Plán dílčího povodí Horní Odry

1. Úvodní informace o plánování v oblasti vod
1.1. Právní rámec
1.2. Úrovně procesu plánování
2. Aktualizace plánů povodí
2.1. Změny od publikace plánu oblasti povodí
2.2. Přehled realizovaných a plánovaných opatření u útvarů se zvláštními cíli ochrany vod
2.3. Vyhodnocení pokroku při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí
2.4. Neprovedená opatření z plánu oblasti povodí s vysvětlením důvodů
2.5. Dodatečná opatření pro dosažení cílů ochrany vod
2.6. Souhrn důsledků mimořádných okolností a opatření v případě dočasného zhoršení stavu vodních útvarů
3. Členění a struktura plánu dílčího povodí
3.1. Internetový prohlížeč
3.2. Tištěná verze
4. Základní pojmy
5. Seznam podkladů
6. Seznam zkratek

1. Úvodní informace o plánování v oblasti vod

Plánování v oblasti vod má v České republice dlouhou tradici. Základním koncepčním dokumentem vodního hospodářství byl Státní vodohospodářský plán z roku 1953 a dále jako jeho druhé vydání z roku 1975, Směrný vodohospodářský plán. Ten byl pro územní působnost dílčího povodí Horní Odry nahrazen v roce 2010 Plánem oblasti povodí Odry, který je platný po dobu 6 let. V roce 2015 bude tento dokument aktualizován a nahrazen Plánem dílčího povodí Horní Odry, který se stane platným dokumentem pro II. plánovací období v letech 2016 - 2021.

Současné plánování v oblasti vod vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Rámcová směrnice). Smyslem Rámcové směrnice je zabránit dalšímu zhoršování stavu povrchových i podzemních vod a zlepšit stav vod a na vodu vázaných ekosystémů. Hlavním cílem Rámcové směrnice je do roku 2015 dosáhnout dobrého stavu vod, s určitými výjimkami pak do roku 2027.

Proces plánování v oblasti vod se v současné době řídí ustanovením vodního zákona v Hlavě IV, plánování v oblasti vod, a prováděcími právními předpisy - vyhláškou č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí ve znění a vyhlášky č. 390/2004 Sb., Vyhláška č. 49/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik , kterou se od 1. 4. 2014 mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a Plánech pro zvládání povodňových rizik ve smyslu zákona o vodách č. 254/2001 Sb., v platném znění, (vodní zákon), soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát a jež odpovídá požadavkům Evropských společenství, zejména Rámcové směrnice.

Účelem plánování v oblasti vod je dle vodního zákona vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy:

ochrany vod jako složky životního prostředí
snížení nepříznivých účinků povodní a sucha a
udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou.

Proces plánování v oblasti vod na národní úrovni náleží do sdílené působnosti Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, na úrovni dílčích povodí (oblastí povodí) jsou pořizovateli plánů správci povodí (státní podniky Povodí) a krajské úřady.

Současně platný, schválený plán povodí (Plán oblasti povodí Odry) se aktualizoval v letech 2013 až 2015 zejména podle účinnosti zavedených opatření a aktuálního hodnocení stavu vodních útvarů (VÚ).

Předložený návrh Plánu dílčího povodí (PDP) Horní Odry je hledáním rovnováhy mezi náročnými konkrétními cíli, které byly vytyčeny na základě legislativních předpisů, na základě Plánu hlavních povodí (PHP) zpracovaného již před I.- plánovacím obdobím pro nadřazenou úroveň celé České republiky, a na základě environmentálních a vodohospodářských zkušeností jak pořizovatelů plánu, tak autorů metodik a návodů. PDP Horní Odry by měl být dobrým východiskem pro postupné splnění cílů Rámcové směrnice, zakotvených zejména ve vodním zákonu, ve vyhlášce o plánování v oblasti vod a v Plánu hlavních povodí ČR.

1.1. Právní rámec

Právní úprava plánování v oblasti vod pro druhé plánovací období prošla výraznými změnami. V návaznosti na výzvu Evropské komise, která upozorňovala na nesprávnou transpozici Rámcové směrnice, došlo velkou novelou vodního zákona č. 150/2010 Sb. k úpravě Hlavy IV tak, aby vyhověla požadavkům směrnice. Stejnou novelou byly transponovány i požadavky „povodňové“ Směrnice 2007/60/ES, které se procesu plánování v oblasti vod rovněž dotýkají. V návaznosti na tyto změny došlo ke zrušení prováděcí vyhlášky k plánování v oblasti vod č. 142/2005 Sb. a ke zpracování nové vyhlášky č. 24/2011 Sb. a dále k nahrazení vyhlášky o oblastech povodí č. 292/2002 Sb. vyhláškou č. 393/2010 Sb. Legislativní předpisy jsou uvedeny v kapitole 5 této úvodní části.

Při zpracování podkladů bylo použito právní legislativy platné ke konci roku 2014. Na další právní předpisy a normy nebyl brán zřetel a jsou vypsány v kapitole VIII.5.

1.2. Úrovně procesu plánování

Současný cyklus plánování se v některých náležitostech liší od cyklu prvního. Zahrnuje i zpracování dalších úrovní plánů povodí a nově i zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik, které implementují požadavky Směrnice 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik.

Aktualizace plánů povodí do roku 2015 probíhá ve třech úrovních

pro mezinárodní oblasti povodí,
pro části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (pro které se pořizují „národní plány povodí“)
a pro dílčí povodí.

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství spolupracují v rámci mezinárodních komisí na zpracování mezinárodních plánů povodí, koordinovaných na úrovni mezinárodních oblastí povodí Labe, Odry a Dunaje. Garanty jejich zpracování jsou příslušné mezinárodní komise pro tato tři evropská povodí.

Národní plány povodí ve 2. plánovacím období nahrazují koncepční dokument „Plán hlavních povodí“ přijatý v 1. plánovacím období. Tři tyto národní plány v ČR pořizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady, a schvaluje je vláda. Národní plány podléhají procesu SEA (posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí), jehož cílem je zmírnění nepříznivých vlivů záměrů těchto plánů na životní prostředí, pokud by je obsahovaly.

Národní plány povodí stanoví cíle:

pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod,
ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha,
pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb,
pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny.

Národní plán povodí Odry je tvořen z plánů pro dvě dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Horní Odry a dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.

Plány dílčích povodí jsou aktualizací původních Plánů oblastí povodí po 6 letech od jejich schválení (2009), Pořizují je správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady, schvalují je podle své územní působnosti kraje. V rámci této aktualizace je zpracování Plánu dílčího povodí Horní Odry členěno na 3 etapy:

Přípravné práce, které obsahovaly analýzu všeobecných a vodohospodářských charakteristik povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami zjištěných v povodí, včetně vymezení umělých vodních útvarů, určení silně ovlivněných vodních útvarů a jeho zdůvodnění a návrhů zvláštních cílů ochrany vod. Přípravné práce byly zpřístupněny veřejnosti a uživatelům vody k podání připomínek.
Zpracování návrhů plánů povodí podle výsledků přípravných prací a obsahující programy opatření k dosažení cílů podle § 24 odst. 4 zákona o vodách v platném znění. Zveřejnění a zpřístupnění návrhu Plánu dílčího povodí Horní Odry uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám.
Zpracování Plánu dílčího povodí Horní Odry, upraveného podle vyhodnocení konzultací s uživateli vody a veřejností.

Obr. 1.1.1 - Hlavní povodí České republiky

Obr. 1.1.2 - Dílčí povodí České republiky

2. Aktualizace plánů povodí

Plány dílčích povodí jakožto aktualizace předchozích plánů oblastí povodí doplňují národní plán povodí o podrobné údaje a návrhy opatření (včetně časového plánu jejich uskutečnění), které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů. Základní obsah plánu dílčího povodí dále upravuje vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.

2.1. Změny od publikace plánu oblasti povodí

V porovnání s prvním plánovacím obdobím došlo k celé řadě změn. Změny se týkají názvosloví a plošného vymezení jednotlivých oblastí (nyní dílčích) povodí, vodních útvarů povrchových vod (kategorie „řeka“ a „jezero) a vodních útvarů podzemních vod. Změnily se i přístupy a pojetí pro posuzování stavu vod, metodické postupy, především systém hodnocení stavu vodních útvarů. Nově byly stanovovány i cíle plánů.

Jednou z hlavních změn bylo nové nastavení úrovní plánů povodí a rozdělení povinné náplně plánů povodí na těchto úrovních vyhláškou č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik. Oproti prvnímu plánovacímu období nebyly na úrovni dílčích povodí samostatně zpracovány:

časový plán a program prací,
ekonomická analýza,
posouzení vlivu plánu na životní prostředí.

Tyto aktivity se odehrály jen na úrovni národních plánů povodí, přičemž z úrovně dílčích povodí byly podporovány příslušnými podklady.

2.1.1. Změny ve vymezení dílčího povodí

Pro druhé plánovací období došlo v územní působnosti Povodí Odry, s.p. k vymezení a pojmenování nového dílčího povodí, a to dílčího povodí Horní Odry. To je nově vymezeno vyhláškou č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí.

2.1.2. Změny ve vymezení vodních útvarů a jejich typologie

Vodní útvary slouží jako nástroj, který umožňuje sledovat stav vodního prostředí a plnění ekologických cílů Rámcové směrnice. Vodní útvary jsou základní jednotkou plánování v oblasti vod.

Podstatnou změnou byla revize vymezení útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ i kategorie „jezero“, přičemž nové vymezení vzniklo na základě typologie vodních toků. Parametry typologie vodních toků byly navrženy tak, aby respektovaly požadavky Rámcové směrnice a zároveň umožňovaly vyjádřit specifika variability přírodních poměrů prostředí ČR, měly obecnou vypovídací schopnost, vyjadřovaly variabilitu monitorovaných složek ekologického stavu a nebyly vzájemně závislé. Typologie vodních toků je tak založena na kombinaci čtyř parametrů: úmoří, nadmořské výšky, geologického podloží a řádu toku podle Strahlera.

Zásadní změnou však byla revize vymezení útvarů kategorie „jezero“ (dříve označováno jako stojaté vody) na základě jednoho kritéria, podle něhož mezi útvary stojatých vod spadají všechny vodní nádrže a zatopené zbytkové jámy po těžbě nerostů s plochou hladiny nad 0,5 km².

Typologie nových vodních útvarů byla odvozena od typologie úseku vodního toku, na kterém je umístěn reprezentativní monitorovací profil.

Tab. 2.1.1 – Aktualizované vymezení vodních útvarů a přiřazení pracovních čísel

*) Poznámka:
shodné - vymezení vodních útvarů je v I. a II. plánovacím období shodné
staré spojeny - vodní útvar pro II. plán byl vymezen jako sloučení více vodních útvarů vymezených v I. plánu
starý rozdělen - vodní útvar pro II. plán byl vymezen rozdělením více vodních útvarů vymezených v I. plánu
překryv - vymezení vodních útvarů vymezených v I. a II. plánu se územně částečně překrývá, ale nespadá do žádné z výše uvedených kategorií

2.2. Přehled realizovaných a plánovaných opatření u útvarů se zvláštními cíli ochrany vod

Výsledkem plánování obecně je přijetí vždy určitých opatření, jimiž by mělo být dosaženo potřebných cílů. Během vyvíjejícího se procesu vznikla poměrně komplikovaná hierarchie druhů těchto opatření, jejichž názvosloví, než bude dále blíže objasněno, je pro další pochopení následujících subkapitol třeba pro orientaci seřadit:

zákon 254/2001 Sb., o vodách, v plánování v oblasti vod operuje s tzv. opatřeními základními, doplňkovými a dodatečnými
pro potřeby komunikace na úrovni Národních plánů, resp. pro potřeby reportingu do Mezinárodních plánů povodí, vzniklo pragmatické členění opatření na konkrétní (typu A) a obecná (typů B a C – jejich vysvětlení viz dále), které je uváděno převážně i v dalším textu
Plán hlavních povodí, zpracovaný pro celou Českou republiku před vyhotovením plánů oblastí povodí a nově nahrazený Národním plánem povodí, hovoří o tzv. opatřeních rámcových

Vzhledem ke skutečnosti, že plánování v oblasti vod je rozděleno na tři na sebe navazující plánovací cykly a předkládaný plán dílčího povodí je součástí druhého z nich, bude v následující kapitole uveden přehled již realizovaných opatření z plánu oblasti povodí (I. plánovací cyklus). Přehled opatření navržených v II. plánovacím cyklu je pak součástí kapitoly VI. PDP.

Počet navržených opatření v I. plánovacím cyklu s rozdělením na opatření realizovaná, opatření v realizaci a opatření nerealizovaná je uveden v tabulce níže. U všech opatření je uvažován stav k 31.12.2015. Tabulka obsahuje souhrn opatření typu A a B, která měla v Plánu oblasti povodí Odry uveden svůj list opatření. Přehled jednotlivých opatření z programu pro I. plánovací cyklus je potom uveden v kapitole VI. společně s podrobným přehledem opatření navrhovaných v II. plánovacím cyklu.

Tab. 2.2.1 - Souhrnné informace o stavu zavádění opatření typu A a B z I. plánovacího cyklu u útvarů se zvláštními cíli

*) Zdroj dat:
bodové zdroje znečištění (ČOV, kanalizace, průmysl) – údaje z vyjadřovací činnosti státního podniku Povodí Odry, údaje od provozovatelů vodovodů a kanalizací, informace z jednotlivých obcí;
revitalizace – údaje správce povodí či vodního toku;
staré ekologické zátěže – údaje Ministerstva životního prostředí, České inspekce životního prostředí, odborné posouzení.

2.3. Vyhodnocení pokroku při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí

K největšímu pokroku při dosahování cílů ochrany vod došlo v devadesátých letech minulého století. V této době nastal výrazný úbytek zatížení vodních toků organickým znečištěním a živinami (dusíkem a fosforem) vlivem budování především komunálních čistíren odpadních vod (ČOV) ve velkých aglomeracích. Trend snižování zatížení toků těmito látkami je patrný z následujících grafů, znázorňujících množství vypouštěného znečištění odpadních vod vypouštěných do toků v dílčím povodí Horní Odry, provedených dle dat evidence uživatelů vod státního podniku Povodí Odry. Grafy jsou zhotoveny pro ukazatele BSK5 (biochemická spotřeba kyslíku – pětidenní), CHSKCr (chemická spotřeba kyslíku dichromanem draselným), NL (nerozpuštěné látky), RAS (rozpustné anorganické soli), Nanorg. (anorganický dusík) a Pcelk. (celkový fosfor).

U všech uvedených ukazatelů je zřetelný výrazný trend snižování zatížení těmito látkami a to především v devadesátých letech, ale i později. Rostoucí trend zaznamenaný u celkového fosforu je způsoben navýšením koncentrace této látky v odpadních vodách Biocelu Paskov. Zde docházelo postupně od roku 2010 ke změně technologie z papírenské na viskózovou buničinu a k používání chemikálií na bázi fosforu při tomto procesu. Pro nápravu tohoto nepříznivého stavu je v plánu navrženo příslušné opatření.

Vzhledem ke změnám metodik a limitů v hodnocení stavu vodních útvarů nebylo možno jednoznačně vyhodnotit pokrok při dosahování cílů ochrany vod. Aby bylo porovnání vypovídající, musí být provedeno podle jednotných metodik a pokud možno ve stejných monitorovacích místech. Obecně se předpokládá, že pokud se snižuje množství vypouštěného znečištění do recipientů, jejich stav se nezhoršuje.

Graf 2.3.1 - Množství vypouštěného znečištění do toků v dílčím povodí Horní Odry v časovém vývoji

2.4. Neprovedená opatření z plánu oblasti povodí s vysvětlením důvodů

V prvním plánovacím období bylo na území odpovídajícímu současnému dílčímu povodí Horní Odry navrženo do programu celkem 176 konkrétních opatření (typu A) k dosažení cílů ochrany vod. Opatření obecné povahy (typu B a C, viz dále) zůstávají většinou v platnosti i nadále a ve vodohospodářské praxi se v širokém spektru oborů podle nich postupuje. Ze všech konkrétních opatření jich bylo 119 navrženo k omezování vypouštění znečištění z bodových zdrojů především výstavbou kanalizací a ČOV, 32 opatření bylo navrženo k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (likvidace starých ekologických zátěží, eliminace znečištění z průmyslu). Dále bylo v plánu oblasti povodí navrženo 29 opatření k zajištění odpovídajících hydro-morfologických podmínek vodních útvarů (revitalizace vodních toků a niv, obnova vodního režimu krajiny), umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu.

Ze všech 176 výše zmíněných opatření nebylo realizováno celkem jen 18 opatření. Zbytek byl k 31. 12. 2015 zrealizován nebo je v přípravě. Seznam všech nerealizovaných opatření je uveden v tabulce níže. Důvodem neprovedení byl většinou nedostatek finančních prostředků nutných k realizaci, či technická neproveditelnost (zejména u ČOV, kanalizací a starých ekologických zátěží) nebo komplikovaná vazba na další technická opatření (výstavba rybích přechodů). V některých případech důvodem neprovedení byla skutečnost, že důvod jejich realizace pominul (například revitalizace bystřin).

Tab. 2.4.1 - Seznam neprovedených opatření z Plánu oblasti povodí Odry

Pozn.: *) ustoupeno od provedení opatření z důvodu neproveditelnosti

2.5. Dodatečná opatření pro dosažení cílů ochrany vod

Dodatečná opatření napomáhají dosažení environmentálních cílů, a to zejména tam, kde existuje riziko jejich nedosažení pomocí základních opatření. Návrh dodatečných opatření by měl být prováděn spolu s návrhem dalších a méně přísných cílů. Mezi dodatečná opatření můžeme zařadit také menší akce lokálního charakteru realizované nad rámec plánů dílčích povodí. Dodatečná opatření, která byla realizována mimo program opatření plánu oblasti povodí, jsou uvedena v jednotlivých souhrnných tabulkách v kap VI., které uvádějí opatření zrealizovaná do 31. 12. 2015

2.6. Souhrn důsledků mimořádných okolností a opatření v případě dočasného zhoršení stavu vodních útvarů

Za mimořádné okolnosti jsou považovány ty, které mohou v krajním případě zapříčinit dočasné, ale i trvalejší zhoršení stavu vodního útvaru, a to v jakémkoliv z ukazatelů či složek (ekologických či chemických). Mezi tyto mimořádné okolnosti můžeme zařadit například velké ekologické havárie, při kterých dochází k úniku nebezpečných chemických látek do vodního prostředí, havarijní či jinak způsobené odstavení významné čistírny odpadních vod, ale také významné konstrukční práce v úseku říčního koryta (stavba mostu, úprava koryta, …) a další mimořádné okolnosti. Je nutné si uvědomit, že mimořádné okolnosti nelze dopředu předvídat a ani nelze jejich výskyt zcela eliminovat. Je možné pouze vyvinout úsilí a podniknout konkrétní kroky k jejich omezení. K úniku nebezpečných látek do vod může dojít i při dopravních nehodách, které nelze eliminovat a které se mohou odehrát kdekoliv.

V dílčím povodí Horní Odry se ve sledovaném období 2008 – 2013 nevyskytla žádná významná mimořádná okolnost, která by měla prokazatelně významný přímý vliv na zhoršení stavu vodního útvaru.

3. Členění a struktura plánu dílčího povodí

3. 1. Internetový prohlížeč

Internetová prezentace je zveřejněná na internetových stránkách Povodí Odry, s.p., v sekci Plánování v oblasti vod.

Prezentace je ve formátu interaktivních HTML stránek, na kterých je zveřejněn kompletní obsah Plánu dílčího povodí Horní Odry a Dokumentací oblastí s významným povodňovým rizikem. Taktéž je umožněno stažení jednotlivých kapitol plánu ve formátu pdf.

Součástí internetové prezentace je Stručný souhrn Plánu dílčího povodí Horní Odry umožňující lepší porozumění odbornému obsahu plánu a navrhovaným opatřením.

3.2. Tištěná verze

Každá část plánu obsahuje textovou část, popřípadě část tabulkovou a část grafickou. Kapitola VI. obsahuje navíc část Listy opatření.

Obsah Plánu dílčího povodí Horní Odry:

Úvod
I. Charakteristiky dílčího povodí Horní Odry
II. Užívání vod a dopady lidské činnosti na stav vod
III. Monitoring a hodnocení stavu
IV. Cíle pro povrchové vody, podzemní vody a chráněné oblasti vázané na vodní prostředí
V. Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny
VI. Opatření k dosažení cílů
VII. Ekonomické údaje
VIII. Doplňující údaje

Příloha: Dokumentace oblastí s významným povodňovým rizikem

4. Základní pojmy

Základem plánování v oblasti vod ve smyslu § 21 zákona o vodách je zjišťování stavu povrchových a podzemních vod. To se provádí podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních vod a zahrnuje zejména sledování jejich množství a jakosti a zjišťování stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů. Pro potřeby popisu, hodnocení stavu vod a návrhů opatření ke zlepšení současného stavu vod jsou jednotlivé dílčí povodí rozděleny na vodní útvary, které jsou základními jednotkami vodohospodářského plánování.

Vybraná ustanovení týkající se plánování v oblasti vod (§ 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon):

Povrchovými vodami jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.

Podzemními vodami jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studních.

Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod.

Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter.

Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností.

Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech; kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr.

Vodním zdrojem jsou povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.

Nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost.

Povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do moře v jediném vyústění, ústí nebo deltě vodního toku.

Dílčí povodí je území, ze kterého veškerý povrchový odtok odtéká sítí vodních toků a případně i jezer do určitého místa vodního toku (obvykle jezero nebo soutok řek).

Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody.

Srážkové vody (dešťové vody) jsou povrchové vody vzniklé z vod srážkových.

5. Seznam podkladů

V průběhu přípravných prací Plánu dílčího povodí Horní Odry byly shromážděny a vyhodnoceny závazné podklady podle vyhlášky Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.

Závazné podklady dle § 5 vyhlášky č. 24/2011 Sb., zahrnují:

státní mapová díla určená pro veřejné užití nebo mapová díla zpracovaná na jejich podkladě,
informace shromažďované v informačních systémech veřejné správy,
údaje a výstupy vodní bilance podle § 22 zákona, o vodách
demografické a hospodářské údaje Českého statistického úřadu pro jednotlivé obce,
schválené plány rozvoje vodovodů a kanalizací,
územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a údaje o využití území,
údaje ze schválených pozemkových úprav,
údaje o stavu ochrany před povodněmi,
údaje o vodním režimu krajiny,
akční plány nebo programy přijaté k implementaci právních předpisů Evropské unie a k realizaci závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv a závazků v oblasti vod,
údaje o užívání vod a nakládání s nimi,
údaje o emisích, vypouštění a únicích prioritních látek podle nařízení vlády vydaného podle § 39 odst. 3 zákona o vodách a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p,p-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu a trichlorethylenu, vedených podle jiného právního předpisu a případně na základě jiných dostupných údajů, do povrchových vod,
údaje o vlivech na stav povrchových a podzemních vod,
údaje o monitorovacích programech a výsledcích hodnocení stavu vod,
ekonomické údaje o užívání vody,
údaje o povodňových škodách v jednotlivých obcích.

a) Státní mapová díla určená pro veřejné užití nebo mapová díla zpracovaná na jejich podkladě,

Státními mapovými díly závaznými na území státu jsou dle nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění pozdějších předpisů, následující:

Katastrální mapa,
Státní mapa v měřítku 1 : 5 000,
Základní mapa České republiky v měřítcích 1 : 10 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000, 1 : 200 000,
Mapa České republiky v měřítku 1 : 500 000,
Topografická mapa v měřítcích 1 : 25 000, 1 : 50 000 a 1 : 100 000,
Vojenská mapa České republiky v měřítcích 1 : 250 000 a 1 : 500 000.

Mapovými díly zpracovanými na podkladě státních mapových děl jsou:

Základní vodohospodářská mapa 1:50 000
Mapa krajů ČR 1:200 000
Mapa okresů ČR 1:100 000
Mapa základních sídelních jednotek ČR 1:50 000
Silniční mapa České republiky 1:50 000
Česká republika - Fyzickogeografická mapa 1:500 000
Základní báze geografických dat - ZABAGED

b) Informace shromažďované v informačních systémech veřejné správy,

Jedná se především o informace shromažďované v působnosti ministerstev ČR a krajských úřadů ČR, a to:

Ministerstva zemědělství – sekce „plánování v oblasti vod“
Ministerstva životního prostředí
Ministerstva průmyslu a obchodu
Ministerstva pro místní rozvoj
Ministerstva zdravotnictví
Ministerstva dopravy
Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
Krajského úřadu Olomouckého kraje

c) Údaje a výstupy vodní bilance podle § 22 zákona o vodách,

Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Hydrologickou bilanci množství a jakosti vody ČR zpracovává ČHMÚ, dokumentace od roku 2002 do roku 2011 je na internetových stránkách http://voda.chmi.cz/opzv/bilance/bilance.htm. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Vodohospodářské bilance dílčích povodí jsou sestavovány každoročně příslušnými správci povodí, a to každoročně do 30. září následujícího roku.

d) Demografické a hospodářské údaje Českého statistického úřadu pro jednotlivé obce,

Veřejná databáze ČSÚ (VDB) se buduje jako základní a jednotný datový zdroj pro prezentaci statistických údajů určených především pro veřejnost. VDB je budována jako datové tržiště, které čerpá údaje z databází vznikajících v procesu zpracování statistických údajů. Jádrem VDB jsou databáze se statistickými ukazateli a jejich hodnotami. Struktura těchto databází je úzce propojená na metainformační systém ČSÚ, především na soustavu číselníků a klasifikací.

e) Schválené plány rozvoje vodovodů a kanalizací,

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR (PRVKÚ ČR) je strategickým dokumentem státní politiky v oboru vodovodů a kanalizací překračující opatření resortních politik ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí. Představuje dlouhodobou koncepci rozvoje oboru vodovodů a kanalizací.

Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) jsou základním prvkem plánování v oboru vodovodů a kanalizací. Obsahují koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely na úpravy na pitnou vodu, a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku, přičemž navržené koncepce musí být hospodárné. PRVKÚK obsahují identifikační, demografické a bilanční údaje, technická a ekonomická řešení pro 17 166 obcí a místních částí obcí České republiky. PRVKÚK jsou umístěny na internetových stránkách jednotlivých krajských úřadů, kde jsou k dispozici popisy (karty) měst, obcí a případně jejich částí. Dále jsou k dispozici na mapových serverech krajských úřadů grafické části PRVKÚK.

f) Územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a údaje o využití území,

Základními legislativními dokumenty na úseku územního plánování jsou zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Mezi hlavní nástroje územního plánování v ČR patří Územně plánovací podklady, Politika územního rozvoje a Územně plánovací dokumentace.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR spravuje Portál územního plánování - Oficiální portál Ústavu územního rozvoje z oblasti územního plánování (http://portal.uur.cz/). Cílem portálu je zpřístupnit na Internetu relevantní informace z oblasti územního plánování.

g) Údaje ze schválených pozemkových úprav,

Dne 1. 1. 2013 zahájil svoji činnost Státní pozemkový úřad. Je zřízen zákonem č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. Návrhy pozemkových úprav a s nimi spojené realizace prvků plánů společných zařízení, které byly zahájeny v období před 1. 1. 2013, probíhají kontinuálně v závislosti na objemu finančních prostředků jak ze státního rozpočtu, tak i z evropských fondů, a na základě již uzavřených smluv o dílo k jejich provádění.

h) Údaje o stavu ochrany před povodněmi,

Ochrana před povodněmi vychází z dokumentu Strategie ochrany před povodněmi na území ČR, který byl schválen vládním usnesením č. 382 ze dne 19. dubna 2000. Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány, které se řídí povodňovými plány. Dalším zdrojem informací je povodňový informační systém www.povis.cz, zprávy z vyhodnocení povodní 1997, 2002, 2006, 2009 a 2010, interaktivní mapa úseků v oblastech s významným povodňovým rizikem v grafické části Digitálního povodňového plánu České republiky modulu POVIS http://www.dppcr.cz/html_pub/ a 6. Interaktivní mapa rizikových území při přívalových srážkách POVIS http://www.povis.cz/html/. Do kompletního souhrnu informací patří dále koncepční dokumenty v působnosti krajských úřadu a aktuální podklady správců povodí.

i) Údaje o vodním režimu krajiny,

Základní hydrologické údaje jsou poskytovány Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), charakteristiky povodí jsou obsaženy v geoinformatických údajích o území, získaných z dostupných zdrojů souborů dat (ArcČR, ZABAGED, ortofotomapy...), informace o využití území jsou dostupné v databázi Corine, data o hospodaření na půdě jsou dostupná v aplikaci LPIS (Registr půdy spravovaný Ministerstvem zemědělství - geografický informační systém vytvořený primárně k evidenci využití zemědělské půdy), podklady o vodních dílech jsou k dispozici u správců těchto děl.

j) Akční plány nebo programy přijaté k implementaci právních předpisů Evropské unie a k realizaci závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv a závazků v oblasti vod,

Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod - Ministerstva zemědělství a životního prostředí pořídila v dohodě podle § 28a odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území. Generel je podkladem pro návrh politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace.
Dokončení předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik - „V souladu s § 25 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, bylo dokončeno předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem včetně vlastního vymezení těchto oblastí. Po zapracování připomínek je od 22. 12. 2011 zpřístupněno veřejnosti ve výsledné podobě. Zprávu o vyhodnocení a další informace a dokumenty jsou zveřejněny na webových stránkách Povodňového informačního systému www.povis.cz

k) Údaje o užívání vod a nakládání s nimi,

Státní podniky Povodí spravují databázi Evidence uživatelů vod, která je používána pro zpracování vodohospodářské bilance. Tato databáze je nejlepším zdrojem informací o vypouštění do povrchových vod, odběrech povrchových a podzemních vod. V databázi jsou vedeni všichni uživatelé, kteří jsou odběrateli povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované přesahuje 1 000 000 m3. Tito jsou povinni jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění.

Hlášení o nakládání s vodami je předepsáno zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění, vyhláškou č. 431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci a vyhláškou č. 20/2002 Sb. o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody, v platném znění, vztahující se k problematice hlášení o nakládání s vodami. Hlášení za daný rok se podávají elektronicky přes správce povodí do 31.1. následujícího roku.

l) Údaje o emisích, vypouštění a únicích prioritních látek podle nařízení vlády vydaného podle § 39 odst. 3 zákona a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p,p-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu a trichlorethylenu, vedených podle jiného právního předpisu a případně na základě jiných dostupných údajů, do povrchových vod,

V roce 2009 byl v kompetenci Ministerstva životního prostředí zpracován Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvláště nebezpečnými závadnými látkami na období od 1. ledna 2010 do 22. prosince 2013. Tento v pořadí již druhý Program vychází z článku 6 směrnice 2006/11/ES4, která je novelou Směrnice 76/464/EHS.

Dalším zdrojem informací budou údaje vedené v rámci agendy České inspekce životního prostředí a jednotlivých podniků povodí.

m) Údaje o vlivech na stav povrchových a podzemních vod,

Vlivy na stav povrchových vod je možno rozdělit na bodové a plošné zdroje znečištění, odběry, regulace odtoku vody, úpravy vodních toků a další užívání vod (plavba, rekreace, rybnikářství, sportovní rybolov, těžba nerostných surovin, vodní elektrárny...). Vlivy na stav podzemních vod je možno rozdělit na bodové a plošné zdroje znečištění, odběry, umělé doplňování, využití území v infiltračních oblastech a další užívání vod (poddolování, těžba štěrků...).

Významná část podkladových informací je v databázích státního podniku Povodí Odry. Jedná se především o údaje shromažďované v Evidenci uživatelů vod pro potřeby tvorby vodohospodářské bilance, dále informace o upravenosti vodních toků, vodních dílech a vodních elektrárnách, které má správce povodí také k dispozici. Údaje o dalších vlivech na stav vod jsou obsaženy v databázích Českého statistického úřadu, Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM), MZe a MŽP. Další údaje je možné získat od specializovaných organizací jako jsou Český rybářský svaz, VÚV TGM v.v.i., VÚMOP, ÚHUL, a další.

n) Údaje o monitorovacích programech a výsledcích hodnocení stavu vod,

V souladu s požadavkem § 13 vyhlášky č. 98/2011 Sb. o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod je zveřejněna na stránkách Ministerstva životního prostředí poslední aktualizace Rámcového programu monitoringu, která byla schválena ke dni 31. 1. 2013.

Program monitoringu povrchových vod komplexně zajišťuje splnění požadavků na sledování a hodnocení jakosti a stavu vod na úrovni evropské i národní legislativy. V rámci realizace Programu monitoringu povrchových vod je nutné zajistit, aby sledování probíhala v každém monitorovacím místě a v každé relevantní matrici v četnostech a rozsahu stanovení pokrývajících potřeby odpovídající evropské legislativy tak, aby nedocházelo ke zbytečnému nárůstu počtu odběru vzorků nebo duplicitním chemickým stanovením s tím, že naměřené výsledky se použijí pro všechny potřebné účely a cíle, s maximálním možným efektivním využitím těchto výsledků. Údaje získané v Programu monitoringu povrchových vod se získávají pro účely naplňování požadavků evropské legislativy v oblasti ochrany vodního prostředí, mezinárodních monitorovacích programů, přeshraniční spolupráce, dále návrhu programů opatření, vyhodnocení realizovaných opatření, výkonu správy vodních toků a děl a hodnocení jakosti vody. Na základě vyhodnocení výsledků je zjišťován ekologický a chemický stav a ekologický potenciál útvarů povrchových vod a chemický a kvantitativní stav útvarů podzemních vod v ČR.

o) Ekonomické údaje o užívání vody,

Ekonomické údaje charakterizují význam příslušného druhu užívání vod z hlediska ročního obratu, resp. produkce, zaměstnanosti ve vztahu k počtu obyvatel v oblasti povodí a dále všech relevantních poplatků a plateb včetně potřebných investic, které vyjadřují míru ekonomického dopadu na obyvatele, případně hospodářské sektory v příslušné oblasti povodí.

Základními ekonomickými údaji vztahujícími se k užívání vod jsou následující platby a poplatky:

Platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí.
Platby za odebrané množství podzemní vody.
Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.
Poplatky za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
Poplatky za znečištění vypouštěných odpadních vod.
Vodné a stočné.
Náklady spojené s ochranou před povodněmi.

Základními podklady pro zjišťování ekonomických a socioekonomických dat jsou:

údaje Českého statistického úřadu
údaje ze „Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR“ (MZe ČR, MŽP ČR)
údaje správců vodních toků - Povodí Odry, s.p. a Lesy ČR s.p.
další relevantní údaje získávané z internetových stránek příslušných úřadů, institucí a podniků a též formou expertních rozhovorů s pracovníky ústředních úřadů, krajů, případně i vybranými experty výzkumných či jiných odborných institucí.

p) Údaje o povodňových škodách v jednotlivých obcích

Údaje o povodňových škodách z minulých povodní jsou uvedeny ve zprávách o povodních. Způsob dokumentace a vyhodnocení povodní upraven §76 vodního zákona. Zprávy o povodních zpracovávají povodňové orgány obcí a správci vodních toků, souhrnnou zprávu za povodí zpracovávají správci povodí a souhrnnou hodnotící zprávu, včetně analýzy rozsahu a výše povodňových škod a účelnosti provedených opatření, zpracovávají povodňové orgány krajů.

Vyhodnocení potenciálních povodňových škod se předpokládá pro plnění úkolů Povodňové směrnice k 22. 12. 2015, tj. pro fázi zpracování plánů zvládání povodňových rizik. Toto vyhodnocení bude provedeno pouze pro obce územně spadající do úseků toků vymezených jako oblasti s významným povodňovým rizikem. Předběžné vyhodnocení povodňových rizik v ČR včetně vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem bylo provedeno v roce 2011. Zpracování map povodňového nebezpečí a povodňových rizik bylo dokončeno ke konci roku 2013. Vyhodnocení potenciálních povodňových škod je součástí tzv. Dokumentací oblasti s významným povodňovým rizikem a vyhotovení map povodňového nebezpečí a rizik. Tyto dokumentace jsou pak součástí plánů dílčích povodí a jejich závěry a souhrnné informace východiskem plánů pro zvládání povodňových rizik.

Odhad povodňových škod v obcích mimo oblasti s významným povodňovým rizikem jsou součástí jednotlivých projektových dokumentací zajišťovaných správci povodí či navrhovateli protipovodňových opatření.

V následujícím textu jsou uvedeny legislativní předpisy a další podklady, které mají vztah k požadavkům na užívání vod a nakládání s nimi nebo vliv na stav povrchových nebo podzemních vod.

Legislativa EU

Vody a ochrana před povodněmi

[1]Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (tzv. Rámcová směrnice); [2] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2455/2001/ES ze dne 20. listopadu 2001, ustavující seznam prioritních látek v oblasti vodní politiky a pozměňující Směrnici 2000/60/ES; [3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (tzv. Povodňová směrnice); [4] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006, o ochraně podzemních vod před znečišťováním a zhoršováním stavu; [5] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/44/ES ze dne 6. září 2006, o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb; [6] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES ze dne 15. února 2006, o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství; [7] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006, o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS; [8] Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998, o jakosti vody určené k lidské spotřebě; [9] Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996, o integrované prevenci a omezování znečištění; [10] Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (tzv. Nitrátová směrnice); [11] Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991, o čištění městských odpadních vod; [12] Směrnice Rady 80/68/ES ze dne 17. prosince 1979, o ochraně podzemních vod před znečištěním způsobeném určitými nebezpečnými látkami; [13] Směrnice Rady 79/869/EHS ze dne 9. října 1979, o metodách měření, četnosti odběrů a rozborů povrchových vod určených k odběrům pitné vody v členských státech, zrušena od 22.12. 2007 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 (Rámcová směrnice); [14] Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975, o požadované jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody, zrušena od 22.12.2007 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 (Rámcová směrnice); [15] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES; [16] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013 , kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Ostatní související

[17] Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997; [18] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001, o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí; [19] Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. Směrnice o stanovištích); [20] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. 1. 2009, o ochraně volně žijících ptáků (tzv. Směrnice o ptácích); [21] Směrnice Rady 96/82/EHS ze dne 9. prosince 1996, o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek; [22] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES ze dne 16. prosince 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/82/EHS, o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek; [23] Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999, o skládkách odpadů; [24] Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986, o ochraně životního prostředí a zejména půdy při použití čistírenských kalů v zemědělství; [25] Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.

Legislativa ČR

Vody a vodní hospodářství

[26] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění; [27] Vyhláška č.24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik; [28] Nařízení vlády č. 262/2007 Sb., o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky [29] Nařízení vlády ČSR č. 40/1978 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy; [30] Nařízení vlády ČSR č. 10/1979 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk – Králíky; [31] Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod; [32] Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod; [33] Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod [34] Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů (nařízení vlády č. 229/2007 Sb. a nařízení vlády č. 23/2011 Sb.); [35] Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů; [36] Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů; [37] Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů; [38] Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí; [39] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci; [40] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků; [41] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly; ve znění pozdějších předpisů; [42] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 20/2002 Sb., o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vod, ve znění pozdějších předpisů; [43] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl; [44] Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území; [45] Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě; [46] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 292/2002 Sb., o oblastech povodí, vyhlášky č. 393/2010 Sb.; [47] Vyhláška č. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znění pozdějších předpisů; [48] Vyhláška č. 252/2013 Sb. o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy; [49] Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění pozdějších předpisů; [50] Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů; [51] Zákon č. 275/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů; [52] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;

Ostatní související

[53] Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů; [54] Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů; [55] Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů; [56] Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních); [57] Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 427/2001 Sb., vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod; [58] Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; [59] Vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, ve znění pozdějších předpisů; [60] Vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci; [61] Vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění pozdějších předpisů; [62] Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; [63] Vyhláška č. 238/2011 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění pozdějších předpisů; [64] Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů; [65] Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; [66] Nařízení vlády č. 25/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Poodří; [67] Nařízení vlády č. 687/2004 Sb., kterým se vymezuje ptačí oblast Beskydy; [68] Nařízení vlády č. 533/2004 Sb., kterým se vymezuje ptačí oblast Libavá; [69] Nařízení vlády č. 599/2004 Sb., kterým se vymezuje ptačí oblast Jeseníky; [70] Nařízení vlády č. 165/2007 Sb., kterým se vymezuje ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší; [71] Nařízení vlády č. 51/2005 Sb., kterým se stanoví druhy a počet ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti; [72] Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit; [73] Zákon č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů; [74] Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; [75] Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů; [76] Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a změně zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů; [77] Nařízení vlády č. 254/2006 Sb., o kontrole nebezpečných látek; [78] Vyhláška č. 255/2006 Sb., o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie; [79] Vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech prevence závažných havárií; [80] Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybochovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů; [81] Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, ochraně mořských rybochovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů; [82] Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů; [83] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů; [84] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů; [85] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů; [86] Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů; [87] Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění pozdějších předpisů ; [88] Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů; [89] Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů; [90] Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; [91] Vyhláška č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin; [92] Vyhláška č. 32/2012 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin; [93] Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů; [94] Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 304/2002 Sb., kterou se stanoví podrobná specifikace zásad a postup hodnocení biocidních přípravků a účinných látek; [95] Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů; [96] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů; [97] Vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, ve znění pozdějších předpisů; [98] Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; [99] Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu; [100] Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů; [101] Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření; ve znění pozdějších předpisů [102] Nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy; ve znění pozdějších předpisů [103] Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění pozdějších předpisů; [104] Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; [105] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa; [106] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 78/1996 Sb. o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí, ve znění pozdějších předpisů; [107] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a vymezení hospodářských souborů; [108] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování; [109] Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů; [110] Vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů; [111] Vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k plavbě na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů; [112] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů; [113] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkce lesa; [114] Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby; [115] Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích na vodní díla, ve znění pozdějších předpisů; [116] Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti; [117] Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

PODKLADY V CELOREPUBLIKOVÉ PŮSOBNOSTI

[118] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací České republiky, Ministerstvo zemědělství, 2010; [119] Aktualizace strategie financování požadavků na čištění městských odpadních vod - implementace směrnice Rady č. 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod, Ministerstvo zemědělství, 2010; [120] Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku 2015, Ministerstvo zemědělství, 2011; [121] Plán hlavních povodí České republiky, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, 2007; [122] Program rozvoje venkova 2014-2020, Ministerstvo zemědělství, 2013; [123] Dokončení předběžného vyhodnocení povodňových rizik v České republice podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, Ministerstvo zemědělství, 2011; [124] Státní politika životního prostředí České republiky 2012 – 2020, Ministerstvo životního prostředí, 2012; [125] Operační program Životní prostředí 2014-2020, Ministerstvo životního prostředí, 2013; [126] Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2011, Ministerstvo životního prostředí, 2012; [127] Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky za rok 2012, Ministerstvo zemědělství, 2013; [128] Program na snížení znečištění povrchových vod - program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, Ministerstvo životního prostředí, 2009; [129] Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění, Ministerstvo životního prostředí, 2012; [130] Rámcový program monitoringu, Ministerstvo životního prostředí, 2013; [131] Strategie ochrany před povodněmi na území ČR, Ministerstvo životního prostředí, 2000; [132] Koncepce řešení problematiky ochrany před povodněmi v ČR, Ministerstvo životního prostředí, 2010; [133] Přírodě blízká protipovodňová opatření, Ministerstvo životního prostředí, 2007 [134] Stručné výsledky projektu VaV 2007-2011 („Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření“), Ministerstvo životního prostředí, 2011; [135] Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí v ČR, Ministerstvo životního prostředí, 2010; [136] Dopravní politika ČR pro období 2014 – 2020 s výhledem do roku 2050, Ministerstvo dopravy, 2013; [137] Dopravní sektorové strategie 2. Fáze (Střednědobý plán rozvoje dopravní infrastruktury s dlouhodobým výhledem), Ministerstvo dopravy, 2013; [138] Program ZDRAVÍ 21, Ministerstvo zdravotnictví, 2002, Souhrnná zpráva o meziresortním naplňování strategických dokumentů v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví za rok 2011; [139] Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny na hydrologickou bilanci a možná adaptační opatření., VUV T.G.M.; [140] Státní energetická koncepce ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2012; [141] Návrh aktualizované Surovinové politiky ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2012; [142] Politika územního rozvoje ČR 2008, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2009.

PODKLADY V KRAJSKÉ PŮSOBNOSTI

Moravskoslezský kraj

[143] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území Moravskoslezského kraje, 2004 [144] Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, 2011 [145] Regionální inovační strategie Moravskoslezského kraje na léta 2010-2020, 2012 [146] Strategie rozvoje MSK na léta 2009-2020, 2012 [147] Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje, 2012 [148] Plán odpadového hospodářství MS kraje, 2004 [149] Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, 2009 [150] Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje, 2004 [151] Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje, 2008 [152] Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, 2008 [153] Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny, 2005 [154] Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje, 2008 [155] Regionální lesnický program, 2007 [156] Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Moravskoslezského kraje, Akční plán na léta 2008-2010, 2007

Olomoucký kraj

[157] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, 2006 [158] Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, 2008 [159] Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje, 2007 [160] Společné strategie územního rozvoje zemí V4+2 - 4.pracovní znění, 2013 [161] Akční plán územní energetické koncepce Olomouckého kraje, 2006 [162] Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje, 2004 [163] Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje - III. aktualizace - rok 2012 [164] Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje, 2004 [165] Koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje, Akční plán na období 2010 – 2012 [166] Koncepce ochrany přírody a krajiny na území Olomouckého kraje, 2005 [167] Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Olomouckého kraje, 2004

PLÁNY PÉČE O CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI

[168] Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Poodří na období 2009-2018, 2008 [169] Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Jeseníky na období 2003-2013, 2003 [170] Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Beskydy na období 2009-2018, 2008

METODICKÉ PODKLADY

[171] Časový plán a program prací, 29. 11. 2012 [172] Maketa plánu dílčího povodí a datový rámec pro podávání zpráv EK, DHI a.s., Hydroprojekt CZ a.s., Pöyry Environment a.s., VRV a.s., verze 3.1, 11/1012 [173] Strategie zapojení veřejnosti a uživatelů vody do procesu plánování v oblasti vod pro období 2013 až 2015, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, verze 1.3, 01/2013 [174] Metodika určení silně ovlivněných vodních útvarů, Ministerstvo životního prostředí, 03/2013 [175] Vymezení typů vodních toků, RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. a kol., Praha 2009 [176] Metodika pro monitoring hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků, Langhammer, 2013 [177] Metodika pro monitoring hydromorfologických ukazatelů ekologické kvality vodních toků - Hodnocení ukazatelů, Langhammer, 2008 [178] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologické složky fytobentos, VÚV T.G.M. v.v.i., 06/2011 [179] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích pomocí biologické složky fytoplankton, VÚV T.G.M. v.v.i., 12/2011 [180] Metodika hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích, VÚV T.G.M. v.v.i., 12/2011 [181] Metodika hodnocení všeobecných fyzikálně-chemických složek ekologického potenciálu útvarů povrchových vod tekoucích, VÚV T.G.M. v.v.i., 2013 [182] Metodika hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod, VÚV T.G.M. v.v.i., 12/2013 [183] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích pomocí biologické složky makrofyta, VÚV T.G.M. v.v.i., 2011 [184] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologické složky ryby, VÚV T.G.M. v.v.i., 2011 [185] Metodika hodnocení biologické složky bentičtí bezobratlí pro velké nebroditelné řeky, Němejcová, 2011 [186] Metodika odboru ochrany vod MŽP - Soupis emisí, úniků a vypouštění dle čl. 5 směrnice 2008/105/ES [187] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologické složky makrozoobentos, VÚV T.G.M. v.v.i., 06/2011 [188] Metodika pro hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů – kategorie řeka, VÚV T.G.M. v.v.i., 2013 [189] Metodika pro hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů – kategorie jezero, Biologické centrum AV ČR, 2014 [190] Metodika pro výběr a hodnocení reprezentativnosti monitorovacích míst pro zjišťování a hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologických složek, VÚV T.G.M. v.v.i., 09/2011 [191] Metodika pro výběr a hodnocení reprezentativnosti monitorovacích míst pro zjišťování a hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) a chemických ukazatelů pro hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích, VÚV T.G.M. v.v.i., 09/2011 [192] Metodika pro výběr a hodnocení reprezentativnosti monitorovacích míst pro zjišťování a hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologických složek, Horký, 2011 [193] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) pomocí biologické složky ryby, VÚV T.G.M. v.v.i., 06/2011 [194] Metodika hodnocení chemického a ekologického stavu útvarů povrchových vod kategorie „řeka“ pro druhý cyklus plánů povodí v ČR, VÚV T.G.M. v.v.i., 2014 [195] Metodika hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod tekoucích (kategorie řeka) – specifické znečišťující látky, VÚV T.G.M. v.v.i., 06/2011 [196] Metodika pro vymezení mísících zón podle § 6 vyhlášky č. 98/2011 Sb. v útvarech povrchových vod tekoucích (kategorie řeka), VÚV TGM, 2012 [197] Metodika hodnocení chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod pro druhý cyklus plánů povodí v ČR), VÚV TGM, 2013 [198] Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů, AOPK, 2011 [199] Metody a způsoby predikce povrchového odtoku, eroze a transportu sedimentu v krajině. [Výzkumná zpráva], Dostál T., Vrána K., Krása J., Jakubíková A., Schwarzová P. Praha: ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství [200] Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik, Drbal a kol., VÚV TGM, v.v.i. [201] Hodnocení dopadů emisí na vodní prostředí, VÚV T.G.M.

6. Seznam zkratek

A1 kategorie surové vody AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky AOX absorbovatelné org. vázané halogeny AV ČR Akademie věd České republiky AWB umělý vodní útvar BS bilanční stav C koncentrace látky v odpadních vodách CIS Společná implementační strategie CLC databáze využití území CORINE Land Cover ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČHP číslo hydrologického pořadí ČIŽP Česká inspekce životního prostředí ČOV čistírna odpadních vod ČP Časový plán a program prací ČR Česká republika ČRS Český rybářský svaz ČS čerpací stanice ČSÚ Český statistický úřad CZNACE odvětvová klasifikace odvětvových činností DIBAVOD Digitální báze vodohospodářských dat D-O-L Dunaj-Odra-Labe DDT dichlordifenyltrichlorethan DOsVPR dokumentace oblasti s významným povodňovým rizikem DPH daň z přidané hodnoty DSO dráha soustředěného odtoku DSP dokumentace pro stavební povolení DUR dokumentace pro územní rozhodnutí EHS Evropské hospodářské společenství EIA Posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) EK Evropská komise EN ekonomické náklady EO ekvivalentních obyvatel EP ekologický potenciál EPER Integrovaný registr znečištění EQS Standardy environmentální kvality (Environmental quality standards) ERÚ Energetický regulační úřad ES Evropské společenství EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita Generel LAPV Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod a základní zásady využití těchto území HB hrazení bystřin HGR hydrogeologický rajon HMWB silně ovlivněný vodní útvar HSP hydrologické skupiny půd CHKO chráněná krajinná oblast CHOPAV Chráněná území přirozené akumulace vod ID identifikační číslo ID VÚ identifikační číslo vodního útvaru IBA významná ptačí území IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění ISVS Informační systémy veřejné správy KB kritický bod KHS krajská hygienická stanice KO koupací oblast KPÚ komplexní pozemkové úpravy KVHP koncepce vodohospodářské politiky LAPV lokalita akumulace povrchových vod LČR Lesy České republiky s. p. LVS lokální výstražný systém LVS lesní vegetační stupně Ma milion let MQ stanovený minimální průtok MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPK maximální přípustná koncentrace MS meze stanovitelnosti MSK Moravskoslezský kraj MVE malá vodní elektrárna MZe Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošná zvláště chráněná území MZP minimální zůstatkový průtok MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 soustava chráněných území evropského významu NEK normy environmentální kvality NPP národní přírodní památka NPR národní přírodní rezervace OECD klasifikace stojatých vod dle úživnosti OLK Olomoucký kraj OPŽP Operační program Životního prostředí ORP obec s rozšířenou působností OsVPR oblasti s významným povodňovým rizikem OV odpadní vody PAU polycyklické aromatické uhlovodíky PBPPO přírodě blízká protipovodňová opatření PČS přečerpávací stanice PDP plán dílčího povodí PHP Plán hlavních povodí ČR PO ptačí oblast POP plán oblasti povodí POV povrchové vody PP přírodní památka PR přírodní rezervace PRVK plán rozvoje vodovodů a kanalizací PÚ pozemkový úřad PpZPR plán pro zvládání povodňových rizik PZV podzemní vody Q1 okamžitý průtok, který je dosažen nebo překročen průměrně 1 x za 1 rok, jednoletá voda Q100 okamžitý průtok, který je dosažen nebo překročen průměrně 1 x za 100 let; stoletá voda Q330d průměrný 330ti denní průtok, který je dosažen nebo překročen během 330 dní v roce Qa průměrný roční průtok QMM minimální průměrný měsíční průtok RS Rámcová směrnice (Směrnice 2000/60/ES evropského parlamentu a rady) RPI regionální plán implementace směrnic EU Ř. km; ř. km říční kilometr ŘSD Ředitelství silnic a dálnic SEA Posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment) SEKM Systém evidence kontaminovaných míst SEZ staré ekologické zátěže SF strukturální fond SFŽP ČR Státní fond životního prostředí ČR SOP studie odtokových poměrů SPA stupeň povodňové aktivity SPŽP státní politika životního prostředí ST studie TBD technicko-bezpečnostní dohled TKO technicko-komunální odpad TTP trvalé travní porosty ÚČOV ústřední čistírna odpadních vod ÚHUL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů UR územní rozhodnutí ÚTP územně technický podklad ÚSES územní systém ekologické stability VaV výzkum a vývoj VD vodní dílo VISO varovný a informační systém obyvatelstva VKP významný krajinný prvek VN vodní nádrž VÚ vodní útvar VÚMOP Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. VÚV T.G.M., v.v.i. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce VT vodní tok VZ vodní zákon WWF Světový fond na ochranu přírody ZCHÚ zvláště chráněná území ZPF zemědělský půdní fond ZÚ záplavové území ZVHS Zemědělská vodohospodářská správa