Stav dotčeného toku:   Prudník, protékající územím našeho státu Osoblažským výběžkem ze západu na východ, byl na přelomu 50. a  60. let minulého století téměř v celé délce regulován v rámci velkoplošných úprav odtokových poměrů a meliorací tzv. Centralizované investiční výstavby v zemědělství. Koryto toku je z převážné části ohrázováno a lemuje je topolová výsadba. Nedostatečná údržba koryta po realizaci úprav vedla místy k jejich postupné devastaci. Tok, zejména v horní části mezi státními hranicemi a silnicí  do Osoblahy má tendenci znovu meandrovat. Upravené břehy jsou protržené, obnovují se říční ramena, vznikají zamokřené plochy. Není vyloučeno, že tok zde protéká i na cizích pozemcích.

Vyvstává otázka, jak dále na Prudníku při jeho správě postupovat a to především ve vztahu k okolním zemědělsky využívaným pozemkům? Ponechat tok opět přirozenému vývoji a připustit destrukci hrází, s ohledem na majetkové poměry  a využívání pozemků, asi nebude nejvhodnější (tok patrně slouží i jako recipient drenážním systémům). Správa toku zde účetně  sice neregistruje žádný hmotný majetek, v blízkém eventuelně střednědobém výhledu se však jeví nevyhnutelným, vynaložit na Prudníku určité  prostředky a zabránit úplnému zničení evidentně existujícího vodního díla.

Vodohospodářské zájmy a jejich vztah k ZCHÚ a k předmětu ochrany: Vzhledem k životním potřebám předmětu ochrany – žáby kuňky ohnivé, která osídluje malé, mělké vodní zdrže, zvodněné příkopy a   rýhy a nežije tedy ve vodních tocích, přímé střety údržby koryta s ochrannými podmínkami nejspíše nehrozí. Nicméně zásahy, které by vedly k odvodnění nivy by se jistě setkaly se zásadním nesouhlasem orgánů ochrany přírody.

Vzhledem k situaci, která na toku Prudník nepochybně je, bude vhodné zpracovat koncepční studii odtokových poměrů tohoto toku s cílem stanovit postup při jeho správě a odpovědět na otázku, zda ponechat celý tok přirozenému vývoji, nebo pouze jeho části. V tomto duchu pak řešit i vztah toku a pobřežníků. Závěry vkomponovat do plánu péče o ZCHÚ.