Aktualita

 „Po průchodu velké vody se v říčním korytě vytvářejí štěrkové náplavy, a to převážně na obdobných místech. Povodňové průtoky následně tento více či méně rovnovážný stav periodicky nepravidelně narušují. Vzniká tak určitý fenomén štěrkových lavic, kdy na jedné straně velké průtoky nánosy odstraňují a posouvají dále po toku, na straně druhé dochází po kulminaci na sestupné povodňové vlně k jejich usazování a opětovnému vytváření nových nánosů. Takto nově vytvořené sterilní biotopy z usazených sedimentů prospívají některým chráněným druhům rostlin např. třtině pobřežní a vzácným druhům dřevin z rodu vrb jako jsou vrba šedá a lýkovcová,“ vysvětlil technický ředitel státního podniku povodí Odry Břetislav Tureček a dodal: „Po určité době nastává ekologicky významné období přirozeného vývoje (sukcese), kdy lavice postupně přirozeně zarůstají bylinnou vegetací a dřevinami z náletu (vzduchem roznášených semen stromů a keřů). Tento stav je však nepříznivý jak z důvodu snížené kapacity průtočného profilu toku, tak z důvodu, že dřevinný nálet svými kořeny brání posunu a pohybu štěrkových lavic, a tak výrazně snižuje stupeň protipovodňové ochrany. V případě uvolnění dřevin za povodně se navíc mohou vytvářet nahodilé zátarasy, a tak rovněž ohrožovat ochranu okolí řek před povodněmi.“ 

Na řece Olši a na řece Ostravici v nezastavěných částech měst a obcí bývají takto ponechané podél břehů asi třímetrové vegetační pásy neupravených štěrkových lavic včetně náletových dřevin, které jsou pravidelně udržované zmlazováním po dosažení výšky asi 5-6 ti metrů. Na řece Olši se periodicky vždy po 3-4 letech střídavě po úsecích na levé a pravé straně provádí plošné zmlazování vrbových porostů. Řízky z vrb, které snadno zakořeňují, se používají k doplňování břehových porostů a od roku 2019 se započalo v některých lokalitách i s výsadbou řízků vzácnějších druhů vrb lýkovcové a šedé. Asi 1/2 štěrkových nánosů je rozhrnuta a ponechána v říčním korytě, zbývající objem odtěžených sedimentů je odvezen k dalšímu využití pro úpravy vodních toků.

Jinou formou údržby štěrkových lavic je tzv. povodňování, kdy na základě predikce průtoků a přehledu o povodňových stavech v příslušném povodí je možno přistoupit na sestupné povodňové větvi k posílení povodňových průtoků zvýšeným odtokem z nádrže, který zajistí posunutí štěrkových lavic a jejich přirozený vývoj a uvedení do inertního stavu. Tento specifický způsob údržby se provádí zejména v povodí řeky Morávky ve prospěch národní přírodní památky, tzv. Skalické Morávky, prostřednictvím údolní nádrže Morávka.

„Tyto úpravy štěrkových lavic přírodě blízkým způsobem řeší jak požadavek na ochranu proti povodním a zachování současného stupně povodňové ochrany („nezarůstání lavice umožňuje její pohyb“, který je zohledněn v hydraulických výpočtech pomocí tzv. makrodrsnosti), tak ponechává podstatnou část štěrkové lavice v toku v inertním stavu jako významný biotop a základní prvek ekologické stability štěrkonosných toků karpatského typu,“ uzavřel Břetislav Tureček.

Koryta vodních toků jsou ze zákona významným krajinným prvkem, některé úseky vodních toků rovněž patří do Evropsky významných lokalit v rámci chráněných území NATURA 2000, které se vyhlašují k ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.