Aktualita
V září letošního roku bylo území, které spravuje státní podnik Povodí Odry postiženo regionální katastrofální povodní. Povodňovými vlnami byly zasaženy všechny významné vodní toky a v různé míře došlo k poškození vodních děl na nich vybudovaných. Škody na vodních tocích a vodních dílech byly vyčísleny po jejich rekognoskaci na téměř 6,1 mld. Kč. Na celém území v rámci stavu nebezpečí probíhají práce těžké techniky přímo v tocích. Jsou prováděny opravy rozplavených hrází, odstraňování zátarasů, sanují se nátrže, modelují se štěrkové nánosy a na dolní Odře pod soutokem s Ostravicí se těží štěrky. Současně se likvidují spadlé a poškozené stromy a provádí se úklid kolem řek. Připravují se projekty na obnovu vodních děl.
Zabezpečovací práce byly zahájeny ihned po opadnutí vysokých průtoků. Současně vodohospodáři zadali zaměřovací elaboráty, které budou základním podkladem pro projekční práce na obnovu zničeného území. Do konce roku 2024 tak bude vynaloženo na zabezpečovací práce a opravy vodních děl více než 200 mil. Kč, které jsou nyní hrazeny z rozpočtu státního podniku Povodí Odry a měly by být pokryty z dotace ministerstva zemědělství.
„V současnosti se soustředíme zejména na obnovu říčních hrází, odstraňování štěrků z průtočných profilů řek a odstranění veškerých zátarasů. Povodňové škody na vodohospodářském majetku jsou opravdu obrovské a jejich odstraňování bude trvat minimálně 10 let s vysokými finančními náklady,“ informoval generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč a dodal: „V následujících letech se budeme postupně snažit obnovovat poškozená vodní díla na jednotlivých tocích. Po vypracování zprávy o povodni 2024, kterou má v gesci ČHMÚ, vyhodnotíme tuto povodeň a případně se v některých lokalitách budeme zabývat zvýšením protipovodňové ochrany.“
Nejhorší situace byla v okrese Jeseník, na Bruntálsku a Krnovsku spolu s městy Opava, Ostrava a Bohumín. Do finální podoby se nyní opravuje rozplavená hráz na řece Opavě v Krnově – Kostelci a v Opavě – Palhanci. Hráze se také opravují na řece Opavě v Děhylově v prostoru Hlučínského jezera a probíhá obnova rozplavené hráze na řece Odře v Ostravě. Zabezpečení povodňových škod se provádí také na řece Olši v Českém Těšíně a v Karviné-Kozinci. Byla již vyřešena hráz pod Landekem, nátrž v Brušperku na řece Ondřejnici, což umožnilo přistoupit k opravě komunikace jejím správcem a taky nátrž pod Karlohuťským jezem na Ostravici.
Údolí řeky Bělé a Staříče bylo vodou, která se mohla přiblížit Q1000, většinově zničeno. I zde byly zahájeny práce na obnově tohoto území. Obdobně se teď děje na Vidnavsku a Osoblažsku.
„Údolí Vidnávky, Osoblahy a horní Opavy s Opavou a Opavicí se budou primárně obnovovat formou oprav, na Bělé se Staříčem a Opavě přes Zátor, Brantice a Krnov se bude většinově obnova řešit formou investic. Vedení podniku se neztotožnilo s některými navrhovanými postupy, že obnova řek gravitujících z Jeseníků se má řídit principy volně tekoucích řek. Jedná se většinou o sevřená údolí a bez robustní stabilizace říční brázdy nebudou takto navrhovaná opatření funkční. Neméně důležité pro realizaci takových opatření je nalezení způsobu ekonomicky a fyzicky realizovatelné údržby přírodě blízkých toků i do budoucna, a tím zajištění správné a bezpečné funkce protipovodňových opatření do výskytu dalších povodní. Bohužel starostové převážně konstatují, že nabízené pozemky státu pro vymístění nejpostiženějších nemovitostí jsou nevyužitelné,“ doplnil technický ředitel státního podniku Povodí Odry Břetislav Tureček.
Nadále pokračuje intenzivní příprava protipovodňových opatření na horní Opavě, kdy jsme ihned po povodni zahájili rekonstrukci jezu v Branticích, která významně zlepší stupeň protipovodňové ochrany a v průběhu roku 2025 budeme zahajovat již připravené stavby protipovodňových opatření v obci Zátor, které jsou stavebně rozděleny na dvě etapy. Samozřejmě, že Povodí Odry, státní podnik jako investor údolní nádrže Nové Heřminovy usiluje o to, aby stavební práce na přehradní hrázi byly zahájeny na podzim roku 2027 tak, jak bylo schváleno Usnesením Vlády České republiky č. 336 ze dne 22. května 2024.
Je třeba zdůraznit, že ve 38 stanicích ze 70 za povodně měřících a vyhodnocených stanic v povodí Odry byl překročen limit pro extrémní povodeň (průtok 50leté vody) podle klasifikace ČHMÚ a povodeň 09/2024 v řadě parametrů překonala a byla v povodí Odry mocnější než povodeň v roce 1997 a některé uzávěrné profily mohly mít N-letosti od 300 až po 1000letou vodu (Odra-Svinov, Opava-Děhylov, Bělá-Mikulovice).
„I tam, kde byly upravené vodní toky zničeny katastrofální povodní, která až 2násobně překonala jejich návrhové průtoky, většinou Q100, splnily svou funkci, protože před jejich poničením úpravy toků poskytly dostatečný čas obyvatelům k evakuaci a k záchraně toho nejcennějšího, lidského života a vyzdvihnout musím všechny přehrady, které bezpečně ochránily lidské životy desítek tisíc obyvatel a 100% ztransformovaly velké vody,“ dodal Břetislav Tureček.
„Vzhledem k tomu, že povodní byla zničena rozsáhlá oblast námi spravovaného území, není v našich silách ihned reagovat na všechny podněty občanů, i když si uvědomujeme jejich naléhavost. Snažíme se postupovat co nejrychleji,“ uzavřel Jiří Tkáč.
Poznámka:
- Délka významných vodních toků, které spravuje Povodí Odry, státní podnik je 1111 km.
- Za 4 dny od čtvrtku 12. 9. do neděle 15. 9. bylo povodí Bělé s plochou povodí 272 km2 zasaženo extrémní srážkou o průměru 411 mm s celkovým objemem kolem 112 miliónů m3 vody.
- Základní informace k profilu Bělá – Mikulovice: plocha povodí je 222 km2, stoletý průtok Q100 = 270 m3/s, kulminační průtok povodně 1997 byl 335 m3/s, při povodni 09/2024 měřicí stanice přenášela průtok do hodnoty 374 m3/s a následně byla stanice zničena. Stopa kulminační povodňové hladiny 09/2024 je podstatně výše nad značkou z povodně 1997 a lze nyní předběžně usuzovat na průtok 450 až 500 m3/s.
- Vyspělé alpské země zmírňují katastrofální povodně systémem hrazení bystřin a přehrážek a dalšími robustními vodními díly.
- Volně tekoucí řeky v těchto postižených lokalitách nic neřeší.