|
||||||
|
|
F.4. Souhrn výsledků ekonomické analýzy užívání vod a opatření k zajištění návratnosti nákladů za užívání vod a vodohospodářské služby V kapitole F byly nalezeny následující nejistoty a chybějící data: 
F.4. Souhrn výsledků ekonomické analýzy užívání vod a opatření k zajištění návratnosti nákladů za užívání vod a vodohospodářské služby
F.4.1. Opatření k zajištění návratnosti nákladů za užívání vod a vodohospodářské službyKe stanovení opatření k zajištění návratnosti nákladů za užívání vod a vodohospodářské služby (VHS) je nejprve nezbytné aktualizovat analýzu míry návratnosti, která byla zpracována jako součást ekonomické analýzy v roce 2004 v rámci přípravných prací plánování v oblasti vod, založená na údajích referenčního roku 2002. Tato aktualizace vychází, tak jako všechny ostatní části Plánu oblasti povodí, z údajů referenčního roku 2005. Mezi klíčové VHS byly vybrány ty sektory působnosti poskytovatelů VHS, které jsou relevantní hodnocení návratnosti nákladů. Pro analýzu nákladů byly proto zvoleny tyto klíčové sektory: V sektoru vodních toků:
V sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu:
Analýza návratnosti nákladů obsahuje: K zjištění vazeb v systému finančních toků souvisejících s vodohospodářskými službami byla zpracována podkladová analýza, která je přiložena v příloze č. 3. Vyjadřuje vazby mezi plátci a příjemci plateb v sektoru vodních toků a v sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, včetně výše těchto plateb.
F.4.1.1. Analýza nákladůSektor vodních toků Podkladem pro analýzu nákladů jsou ekonomické údaje poskytnuté
Samostatně se zjišťovaly tyto výdaje (včetně zdrojů financování)
Je třeba upozornit na to, že investiční výdaje na ochranu proti povodním se v období tohoto plánu oblasti povodí předpokládají ve výši cca 4,281 mld. Kč, z čehož lze podle pravidel podpůrných programů odhadnout souhrnnou potřebu vlastních zdrojů správce povodí na 10 až 14%, což představuje v tomto období cca 430 až 600 mil. Kč. Sektor vodovodů a kanalizací Výchozím podkladem pro stanovení nákladů byly údaje MZe ČR obsažené v „Přehledu o vývoji cen pro vodné a stočné a rozbor nákladů a zisku na základě kalkulací provozních společností pro rok 2005“. Tato informační databáze o cenách vodného a stočného v členění na položky cenové kalkulace zahrnuje i 10 relevantních společností vodovodů a kanalizací zabezpečujících dodávky pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod. Pokud tyto provozní společnosti působí i za hranicí oblasti povodí Odry, byly údaje příslušně transformovány. Přehled ročních nákladů za vodohospodářské služby obsahuje tabulka F.4.1. Tab. F.4.1 Struktura ročních výdajů na vodohospodářské služby (VHS) z vlastních zdrojů - Oblast povodí Odry Analýza nákladů přispěje k zodpovězení otázek, na které by měla ekonomická analýza dát odpověď, a to:
Poznámka k problematice nákladů v sektoru vodovodů a kanalizací:
Vzhledem k tomu, že v zemích EU nebyly náklady na vodní zdroje pro fázi inventury implementovány, berou se pro tuto etapu ekonomické analýzy v úvahu jen náklady environmentální. Pro stanovení environmentálních nákladů v České republice byl přijat pragmatický způsob použitý ve Francii, která rozhodla, že výpočet environmentálních nákladů založí na nákladech na obnovu a na uspořených nákladech. Stanoví náklady, které by byly třeba na kompenzaci dopadů vodohospodářských služeb na životní prostředí, resp. na kompenzaci vlivů, které poškozují stav vod. Tato metoda vyžaduje vyjádření vlivů způsobených vodohospodářskými službami ve 3 hlavních kategoriích, které poškozují stav vod a to:
S odkazem na národní předpisy (podrobněji viz příloha č. 3) zahrnují náklady poskytovatelů vodohospodářských služeb částečně finanční zdroje na obnovu ekosystému tak, že generují finanční zdroje, které kompenzují negativní dopady do vodohospodářských služeb způsobené uvedenými vlivy. Jedná se o tyto náklady poskytovatelů vodohospodářských služeb:
Použití těchto výdajů poskytovatelů vodohospodářských služeb, které se akumulují v rozpočtech správců povodí, Státního fondu životního prostředí a krajů je vodním zákonem orientováno na obnovu ekosystému (např. péče o vodní toky, zlepšení stavu vod, odkanalizování a čištění odpadních vod, obnovu vodních zdrojů apod.). Z těchto důvodů byly tyto náklady zahrnuty do sloupce „environmentální náklady“.
F.4.1.2. Analýza příjmůSektor vodních toků Podkladem pro analýzu příjmů jsou ekonomické údaje poskytnuté
Ohledně struktury příjmů a dotací v sektoru vodních toků se odkazuje na přílohu č. 3 „Podkladová analýza finančních toků souvisejících s vodohospodářskými službami.“ Přehled příjmů správců vodních toků včetně dotací obsahuje tabulka F.4.2. Poznámka: Sektor vodovodů a kanalizací Výchozím podkladem pro stanovení příjmů byly údaje MZe ČR obsažené v „Přehledu o vývoji cen pro vodné a stočné a rozbor nákladů a zisku na základě kalkulací provozních společností pro r. 2005“. Tato informační databáze o cenách vodného a stočného v členění na položky cenové kalkulace zahrnuje i 10 relevantních společností vodovodů a kanalizací zabezpečujících dodávky pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod. Pokud tyto provozní společnosti působí i za hranicí oblasti povodí Odry, byly údaje příslušně transformovány. Přehled příjmů z uplatnění vodného a stočného za objem dodané pitné vody, resp. odkanalizování odpadní vody obsahuje tabulka F.4.2. Údaje o dotacích poskytovatelům VHS byly odvozeny z údajů Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, SFŽP a krajů. Roční finanční podpory z různých veřejných zdrojů na národní úrovni byly transformovány do úrovně oblasti povodí Odry podle ploch. Dotace byly oproštěny od mimořádných situací, zejména povodní. Tab. F.4.2 Struktura ročních příjmů za vodohospodářské služby - Oblast povodí Odry (mil. Kč)
F.4.1.3. Posouzení návratnosti nákladů a opatření k jejímu zvýšeníTabulka F.4.3 představuje výpočet míry návratnosti nákladů vodohospodářských služeb pro sektor zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod a dále pro sektor správy povodí a správy vodních toků. Sektor zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod Tento sektor vykazuje celkovou návratnost 109,8%. Vyšší návratnost vykazuje sektor zásobování pitnou vodou (113,3%) a to především z důvodů nižšího celkového objemu dotací než v sektoru odvádění a čištění odpadních vod (106,0%). Mezi důvody, proč uživatelé (znečišťovatelé) nehradí veškeré náklady, patří zejména to, že
Problematika odpisů je systémového charakteru a snižuje míru udržitelnosti vodohospodářské služby, která se promítá do oblasti obnovy infrastruktury. Je však třeba současně konstatovat, že v sektoru vodovodů a kanalizací kalkulační vzorec pro výpočet ceny pro vodné a stočné (viz Opatření obecné povahy MZe) již zahrnuje náklady obnovy v souladu s Plánem financování obnovy vodovodů a kanalizací a je tak možné zahrnout tyto náklady v potřebné výši do kalkulace ceny. V sektoru vodovodů a kanalizací se na uvedené návratnosti podílí domácnosti, průmysl a ostatní odběratelé úměrně k množství dodávané pitné vody. Důvodem je, že cenové předpisy nediferencují platby pro domácnosti, průmysl a ostatní odběratele. Při výpočtu návratnosti nákladů v sektoru odvádění a čištění odpadních vod je zohledněno, že poplatky podle § 88 a 89 vodního zákona jsou na jedné straně součástí provozních nákladů poskytovatele služby, ale na druhé straně jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí, resp. krajů, ze kterého je poskytovatel služby dotován ve prospěch opatření na ochranu vod a zlepšení úrovně vodohospodářských služeb. Lze konstatovat, že podstatné náklady na prevenci, zmírnění a kompenzaci škod způsobených vodohospodářskými službami jsou, mimo současných dotací z veřejných zdrojů, součástí vodného a stočného. Tyto náklady představují celkem 311,57 mil. Kč/rok, z toho:
Návratnost nákladů v tomto sektoru významně ovlivňuje skutečnost, že stát ze státního rozpočtu, resp. z fondů EU bude do r. 2015 významně finančně podporovat investice do vodohospodářské infrastruktury. Důvodem je mj. přechodné období dohodnuté s orgány Evropské unie k implementaci Směrnice o čištění městských odpadních vod. Po roce 2013 se očekává významné snížení přímých dotací i postupné uplatňování plných odpisů a lze předpokládat zvyšování míry návratnosti. V porovnání s údaji referenčního roku 2005 lze v oblasti povodí očekávat výrazné zvýšení dotací v sektoru VaK, zejména na úseku odvádění a čištění odpadních vod. Důvodem je otevření OP ŽP pro období 2007-2013, v rámci kterého by měly být realizovány velké projekty výstavby a rekonstrukcí infrastruktury. Lze však konstatovat, že až na nevýznamné výjimky v případě některých malých obcí, platí uživatelé, resp. znečišťovatelé vody veškeré provozní náklady související s vodohospodářskou službou, mimo „plných odpisů“. Tyto „plné odpisy“, resp. náklady obnovy v sektoru vodovodů a kanalizací, pokud by byly uplatněny, by významně zvyšovaly cenu VHS, a to nad současnou úroveň sociální únosnosti ceny pro vodné a stočné. Dotovány jsou pouze investice do infrastruktury. Sektor správy povodí Tento sektor vykazuje návratnost nákladů 98,5%. Mezi důvody, proč všichni uživatelé vody nehradí veškeré náklady patří:
Z důvodu uplatnění § 57 a 101 odst. 4 vodního zákona se však nesnižuje míra udržitelnosti vodohospodářských služeb, neboť tyto neuplatněné náklady hradí ostatní uživatelé vody. Ekonomická analýza však podle Rámcové směrnice posuzuje pouze návrhy opatření z kapitoly B a kapitoly C. Pokud by výše uvedený postup byl aplikován i na kapitolu D – návrhy protipovodňových opatření, které Evropské společenství nyní řeší Směrnicí o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik a k jejímuž sjednocení s Rámcovou směrnicí dojde k roku 2015, pak by do sektoru správy povodí bylo započítáno dalších 150 mil. Kč dotací vynaložených na řešení ochrany sídel před povodněmi, které se však neprojeví na změně procenta návratnosti nákladů. Sektor správy drobných vodních toků S ohledem na relativně zanedbatelné příjmy od uživatelů vody lze hodnotit, že míra návratnosti je 0%. Přestože u s.p. Lesy ČR jsou relativně vysoké „ostatní příjmy“ poskytovatele VHS, nelze tyto příjmy zařadit mezi tržby od uživatelů vody (ty představují necelých 5 mil. Kč/rok). Sektor správy povodí a správy vodních toků Sektor správy povodí a vodních toků má celkovou návratnost 97,6%. V sektoru správy povodí a správy vodních toků se na uvedené návratnosti podílí domácnosti, průmysl a ostatní odběratelé úměrně k množství odběru povrchové vody s tím, že podle expertního odhadu se na neuplatněných nákladech podílí uvedení odběratelé ve stejné míře. Reálná opatření ke zvýšení návratnosti je třeba hodnotit s ohledem na předpokládaný vývoj ceny vodohospodářské služby, která se v horizontu let 2010 až 2015 bude blížit sociální únosnosti. Nebude proto možné snižovat předpokládanou výši dotací, ale zaměřit se na naplnění navrhovaných doplňkových opatření (viz kapitola F.3.1.2.). Tab. F.4.3 Výpočet míry návratnosti poskytovatelů vodohospodářských služeb
F.4.1.4. Zhodnocení analýzy návratnosti nákladů ve smyslu článku 9 Rámcové směrniceČlánek 9, odst. 1 Rámcové směrnice ukládá členským státům vzít v úvahu princip návratnosti nákladů za vodohospodářské služby včetně environmentálních nákladů a nákladů na využívané zdroje, s ohledem na ekonomickou analýzu provedenou podle přílohy III a zejména v souladu s principem, že znečišťovatel platí. Do roku 2010 členské státy zajistí,
Členské státy přitom mohou přihlédnout k sociálním, environmentálním a ekonomickým důsledkům úhrady, jakož i ke geografickým a klimatickým podmínkám dotčené oblasti či oblastí. Článek 9 odst. 2 a 3 Rámcové směrnice ukládá členským státům podat v plánech oblastí povodí informaci o plánovaných krocích směřujících k implementaci odst. 1, které přispějí k dosažení environmentálních cílů této směrnice, a o výnosech z různých užívání vody k uhrazení nákladů na vodohospodářské služby. Nic nesmí bránit financování konkrétních preventivních nebo nápravných opatření směřujících k dosažení cílů této směrnice. Článek 9 odst. 4 Rámcové směrnice připouští, že členské státy neporuší tuto směrnici, pokud se rozhodnou, v souladu se zavedou praxí, neuplatňovat ustanovení 2. věty odst. 1 a k tomu příslušející ustanovení odst. 2 pro dané užívání vod tam, kde to nenaruší účely a dosažení cílů této směrnice. Členské státy uvedou důvody pro neúplné uplatnění 2. věty odst. 1 v plánech povodí. Zhodnocení článku 9 Cenová politika uplatňovaná v souladu s relevantními zákony (zejména vodní zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích a zákon o cenách) zakládá pro uživatele vody dostatečné podněty k efektivnímu užívání vodních zdrojů. Dokladuje to zákonná povinnost platit za odběry povrchové i podzemní vody i za vypouštění podzemních vod s tím, že výnosy z těchto plateb přispívají k dosažení environmentálních cílů (podrobněji viz kapitola F.4.1.). Tyto platby představují ročně v oblasti povodí Odry celkem 311,6 mil. Kč, což představuje více než 10 % celkových ekonomických nákladů vynaložených na zabezpečování vodohospodářských služeb v sektorech vodovodů a kanalizací, správy povodí a správ vodních toků. K zajištění environmentálních cílů navíc přispívají dotace z veřejných zdrojů, které dosud představují orientačně 800 mil. Kč.rok-1. Uplatnění vyšších plateb ve prospěch dosažených environmentálních cílů a efektivní využívání vodních zdrojů limituje zejména:
Přesto prognóza trendu objemu, cen a nákladů spojených s užíváním vod (viz kapitola F.2.), která byla provedena se zahrnutím věcného i ekonomického vlivu uvažovaných opatření, předpokládá zvyšování plateb za odběry povrchové vody i ceny za vodné a stočné rychleji než inflace. Důvodem je především záměr realizovat relevantní opatření promítající se do ceny vodohospodářské služby přispívající jednak k zajištění environmentálních cílů i dalších cílů stanovených v Plánu hlavních povodí ČR. To, že uvedené zvyšování je limitováno sociální a ekonomickou únosností dokladují výpočty provedené pro pravděpodobný scénář trendů: Za sociálně únosnou výši vodného a stočného se v ČR považuje hranice 2 % průměrných čistých příjmů domácnosti (viz kapitola F.1.6.). Ve vyspělých zemích EU se však podíl za vodné a stočné pohybuje v rozmezí 1,0 až 1,5 % průměrných čistých příjmů domácnosti. Přestože v oblasti povodí Odry se tento ukazatel v horizontu let 2010 až 2015 zvýší oproti referenčnímu roku 2005 jen cca o 0,2-0,3 % na cca 1,7 %, nebude možné výrazně změnit cenovou politiku ve směru ke zvýšení environmentálních plateb. Důvodem je jednak skutečnost, že úroveň vodného a stočného v oblasti povodí Odry je téměř 6 % pod průměrem ČR a dále, že ve většině oblastí povodí se k roku 2015 blíží míra sociální únosnosti 2 %. Legislativní nástroje ovlivňující cenovou politiku je třeba vždy posuzovat z pohledu celé ČR. Ohledně plánovaných kroků k dosažení environmentálních cílů (k implementaci čl. 9 odst. 1) je třeba dále vzít v úvahu relevantní finanční podpory z veřejných zdrojů s odkazem na Plán hlavních povodí ČR. Zejména se jedná o využití zdrojů z fondů EU (OP ŽP a Program rozvoje venkova) včetně národních zdrojů na kofinancování. Pro plán oblasti povodí Odry lze od roku 2009 do roku 2015 předpokládat získání následujícího objemu finančních zdrojů pro relevantní typy opatření (stanoveno úměrně k celkovým plánovaným zdrojům v Plánu hlavních povodí České republiky a to podle plochy oblasti povodí Odry), který je uvedený v následující tabulce F.4.5. (Poznámka : Finanční údaje se mohou měnit v důsledku kursových změn Kč vůči EURu). Tab. F.4.5 Objem finančních zdrojů pro relevantní typy opatření
F.4.2. Souhrn výsledků ekonomické analýzyV oblasti povodí Odry žije ve 538 tisících domácnostech cca 1,3 mil. obyvatel, přibližně 1/3 z nich ve venkovských a 2/3 v městských oblastech. V oblasti povodí je průměrné vodné a stočné 41,62 Kč, což je o 6,5 % pod průměrem ČR a specifické množství fakturované vody činí 91,9 l.os-1.den-1. V nejvýznamnějších sektorech užívání vody (domácnosti, zemědělství, průmysl a energetika) byly v roce 2005 realizovány odběry vody v celkovém množství cca 160,5 mil. m3 (voda povrchová 87 %, podzemní voda 13 %) a do povrchových vod bylo vypuštěno cca 168,8 mil. m3 odpadních vod. Mezi uvedenými sektory jsou nejvýznamnějšími uživateli vody průmysl (54 %) a domácnosti (40 %). Z hlediska hrubé produkce je nejvýznamnější sektor průmyslu, který také zaměstnává nejvíce pracovníků – více než 110 tisíc lidí. Nejvýznamnější platby za užívání vod produkuje průmysl (48,1 %) a dále obyvatelé v domácnostech formou vodného a stočného (46,1 %). Nejvyšší podíl plateb k hrubé produkci, resp. k tržbám je dosahován u domácností, řádově menší u energetiky a průmyslu. Z hlediska podílu zaměstnanosti na objemu užívaných vod v jednotlivých sektorech jsou průmysl a energetika přibližně rovnocenné, o jeden řád nižší je tento podíl v sektoru komunálního zásobování pitnou vodou a odkanalizování odpadních vod. Z hlediska dopadů na chemický a ekologický stav vodních útvarů je nejvýznamnější vypouštění odpadních vod z průmyslu a domácností. Z prognózy trendu objemu, cen a nákladů spojených s užívání vod a vodohospodářskými službami zpracované podle jednotlivých výše uvedených sektorů vyplynuly trendy
Prognózují se méně významné změny v objemech odběrů povrchové a podzemní vody i vypouštění odpadních a srážkových vod, a to ve všech významných sektorech užívání vod. V posledních letech je zaznamenávána stagnace odběrů až jejich mírný pokles a k horizontu 2015 se prognózuje jejich pokles o cca 4,5 % v důsledku především významnějšího poklesu odběrů pro ostatní průmysl, u domácností je předpokládán mírný pokles s nárůstem počtu obyvatel připojených na vodovody pro veřejnou potřebu z povrchových vodních zdrojů (připojování na Ostravský oblastní vodovod), a to na úkor odběrů vod podzemních. Z posouzení nákladové efektivnosti jednotlivých opatření vyplynulo, že: a) pro oblast rekonstrukcí a výstavby ČOV v řešených obcích s počtem ekvivalentních obyvatel nad 2 000:
b) pro oblast výstavby a rekonstrukcí kanalizací v řešených obcích s počtem ekvivalentních obyvatel nad 2 000:
c) pro oblast výstavby a rekonstrukcí kanalizací v řešených obcích s počtem ekvivalentních obyvatel pod 2 000 nelze předpokládat, že mohou být všechna opatření realizována do roku 2015, především pro nedostatečnou schopnost dofinancování nákladově náročnějších projektů obcemi této velikosti. d) pro oblast zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, která zahrnuje projekty revitalizací vybraných úseků vodních toků a zprostupnění příčných překážek na vodních tocích:
Je však nutné mít na paměti, že v realizaci potřebných opatření existují nejistoty jak v aktivitě příslušných investorů jednotlivých potřebných projektů, tak v odhadu výše disponibilních podpůrných finančních zdrojů pro oblast povodí. Poskytovatelé vodohospodářských služeb v oblasti povodí Odry vynaložili v roce 2005 celkové náklady na zajištění těchto služeb ve výši 3,000 mld. Kč, z toho sektor správy povodí a správy vodních toků 17% a sektor vodovodů a kanalizací 83%. Za poskytnuté vodohospodářské služby jejich poskytovatelé získali příjmy v celkové výši 3,313 mld. Kč, z toho sektor správy povodí a správy vodních toků 15% a sektor vodovodů a kanalizací 85%. Celkový objem dotací činil 0,897 mld. Kč, z toho pro sektor správy povodí a správy vodních toků 8% a pro sektor vodovodů a kanalizací 92%. Sektor zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod vykazuje celkovou návratnost 109,8%. Vyšší návratnost vykazuje sektor zásobování pitnou vodou (113,3%), a to především z důvodů nižšího celkového objemu dotací než v sektoru odvádění a čištění odpadních vod (106,0%). Návratnost nákladů v tomto sektoru významně ovlivňuje skutečnost, že stát ze státního rozpočtu, resp. z fondů EU bude do roku 2015 významně finančně podporovat investice do vodohospodářské infrastruktury. V sektoru vodovodů a kanalizací se na uvedené míře návratnosti podílejí domácnosti, průmysl a ostatní odběratelé úměrně k množství dodávané pitné vody. Sektor správy povodí a vodních toků má celkovou návratnost 97,6%. Vyšší návratnost nákladů vykazuje sektor správy povodí (98,5%). Naopak s ohledem na relativně zanedbatelné příjmy od uživatelů je míra návratnosti v sektoru správy drobných vodních toků 92,0%. Ekonomická analýza vycházejíce z dikce Rámcové směrnice však posuzuje pouze návrhy opatření z kapitoly B a kapitoly C. Pokud by výše uvedený postup byl aplikován i na kapitolu D – návrhy protipovodňových opatření, které Evropské společenství nyní řeší Směrnicí o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik a k jejímuž sjednocení s Rámcovou směrnicí dojde k roku 2015, pak by do sektoru správy povodí bylo nutno započíst dalších 150 mil.Kč dotací vynaložených na zajištění ochrany sídel před povodněmi. Z tohoto konstatování plyne závěr, že je nezbytné i nadále zachovat dotační tituly řešící ochranu lidských sídel proti povodním, jako je program MZe 129 120 Prevence před povodněmi II, Operační program Životní prostředí apod. Souhrnně lze konstatovat, že cenová politika uplatňovaná v souladu s relevantními zákony (zejména vodní zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích a zákon o cenách) zakládá pro uživatele vody dostatečné podněty k efektivnímu užívání vodních zdrojů. Uplatnění vyšších plateb ve prospěch dosažení environmentálních cílů a efektivní využívání vodních zdrojů limituje zejména sociální únosnost cen za vodné a stočné a ekonomická únosnost po promítnutí relevantních plateb do výrobků a služeb v průmyslu, energetice a zemědělství. Prognóza trendu objemu, cen a nákladů spojených s užíváním vod přesto předpokládá zvyšování plateb za odběry povrchové vody i ceny za vodné a stočné rychleji než inflace. To je však limitováno sociální a ekonomickou únosností, neboť podíl úhrady ceny vody (vodné a stočné) k čistému průměrnému měsíčnímu příjmu domácnosti byl 1,43 % v roce 2005 a předpokládá se jeho růst v roce 2010 na 1,53 % a v roce 2015 na 1,73 %. Vzhledem k tomu, že se tyto hodnoty blíží míře sociální únosnosti 2 %, nebude možné měnit cenovou politiku ve směru k dalšímu zvyšování environmentálních plateb a zvyšování návratnosti nákladů na vodohospodářské služby. Z tohoto hlediska nebude možné snižovat předpokládanou výši dotací, ale bude třeba se zaměřit na naplnění navrhovaných doplňkových opatření. V nastoupeném trendu v kofinancování projektů pro dosažení stanovených cílů v oblasti ochrany vod jako složky životního prostředí z podpůrných zdrojů je účelné pokračovat i s ohledem na značné finanční prostředky pro tyto účely alokované v Operačním programu Životní prostředí. Lze shrnout, že cenová politika, uplatňovaná v souladu s příslušnými zákony (zejména zákon o vodách, zákon o vodovodech a kanalizacích a zákon o cenách), zakládá pro uživatele vody v oblasti povodí Odry dostatečné podněty k efektivnímu užívání vodních zdrojů a výnosy z plateb za vodohospodářské služby spolu s dotacemi z veřejných zdrojů přispívají k dosažení environmentálních cílů a poskytování kvalitních a komplexních vodohospodářských služeb. Na druhé straně další zvyšování plateb nad hranici kopírující inflační vývoj pro financování navržených opatření tak nebude již možné a na tomto poli se i nadále nebude možno obejít bez dotační politiky. Pro zavádění plánovaných opatření lze v období let 2010 - 2012 předpokládat, že tyto budou pokryty z finančních prostředků fondů Evropské unie a z národních zdrojů. Alokované zdroje pro oblast povodí Odry jsou stanoveny úměrně k celkovým plánovaným zdrojům pro ČR uváděným Plánem hlavních povodí ČR a odpovídají váhám, jaké tyto problémy v naší oblasti zaujímají v kontextu celého státu.
Příloha č. 1Prognóza trendu vývoje klíčových hnacích sil na národní úrovni do roku 2015
Vývoj populacePopulace, porodnost – vývoj do r. 2015 Současná úroveň porodnosti je na velice nízké úrovni, proto všechny varianty projekce demografického vývoje počítají se zvýšením tohoto ukazatele. Český statistický úřad zpracoval tři varianty vývoje populace v závislosti na výši plodnosti žen a na období maximální plodnosti. Výsledky výpočtů pro všechny varianty po pěti letech jsou uvedeny v tabulce. Predikce vývoje počtu obyvatel ČR v letech 2005 – 2015 (tis. Kč):
Obecně ekonomický vývojHrubý domácí produkt (dále jen HDP) – vývoj do r. 2015 Podle předpokladů ministerstva financí se bude Česká ekonomika do roku 2010 pohybovat po trajektorii ekonomického růstu až na 4,8 %. V dalších letech se předpokládá postupné zpomalování růstu až na 3 % v roce 2015. Predikce vývoje HDP v letech 2008 – 2015: Zaměstnanost a nezaměstnanost – vývoj do r. 2015 V letech 2008 až 2015 se předpokládá na trhu práce roční konstantní růst zaměstnanosti ve výši 0,2 %. Tlak na zvyšování zaměstnanosti bude vyvíjen také z důvodu stárnutí populace a rostoucí nerovnováhy důchodového systému. Dále se očekává dokončení přesunů zaměstnanců mezi jednotlivými sektory a předpokládá se, že v zemědělství bude pracovat cca 4 %, v průmyslu 27 % a ve službách 69 % zaměstnanců. Míra nezaměstnanosti má klesat od roku 2008 až do roku 2015, kdy by se měla její hodnota ustálit na 6,5 %. To je hodnota odpovídající zhruba přirozené míře nezaměstnanosti. Inflace – vývoj do roku 2015 Predikce vývoje inflace v letech 2008 – 2015:
Technologické změnyDomácnosti – vývoj do roku 2015 Technologické změny v domácnostech budou úzce korespondovat s globálním vývojem technologií. Průměrná spotřeba vody v domácnostech bude ovlivněna zejména modernizací ve vybavení domácností (myčky, pračky, úsporná zařízení pro WC a baterie u van, umyvadel a sprch apod.). Na jednu stranu bude tato modernizace s vyšším podílem efektivnějších zařízení ovlivňovat snižování potřeby vody v domácnosti, na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že v současné době úroveň vybavení domácností ČR neodpovídá standardům běžným v zemích EU a lze tedy v budoucnu předpokládat vyšší vybavení domácími spotřebiči využívajícími vodu a energii. Další vývoj specifické potřeby vody v domácnostech lze proto odhadnout s ohledem na minulý trend cca od roku 2000, kdy tato potřeba v domácnostech se výrazně nemění a je na úrovni 102 až 107 l.os-1.den-1 a dále s ohledem na potřebu vody, kterou vykazují domácnosti v zemích EU. Obdobně jako ve vyspělých zemích EU lze očekávat v České republice v dlouhodobém výhledu do r. 2015 mírný vzrůst specifické potřeby na úroveň těchto zemí, tj. cca 115 až 120 l.os-1.den-1. Průmysl – vývoj do roku 2015 Se vzrůstajícím vodným a stočným, případně i zvyšováním ceny povrchové vody, příp. i poplatků za odběr podzemní vody bude průmysl preferovat technologie omezující požadavky na potřebu vody s maximálním využitím recirkulace. Budou také preferovány technologické změny příznivější pro životní prostředí (čisté technologie). Zejména v energetice lze předpokládat postupné zvyšování podílu cirkulačního chlazení na úkor průtočného. Na druhou stranu lze očekávat, že nové investice v průmyslu si vyžádají další zvýšení požadavků na odběr vody, které mohou být v některých oblastech povodí významné (např. rozšíření JE Temelín). Celkově lze na národní úrovni očekávat stálý mírný pokles odběrů vody. Z hlediska ochrany vod nedojde k výrazným změnám v požadavcích na jakost vypouštěných odpadních vod nad rámec současně platných právních předpisů v této oblasti, lze však předpokládat aktualizaci ukazatelů a jejich hodnot pro platby za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Z hlediska odběru vody lze predikovat mírně klesající trend (podniky budou investovat do nových technologií s nižší spotřebou vody). Střední scénář počítá s nárůstem průmyslu v důsledku přílivu investic a předpokládá, že investice budou směřovat do technologií odpovídajících nejlepším dostupným praktikám s nízkou spotřebou vody a maximálním využitím recirkulace. Maximální scénář počítá s nárůstem průmyslové výroby a předpokládá se, že obměna technologií u stávajících podniků bude probíhat pomaleji. V dlouhodobém horizontu se dá předpokládat, že v České republice se bude rozvíjet především lehký zpracovatelský průmysl (strojírenský, spotřební elektroniky, papírenský), v důsledku aplikace přísnějších legislativních požadavků se bude snižovat náročnost průmyslu na spotřebu vody a zvyšovat zastoupení moderních průmyslových technologií (BAT). Zvyšovat se bude také podíl recirkulované vody, tudíž dojde k poklesu vypouštěných odpadních vod na jednotku vyrobeného produktu. Zemědělství a závlahy – vývoj do roku 2015 Podíl odběrů vody pro zemědělství je v ČR dlouhodobě poměrně nízký, podobně je to s podílem vypouštěných odpadních vod – požadavky na emise jsou dány současnými právními předpisy. Možné kvalitativní změny v zemědělství nebudou mít v nejbližší době zásadní dopad na poptávku po vodě. Významným způsobem by mělo být pozitivně ovlivněno znečišťování vodních zdrojů v důsledku uplatňování požadavků tzv. nitrátové směrnice. Výši spotřeby vody pro zemědělství ovlivňuje zejména odběr pro závlahy, který není významně závislý na změně technologií. Předpokládá se postupné zvyšování trendu využití závlahové vody pro krytí vláhového deficitu, a to s ohledem na změnu cenové politiky podle § 101, vodního zákona č. 254/2001 Sb. Určitou mírou může na zvýšení odběrů vody pro zemědělství zapůsobit i postupné zvyšování průměrných teplot v souvislosti se změnou klimatu.
Změny v daňové/fiskální oblastiFiskální politika – vývoj do roku 2015 Reforma veřejných rozpočtů na straně daňové politiky vede ke zvyšování fiskálního významu nepřímých daní – zejména DPH a selektivních spotřebních daní a ke snižování efektivního zdanění právnických osob. Z hlediska vodního hospodářství je důležité zvýšení minimální sazby DPH z dosavadních 5 % na 9 %, což se zejména dotkne výše vodného a stočného. Ve výhledu lze předpokládat zavedení i tzv. ekologických daní s vazbou na užívání vodních zdrojů. Veřejné rozpočty – vývoj do roku 2015 Základním prvkem rozpočtové soustavy ČR je státní rozpočet, přes který prochází většina veřejných výdajů. Na centrální úrovni jsou také zastoupeny i mimorozpočtové fondy, ze kterých je pro vodní hospodářství významný Státní fond životního prostředí a částečně i Státní fond dopravní infrastruktury (financování vodních cest). Další významnou složkou soustavy veřejných rozpočtů jsou rozpočty obecní. V roce 2001 vznikly navíc v souvislosti s reformou veřejné správy rozpočty krajů. Ty však mají malý objem vlastních příjmů (pouze do 20 %) a tedy i vysokou závislost na dotacích ze státního rozpočtu. Do roku 2010 bude pokračovat proces fiskální konsolidace, tak aby deficit veřejných rozpočtů dosáhl v roce 2008 hodnoty maastrichského kriteria, tedy 3 % HDP. V následujících letech by měly být udržovány hodnoty deficitů veřejných rozpočtů pod touto hranicí. Nepředpokládá se však, že by byly veřejné rozpočty vyrovnané či dokonce přebytkové. Výrazným dlouhodobým rizikem pro udržitelnost veřejných financí jsou fiskální dopady stárnutí populace. Z uvedených důvodů nelze očekávat významnější nárůst disponibilních zdrojů ze státního rozpočtu ani z rozpočtů krajů a obcí ve prospěch vodního hospodářství. Pravděpodobná je stagnace výdajů z veřejných rozpočtů na vodohospodářské investice a zejména další významnější pokles po roce 2010 v souvislosti s aplikací článku 9 Rámcové směrnice vodní politiky Evropské unie (znečišťovatel a uživatel platí). Obdobná prognóza se týká i vývoje zdrojů Státního fondu životního prostředí ve prospěch investic na úseku ochrany vod, a to proto, že tyto zdroje jsou vytvářeny zejména z poplatků za vypouštění odpadních vod, které nebudou vykazovat významnější růst. Naopak lze očekávat, že po roce 2010, kdy budou dokončeny rozhodující stavby ČOV v souvislosti s ukončením přechodného období implementace Směrnice o čistění městských odpadních vod, nastane pokles disponibilních zdrojů tohoto fondu. Zdroje Státního fondu dopravní infrastruktury budou do r. 2015 stabilní s ohledem na zákonem stanovená pravidla jeho tvorby, ale jejich užití ve prospěch vodních cest se bude vyvíjet nerovnoměrně v závislosti na rozhodnutí o realizaci staveb k dalšímu rozvoji labské a vltavské vodní cesty.
Příloha č. 2Koncepce a strategie rozvoje hospodářských sektorů s významným vlivem na vodu
ZemědělstvíPro strategii dalšího vývoje zemědělství byla přijata Koncepce agrární politiky pro období po vstupu do EU (2004-2013). Zemědělské hospodaření na půdě Záměrem je zabránit opouštění zemědělské půdy a cestou konzervace dočasně nadbytečné zemědělské půdy umožnit její budoucí zemědělské využití. Lze očekávat i zalesňování dlouhodobě nevyužívané zemědělské půdy nejhorší kvality. Významným trendem agrární politiky bude zachování zemědělské kulturní krajiny, soustavné zvyšování biologické rozmanitosti, hlubší propojení zemědělství s rozvojem venkova (zlepšování scenerické hodnoty a rekreační funkce zemědělské kulturní krajiny a vesnice) a rozšiřování nepotravinářského užití zemědělské produkce, zejména jako obnovitelných zdrojů energie (produkce řepky pro výrobu bionafty). V souladu s referenčními dokumenty BAT (nejlepších dostupných technik) bude sledováno snížení negativních dopadů intenzivní živočišné výroby na životní prostředí a tedy i stav povrchových a podzemních vod (zejména emise amoniaku do ovzduší, dusíku a fosforu do půdy a vody a dále i doprovodné vlivy jako prašnost, spotřeba energie a vody). Ve smyslu zásad integrované prevence (IPPC) bude nutné se ve výhledu, při snaze o snižování emisí, nezaměřovat pouze na jeden krok výrobního postupu, např. na skladování kejdy, ale zajistit odpovídající opatření ke snížení emisí ve všech článcích produkčního řetězce od přípravy krmiva až po aplikaci kejdy a hnojiv na půdu. Jedním z klíčových přínosů referenčních dokumentů BAT je, že za použití nejlepší dostupné techniky bude třeba považovat i dodržování zásad správné zemědělské praxe. Tyto zásady budou sloužit jako orientační vodítko při posuzování podniků ucházejících se o zapojení do podpůrných programů EU a MZe. Zásady správné zemědělské praxe budou navíc závazné pro podniky nacházející se v tzv. zranitelných zónách podle vodního zákona a nitrátové směrnice. Dalším trendem bude zvyšování schopnosti zemědělsky užívaných ploch zadržovat vodu stimulováním přeměny orné půdy na trvalé travní porosty především v záplavových územích a v nivách vodních toků (a to urychlením pozemkových úprav a revitalizací zemědělských vodních toků se zohledněním přírodě blízkých způsobů retence vod, podporou odbahňování rybníků při zachování jejich mimoprodukčních funkcí atd.). Koncepce agrární politiky zásadně nevymezuje kvantitativní cíle (např. produkční rozměr zemědělství ČR), nýbrž jen podmínky podnikání v zemědělství. Legislativní nástroje a vedle toho i podpůrné programy Evropské unie a MZe by měly v uvažovaném výhledu zabezpečit uvedené vytčené cíle a trendy. Lesní hospodářství V souladu s národním lesnickým programem bude v dalším výhledu sledováno zajištění trvale udržitelného obhospodařování lesů a rozvoje všech funkcí podmíněných existencí lesa. K tomu se předpokládá:
Prosazení těchto trendů do roku 2015 se ve výhledu pozitivně projeví ve zlepšení kvality lesních porostů a jejich odolnosti a při současném rozšiřování zalesněné plochy lze očekávat zvýšení retenční schopnosti lesa. Současně se předpokládá i postupné snižování plošného znečištění ze zalesněného území. Rybné hospodářství a rybníkářství Na úseku rybného hospodářství lze očekávat jednak postprivatizační stabilizaci oboru rybníkářství i produkce ryb. S ohledem na prognózu vývoje poptávky po rybách však lze očekávat i určitou stagnaci dalšího vývoje do r. 2015. Na tuto skutečnost nebude mít významný vliv ani postupné zlepšování stavu rybníků (v důsledku finanční podpory obnovy a odbahnění rybníků ze státního rozpočtu, ale zejména strukturálních fondů EU) a dosažení tak zvýšeného produkčního prostoru. Ekonomika v zemědělství (počet pracovníků a podíl na tvorbě HDP) Trendem do r. 2015 bude snižování počtu pracovníků v zemědělství. Dynamika poklesu počtu pracovníků se však bude zpomalovat a bude se pohybovat kolem 3,5 % celkového počtu pracovníků národního hospodářství. Podobný trend je možné očekávat i při sledování podílu zemědělství na tvorbě HDP, který bude kopírovat vývoj v členských státech EU. Lze tedy přepokládat pokles podílu zemědělství na tvorbě HDP na úroveň 2,5 až 3 % s tím, že dynamika tohoto poklesu se bude s rostoucím horizontem predikce snižovat. Nepředpokládá se signifikantní nárůst zemědělské produkce.
PrůmyslStrategie Průmyslové politiky je formulována v dlouhodobém časovém horizontu do roku 2010. Hlavním cílem bude potvrzení růstových tendencí dosahovaných v současném období a zachování tempa růstu produktivity práce resp. růstu přidané hodnoty. Nezbytné cílové tempo růstu přidané hodnoty vytvářené zpracovatelským průmyslem lze kvantifikovat v rozmezí 5 až 7 % ve stálých cenách a průměrný růst produktivity práce na úrovni o 3 až 4 procentní body vyšší než vykazuje EU, tj. okolo 7 až 8 %. Strategickým cílem je vytvořit do roku 2015 takový průmyslový potenciál, který bude plně srovnatelný s průměrem dosahovaným v tomto časovém období v EU a to jak svým podílem na tvorbě hrubého domácího produktu, tak i v kvalitě a efektivnosti produkce a v produktivitě práce. Ve vztahu k současné hospodářské úrovni EU to znamená, že ČR okolo roku 2010 pravděpodobně překoná hranici 75 % průměru EU v ukazateli HDP na obyvatele a přestane být jako celek méně rozvinutým regionem EU, podporovaným ze Strukturálních fondů. Pro ukazatel produktivity práce to znamená dosáhnout výrazného snížení současného rozdílu mezi ČR a EU, který nyní činí více než 50 %.
EnergetikaZákladním strategickým dokumentem je Státní energetická koncepce ČR. Základními prioritami koncepce jsou:
Z toho jsou odvozeny tyto základní cíle – maximalizace energetické efektivnosti, zajištění efektivní výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů, zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí, dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství. Dle schváleného scénáře „Zelený – U“ by v následujících letech měl být zajištěn ekonomický a sociální rozvoj ČR při velmi malém růstu potřeby zdrojů energie. Tento scénář nepočítá do roku 2015 s rozvojem tepelných elektráren. Z výstupu „Zeleného scénáře – U“ mj. plyne, že vize, cíle a indikativní ukazatele jsou splněny, a to takto:
Energetické hospodářství ČR nemá v současné době problémy s dodržením objemově stanovených emisních stropů SO2 a NOx do roku 2010. Problémem zůstává emisní strop VOC a měrné emise CO2 a NOx, (na obyvatele, resp. na HDP), které mají stále vyšší úroveň ve srovnání se zeměmi EU. Struktura výroby elektřiny
Doprava a vodní dopravaHlavními úkoly dopravní politiky jsou zajištění udržitelné dopravy zaměřené na její uživatele s jejich účastí na vzniklých nákladech bez omezování mobility osob a zboží, ovlivnění dělby přepravní práce ve prospěch méně škodlivých oborů a zajištění nezbytné správy, údržby, obnovy a výstavby dopravní infrastruktury. Vodní doprava – vývoj do roku 2015 Vodní doprava z hlediska uskutečňovaných výkonů nákladní dopravy v ČR hraje zanedbatelnou roli v porovnání se silniční nebo železniční dopravou. Jedinou souvislou vodní cestou v ČR pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu je v současné době Labsko-vltavská vodní cesta o celkové délce 303 km. Všechny ostatní úseky splavných toků jsou izolované, nesouvislé, využívané jako lokální vodní cesty především pro rekreační dopravu. Kromě těchto vodních cest existují úseky s občasnou plavbou pouze menšími plavidly s omezeným ponorem. Strategické plány v oblasti vodní dopravy Materiál ministerstva dopravy a spojů „Harmonogram a finanční zajištění realizace Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010“ stanovil priority plynoucí ze schválené dopravní politiky v oblasti rozvoje dopravní infrastruktury vnitrozemských vodních cest do roku 2010:
Nejvýraznějším připravovaným projektem je soubor akcí na zlepšení plavebních podmínek na Labi. Do r. 2015 se dále předpokládá, že by mohly být zahájeny přípravné práce na splavnění Vltavy do Českých Budějovic, případně zahájena realizace některé části. Plánovaná realizace napojení ČR na Dunaj splavněním vodního toku Moravy a napojení ostravského regionu na splavnou Odru i vybudování vodní cesty Labe-Odra-Dunaj není do roku 2015 reálná.
Turistický ruch a rekreace u vodyZákladní premisou je, že v dlouhodobém výhledu bude pokračovat trvale udržitelný rozvoj příjezdového cestovního ruchu ČR v souladu se státní politikou cestovního ruchu založený na postupném zvyšování návštěvnosti turistů. Zlepšení kvality životního prostředí a tedy i vodních toků a vodních ploch bude v dlouhodobém horizontu významně pozitivně ovlivňovat cestovní ruch. Nárůst počtu zahraničních návštěvníků ve střednědobém horizontu (2008 – 2015) není předmětem predikce žádného z dosud schválených rozvojových dokumentů sektoru cestovního ruchu. Tento nárůst však nebude významně ovlivňovat spotřebu pitné vody ani množství vypouštěných odpadních vod, tzn. že rozvoj cestovního ruchu bude pokryt v rámci predikce spotřeby vody a vypouštění odpadních vod sektorem vodohospodářských služeb.
Vodní politikaVýchozím dokumentem je Plán hlavních povodí České republiky schválený usnesením vlády České republiky č. 562 ze dne 23.května 2007. Závazná část Plánu hlavních povodí byla vyhlášena Nařízením vlády ČR č. 262/2007 Sb., ze dne 3.října 2007. Plán hlavních povodí České republiky představuje dlouhodobou koncepci v oblasti vod se zaměřením pro šestileté období 2007 – 2012. Integruje záměry a cíle rezortních politik ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí ve smyslu ustanovení § 108 vodního zákona; zejména navazuje na Koncepci vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro období po vstupu do Evropské unie na léta 2004 – 2010 a Státní politiku životního prostředí 2004 – 2010. Plán hlavních povodí České republiky bude obnovován každých 6 let. Obecným cílem státní politiky v oblasti vod je vytvořit podmínky pro udržitelné hospodaření s omezeným vodním bohatstvím České republiky, které umožní sladit požadavky na všechny formy užívání vodních zdrojů s požadavky ochrany vod a vodních ekosystémů, při současném zohlednění opatření ke snížení škodlivých účinků vod. Cíle a opatření v ochraně vod jako složky životního prostředí: Specifickým cílem je chránit povrchové a podzemní vody, umožnit udržitelné a vyvážené užívání vodních zdrojů, vytvářet podmínky pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů i jednotlivých vodních druhů organizmů a přispívat k ochraně na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů či jednotlivých suchozemských druhů organizmů. Naplňování tohoto cíle přispěje také k vytváření ekologicky stabilní krajiny, odolné vůči vnějším negativním vlivům. V návaznosti na to Plán hlavních povodí České republiky stanovuje rámcové cíle v ochraně podzemních vod, v ochraně vod v chráněných územích, ve využívání vodních zdrojů pro zásobování pitnou vodou, ve využívání povrchových vod ke koupání, v podpoře života ryb a dalších vodních živočichů, v ochraně vodních poměrů a v monitorování stavu povrchových a podzemních vod. Cíle a opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod: Specifickým cílem, který má zásadní význam na průběh povodní, na následky sucha i na výskyt nadměrné vodní eroze, je zadržování vody v krajině spojené s optimalizací její struktury a jejího využívání spolu s uplatňováním efektivních přírodě blízkých i technických preventivních opatření. V návaznosti na to Plán hlavních povodí České republiky stanovuje rámcové cíle: snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot při prioritním uplatňování principu prevence a postupně se připravit a přizpůsobit na předpokládané změně klimatu vhodnými adaptačními opatřeními a omezit negativní důsledky nadměrné vodní eroze z plošného odtoku vody. Cíle a opatření ve vodohospodářských službách Specifickým cílem je zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel a dalších odběratelů vody nezávadnou a kvalitní vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, za sociálně únosné ceny. V návaznosti na to Plán hlavních povodí České republiky stanovuje rámcové cíle v okruhu rozvoje a obnovy vodohospodářské infrastruktury, v okruhu zlepšování kvality a zabezpečenosti vodohospodářských služeb, v okruhu uplatňování principu návratnosti nákladů vodohospodářských služeb a v okruhu plánování v oblasti vod a koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací. Ke všem stanoveným cílům jsou pak stanoveny příslušné programy opatření, časové plány k dosažení rámcových cílů a je stanovena strategie jejich financování. Plán hlavních povodí České republiky stanovuje požadavky na zpracování plánů oblastí povodí, které jsou členěny na okruhy ochrany vod jako složky životního prostředí (např. navrhnout změny vymezení povrchových vod vhodných pro život ryb, identifikovat a vyhodnotit potřebné projekty ke zlepšení VH infrastruktury a morfologického stavu vodních toků), ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod (např. v prioritních oblastech kombinovat opatření k akumulaci a retardaci vody v území s technickými opatřeními, promítnout do plánů za daných podmínek další prioritní opatření), a vodohospodářských služeb (např. identifikovat prioritní projekty ke zlepšení jakosti pitné vody, zvýšit míru zabezpečenosti vodohospodářských služeb). Stanovuje také prioritní oblasti ke zpracování koncepce přírodě blízkých protipovodňových opatření (v oblasti povodí Odry je to povodí horní Opavy) a oblasti k řešení ochrany území před povodněmi (v oblasti povodí Odry to jsou opatření k ochraně obcí na horní Opavě).
Příloha č. 3 Podkladová Analýza finančních toků souvisejících s vodohospodářskými službamiFinanční toky vyjadřují vazby mezi povinnými plátci a příjemci plateb v oblasti vod, které jsou založeny zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění (dále VZ) a zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZaVaK). Tato analýza je omezena na platby, které se realizují v systému vodohospodářských služeb:
Finanční toky v každém sektoru jsou vyjádřeny graficky s komentářem, který vysvětluje některé podrobnosti odvozené od VZ, případně ZaVaK (např. výjimky, možné finanční podpory z veřejných zdrojů a relevantní poznámky) a dále orientační finanční objem za rok. A. Platby v sektoru vodních toků Správa vodních toků, včetně zajišťování relevantních investic souvisejících s vodními toky (zejména protipovodňová ochrana, úpravy vodních toků, výstavba a rekonstrukce vodních děl, revitalizace apod.) je v zásadě financována ze 4 zdrojů:
Detailní struktura příjmů správců vodních toků (povodí) včetně komentáře viz příloha č.3a. Ad 1 Vlastní příjmy správců vodních toků podle vodního zákona
2) Neplatí se za odběry POV (výjimka dle § 101, odst. 4 VZ):
3) Neplatí se za využívání vzdouvacího zařízení správce vodního toku k výrobě elektřiny v elektrárně do celkového instalovaného výkonu 10 MW (výjimka dle § 57 VZ):
Ad 2 Finanční zdroje správců vodních toků vyprodukované ostatní podnikatelskou činností
Ad 3 Finanční podpory z veřejných zdrojů (státní rozpočet a fondy EU)
Ad 4 Finanční zdroje krajů a obcí Poznámka: Platby za odběr surové povrchové vody podle § 101 VZ týkající se odběrů pro vodovody pro veřejnou potřebu se promítají do nákladů na dodanou pitnou vodu (vodného). B. Platby v sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu Vedle plateb za odběr surové vody podle § 101 vodního zákona se do ceny za dodanou pitnou vodu (vodné) zahrnuje též poplatek za odebrané množství podzemní surové vody podle § 88 VZ.
Komentář: 50 % je příjmem SFŽP Neplatí se za odběry (výjimka dle § 88, odst. 2 VZ):
Poplatky, které jsou příjmem kraje mohou být použity jen na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury a na zřízení a doplňování zvláštního účtu podle § 42, odst. 4, VZ, (opatření k nápravě). Poplatky, které jsou příjmem SFŽP mohou být použity na opatření v souladu se zákonem o SFŽP. Do nákladů za odvedenou odpadní vodu kanalizacemi pro veřejnou potřebu se zahrnují:
Vypouštění odpadních vod do POV Vypouštění odpadních vod do PZV Komentář:
Poplatky se neplatí za vypouštění (výjimka dle § 89, odst. 2, VZ):
Podle § 90, VZ se v případě, že u některé zpoplatněné látky dojde ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku nejméně o:
Poplatky mohou být použity na opatření v souladu se zákonem o SFŽP. Vypouštění odpadních vod do PZV Poplatky se neplatí za vypouštění (výjimka dle § 100, odst. 2 a 3, VZ):
Uhrazená platba slouží k rozpočtovým výdajům obce. Poznámka:
Struktura plateb v sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod do kanalizací) Komentář: Vodné se neplatí za (výjimka dle § 20, odst. 7, zákona o VaK) odebranou vodu pro účely požární ochrany při požárním zásahu. Uhrazená platba slouží k úhradě oprávněných nákladů vlastníka, případně provozovatele vodovodu pro veřejnou potřebu a dále k vytvoření přiměřeného zisku v souladu s cenovým předpisem. Odvádění odpadních vod Stočné se neplatí za (výjimka dle § 20, odst. 6, zákona o VaK) odvádění srážkových vod z dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, zoologické zahrady a nemovitostí určených k trvalému bydlení včetně domácností. Uhrazená platba slouží k úhradě oprávněných nákladů vlastníka, případně provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu a dále k vytvoření přiměřeného zisku v souladu s cenovým předpisem. Náklady na pořízení infrastruktury vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu Vlastníci vodovodů a kanalizací hradí ze svých příjmů pořízení nové infrastruktury včetně její rekonstrukce a vedle mohou na tyto investice získat finanční podpory z:
Příloha č. 3a – Detailní struktura příjmů správců vodních toků (povodí)
F. N nejistoty a chybějící dataV kapitole F byly nalezeny následující nejistoty a chybějící data: - F.1. Hospodářský význam užívání vod – výchozí stav Údaje kapitoly charakterizující výchozí stav hospodářského významu užívání vod v oblasti povodí uvedených v tabulce č. 1 byly sestaveny s využitím dostupných statistických údajů, vodohospodářských a dalších ročenek, zpráv o stavu vodního hospodářství, údajů správce povodí a správců vodních toků a dalších souhrnných materiálů hodnotících různé sektory hospodářství nebo jejich části. Nejistoty vyplývají z toho, že potřebné údaje nejsou sledovány pro oblast povodí a bylo nutné je odvodit z údajů pro celou ČR nebo z údajů na krajské úrovni. Další nejistoty vyplývají ze skutečnosti, že odběry povrchové i podzemní vody veřejnými vodovody jsou sledovány jako celek, ale hospodářský význam je pro hodnocen pro jednotlivé sektory, tj. pro domácnosti, zemědělství, průmysl a energetika. Obdobně to platí pro dodávky pitné vody. Proto byl proveden odhad distribuce sledovaných údajů pro domácnosti, zemědělství a průmysl a údaje týkající se objemů pro zemědělství a průmysl byly zvýšeny o odpovídající část z vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Tyto nejistoty byly eliminovány u údajů, kde mohla být provedena korekce s využitím databází státní vodohospodářské bilance. Pro některé hodnocené činnosti nejsou požadované datové informace k dispozici a byly použity odborné odhady. - F.1.6. Vodné a stočné za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod kanalizací Údaje o vodném a stočném za dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod kanalizací byly sestaveny z přehledu hlavních provozovatelů působících v oblasti povodí. Do výpočtu nebyly tedy zahrnuty všechny vodovody a kanalizace v oblasti povodí, protože pro ně nejsou k dispozici vstupní údaje (nesledují se). Nicméně množství pitné vody dodávané sledovanými hlavními provozovateli, stejně jako množství odváděných odpadních vod jimi provozovanými kanalizacemi je v oblasti povodí zcela rozhodující. Nejistoty těchto dat vyplývají také z toho, že vodovody a kanalizace obhospodařované hlavními provozovateli v řadě případů přesahují hranice oblasti povodí, avšak nebylo možné provést přesné rozdělení údajů za celé hraniční vodovody nebo kanalizační soustavy do oblasti povodí a mimo ni, byl proveden odborný odhad. Při hodnocení sociální únosnosti výdajů domácností za dodávku pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod byly k dispozici pouze údaje o čistých příjmech domácností v jednotlivých krajích a použitá hodnota pro oblast povodí byla odvozena z těchto krajských údajů. - F.1.7. Náklady spojené s ochranou před povodněmi Náklady spojené s ochranou před povodněmi jsou v různých letech ovlivněny řadou faktorů a meziročně se mohou lišit. Proto byly pro správce povodí a vodních toků použity průměrné hodnoty za tříleté období. Protože nebyly k dispozici údaje o nákladech spojených s ochranou před povodněmi od měst, obcí a jiných vlastníků nemovitostí, byly zahrnuty pouze údaje o investičních a neinvestičních opatřeních správců povodí a správců vodních toků. - F.2. Prognóza trendu objemu, cen a nákladů spojených s vodohospodářskými službami Podklady pro údaje k prognóze trendu objemu, cen a nákladů spojených s vodohospodářskými službami byly získávány z koncepčních a výhledových materiálů, rozvojových materiálů, aktualizovaného základního scénáře pro národní úroveň a podobných dokumentů. Problémem těchto materiálů je omezená konkrétnost výstupů, z čehož vyplývají nejistoty uvedených údajů, kterými jsou ve velké části odborné odhady opírající se o historické trendy při zohlednění nových podmínek vyplývajících např. z připravovaných podpůrných programech, požadavků právních předpisů a rozvoje technologických podmínek v různých sektorech hospodářství. Nejistotou je také zatížena prognóza vývoje plateb za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Jejich vývoj bude záležet na případných úpravách příslušných právních předpisů, ale také na postupu realizace opatření snižujících vypouštěné znečištění. - F.3.1. Hodnocení opatření k naplnění cílů ochrany vod Nejistotou hodnocení opatření je omezená přesnost stanovení nákladů. Náklady opatření na výstavbu a rekonstrukci kanalizací a ČOV vycházejí z konkrétních podkladů pro jednotlivé projekty. Přestože je úroveň těchto podkladů velmi rozdílná (od zpracování žádostí o podporu z různých podpůrných zdrojů až po pouhé jednoduché investiční záměry nebo údaje z Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací na úrovni krajů, existuje dostatek podkladů pro korekci údajů z podkladů nižší úrovně. Složitější je situace při stanovování a ověřování výše nákladů na opatření k revitalizaci vodních toků, nicméně i náklady pro tato opatření byly stanoveny nebo odhadnuty s přijatelnou mírou přesnosti pro potřeby analýzy. Zásadním problémem jsou chybějící údaje o nákladech na odstraňování starých zátěží. Tyto náklady je možné stanovit až po dosažení určitého stupně přípravných prací. - F.3.1.2. Doplňková opatření Navržená doplňková opatření jsou směrována do organizační, legislativní a strategické oblasti a mají nejistoty v jejich uplatnění, které je mimo možnosti správce povodí. - F.3.2. Náklady na opatření nezbytná pro splnění požadavků právních předpisů Evropských společenství v oblasti vod a ekonomické důvody změn cílů, termínů dosažení dobrého stavu vodních útvarů nebo vyhlášení silně modifikovaných útvarů Stanovení nákladů na opatření nezbytná pro splnění požadavků právních předpisů Evropských společenství v oblasti vod je zatíženo nejistotami ve stanovení těchto nákladů zejména v oblasti ochrany vod před znečištěním dusičnany. Také využití podpůrných prostředků Operačního programu Životní prostředí a dalších podpůrných finančních zdrojů je závislé na generování vhodných projektů, nalezení jejich nositele a omezujících podmínkách pro využití těchto zdrojů. - F.4. Souhrn výsledků ekonomické analýzy užívání vod a opatření k zajištění návratnosti nákladů za užívání vod a vodohospodářské služby Nejistoty v souhrnu výsledků ekonomické analýzy jsou ve stanovení podkladů pro hodnocení návratnosti nákladů na vodohospodářské služby a projevují se dvojím způsobem. Jednak hospodaření správce povodí a správců vodních toků nehospodaří v oblasti povodí, ale v územní působnosti, která se s oblastí povodí nekryje, takže muselo být provedeno oddělení potřebných údajů pro oblast povodí. Další nejistoty vyplývají ze získávání údajů o poskytnutých dotacích zejména pro sektor vodovodů a kanalizací z různých podpůrných zdrojů a nerovnoměrnost jejich přidělování v jednotlivých letech. Během zpracování Plánu oblasti povodí Odry byly vedeny diskuse o principech a přístupech k určitým částem ekonomické analýzy. Náhled na aspekty jako jsou enviromentální náklady, sociální únosnost, ekonomická efektivnost nebo návratnost nákladů není metodicky ujasněn v rámci ČR ani EU. V rámci strategie aktualizace 1.POP navrhujeme zpracovat „Metodiku pro ekonomickou analýzu“. |
|||||
