Mezinárodní povodí Odry

Dílčí povodí Horní Odry představuje horní část mezinárodního povodí Odry (úmoří Baltského moře), kde pramení i hlavní tok celého povodí - řeka Odra.

Plocha mezinárodního povodí Odry:

na území ČR	na území Polska	na území SRN	Celkem
km²
7 217	106 057	5 587	118 861

Dílčí povodí Horní Odry

Česká republika je rozdělena na deset dílčích povodí ("Horního a středního Labe", "Horní Vltavy", "Berounky", "Dolní Vltavy", "Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe", "Moravy a přítoků Váhu", "Dyje", "ostatních přítoků Dunaje", "Horní Odry" a "Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry"). Dílčí povodí Horní Odry zaujímá 6 252 km² na území České republiky.
Dílčí povodí Horní Odry na území ČR je protáhlého tvaru ve směru SZ - JV. Na jihozápadě sousedí podél rozvodnice Baltského a Černého moře s oblastí povodí Moravy a povodím Váhu. Na severovýchodě sousedí s polskou částí povodí horní Odry a s povodím Visly a vtéká na území Polské republiky soutokem Odry a Olše v prostoru Bohumína. Některé části oblasti povodí Odry gravitují do Odry mimo závěrný profil Bohumín až v Polské republice, kupříkladu řeky Osoblaha, Bělá a Vidnávka.

Přes svou relativně malou rozlohu je oblast povodí Odry značně výškově členitá. To je dáno jejím situováním mezi horskými masivy Hrubého Jeseníku a Beskyd a současně otevřením k severu do Slezské nížiny. Odra pramení v Oderských vrších ve výšce 634 m n. m. a opouští území republiky na kótě cca 190 m n. m. Na jihozápadní rozvodnici, která je současně hlavním evropským rozvodím Dunaje a Odry, dosahují výšky terénu v oblasti Hrubého Jeseníku max. 1 492 m n. m. (Praděd) a v oblasti Beskyd max. 1 323 m n. m (Lysá hora). Největší svislá odlehlost tak činí bezmála 1 300 m. Obecně se jedná o území s obrovskou reliéfovou energií, neboť kupříkladu výškový rozdíl v povodí Ostravice mezi nejvyšším (Lysá hora 1 323 m n. m.) a nejnižším bodem (ústí do Odry) tohoto povodí při vzdušné vzdálenosti 35 km činí 1 125 m.

Povodí horního toku Odry je tvořeno převážně menšími toky a nachází se na styku dvou významných geografických jednotek - České vysočiny a Západních Karpat. Odra a její hlavní přítoky, levostranná Opavou s Moravicí a pravostranná Ostravice a Olše, vytváří kostru hydrografické sítě, která se sbíhá v Ostravské pánvi. Tok Odry v Moravské bráně tvoří osu rozhraní České vysočiny a Karpat. V říční síti je nejvýznamnějším tokem Odra, která pramení v Oderských Vrších. Odtud odtéká jihovýchodním směrem a po asi 55 km se její trasa pravoúhle láme vstupem do Moravské Brány. Z těchto míst odtéká na severovýchod směrem k Ostravské pánvi a ke státním hranicím s Polskou republikou. Státní hranice zde tvoří přibližně na délce 8 km a území ČR opouští u Kopytova pod soutokem s Olší (část města Bohumín) v nadmořské výšce 190 m n.m. Samotná Odra má na území ČR délku 132,3 km, zbývající délka přes Polskou republiku až po ústí do Baltského moře činí 734,3 km.