Kuňka ohnivá (Bombina bombina), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) | |
Oba druhy žab dorůstají maximální velikosti 5 cm. Jsou na hřbetu nenápadně šedavě zbarvené s výrazným oranžově nebo žlutě mramorovaným břichem. Jsou si natolik blízké, že se často v přírodě kříží. Kuňka ohnivá žije spíše v nížinách, žlutobřichá ve vyšších polohách. Živí se hmyzem, larvami, červy apod.. Celoročně žijí ve vodě, přezimují však na suchu v zemních úkrytech. Vyskytují se v menších stojatých vodách. Kuňka žlutobřichá nejčastěji v kalužích blátivých lesních méně už polních cest a v zatopených příkopech. Vzhledem k tomu, že obývá sezónní kaluže je její rozmnožování, zpravidla v červnu až srpnu, silně závislé na srážkách. Kuňka ohnivá žijící v nížinách potřebuje k úkrytu zarostlé břehy plytkých tůní. Období rozmnožování je od května do července. Samičky kladou do vody shluky vajíček s rosolovitým obalem. | |
Kuňky jsou ohroženy především ztrátou svého životního prostředí zpevňováním lesních a polních cest a odvodňováním území. Z důvodu vazby na určitou destruktivní činnost v terénu je jejich ochrana považována za velmi problematickou. |
|
Předmětem ochrany je v lokalitách:
Poodří – Chráněná krajinná oblast (k. ohnivá)
Meandry dolní Odry – hraniční Odra (k.
žlutobřichá)
Heřmanický rybník – heřmanické
rybníky a Orlovská Stružka (k. žlutobřichá)
Beskydy – Chráněná krajinná oblast (k. žlutobřichá)
Niva Olše – Věřňovice – Niva Olše od ústí Lutyňky po ústí Petrůvky (k. žlutobřichá)
Dolní Marklovice – niva Petrůvky
v Dolních Marklovicích (k. ohnivá)
Děhylovský potok – Štěpán – rybník a potok vpravo
od řeky Opavy v Děhylově (k. ohnivá)
Osoblažský výběžek – niva potoka Prudník
s rybníky (k. ohnivá)
Písečná mokřad – údolí levostranného přítoku Bělé
v obci Písečná (k. žlutobřichá) |
|
Základní
podklady:
Jiří Čihař a kol. „Příroda v České a
Slovenské republice“ (ACADEMIA Praha, 2002, 4v.)
S. Lusk, V. Baruš, J. Vostradovský „Ryby v našich vodách“ (ČSAV Praha, 1983)
V. Baruš, O. Oliva a
kol. „ Mihulovci a ryby“ (ACADEMIA Praha, 1995)
RNDr Bohumír Lojkásek CSc. „Ichtyologická
charakteristika hlavních toků říční sítě Povodí Odry a posouzení migrační
prostupnosti spádových objektů na vodních tocích ve správě Povodí Odry s.p.
(Ostrava, 2004)
L.Úradníček, P. Maděra
a kol. „Dřeviny České republiky“ (Matice lesnická Písek, 2001)
www.natura 2000.cz |