EN D PL

    1. Povodí Odry, Opavy a území povodí horní Opavy
    2. Historie povodní a povodňové ochrany v území
    3. Povodně 1996, 1997, hledání koncepce ochrany
    4. Informace o současném povodňovém riziku
    5. Výběr koncepce ochrany
    1. Funkce souboru opatření
    2. Zpracování investičního záměru
    3. Charakteristika opatření po celcích dle Investičního záměru
    4. Hlavní správní a rozhodovací kroky (usnesení vlády, EIA)
    1. Vývoj koryta rozrameněné řeky Opavy nad obcí Nové Heřminovy
    2. Revitalizační opatření v zátopě nádrže Nové Heřminovy
    3. Začlenění nádrže Nové Heřminovy v území
    4. Migrační zařízení – obtok zátopy nádrže Nové Heřminovy
    5. Splaveninový režim v řece Opavě a jeho ovlivnění nádrží Nové Heřminovy
    6. Revitalizace a úpravy toků v úseku pod nádrží Nové Heřminovy, v obcích Zátor, Brantice, Kostelec - Krnov
    7. Revitalizační úpravy v úsecích mimo sídla
    8. Úpravy na území města Krnova, pod Krnovem a vlivy na území Polska
    9. Suché nádrže a jejich začlenění do krajiny, opatření v ploše povodí
    10. Zprůchodnění řeky Opavy v úseku v Kunově po Krnov

VÝVOJ KORYTA ROZRAMENĚNÉ ŘEKY OPAVY NAD OBCÍ NOVÉ HEŘMINOVY

Za povodně v roce 1997 došlo v údolní nivě řeky Opavy k výrazným změnám říčních koryt a údolní nivy s iniciací dalšího samovolného vývoje. Jedna z lokalit, kde bylo zaznamenáno značné přetvoření trasování toku, se nachází v nezastavěném území mezi osadou Kunov a obcí Nové Heřminovy. Při průtocích v celé šířce údolní nivy zde řeka Opava v roce 1997 vytvořila zpětnou erozí nové paralelní koryto. Po povodni zde nebyly prováděny zásahy k navrácení území do původního stavu, a tím se vytvořily podmínky pro samovolnou renaturaci.

K rozvětvení koryta Opavy dochází pod jižní částí osady Kunov. Následuje úsek cca 1900 m po obou stranách údolí lemovaný dopravní infrastrukturou, nové koryto o větším podélném sklonu (6,1 ‰ oproti původním cca 4,6 ‰) si našlo trasu souběžně s lesní cestou a melioračním kanálem, původní koryto vede při pravé straně údolí v souběhu s železniční tratí. Zaústění nového koryta do původního toku se nachází nad zástavbou Nových Heřminov. Předkvartérní podloží tvořené v území drobami, prachovci a břidlicemi se nachází v hloubkách okolo 9 m. Podloží je překryto kvartérními deluvii (písčité, kamenité a hlinité štěrky), nad nimiž se nachází prakticky v celé lokalitě horizont jemnozrnných sedimentů (hlinité a méně často písčité a štěrkovité nivními sedimenty).

1997 (před povodní) 2003 2006 2012

Řeka Opava je v celé své délce osou nadregionálního biokoridoru a prochází řadou biocenter. Správce toku nemusel v lokalitě, kde došlo k rozramenění řeky, provést bezprostředně po povodni 1997 žádné zásahy pro zabezpečení nemovitostí a infrastruktury a pominul i tlak na zemědělské využití území, čímž se otevřely nové možnosti pro vhodnou správu tohoto území. Vhodnost případných zásahů v předmětném úseku tak byla opakovaně diskutována a posuzována správcem toku, orgány ochrany přírody i odbornou veřejností. V roce 2003 byla zaměřena série příčných profilů úseku. V roce 2007 pak byl v rámci studií pro MŽP zpracován záměr revitalizace úseku, kde se zvažovala i poměrně radikální podpora vývoje koryt v území. V letech 2008 až 2009 byl v rámci přípravy souboru opatření na horní Opavě úsek opětovně posuzován. Byla zvažována škála variant od radikálních revitalizačních úprav až po ponechání území samovolnému přirozenému vývoji a sledování jeho vývoje. Pro rozhodnutí o výsledné variantě byly významné zejména systematické průzkumy a biologická hodnocení zajišťované v souvislosti s procesem EIA.

Výsledný přístup je založen na minimalizaci zásahů, ponechání přirozeného vývoje a jeho monitoringu. V této části řeky Opavy a její údolní nivy nebudou prováděna žádná technická ani revitalizační opatření. Pouze, na žádost obce Nové Heřminovy v období zpracování investičního záměru OHO, byly v území navrženy stavby nutné pro zpřístupnění pozemků mezi hlavním korytem řeky Opavy a jeho nově vytvořeným ramenem (lávky pro pěší a brody přes koryta, situované v trase stávající cesty). V území mezi osadou Kunov a obcí Nové Heřminovy je cílem vytvořit podmínky pro nepřerušený proces přírodního vývoje, který v území započal po povodni v roce 1997. V budoucnu je možné očekávat další postupný vývoj koryt, zejména nové větve koryta se dnem ve štěrkovém substrátu. Etapovitě budou sledovány změny povrchu terénu a říčních koryt s využitím sítě stabilizovaných výškových bodů, která byla k tomuto účelu založena.

V roce 2013 byla vyhotovena monitorovací studie shrnující poznatky z nastalých změn morfologie toku. Období hodnocení morfologického vývoje 2009-2012 je charakteristické tím, že se v něm nevyskytly epizody s extrémními průtoky. Korytotvorný průtok, který již v daných podmínkách má schopnost významněji formovat dno a břehy, byl vyhodnocen v rozmezí Q30d (cca 5,10 m³/s) až Q1 (cca 15,00 m³/s), přičemž průtoky Q30d byly v čtyřletém sledovaném období překročeny po dobu 159 dnů a Q1 po dobu 4 dnů. Maximální dosažený průtok odpovídal nejvýše Q2. Je zřejmé, že při vyšších průtocích by vývoj koryt probíhal intenzivněji.

Porovnáním měřických podkladů byla určena místa se zaznamenanou progresí na obou ramenech Opavy – jejich rozložení je patrné z přehledné situace. Doposud byly opakovaně vyhodnoceny polohové změny koryt z jejich podélných profilů a vybraných příčných řezů a mezi roky 2009 a 2012 již také z digitálního modelu terénu (DMT). Lze konstatovat, že prostor bifurkace je z důvodu poklesu rychlosti při dělení průtoků zanášen sedimenty a jeho umístění se posunulo o cca 31 m proti toku, na čemž se podílí i absence větších průtoků ve sledovaném období. Došlo i ke zúžení původního koryta v místě nátoku o cca 9 m, břeh přibližující se k zástavbě Kunova je nicméně prozatím neovlivněn. Původní koryto Opavy bylo vyhodnoceno jako relativně stabilní. Na jeho pravém břehu nebyly zaznamenány výraznější projevy nestability, i díky přítomnosti pozůstatků opevnění paty koryta a plně vyvinutému břehovému vegetačnímu doprovodu. Nátrže na levém břehu vznikají tam, kde chybí stabilizace kořeny nebo v místech vývratů. Jako riziko pro další vývoj byla vyhodnocena činnost bobra evropského, pokud by skácením stromů v budoucnu došlo k nasměrování proudu do pravého břehu a ohrožení železničního náspu. Na novém rameni byla zaznamenána značná nestabilita na obou březích. Koryto se vyvíjí zejména ve svrchním horizontu jemných sedimentů, na dně se selekcí hrubozrnějších sedimentů postupně vytváří dnová dlažba, avšak koryto není odolné vůči boční erozi. Tvoří se základy meandrů, jejichž další rozvoj povede velmi pravděpodobně v budoucnosti k přiblížení podélného sklonu na hodnoty, které se vyskytují na původním stabilním rameni řeky Opavy. Břehy nového koryta jsou z větší části již porostlé mladými náletovými dřevinami, ale jejich schopnost stabilizovat namáhané břehy je prozatím poměrně nízká. Navíc je v oblasti nového koryta patrná intenzivní činnost bobra.

Výsledky Studie potvrdily správnost volby bezzásahové varianty a observační metody. Vývoj iniciovaný povodní v roce 1997, jež se stala pro lidská sídla v povodí horního toku řeky Opavy synonymem zkázy, vedl k v předmětném úseku k postupné renaturaci údolní nivy, která úspěšně probíhá. Prozatím nebyla zaznamenána potřeba aktivních zásahů pro usměrnění morfologie toku. Biologická hodnocení provedená pro proces EIA prokázala, že od raných stádií vývoje koryta vznikají cenné biotopy a stanoviště a jejich vývoj dále pokračuje. Určité riziko je spatřováno ve výskytu invazivních druhů. Výhodou zvolené bezzásahové varianty je unikátní možnost studia raných stádií vývoje nového koryta Opavy a procesu renaturace údolní nivy. Ta potvrdila svou regenerační schopnost a vzrůstající ekologický potenciál.

U nového koryta bude pozorně sledován vývoj největší břehové nátrže z důvodu možného budoucího propojení s korytem melioračního kanálu a následného potenciálního ohrožení stability výše položené lesní cesty. Se zvýšenou pozorností bude také sledován vývoj okolí soutoku i rozramenění obou koryt (osada Kunov) ve vztahu k možnému ohrožení nemovitého majetku. Prozatím pro zástavbu v Kunově nedošlo přirozeným vývojem koryta ke zvýšení rizika.