1. 	Opatření na horní Opavě - přírodě blízká opatření

2. +	Charakteristika území a ochrana před povodněmi

   1. Povodí Odry, Opavy a území povodí horní Opavy
   2. Historie povodní a povodňové ochrany v území
   3. Povodně 1996, 1997, hledání koncepce ochrany
   4. Informace o současném povodňovém riziku
   5. Výběr koncepce ochrany

3. +	Soubor opatření na ochranu před povodněmi na horní Opavě

   1. Funkce souboru opatření
   2. Zpracování investičního záměru
   3. Charakteristika opatření po celcích dle Investičního záměru
   4. Hlavní správní a rozhodovací kroky (usnesení vlády, EIA)

4. +	Přírodě blízká opatření v rámci souboru opatření na horní Opavě

   1. Vývoj koryta rozrameněné řeky Opavy nad obcí Nové Heřminovy
   2. Revitalizační opatření v zátopě nádrže Nové Heřminovy
   3. Začlenění nádrže Nové Heřminovy v území
   4. Migrační zařízení – obtok zátopy nádrže Nové Heřminovy
   5. Splaveninový režim v řece Opavě a jeho ovlivnění nádrží Nové Heřminovy
   6. Revitalizace a úpravy toků v úseku pod nádrží Nové Heřminovy, v obcích Zátor, Brantice, Kostelec - Krnov
   7. Revitalizační úpravy v úsecích mimo sídla
   8. Úpravy na území města Krnova, pod Krnovem a vlivy na území Polska
   9. Suché nádrže a jejich začlenění do krajiny, opatření v ploše povodí
   10. Zprůchodnění řeky Opavy v úseku v Kunově po Krnov

5. 	Shrnutí

MIGRAČNÍ ZAŘÍZENÍ – OBTOK ZÁTOPY NÁDRŽE NOVÉ HEŘMINOVY

Obtokem nádrže je označován soubor zařízení navržených za účelem migračního zprůchodnění vodního díla Nové Heřminovy. Obtok nádrže jako kompenzační opatření za přerušení říčního kontinua byl zvažován již pro tzv. větší variantu nádrže VD Nové Heřminovy a od samého počátku je součástí i aktuálně připravované varianty (menší) nádrže. Zahrnuje rozdělovací objekt, vlastní koryto obtoku, které je v jednotlivých úsecích přizpůsobeno morfologii terénu, dále objekty na obtoku (odlehčovací objekty, podchody komunikací, přemostění, průchod přehradním profilem aj.) a zaústění do řeky Opavy pod přehradní hrází. Obtok je koncipován jako přírodě blízký členitý vodní tok. Od rozdělovacího objektu je jeho trasa vedena vlevo podél revitalizované řeky Opavy a dále po levobřežním svahu nádrže a za průchodem přehradní hrází jeho trasa sestupuje levým údolním svahem do řeky Opavy až pod spádový stupeň v podhrází.

Účelem objektu je zajištění migrační prostupnosti přehradního profilu, tj. vytvoření v daných podmínkách dosažitelných podmínek pro migraci vodních živočichů. Účelem objektu naopak není zajištění kompenzace chodu splavenin přes hrázový profil, k tomu jsou navržena jiná organizačně –technická opatření (podrobněji zde).

Celková délka obtoku je cca 5,18 km. Podélný sklon nivelety je fixován jednak prahem vtokového objektu (393,00 m n.m.) a jednak průchodem přehradní hrází. Průchod obtoku přehradní hrází se předpokládá na kótě dna 385,00 m n.m., což je 2,6 m nad zásobní hladinou v nádrži (H_z =382,40 m n.m.). Při hloubce koryta obtoku cca 1,0 m by muselo dojít k vzestupu hladiny v nádrži o cca 3,6 m nad H_z , aby došlo k zatopení obtokového koryta.

Návrh výškového uspořádání představuje vyvážený kompromis mezi protichůdnými požadavky:

• Zatápění obtoku není žádoucí, obtok by proto měl být zatápěn jen za velkých povodní, podle provedených simulací k tomu bude docházet teprve za povodní dvacetiletých až padesátiletých. (viz obr. - Pravděpodobnost dosažení hladin v nádrži Nové Heřminovy).
• Podélný sklon obtoku odpovídá přibližně polovině podélného sklonu původního koryta Opavy, větší sklon není dosažitelný, protože by obtokové koryto bylo extrémně dlouhé, menší sklon je nežádoucí, neboť by docházelo k příliš malé rychlosti proudění.
• Průchod obtoku hrází je mezi hladinou H_z a H_max (konkrétně na kótě 385,00 m n.m.). Není proveditelný obtok nad maximální hladinou, obtokové koryto by bylo extrémně dlouhé nebo s příliš malým podélným sklonem, současně by se zhoršily návrhové podmínky pro úsek obtokového koryta pod hrází (překonávání většího převýšení).

Důležitým detailem je průchod obtoku hrázovým profilem, kde musí být zajištěna bezpečnost vodního díla spočívající ve spolehlivém uzavření průchodu hrází za extrémních povodní. Při vzestupu hladiny vody v nádrži k úrovni průchodu obtoku přehradní hrází bude již průchod přes hrázové těleso bezpečně uzavřen tabulovými uzávěry.

Celá trasa obtokového koryta je rozdělena do čtyř typických úseků podle morfologie:

• První úsek (délky 1535 m) navazuje na vtok a je veden zvýšenou bermou mezi upravenou kynetou řeky Opavy a hrází chránící zástavbu obce Nové Heřminovy. Podélný sklon nivelety je 1,72 ‰.
• Průchodem obtokového koryta pod trasou silnice (dnes silnice I/45, kóta dna 390,34 m n. m.) se koryto dostává na levobřežní svah údolí, nad zásobní hladinu nádrže (H_z = 382,40 m n. m.) – jedná se o druhý úsek. Ten má délku cca 2 900 m a podélný sklon 1,8 ‰.
• V délce cca 48 m před hrázovým tělesem je v příkrém svahu nutné zářez obtokového koryta stabilizovat z levé strany opěrnou zdí (například gabionovou) – mluvíme o třetím úseku, jehož návrhové parametry jsou shodné s parametry úseku č. 2.
• Čtvrtým úsekem je označena část obtokového koryta za přehradní hrází až po zaústění do řeky Opavy (na kótě 367,07 m n. m.) pod stupněm a „rozplavovacím“ objektem, určeným k dotaci toku splaveninami. Koryto délky 682 m je navrženo v podélném sklonu 50 ‰ a 23 ‰.

Charakteristický příčný profil obtoku je navržen jako rozvolněný lichoběžník s proměnlivou šířkou ve dně min. 1,0 m a s orientačním sklonem svahů 1:2. Koryto s rozšířenými úseky je doplněno o nepravidelně rozmístěné shluky kamenů vytvářející úkryty pro vodní živočichy a je osázeno břehovými a doprovodnými porosty. Minimálnímu průtoku v korytě 0,30 m³/s odpovídá hloubka vody cca 0,40 m a rychlost proudění cca 0,4 m/s. Plná kapacita obtoku při hloubce 0,6 m činí cca 0,7 m³/s při rychlosti 0,53 m/s. Větší průtoky budou odlehčovány do nádrže.

Základní návrhové parametry obtoku nádrže byly v rámci návrhu posuzovány jak z technických, tak environmentálních hledisek. Základní průtok obtokem 0,30 m³/s představuje přibližně 50% Q_355denní. Při větších průtocích se může průtok v obtoku zvyšovat v rozmezí od 0,30 m³/s do cca 0,7 m³/s (přibližně při Q_120denní). Dělení průtoku v období sucha je kompromisem mezi požadavky na funkci obtoku a udržením dobrého stavu biotopů vzniklých v rozlehlých revitalizovaných plochách v konci vzdutí nádrže i dobrým vývojem kvality vody v nádrži. Samostatnou specializovanou studií byla provedena prognóza vývoje kvality vody v nádrži. Zvyšování průtoku obtokem nad výše uvedenou mez by mělo v období sucha za následek významné prodloužení doby zdržení vody v nádrži, což v nepříznivých podmínkách zvyšuje míru změn teplotních i dalších kvalitativních ukazatelů.

Plného nástupu pozitivních efektů obtoku (jak z hlediska migračního zprůchodnění, tak krajinotvorné funkce) bude dosaženo až s odstupem několika roků po realizaci. Další projektová příprava bude i nadále probíhat ve spolupráci se specialisty tak, aby přínosy tohoto doposud ojedinělého opatření byly co největší a odůvodnily jeho poměrně vysoké náklady. Přes snahu o přírodě blízké řešení bude obtok nádrže umělé technické dílo, kladoucí značné nároky na provozní činnosti a údržbu.

Dne 20.3.2012 se na Ministerstvu životního prostředí ČR uskutečnilo odborné sympozium Migrační zprůchodnění nádrže VD Nové Heřminovy, jehož výstupem bylo rozhodnutí o účelnosti další přípravy obtoku nádrže jako součásti záměru Opatření na horní Opavě.