C.N Nejistoty a chybějící data

C.N Nejistoty a chybějící data

Nejistoty a chybějící data v jednotlivých částech kapitoly C lze charakterizovat takto:

C. 1 Podmínky dosažení cílů ochrany vod

- C.1.1. Povrchové vody

Při charakterizaci typů útvarů povrchových vod byly vodní útvary rozděleny typově tak, aby bylo možné spolehlivě určit typově specifické referenční podmínky, které představují hodnoty složek biologické kvality specifikované pro příslušný typ útvaru povrchové vody pro určení velmi dobrého ekologického stavu. Zařazení útvarů k určitému typu umožňuje hodnotit jejich ekologický stav – porovnat se stanovenými typově příslušnými limity. Tyto typově specifické referenční podmínky měly být použity pro klasifikaci ekologického stavu, určující hodnoty příslušných kvalitativních složek.

Výchozí vymezení referenčních podmínek mělo být v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí pro postup pořizovatelů plánů oblastí povodí pro rok 2006 ukončeno nejpozději do 20.2.2007. Vzhledem k tomu, že vymezení referenčních podmínek nebylo během vyhotovování plánů možno nakonec provést, hledala se náhradní řešení pro hodnocení biologických složek ekologického stavu. Ministerstvo životního prostředí iniciovalo vyvinutí hodnotícího systému ARROW, použitelný ale pouze pro přímé hodnocení na základě dat z monitoringu. Pro všechny oblasti povodí je vyhodnoceno však asi jen 10 % vodních útvarů, metodika hodnocení není popsána.

Pro první cyklus plánování se musela tak použít metodika zpracovaná správci povodí. Na základě vzájemné dohody byl schválen v ní postup, jímž se provedlo hodnocení biologických složek ekologického stavu útvarů povrchových vod pro první plány oblastí povodí. Ve smyslu toho je v nich i uváděn pojem „pracovní typologie“.

Na základě současného pojetí není vymezení vodních útvarů povrchových a podzemních vod, silně ovlivněných a umělých VÚ z hlediska popisu charakteristik tedy jasně určeno a tento stav znesnadňuje interpretaci ve vazbě na hodnocení stavu útvarů a na programy opatření. Do budoucna je mj. vhodné informace o stavu útvarů vztáhnout i na údaje o délce sítě toků ve vodních útvarech, u stojatých vod pak k jejich ploše nebo objemu.

V dalším období bude z uvedených důvodů v rámci aktualizace plánů oblastí povodí tedy vhodné zpracovat „Metodiku pro revizi typologie a vymezení útvarů povrchových a podzemních vod“. Stejně tak by se mělo jednat i o zpracování „Strategie změny stávajícího vymezení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů“, jejíž metodické ukotvení v plánovacím procesu rovněž chybí.

- C.1.2. Podzemní vody

Pro hodnocení chemického stavu podzemních vod by měly být jako limity dobrého stavu použity tzv. prahové hodnoty, vycházející z přírodního pozadí pro přirozeně se vyskytující látky. Metodický dokument na evropské úrovni však dosud nebyl ani dokončen a pro první cyklus plánování byly tedy použity předběžně navržené limity chemického stavu pro hodnocení stavu vod a vodních útvarů. Další plánovací proces by již měl vycházet z metodologie dohodnuté v rámci EU, která dosud nebyla uzavřena.

- C.1.3. Chráněné oblasti

Pro většinu chráněných území byly stanoveny cíle ochrany vod již původními směrnicemi, podle kterých byla konkrétní území vymezena. Pouze v případě území pro ochranu stanovišť a druhů existovala odpovídající metodika pro stanovení cílů, vytvořená během přípravy plánu oblastí povodí. Metodika je aplikovatelná na všechny ptačí oblasti a všechny evropsky významné lokality a hlavní předměty jejich ochrany. Pro maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) není dosud k dispozici jednotný systém stanovení cílů ochrany ve vztahu k vodám, a stejně tak není zpracován vlastní systém hodnocení.Stanovení podmínek pro dosažení cílů pro každé konkrétní MZCHÚ je součástí plánů péče, v případě že tyto plány byly zpracovány a schváleny.

V rámci strategie aktualizace prvních plánů oblastí povodí je vhodné zpracovat „Metodiku pro vymezení chráněných území, určení jejich cílů a hodnocení jejich stavu“

C. 2 Programy monitoringu

- C.2.1 Hodnocení stavu povrchových vod

Pro první cyklus plánování byla použita metodika zpracovaná správci povodí – „Metodické postupy státních podniků Povodí pro hodnocení chemického a ekologického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod, ekologického potenciálu útvarů povrchových vod, chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod v prvních plánech oblastí povodí, státní podniky povodí, září 2007“. Uvedený materiál obsahuje jinou klasifikace hodnocení než je požadována Rámcovou směrnicí (rozdíl v počtu tříd a tím i v míře neurčitosti). Zejména z tohoto důvodu je vhodné v rámci strategie aktualizace POP vhodné zpracovat „Revizi metodiky hodnocení a klasifikace stavu vodních útvarů“. zahrnující i hodnocení ekologického potenciálu a přístup k odhadu vlivu stavu VÚ na terestrické ekosystémy

Jinak v ostatních jednotlivých aspektech hodnocení (monitoringu) povrchových vod by měla metodicky vykryta zejména tato hlavní problematická či chybějící místa:

Chemický stav

• nejistoty z hlediska požadavků Rámcové směrnice, který vyplývají z nedostatku dat z monitoringu.

otázka přirozeného pozadí kovů, případně jejich biologické dostupnosti
problematika užívání prostředků pro ochranu rostlin
nepřímé hodnocení vlivu starých zátěží

Ekologický stav

• nedostatek dat z monitoringu biologických složek a některé nejasnosti, co se týče postupu jejich vyhodnocení
• provázání postupů hodnocení biologických a ostatních složek ekologického stavu.
• identifikace pravděpodobných antropogenních vlivů způsobujících nedosažení dobrého stavu. hodnocení ekologického stavu, zvl. pokud se týká biologických složek

Ekologický potenciál

• metodické postupy pro hodnocení stavu a potenciálu povrchových vod, resp. rizikovosti těchto útvarů,
• objektivní vyhodnocení jednotlivých vlivů v rámci silně ovlivněných vodních útvarů (HMWB), včetně navržení programů opatření pro zlepšení jejich ekologického potenciálu:
• připrava metody získávání dat o biologických složkách (zejména se jedná o stojaté vody) a jednotlivých vlivů na ně
• získávání podrobnějších dat o morfologických vlivech a jejich dopadu na ekologický potenciál.
• získávání dat z monitoringu v jednotlivých HMWB
• typologie silně ovlivněných vodních útvarů a stanovení metodiky přístupu k řešení programů opatření v těchto typech silně ovlivněných vodních útvarů
• maximální ekologický potenciál pro jednotlivé typy vodních útvarů
• porovnávání současného potenciálu s maximálním ekologickým potenciálem
• odhad dopadu programu opatření na ekologický potenciál

Ryby

• problematika jejich monitoringu jako takového, s přihlédnutím k nákladovosti, efektivnosti a spolehlivosti hodnocení tohoto aspektu na úseku biologických složek vodních útvarů

C.2.2. Hodnocení stavu podzemních vod

• otázky spojené s tím, jak aplikovat významné vodohospodářské problémy na konkrétní útvary ve vztahu k postupům hodnocení chemického a kvantitativního stavu

C.2.3. Hodnocení monitoringu chráněných oblastí

• mapování monitorovacích sítí chráněných oblastí
• zaměření speciálních ukazatelů jakosti a množství vod s přihlédnutím ke specifikům chráněného území včetně optimalizace sledování v rámci provozního monitoringu

C.2.3.2. Hodnocení stavu chráněných oblastí

• identifikace a návrh na řešení problémů souvisejících s evidencí území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu evidence provázáním a zavedením pravidelné aktualizace dat.

C.4. Programy opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí

Nejistotou obecných opatření, které lze těžko zacílit na určité místo, je určení jejích účinnosti Stanovení vlivů způsobujících nedosažení dobrého stavu vod je přitom jedním z podstatných podkladů pro návrh programů opatření.

V rámci strategie aktualizace plánů oblastí povodí je proto vhodné i aktualizovat “Metodiku hodnocení programů opatřen“ a to v rámci širší revize těchto metodik pro návrh programů, akceptujících přístupy k odhadu předpokládaného dopadu navrhovaných opatření Obsahem aktualizace by měly být zejména pasáže týkající se:

stanovení efektu a dopadu opatření na jednotlivé složky stavu

principy „cost-effectiveness“ analýzy uplatnitelné pro návrh opatření

způsoby a aplikace výjimek

Metodika by měla zohlednit i zavedení legislativních nástrojů, které by byly použitelné pro vynutitelnost realizace nutného opatření u příslušných subjektů.

Pokud jde o problematiku migračních překážek, které patří k významným aspektům dobrého ekologického stavu vodních útvarů povrchových vod, je vhodné zpracovat „Strategii migračního zprůchodnění vodních toků na území ČR“, která by měla mj. řešit následující problémové okruhy:

• Vymezení vodních toků nebo jejich úseků, které je potřebné zprůchodnit a určit pro jaké živočichy.
• Určení parametry pro zprostupnění překážek pro jednotlivé živočichy.
• Vytvoření systému financování pro navrhování a realizaci migračních opatření.
• Návrh harmonogramu řešení celého systému migračních opatření.

Zpracování takovéto strategie je v rámci Plánu oblasti povodí Odry navrženo jako doplňkové opatření – viz. kapitola C.4.10.

Pro problémový okruh ochrany vodních zdrojů je žádoucí rámci strategie aktualizace prvních plánů oblasti povodí i nechat zpracovat materiál „Metodika přístupu k ochranným pásmům vodních zdrojů“.