospodářství v oblasti povodí Odry jsou:
Za tím účelem následující tabulka F.1.9 vyjadřuje souvislosti technických dat spolu s daty ekonomickými a socioekonomickými. Podkladem pro hodnocení uvedené v tabulce F.1.9 jsou datové informace uvedené v tabulce F.1.1. Tab F.1.9 Souvislosti technických dat s daty ekonomickými a socioekonomickými Tab F.1.10 Významnost dopadů významných vlivů na složky chemického a ekologického stavu
Závěr hodnocení Rozvoj hospodářství v oblasti povodí Odry je úzce svázán s užíváním vody. Vybudovaná vodohospodářská infrastruktura umožňuje užívání vody sektory průmyslu, energetiky, zemědělství, případně ostatními sektory a též užívání vody v domácnostech. Voda je pro zásobování a jiné užívání vzhledem k charakteru oblasti povodí odebírána převážně z vod povrchových (cca 87 %), méně z vod podzemních (cca 13 %). V oblasti povodí Odry žije cca 2/3 obyvatel v městských a 1/3 ve venkovských oblastech. Největší podíl odběru vody i vypouštění je realizován v sektoru vodovodů a kanalizací, průmyslu a energetice. V sektoru zemědělství, včetně závlah nejsou téměř žádné odběry a minimální vypouštění odpadních vod. Nejvýznamnější platby za užívání vod produkuje průmysl (48,1 %) a dále obyvatelé v domácnostech formou vodného a stočného (46,1 %), které zahrnuje mj. též platby za správu vodních toků a správu povodí. Významné jsou též poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod v sektoru vodovodů a kanalizací a v průmyslu. Z hlediska hrubé produkce je nejvýznamnější průmysl a dále energetika, z hlediska zaměstnanosti je nejvýznamnějším sektorem průmysl. Naproti tomu energetika je z hlediska podílu na zaměstnanosti nevýznamná. Nejvyšší podíl plateb k hrubé produkci, resp. k tržbám je dosahován u domácností, řádově menší u energetiky a průmyslu. Z hlediska podílu zaměstnanosti na objemu užívaných vod v jednotlivých sektorech jsou průmysl a energetika přibližně rovnocenné, o jeden řád nižší je tento podíl v sektoru komunálního zásobování pitnou vodou a odkanalizování odpadních vod. Pro sektor zemědělství, kde je tento podíl řádově vyšší než u průmyslu a energetiky, je tento ukazatel ovlivněn velmi malým objemem vody užívané v zemědělství. Vyhodnocování různých druhů užívání vod, zejména odběrů povrchové vody a podzemní vody a vypouštění odpadních vod je každý rok prováděno v rámci vodohospodářské bilance. Lze konstatovat, že zejména díky fungujícímu systému státní správy na úseku vodního hospodářství a životního prostředí za účinné spolupráce se správcem povodí a správci vodních toků, nedochází v oblasti povodí Odry k významným konfliktům mezi uživateli vody z hlediska nároků na užívání vod. Z hlediska významnosti dopadů hlavních vlivů, tj. odběrů vody a vypouštění odpadních vod do vod povrchových, na jednotlivé složky chemického a ekologického stavu lze odhadovat, že:
F.1.9. Výdaje na opatření ve veřejném zájmuStát může podle § 102, vodního zákona poskytnout správcům povodí, České inspekci životního prostředí, správcům vodních toků, vlastníkům vodních děl a pověřeným subjektům (§ 21, odst. 3, vodního zákona) i jiným fyzickým a právnickým osobám finanční prostředky k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu. Účely, pro které stát může finanční prostředky poskytnout jsou fakultativně vyjmenovány v odst. 1, § 102, vodního zákona. |
|||||||||||||||||||
