Plánování v oblasti vod je ustanoveno v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, který byl naposledy významně novelizován zákonem č. 150/2010 Sb. Ustavením institutu plánování v oblasti vod ve vodním zákoně byly implementovány požadavky Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady Evropy z 23. října 2000 vychází ze strategického záměru zachování vodního bohatství, které je pro veškerý život nenahraditelným přírodním zdrojem.
Plánování v oblasti vod je soustavná koncepční činnost, kterou zajišťuje stát, a jeho účelem je vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy:
- ochrany vod jako složky životního prostředí, tzn. nejenom vod jako takových, ale i vodních a na vodu vázaných ekosystémů
- snížení nepříznivých účinků povodní a sucha
- udržitelného užívání vodních zdrojů, zejména pro účely zásobování pitnou vodou
Nedílnou součástí plánování v oblasti vod je i zajištění informovanosti a zapojení veřejnosti včetně uživatelů vody do celého procesu pořizování příslušných plánů.
V prvním plánovacím období do roku 2009 byl v České republice zpracován Plán hlavních povodí ČR a 8 plánů oblastí povodí. V reakci na připomínky Evropské komise (tzv. infringement) k implementaci rámcové směrnice 2000/60/ES byla pro další plánovací období, úpravou stávající legislativy, stanovena nová struktura zpracování plánů povodí.
Uvedené změny představují zejména zavedení plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik namísto plánu hlavních povodí a dále plánů dílčích povodí namísto plánů oblastí povodí. Tyto plány jsou podkladem pro výkon veřejné správy, zejména pro územní plánování, vodoprávní řízení a k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí definovaných v § 23a vodního zákona.
Plány povodí
Plány povodí se zpracovávají ve třech úrovních pro mezinárodní oblasti povodí ("mezinárodní plány povodí"), části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky ("národní plány povodí") a dílčí povodí.
Na zpracování mezinárodních plánů povodí spolupracují Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství v rámci mezinárodních komisí. Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí, a to:
- mezinárodní oblasti povodí Labe
- mezinárodní oblasti povodí Odry
- mezinárodní oblasti povodí Dunaje.
Národní plány povodí v 2. plánovacím období zastupují koncepční dokument "Plán hlavních povodí ČR" využívaný v 1. plánovacím období. Národní plány povodí stanoví cíle:
- pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů
- ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha
- pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb
- pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny.
Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a stanoví strategii jejich financování.
Národní plány povodí pořizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plán povodí schvaluje vláda. Národní plány povodí vydává Ministerstvo zemědělství jako opatření obecné povahy.
Tři národní plány povodí jsou doplněny celkem deseti plány dílčích povodí, a to následovně:
Národní plán povodí Labe
- Plán dílčího povodí Horního a středního Labe
- Plán dílčího povodí Horní Vltavy
- Plán dílčího povodí Berounky
- Plán dílčího povodí Dolní Vltavy
- Plán dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe
Národní plán povodí Odry
- Plán dílčího povodí Horní Odry
- Plán dílčího povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry
Národní plán povodí Dunaje
- Plán dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu
- Plán dílčího povodí Dyje
- Plán dílčího povodí ostatních přítoků Dunaje
Plány dílčích povodí stanoví návrhy programů opatření, které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění. Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují podle své územní působnosti kraje.
Plány pro zvládání povodňových rizik
Plány pro zvládání povodňových rizik zohledňují důležitá hlediska, jako jsou náklady a přínosy, rozsah a průběh povodní, retenční schopnosti záplavových území, cíle ochrany vod, hospodaření s půdou a s vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní dopravu a přístavní infrastrukturu. Plány pro zvládání povodňových rizik se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se soustřeďují na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových předpovědí a systémů včasného varování, a zohledňují charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových rizik mohou zahrnovat rovněž podporu udržitelného využívání území, zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení určitých oblastí v případě výskytu povodně.
Plány pro zvládání povodňových rizik pořizuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány pro zvládání povodňových rizik schvaluje vláda. Plány pro zvládání povodňových rizik vydává Ministerstvo životního prostředí jako opatření obecné povahy.
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství spolupracují v rámci mezinárodních komisí na zpracování mezinárodních plánů pro zvládání povodňových rizik nebo souboru plánů pro zvládání povodňových rizik koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí.
Plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik se přezkoumávají a aktualizují každých 6 let ode dne jejich schválení.
Schválené a zveřejněné plány oblastí povodí a Plán hlavních povodí ČR se považují za plány povodí, a to až do doby schválení plánů povodí.