VIII.1. Seznam dalších podrobnějších programů a plánů s vodohospodářskou tématikou
VIII.2. Souhrn opatření uskutečněných pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v PDP
VIII.3. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP
VIII.4. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací o povoleních nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích zjišťování a hodnocení stavu vod
VIII.5. Nejistoty a chybějící data
VIII. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE
VIII.1. Seznam dalších podrobnějších programů a plánů s vodohospodářskou tématikou
V této kapitole jsou uvedeny projekty, programy a koncepce s vodohospodářskou tématikou týkající se dílčího povodí Horní Odry, včetně krátkého shrnutí jejich obsahu.
Koncepce rozvoje státního podniku Povodí Odry na období 2020 až 2024
Navazuje na předchozí koncepci let 2015 až 2019 a zabývá se všemi aspekty vodního hospodářství v dílčím povodí Horní Odry a je koordinována a provázaná se zpracovaným Plánem dílčího povodí Horní Odry. Koncepce rozvoje státního podniku slouží jako jeden ze základních dokumentů pro rozvoj a další směrování jeho činnosti. Strategické cíle i koncepční záměry v koncepci obsažené jsou podkladem pro strategické rozhodování výkonného managementu v komplexní škále činností podniku.
Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje
Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje zpracovaná roku 2012 je ucelený dokument shrnující všechna analytická zjištění (tzv. SWOT analýza a multikriteriální analýza), které oblast životního prostředí v kraji charakterizují. Zpracované analýzy se staly základem pro formulaci souhrnu opatření a konkrétních projektů, které přispějí ke zlepšení životního prostředí v kraji.
Technická dokumentace k návrhu změny ochranného pásma II. stupně vodního zdroje vodárenské nádrže Kružberk na vodním toku Moravice (AQUATIS a.s., 12/2018)
Tato dokumentace vychází z potřeby zajištění ochrany kvality vod, které jsou dále odebírány jako zdroj pitné vody. Je zde zahrnuto nejen území vlastní vodárenské nádrže Kružberk, ale také navazující nádrže Slezská Harta, která sama je vedena jako víceúčelová nádrž s vodárenským zdrojem. V uvedeném projektu zůstává zachován stávající rozsah OP I. stupně vodního zdroje vodárenské nádrže Kružberk a vodního zdroje Slezská Harta beze změn. Změny jsou navrženy v rozsahu OP II. stupně vodárenské nádrže Kružberk.
Optimalizace vodohospodářského řešení zásobní funkce vodohodpodářské soustavy povodí Odry
V roce 2017 přistoupil státní podnik Povodí Odry k aktualizaci pravidel pro hospodaření s vodou ve vodohospodářské soustavě povodí Odry (VHS PO) včetně přípravy podkladů pro aktualizaci manipulačního řádu. Rozhodnutí o této aktualizaci bylo vyvoláno extrémní suchou periodou z let 2015 až 2016, která svým rozsahem překonala většinu suchých období v dosavadních hydrologických podkladech. Aktualizace platí od hydrologického roku 2020.
Katalog přírodě blízkých opatření pro zadržení vody v krajině (VÚV TGM)
Tento katalog je metodickou pomůckou pro návrhy systému opatření při adaptaci území na projevy extrémních hydrologických situací, jakými jsou sucho, povodně či eroze. Byl zpracován jako součást strategického dokumentu „Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky“ a je dostupný na informačním webovém portále „Sucho v krajině“. Uvedený katalog i webová aplikace budou dále doplňovány dalšími typy opatření, včetně vzorových lokalit.
Predikce koncentrace fosforu a trofie v údolních nádržích (Biologické centrum Akademie věd ČR, 2019)
Aby bylo v nádržích dosaženo dobrého stavu, je třeba snížit vnější zatížení fosforu tak, aby poklesla úroveň trofických podmínek. Na základě studie 26 nádrží a jezer v ČR bylo zjištěno, že každá z těchto nádrží má individuální charakteristiky, které spolu s přítokovou koncentrací P a koncentrací P v nádrži ovlivňují kvalitu vody a její trofii. Výsledkem je tedy nutnost sestavení a kalibrování predikčního modelu pro každou nádrž jednotlivě.
Atlas Hydrologie (ČVUT Praha, 2019)
Jedná se o nový nástroj pro výpočet smyvu, odtoku a dimenzování biotechnických prvků protierozní ochrany. Umožňuje tak spojit výpočet erozní ohroženosti s řešením retence a odvádění povrchového odtoku v řešené lokalitě. Povodí je definováno nad digitálním modelem terénu, kde je umožněno propojení protierozního návrhu s hydrologickým modelem.
Aktualizace koncepce zprůchodnění říční sítě ČR (AOPK ČR, VÚV T.G.M., 2020)
Tento dokument stanovuje priority postupného obousměrného zprůchodňování příčných překážek ve vodních tocích, a to jak na národní, tak nadnárodní úrovni. Také určuje principy ochrany stávající migrační prostupnosti toků a principů zlepšení podmínek pro život organismů tekoucích vod (primárně pro ryby a mihulovce). V neposlední řadě také vytváří strategický dokument pro vodohospodářské plánování a současně tím naplňuje ustanovení Rámcové směrnice o vodách.
Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky (MZe, MŽP, VÚV T.G.M, 2017)
Cílem této koncepce je vytvoření strategického rámce pro přijetí účinných legislativních, organizačních, technických a ekonomických opatření k minimalizaci dopadů sucha a nedostatku vody na životy a zdraví obyvatel, hospodářství, životní prostředí a na celkovou kvalitu života v ČR. Koncepce reaguje na suché období let 2014–2016.
Politika ochrany klimatu v ČR (MŽP, 2017)
Tento dokument nahrazuje Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR z roku 2004. Jsou zde definovány hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni a to tak, aby byly splněny cíle snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod. Strategie v oblasti ochrany klimatu je vypracována do roku 2030 s výhledem až to roku 2050 a měla by tak přispět k dlouhodobému přechodu na udržitelné nízko-emisní hospodářství ČR.
Národní akční plán adaptace na změnu klimatu
Akční plán obsahuje seznam adaptačních opatření a úkolů, a to včetně odpovědnosti za plnění, termínů, určení relevantních zdrojů financování a odhad nákladů na realizaci opatření. Součástí akčního plánu je také nastavení systému vyhodnocování zranitelnosti vůči změně klimatu a adaptace na ni. Na konci roku 2019 byla provedena evaluace Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Výsledky této evaluace ve formě souhrnného Vyhodnocení plnění Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu slouží jako jeden z hlavních podkladů pro aktualizaci Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR.
VIII.2. Souhrn opatření uskutečněných pro informování veřejnosti a konzultací, jejich výsledků a změn, které byly v jejich důsledku provedeny v PDP
Popis zapojení veřejnosti v jednotlivých etapách zpracování PDP
Výsledky přípravných prací a návrhy plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik byly podle §25 odst. 1 písm. a) a b) zákona o vodách v platném znění zveřejněny a zpřístupněny uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám. Dle §16 a §19 vyhlášky 142/2011 Sb., o plánech povodí a plánech po zvládání povodňových rizik, byly tyto práce zveřejněny po dobu 6 měsíců na Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a na krajských úřadech a u správce povodí, a to v elektronické podobě na jejich internetových stránkách.
Zveřejněny byly následující dokumenty:
- Časový plán a program prací pro III. plánovací cyklus. Zveřejněno od 1. 10. 2018.
- Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v části mezinárodní oblasti Odry na území České republiky. Zveřejněno od 20. 12. 2019.
- Návrh Národního plánu povodí Odry, Návrh Plánu pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Odry a Návrh Plánu dílčího povodí Horní Odry. Zveřejněno od 18. prosince 2020.
- Vyhodnocení podaných připomínek k návrhům Plánu dílčího povodí Horní Odry je zveřejněno od 2. 8. 2021 na:
https://www.pod.cz/planovani/soubory/navrh_planu_dilciho_povodi_Horni_Odry/vyporadani-pripominek-2021.pdf
Vyhodnocení podaných připomínek k Národního plánu povodí Odry a Plánu pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Odry zveřejněno od 18. 8. 2021 po dobu 30 dní. - Dále 22. 11. 2017 podle § 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění a v souladu s ustanovením 16 vyhlášky č. 21/2011 Sb. o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik byla uživatelům vody a veřejnosti zveřejněna k připomínkám Aktualizace předběžného vyhodnocení povodňových rizik.
- V souladu s článkem 10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik byly k 22.12.2019 veřejnosti zpřístupněny mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik, které byly zpracovány na vodních tocích v oblastech s vyhodnoceným potenciálně významným povodňovým rizikem. Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik jsou k dispozici na stránkách Centrálního datového skladu http://cds.chmi.cz.
Legislativní rámec. Povinně zveřejňované informace a další způsoby informování veřejnosti
Členské státy EU jsou v souladu s požadavky Rámcové směrnice (Článek 14) a Povodňové směrnice (Článek 9 a 10) povinny podpořit aktivní zapojení všech zúčastněných stran při vypracování, přezkoumání a aktualizaci plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění, rovněž určuje, že národní plány povodí vydává MZe jako opatření obecné povahy a plány pro zvládání povodňových rizik vydává MŽP jako opatření obecné povahy. V souladu se zákonem 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, může k návrhu opatření obecné povahy kdokoli, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, uplatnit u správního orgánu písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky.
Zároveň je podle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, nutno plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik posoudit z hlediska vlivů koncepcí na životní prostředí (proces SEA), které rovněž zahrnuje zapojení veřejnosti formou veřejného projednávání. Proces SEA bude proveden pro PDP Horní Odry a ukončen vydáním stanoviska Ministerstva životního prostředí se stanovenými požadavky a podmínkami.
VIII.3. Seznam příslušných orgánů a popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP
Seznam pořizovatelů PDP, kompetentních úřadů a příslušných správních úřadů
Uvedený seznam institucí a úřadů pro dílčí povodí Horní Odry zahrnuje:
- Název organizace,
- Úplné kontaktní údaje,
- Úloha organizace.
Pořizovatel Plánu dílčího povodí Horní Odry
Povodí Odry, státní podnik
Varenská 3101/49,
701 26 Ostrava
tel.: 596 657 111
www: www.pod.cz
e-mail: info@pod.cz
Povodí Odry, s.p., jako správce povodí Odry, je pořizovatelem aktualizace Plánu dílčího povodí Horní Odry ve spolupráci s Krajskými úřady Moravskoslezského a Olomouckého kraje a s ústředními vodoprávními úřady. Zpracování aktualizace Plánu dílčího povodí konzultoval s ostatními správci povodí, krajskými úřady příslušnými v dílčím povodí, se správními úřady pro územní plánování a Českou inspekcí životního prostředí. Aktualizace Plánu dílčího povodí je podkladem pro zpracování Národního plánu povodí Odry.
Krajské úřady
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
odbor životního prostředí a zemědělství
28. října 117, 702 18 Ostrava
tel.: 595 622 222
e-mail: posta@msk.cz
Krajský úřad Olomouckého kraje
odbor životního prostředí a zemědělství
Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc
tel.: 585 508 111
e-mail: podatelna@olkraj.cz
Krajské úřady ve smyslu § 107, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění spolupracují s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů dílčích povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech dílčích povodí a při provádění kontroly plnění plánů dílčích povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů.
Ústřední vodoprávní úřady
Ministerstvo zemědělství ČR
Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1
tel.: 221 811 111 (ústředna)
e-mail: posta@mze.cz
MZe vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu, není-li zákonem o vodách (§ 108) stanoveno jinak. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.
Ministerstvo životního prostředí ČR
Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10
tel.: 267 121 111 (ústředna)
e-mail: info@mzp.cz
MŽP vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108, odst. 3, zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Palackého nám. 375/4, 128 01 Praha 2
tel.: 224 971 111 (ústředna)
e-mail: mzcr@mzcr.cz
MZ vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108, odst. 3, a v § 33 zákona č 254/2001 Sb., v platném znění, a to ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ve věcech stanovení povrchových vod využívaných ke koupání. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými hygienickými stanicemi a při pořizování plánů dílčích povodí spolupracuje také s krajskými úřady.
Ministerstvo dopravy ČR
nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12
110 15 Praha 1
tel.: 225 131 111 (ústředna)
e-mail: posta@mdcr.cz
MD vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech uvedených v § 108, odst.4, zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, a to ve věcech užívání povrchových vod k plavbě. V rámci této působnosti spolupracuje se správci povodí a krajskými úřady při pořizování plánů dílčích povodí.
Ministerstvo obrany ČR
Tychonova 221/1, 160 01 Praha 6
tel.: 973 201 111 (ústředna)
e-mail: e-podatelnaMO@army.cz
MO vykonává působnost Ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105, odst. 2.
Ústřední správní úřad pro územní plánování (dotčený orgán státní správy)
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR)
Staroměstské nám. 6, 110 15 Praha 1
tel.: 224 861 111
e-mail: info@mmr.cz
MMR je ve smyslu § 14, odst. 1, zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů (kompetenční zákon), ústředním orgánem státní správy ve věcech územního plánování.
Ústřední správní úřad v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí
Ministerstvo životního prostředí ČR
Vršovická 65, 180 01 Praha 10
tel.: 267 121 111
e-mail: info@env.cz
MŽP je ústředním správním orgánem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění a v této oblasti vykonává vrchní státní dozor. Dále je ústředním orgánem státní správy na úseku ochrany přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění.
Seznam kompetentních a ostatních dotčených správních úřadů pro plánování v dílčím povodí Horní Odry je přehledně sestaven do tabulky VIII.3a., tabulka VIII.3b. obsahuje seznam odborných subjektů a správních úřadů řízených kompetentními úřady.
Tabulka VIII.3a - Seznam kompetentních a ostatních dotčených správních úřadů pro plánování v dílčím povodí
Popis administrativní koordinace prací na zpracování PDP
Při zpracování plánů dílčího povodí se vycházelo z vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů.
Na podporu zpracování plánů dílčích povodí byly již v prvním plánovacím cyklu zřízeny tyto komise:
Komise pro plánování v oblasti vod (KPOV) byla ustavena MZe v r. 2003. Koordinovala činnost plánování vod na národní úrovni, projednávala a schvalovala postupy, metodiky a dokumenty procesu plánování, které pak byly využity pro konkrétní činnosti zpracování plánů. Úkolem komise bylo a je napomáhat institucím zapojeným v procesu plánování.
Členy komise jsou nejen zástupci ústředních vodoprávních úřadů, krajských úřadů, krajů, pořizovatelů plánů dílčích povodí, ale i zástupci ostatních zainteresovaných subjektů, včetně odborných a nevládních organizací.
KPOV podle statutu zřídila Programový výbor, který připravuje a předjednává odborné podklady pro její jednání. Do KPOV byla rovněž začleněna pracovní skupina pro implementaci směrnice 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.
Na úrovni pořizovatele Plánu dílčího povodí Horní Odry byla ustavena Komise pro dílčí povodí Horní Odry, jako poradní orgán pořizovatele. Účelem této komise bylo řízení plánování, koordinace a spolupráce na úrovni dílčího povodí a poskytování podkladů. Komise byla složena ze:
- zástupců správce povodí Odry – Povodí Odry, státní podnik;
- zastupitelů Moravskoslezského a Olomouckého kraje;
- zástupců krajských úřadů Moravskoslezského a Olomouckého kraje;
- zástupců MZe, MŽP, MD, CHMU, AOPK ČR, VÚV T. G. M., v.v.i., ČRS, Světového fondu na ochranu přírody (WWF), Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním, ČIŽP, KHS;
- správců toků (Lesy ČR, s.p.);
- zástupců významných podniků (SmVaK Ostrava, a.s., OVaK a.s. Ostrava, LIBERTY Ostrava a.s., OKD, a.s.).
Tabulka VIII.3b - Odborné subjekty a správní úřady řízené kompetentními a ostatními správními úřady
VIII.4. Kontaktní místa a postupy pro získání základní dokumentace a informací o povoleních nakládání s vodami a o aktuálních výsledcích zjišťování a hodnocení stavu vod
Kontaktní místa pro získávání informací
Povodí Odry, s.p.
Varenská 3101/49,
701 26 Ostrava
tel. 596 657 111
www: http://www.pod.cz/
Povodí Odry, s.p., jako pořizovatel aktualizace Plánu dílčího povodí Horní Odry (APDP) při zpracování plánů průběžně eviduje a ukládá dokumenty související se zpracováním APDP a dokumentující postup jejího zpracování včetně výsledných dokumentů z jednotlivých etap prací a projednávání. Dokumenty, použité pro zpracování APDP, jsou po dobu přípravy, zpracování, schvalování a platnosti aktualizace plánu dílčího povodí veřejně přístupné k nahlédnutí u pořizovatele tohoto dokumentu – Povodí Odry, s.p.
Český hydrometeorologický ústav – úsek hydrologie
Na Šabatce 2050/17,
143 06 Praha 4, Komořany
tel. 244 032 304 (sekretariát náměstka pro hydrologii)
www: www.chmi.cz
Zřizovatelem ČHMÚ je MŽP ČR
Vodohospodářský informační portál VODA
www: http://voda.gov.cz/portal/
- gestorem Vodohospodářského informačního portálu VODA je MZe a MŽP ve spolupráci s dalšími ústředními vodoprávními úřady ČR, tj. MZ, MD a MO, v koordinaci s MV. Prostřednictvím jednotných, přehledných a snadno dostupných aplikací zde zmiňované resorty prezentují široké veřejnosti věrohodné informace o našich vodách, a tak přispívají k její lepší a včasné informovanosti.
Aktualizace Plánu dílčího povodí Horní Odry je zpracovávána v časovém období let 2018 až 2022. Práce jsou rozděleny do 3 etap:
I. etapa – Přípravné práce plánu dílčího povodí
II. etapa – Návrh plánu dílčího povodí
III. etapa – Plán dílčího povodí
I. etapa – Přípravné práce plánu dílčího povodí podle Vyhlášky Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, v platném znění.
Na konci roku 2018 byly zpracovány následující dílčí činnosti přípravných prací:
- Zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, které se zpracovává pro jednotlivé vodní útvary.
- Sestavení předběžného přehledu významných problémů nakládání s vodami zjištěných v oblasti povodí na základě analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik v podrobnosti podle § 13 vyhlášky č. 24/2011 Sb.
- Sestavení a zveřejnění přehledu významných problémů nakládání s vodami zjištěných v dílčím povodí s jejich zpřístupněním uživatelům vod a veřejnosti.
V průběhu roku 2019 byly zpracovány následující dílčí činnosti přípravných prací: - Shromáždění závazných podkladů, zejména o stavu povrchových a podzemních vod, o užívání vod a nakládání s nimi a o vlivech na stav povrchových a podzemních vod v členění na vodní útvary.
- Shromáždění dalších pokladů jako zdrojů informací o možných požadavcích na užívání vod a nakládání s nimi a o možných vlivech na stav povrchových nebo podzemních vod, například regionální rozvojové plány a programy, sektorové plány a programy, plány rozvoje vodovodů a kanalizací podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů), plány péče o zvláště chráněná území podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 14/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů).
- Vymezení vztahu dílčího povodí k územním obvodům krajů a správním obvodům obcí s rozšířenou působností, k národním povodím České republiky a ke koordinačním oblastem mezinárodních povodí.
- Analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik, která se zpracovává pro každé dílčí povodí.
- Stanovení cílů pro jednotlivé části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky v členění podle § 24 ods. 4 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, aby jejich plnění bylo možné vyhodnotit při aktualizaci plánu povodí, se zohledněním cílů dohodnutých na mezinárodní úrovni.
- Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik pro oblasti s významným povodňovým rizikem
- Zpracování veškerých kapitol základního obsahu plánu dílčího povodí týkající se charakterizace oblastí povodí podle vyhlášky č. 24/2011 Sb.
- Zpracování prezentace přípravných prací pro odbornou veřejnost
Do konce roku 2021 by mělo být provedeno:
- Zpracování SEA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů
II. etapa – Návrh plánu dílčího povodí podle právních předpisů a výsledků přípravných prací a příprava podkladů pro návrh plánu pro zvládání povodňových rizik
Na přelomu let 2019 a 2020 byly vyhotoveny následující činnosti:
- Vyhodnocení stavu vod k roku 2018.
- Návrh opatření pro zvládání povodňových rizik v úsecích s významným povodňovým rizikem podle § 18 vyhlášky č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění pozdějších předpisů.
- Příprava podkladů Dokumentací oblastí s významným povodňovým rizikem v rozsahu a v podrobnosti dané osnovou Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem.
- Návrh programů opatření včetně odhadu finančních nákladů, aktuálního stavu přípravy a odhadované doby přípravy a realizace opatření.
Do konce roku 2020 bude dále provedeno:
- Sestavení návrhu plánu podle osnovy makety plánu dílčího povodí.
- Zpracování stručného souhrnu, který umožní porozumět odbornému obsahu plánu a dokumentací a přiblížit význam navrhovaných opatření, a to zpravidla ve formě přehledných map a stručných doprovodných textů, doplněných v nezbytném rozsahu tabulkami, za účelem předložení plánu k připomínkách uživatelům vody a veřejnosti.
- Zpracování prezentace návrhu plánu dílčího povodí a dokumentací pro projednání s veřejností, včetně internetové prezentace.
III. etapa – Plán dílčího povodí podle § 20 vyhlášky č. 24/2011 Sb. v platném znění
Během let 2021 a 2022 bude vyhotoveno:
- Zpracování plánu dílčího povodí a dokumentací oblastí s významným povodňovým rizikem podle vyhodnocení připomínek s úpravou podle schváleného příslušného národního plánu povodí a schváleného příslušného plánu pro zvládíní povodňových rizik, včetně datového modelu pro sběr a ukládání dat pro reporting Evropské komisi.
- Zpracování plánu a dokumentací v tištěné podobě a na CD pro schvalovací proces příslušných krajů.
- Sestavení zprávy o vyhodnocení připomínek, zajištění stanoviska příslušného úřadu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů), sestavení zprávy o zahrnutí požadavků a podmínek obsažených ve stanovisku příslušného úřadu podle výše uvedeného zvláštního právního předpisu.
- Dokončení internetové prezentace pro zveřejnění plánu dílčího povodí a dokumentací oblastí s významným povodňovým rizikem.
- Zpracování brožury Stručného souhrnu
Tabulka VIII.4a - Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o plánu dílčího povodí
Možnosti získání informací o monitoringu a hodnocení stavu vod
Ve vyhlášce č. 391/2004 Sb., o evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy je stanoven rozsah údajů, včetně statistických a kartografických dat. Jedná se o data a údaje, které jsou zahrnuty v evidencích vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů, vodních nádrží, vodních útvarů, údaje o množství a jakosti povrchových a podzemních vod, odběru povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních vod, o oblastech povodí, citlivých oblastech, zranitelných oblastech, záplavových územích aj.
V uvedené vyhlášce jsou stanoveni nositelé a správci informací o stavu povrchových a podzemních vod, kteří tyto informace mohou zájemcům poskytnout (správním úřadům, správcům povodí a pověřeným odborným subjektům se informace poskytují bezplatně) a současně jsou tito správci povinni vyhláškou stanovené údaje ukládat do informačního systému veřejné správy, který je vytvořený a provozovaný se záměrem usnadnit veřejnosti přístup k potřebným informacím z veřejné správy (zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy).
Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o monitoringu stavu vod v dílčím povodí Horní Odry je uveden v tabulce VIII.4.b.
Tabulka VIII.4b - Přehled kontaktních míst a postupů pro získávání informací o monitoringu stavu vod v dílčím povodí
VIII.5. Nejistoty a chybějící data
Zpracování aktualizace Plánu dílčího povodí Horní Odry představuje ucelený komplex činností, který byl do jisté míry ovlivněn následujícími faktory:
- existencí a dostupností nutných vstupních dat,
- prověřenými a akceptovatelnými přístupy k řešení, metodickými postupy,
- epidemií COVID-19, kdy se od března 2019 nekonala zasedání Pracovní skupiny, mezinárodních komisí a vše se odehrávalo prakticky pouze formou elektronické komunikace mezi dotčenými subjekty. Koordinace celého procesu plánování byla značně omezena.
V této kapitole je uveden souhrnný přehled nejvýznamnějších nejistot a chybějících dat, jejichž odstranění nebo doplnění bude nutné pro aktualizaci Plánu dílčího povodí Horní Odry i národních plánů povodí v rámci České republiky obecně.
Plány dílčích povodí jsou zpracovávány dle Makety plánu dílčího povodí, která předepisuje obsah naplnění jednotlivých kapitol, a to nejen u částí textových, ale také tabelárních či mapových. Tato Maketa však nepředepisuje přesný postup provádění jednotlivých analýz a postupů. Z tohoto důvodu se data v různých plánech dílčích povodí mohou lišit podle individuálního přístupu konkrétního zpracovatele. I v tomto třetím plánovacím období zůstává problémem nedostupnost či neexistence základních vstupních dat, která jsou určujícím předpokladem pro zpracování plánu.
Vzhledem k určitým problémům na národní úrovni s plněním některých bodů Časového plánu a programu prací pro zpracování plánů povodí (dále časový plán) nebylo možné některá témata více rozpracovat a vést širší odbornou diskuzi.
Níže jsou uvedeny okruhy chybějících dat a nejistot, které provázely zpracování jednotlivých kapitol Plánu dílčího povodí Horní Odry.
Úvod
- Oproti minulému plánovacímu období došlo u některých vodních útvarů ke změně jejich názvů. Také byly změněny metodiky hodnocení a limity dobrého stavu, proto je porovnání výsledku hodnocení velmi složité a v určitých případech dokonce nemožné.
- Při tvorbě plánů dílčích povodí bylo použito právní legislativy platné ke konci roku 2019. Na další právní předpisy a normy nebyl brán zřetel.
Kapitola I.
- Statistické údaje používané k charakterizaci dílčího povodí jsou těžce použitelné. Tyto jsou agregovány na území správních jednotek (krajů, obcí s rozšířenou působností, obcí) a nikoliv na území dílčích povodí. Údaje musí být dílčímu povodí (případně vodním útvarům) přiděleny na základě poměru plochy správní jednotky, či obyvatel v ní žijících, přináležející území dílčího povodí. Tímto postupem dochází ke zkreslení použitých statistických dat.
- Revize vymezení vodních útvarů povrchových vod nebyla včas provedena, proto převymezení VÚ nebylo akceptováno.
- Seznam a množství odběrů vody pro lidskou spotřebu z nové databáze ČHMÚ IS Surová voda musel být pracovníky státního podniku Povodí Odry upraven na základě místních znalostí. Databáze ukazuje spoustu nepřesností.
- V části lesní poměry a lesní hospodářství není zohledněna aktuálně probíhající kůrovcová kalamita, čísla jsou velmi proměnlivá a údaje nejsou známy.
Kapitola II.
- Data o nakládání s vodami jsou převzata z Evidence uživatelů vod státního podniku Povodí Odry. Kvalita těchto dat se odvíjí od podkladových dat zaslaných jednotlivými subjekty a může být v některých případech nedostatečná.
- Statistické údaje pro uchovávání pesticidů, skladování statkových hnojiv, množství živočišné výroby a další, využitelná při analýzách plošných zdrojů znečištění, jsou agregovány na území správních jednotek (krajů) a tím jsou špatně využitelné při zpracování plánů dílčích povodí.
- Významnost vlivů byla hodnocena na základě Metodiky určení významnosti vlivů (VRV, květen 2018). Významnost některých vlivů je hodnocena zástupně na základě nepřímého hodnocení. Metodika pro jednotlivé analýzy stanoví také stupeň spolehlivosti. Při interpretaci získaných dat je třeba přihlížet k této míře spolehlivosti.
- Chybí znalosti o konkrétním způsobu transferu některých látek do vodního prostředí (skupina PAU, některé kovy, syntetické látky a další). Předně se jedná o látky dostávající se do vodního prostředí atmosférickou depozicí, ale i látky, které jsou vypouštěny z bodových zdrojů, ale chybí jejich sledování.
- Pro určení významnosti vlivů u bodových zdrojů znečištění u podzemních vod chybí metodika.
- Klimatická změna a její důsledky na vodní hospodářství by měla být řešena centrálně na národní úrovni. Nyní je řešena v každém dílčím povodí odlišně.
- Trendy v užívání vod do roku 2021 jsou zpracovány expertním posouzením na základě minulého vývoje užívání. Chybí jednotná metodika zpracování trendů.
Kapitola III.
- Údaje o přírodních zdrojích útvarů podzemních vod sloužící pro hodnocení kvantitativního stavu jsou zpřesněné v projektu Rebilance zásob podzemních vod, který byl realizován v průběhu let 2010–2016 a byl spolufinancován Evropskou unií, Státním fondem životního prostředí a Ministerstvem životního prostředí v rámci OPŽP. Cílem projektu bylo přehodnocení přírodních zdrojů podzemních vod ve vybraných hydrogeologických rajonech, které zahrnují přibližně jednu třetinu území České republiky, a příprava metodického a organizačního základu pro systémové a pravidelné přehodnocování přírodních zdrojů podzemních vod na celém území ČR v budoucích letech.
- Hodnocení stavu vodních útvarů vychází z období 2016-2018, což jsou roky postiženy výrazným obdobím sucha a zvýšených teplot. Tato klimatická specifika hodnoceného období se projevila také na výsledcích hodnocení. Nízké průtoky neumožňovaly účinné ředění bodových zdrojů, docházelo k překročení limitních hodnot v ukazateli teplota. Také byly ve vodních tocích naměřené nízké hodnoty kyslíku. Nedosažení dobrého ekologického stavu tedy mohlo, pro některé vodní útvary, být způsobeno mimořádnými klimatickými podmínkami referenčního období.
- Hodnocení ekologického stavu VÚ kategorie jezero bylo ovlivněno chybějícím hodnocením biologických složek ekologického stavu. Pro vyhodnocení biologického stavu, u většiny VÚ kategorie jezero, nebyly k dispozici výsledky biologického monitoringu. Výjimkou byla VN Kružberk.
- Pro oblasti vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů vázaných na vodní prostředí, není v současnosti dostupný systematický monitoring. Metodika pro monitoring chráněných území byla schválena až v roce 2020.
- Hodnocení chráněných území proběhlo pouze pro vybrané lokality území NATURA a ramsarské mokřady, pro které byly stanoveny cíle. Maloplošná chráněná území nebyla hodnocena. Způsob hodnocení území NATURA a ramsarských mokřadů je odlišný a vzájemně nekompatibilní. Metodiky pro hodnocení stavu oblastí NATURA a ramsarských mokřadů společně se stanovením cílových hodnot byly zpracovány s velkým zpožděním (rok 2020) a proto nemohlo být hodnocení chráněných území zahrnuto do hodnocení stavu VÚ.
- Hodnocení lokalit určených pro odběry pro lidskou spotřebu vycházelo z monitoringu surové vody zpracované databází IS Surová voda. Tato databáze obsahuje chyby v určení zdrojů pitné vody, proto bylo použito také hlášení uživatelů vod (zdroj: Povodí Odry, s.p.). Některé odběry nemají požadované informace o kvalitě vody. Stav těchto odběrů byl vyhodnocen jako neznámý.
Kapitola IV.
- Návrh zvláštních a méně přísných cílů nebyl zpracován. Dle časového plánu měl být zajištěn na národní úrovni do 30. 9. 2020.
- Pro maloplošná chráněná území nebyly stanoveny cíle, které by umožnily vyhodnocení jejich stavu. Stejné omezení platí také pro ptačí oblasti. Jejich cíle byly pro účely hodnocení stanoveny shodně s vodními útvary, ve kterých se nachází. Cíle pro jednotlivé kategorie chráněných území jsou nekonzistentní.
- Cíle pro hodnocení lokalit NATURA jsou stanoveny jen pro část chráněných druhů vyskytujících se v dílčím povodí Horní Odry.
Kapitola V.
- Jednotný systém staničení vodních toků, který je převzat z DIBAVODu se více či méně liší od staničení na základních vodohospodářských mapách, a především od staničení vzniklého zaměřením podélného profilu vodního toku pro zpracování návrhu záplavového území. Rovněž údaje o délkách vodních toků v ISVS neodpovídají údajům o délce významných vodních toků z vyhlášky 470/2001 Sb.
- V této kapitole vzniká největší zmatek v číslování plánovacích cyklů – III. plánovací cyklus plánu dílčího povodí vs. druhý plánovací cyklus dle povodňové směrnice.
- Část týkající se sucha nebyla Maketou PDP podrobněji specifikována, proto došlo k rozšíření nad rámec předepsaný Maketou.
Kapitola VI.
- Chybí metodiky týkající se opatření, stanovení programu opatření, pro uplatňování výjimek, hodnocení účinnosti opatření na stav vod a další.
- Aktualizace katalogu opatření, který má sloužit jako stěžejní podklad k tvorbě této kapitoly není zcela v souladu s Maketou PDP.
- Rozdělení textu dle Makety na základní a doplňková opatření nebylo dodrženo. Všechna opatření jsou uvedena v základních opatřeních (kap. VI.1), v částech, kterých se konkrétně týkají.
- Program opatření byl zpracováván na národní úrovni a po zapracování všech obdržených připomínek byl aktualizován.
- U některých opatření nebylo vzhledem k nedostatku relevantních dat možné kvantifikovat předpokládaný účinek vlivu zavedení těchto opatření na životní prostředí.
- U opatření z databáze SEKM nejsou známy a špatně se odhadují náklady opatření, proto tato opatření nebyla zařazena do Programu opatření.
- Pro značnou část navrhovaných opatření nejsou v současnosti známy požadované údaje potřebné pro vyplnění listů opatření.
- Listy opatření jsou nepřehledné, zbytečně podrobné a připravené hlavně na opatření z kapitoly 7.
- Pro navrhovaná opatření z kapitol 17, 18 a 19 chybí metodický podklad (katalogové listy opatření) určující některé jejich parametry.
Kapitola VII.
- Statistická ekonomická data jsou Českou inspekcí životního prostředí i Českým statistickým úřadem agregována po správních celcích, nikoli po dílčích povodích.
- ČIŽP nemá k dispozici rozdělení odpadních vod dle jednotlivých sektorů zpoplatněných subjektů definovaných v Maketě
- Dle evidenčního systému ČIŽP nelze rozlišit objem odpadních vod, které nejsou zpoplatněny za objem vypouštěných vod.
www.pod.cz