2.1. - Přípravné práce
2.1.1. - Časový plán
2.1.2. - Přehled významných problémů a návrhy správných postupů
2.1.3. - Zpracování oznámení koncepce a jeho předložení příslušnému úřadu
2.2. - Návrh Plánu oblasti povodí Odry
2.2.1. - Zpracování a projednání návrhu plánu
2.2.2. - Podmínky Ministerstva životního prostředí, obsažené ve stanovisku podle zákona č. 100/2001 Sb.
2.3. - Konečný návrh Plánu oblasti povodí Odry
2.3.1. - Vymezení oblasti povodí Odry ve vztahu k územním obvodům krajů a správním obvodům obcí s rozšířenou působností

2. Postup zpracování plánu

Plán oblasti povodí Odry, stejně jako ostatní plány oblastí povodí, se ve smyslu vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, byl zpracován ve třech etapách, které obsáhly:

• Přípravné práce
• Návrh Plánu oblasti povodí Odry
• Konečný návrh Plánu oblasti povodí Odry

2.1. Přípravné práce

V rámci přípravných prací pro Plán oblasti povodí Odry byly ve smyslu § 10 vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, provedeny od r. 2005 do r. 2007 tyto práce:

• vymezení oblasti povodí Odry ve vztahu k územním obvodům krajů a správním obvodům obcí s rozšířenou působností
• sestavení časového plánu a programu prací pro Plán oblasti povodí Odry a jeho zveřejnění
• shromáždění závazných podkladů
• shromáždění dalších podkladů
• analýza všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblasti povodí Odry
• zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod
• ekonomická analýza užívání vody
• zpracování podkladů pro sestavení programů pro zjišťování a hodnocení stavu vod a zavedení těchto programů
• sestavení předběžného přehledu významných problémů nakládání s vodami
• zpracování oznámení o posuzování vlivů koncepce na životní prostředí

Základní podkladová data, použitá k přípravě plánu, byla vesměs použita z referenčního roku 2005. Pouze v určitých případech, byly-li během zpracování získány podklady novější, použila se data z pozdějších, na což se v textu uvádějí příslušné odkazy Dále byla v dubnu r. 2006 v návaznosti na požadavky Rámcové směrnice na zapojení veřejnosti a zainteresovaných subjektů do plánování v oblasti vod zpracována „Strategie zapojení veřejnosti a uživatelů vody do procesu plánování v oblasti povodí Odry“ a „Prováděcí dokument pro zapojení zainteresovaných stran “. V těchto dokumentech byl popsán způsob zapojení veřejnosti do procesu plánování v oblasti povodí Odry v rámci demokratizace procesu plánování, její podpory (subsidiarity) při plánování a harmonizace způsobů zapojení uživatelů vody a veřejnosti do procesu plánování.

K připomínkám veřejnosti byly zveřejněny tyto dokumenty:

• Časový plán a program prací pro zpracování plánu oblasti povodí Odry (dále jen Časový plán),
• Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Odry včetně určení silně ovlivněných vodních útvarů a výchozích návrhů zvláštních cílů ochrany vod (dále jen Přehled významných problémů),
• Oznámení koncepce dle § 10c zák. č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

2.1.1. Časový plán

Časový plán, ve kterém jsou obsaženy termíny pro jednotlivé části zpracování Plánu oblasti povodí Odry, byl publikován a zpřístupněn uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám od 1.1. 2006 do 1.7. 2006 a to v listinné podobě na Krajských úřadech Moravskoslezského a Olomouckého kraje a na Povodí Odry, státní podnik, v elektronické podobě na portálu veřejné správy http://portal.gov.cz a na internetových stránkách dotčených krajů a Povodí Odry, státní podnik. K vystavenému Časovému plánu mohly být podávány připomínky po dobu vystavení v písemné i elektronické podobě na adresy dotčených krajů a na Povodí Odry, státní podnik. Ve vymezené lhůtě nebyly podány žádné připomínky.

Časový plán byl dále zaslán ke stanovisku ústředním vodoprávním úřadům, kterými jsou ministerstva zemědělství, životního prostředí, obrany, zdravotnictví a dopravy, dále ústřednímu správnímu úřadu pro územní plánování, kterým je ministerstvo pro místní rozvoj a České inspekci životního prostředí. Po zapracování připomínek byl Časový plán schválen oběma příslušnými krajskými úřady.

Propojení obcí a vodních útvarů

Základní plánovací jednotkou je tzv. „vodní útvar“ (viz kap. A.2.1.1) a veškeré analýzy, syntézy, cíle a programy opatření v POP Odry jsou vztaženy k těmto vodním útvarům. Pro lepší práci s POP Odry jsou zpracovány tabulky s propojením útvarů povrchových i podzemních vod a obcí, resp. katastrálních území, ve kterých je možno dohledat zájmovou obec dle vodního útvaru a obráceně. Přiřazení útvarů povrchových vod obcím je obsahem tabulky v příloze 1 této zprávy, v příloze 2 je přiřazení obcí v oblasti povodí Odry k útvarům povrchových vod. V příloze 3 je tabulka přiřazení útvarů podzemních vod obcím a v příloze 4 přiřazení útvarů podzemních vod obcím.

Propojení oblastí vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů včetně území Natura 2000 a vodních útvarů

Pro snadnější lokalizaci oblastí vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů včetně území Natura 2000 byly vytvořeny seznamy, dle kterých je možné dohledat, v kterém vodním útvaru se nachází dané chráněné území. Jedná se o území, u kterých byla prokázána souvislost s vodním prostředím (viz kap. A-2.3.5). Seznam území soustavy Natura 2000 je přílohou 5 této zprávy. V příloze 6 je seznam maloplošně zvláště chráněných území.

Přílohy:
Příloha 1 - Přiřazení útvarů povrchových vod obcím
Příloha 2 - Přiřazení obcí útvarům povrchových vod
Příloha 3 - Přiřazení útvarů podzemních vod obcím
Příloha 4 - Přiřazení obcí útvarům podzemních vod
Příloha 5 - Přiřazení území soustavy Natura 2000 útvarům povrchových vod
Příloha 6 - Přiřazení maloplošně zvláště chráněných území útvarům povrchových vod

2.1.2 Přehled významných problémů a návrhy správných postupů

Na základě shromáždění podkladů o stavu povrchových a podzemních vod, o užívání vod a nakládání s nimi a o vlivech na stav povrchových a podzemních vod v členění na vodní útvary, analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblasti povodí, zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod, ekonomické analýzy užívání vody a zpracování podkladů pro sestavení programů pro zjišťování a hodnocení stavu vod byl sestaven Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Odry. Současně došlo k určení silně ovlivněných vodních útvarů a výchozích návrhů zvláštních cílů ochrany vod. Předběžný přehkled, byl zpracován ve spolupráci s Krajskými úřady Moravskoslezského a Olomouckého kraje v rozsahu základního popisu problémů a seznamu problémem dotčených vodních útvarů.

Přehled významných problémů vychází:

• z požadavků, které uplatňuje Rámcová směrnice k roku 2015, v případě technicky náročných opatření nebo neúměrně vysokých nákladů s použitím derogačních (odkladných) pravidel do roku 2021, resp. 2027;
• z Plánu hlavních povodí ČR;
• z praktických vodohospodářských problémů, které se v oblasti povodí Odry registrují, nebo které se predikují v některých segmentech vodního hospodářství s dalekým výhledem až kolem roku 2050.

Přehled významných problémů obsahuje tyto části:

• - Návrhy správných postupů v oblasti povodí Odry
• - Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami.

2.1.2.1. Návrhy správných postupů v oblasti povodí Odry

Pro oblast povodí Odry byly správné postupy navrženy s přihlédnutím k podmínkám a Programům rozvoje Moravskoslezského kraje a Olomouckého kraje v oblastech

• ochrany vod jako složky životního prostředí
• ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha
• plnění požadavků na vodohospodářské služby

Správné postupy by měly být uplatňovány v koncepční činnosti správce povodí a správců vodních toků v oblasti povodí Odry.

1. Správné postupy v oblasti ochrany vod jakožto složky životního prostředí

• Zlepšit kvalitu povrchových a podzemních vod.
• Dosáhnout požadovaných imisních standardů ve vodních tocích a vodních nádržích.
• Snižovat znečištění zvláště nebezpečnými, nebezpečnými a prioritními látkami a zajistit postupné odstranění jejich emisí, vypouštění a úniků do povrchových a podzemních vod.
• Zabránit, případně snížit následky havarijního znečištění vod, a to v případech výskytu povodní a zejména sucha.
• Usilovat o snížení emisí znečišťujících látek z bodových zdrojů znečištění na úroveň požadavků národních právních předpisů a směrnic EU.
• Dohlížet na splnění požadavků na čištění městských odpadních vod vyplývajících z Přístupových dohod s Evropským společenstvím.
• Usilovat o snížení znečištění z plošných a difúzních zdrojů znečištění, na sanaci starých ekologických zátěží a starých skládek s významným vlivem na stav vod.
• Navrhovat použití a zařazení nejlepších dostupných technologií při čištění zejména průmyslových vod.
• Zvýšit kapacity a účinnost existujících čistíren odpadních vod (ČOV).
• Zahájit výstavbu kanalizačních sítí a nových ČOV pro dosažení evropských standardů.
• Preferovat zřizování čistíren odpadních vod pro větší čistírenské obvody proti drobným čistírnám, které proces likvidace odpadních vod tříští do funkčně i provozně hůře fungujících jednotek.
• V obcích, kde je splašková kanalizace již vybudována, zásadně upřednostňovat napojení odpadních vod z rozšiřující se zástavby na tuto kanalizaci před jejich likvidací novými malými domovními čistírnami.
• Zvýšit podíl obyvatel napojených na kanalizaci.
• Zajistit mechanicko-biologické čištění odpadních vod ve všech obcích nad 2000 ekvivalentních obyvatel.
• Podporovat výstavbu infrastruktury pro biologické postupy čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2000 ekvivalentních obyvatel.
• Zajistit urychlení rekonstrukce technologicky zastaralých a kapacitně nevyhovujících čistírenských zařízení.
• Zlepšovat průchodnost vodních toků pro ryby a další vodní živočichy.
• Podporovat nenarušení morfologie a ekologických parametrů toků při stavební činnosti a údržbě vodních toků.
• Zavést a provozovat souhrnný monitoring stavu vod.
• Zatrubnění vodního toku provádět jen v minimální míře v těch opravdu nezbytných případech, kdy neexistuje jiné řešení.
• V neupravených úsecích toků usilovat při jejich správě a péči o koryta těchto toků a jejich břehové porosty o ekologicky šetrný přístup, podporující územní systém ekologické stability daného úseku.
• Pro případ eventuality změny klimatu přihlížet při plánování územního rozvoje k existenci vybraných území vhodných pro akumulaci povrchových vod.
• Odstraňovat sedimenty z vodních nádrží a jezových zdrží, s respektováním hledisek ochrany přírody.

2. Správné postupy v oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha

• Podporovat akumulační vodohospodářské funkce krajiny jako prevence proti velkoplošným povodním prostřednictvím zvyšování retenční kapacity území a snižování odtoku a jako prevence proti suchu v rámci adaptačních opatření proti nepříznivému vývoji změny klimatu.
• Respektovat eventualitu klimatických změn a s tím spojených změn četnosti výskytu i intenzity extrémních hydrologických jevů, tj. jak povodní, tak i období sucha, a toto zohlednit při rozdělení prostorů a při návrzích funkčních objektů vodních děl.
• Pomocí komplexních pozemkových úprav přispívat ke zvýšení retenční schopnosti krajiny prostřednictvím změny kultur a hospodaření v povodí, vytvářením retenčních prostor, zasakovacích pásů, remízků apod.
• Navrhování preventivních opatření pro ochranu před povodněmi provádět na podkladě studií odtokových poměrů, ekologických charakteristik vodních toků a na základě rizikové a finanční analýzy posuzující náklady a užitky těchto opatření.
• Při stanovení návrhového průtoku vycházet z koncepčních dokumentů, týkajících se protipovodňové ochrany na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje a dále z hodnot doporučené zabezpečenosti ochrany podle pravděpodobnosti opakování povodňového nebezpečí takto:
  • - historická centra města, historická zástavba >= Q₁₀₀
  • - souvislá zástavba, průmyslové areály >= Q₅₀
  • - rozptýlená obytná a průmyslová zástavba a souvislá chatová zástavba >= Q₂₀
  • - izolované objekty – individuální ochrana s přihlédnutím k počtu obyvatel zaplavovaného území, k hodnotě majetku a možné výši škod při povodni a k hloubce záplavy a rychlosti proudění v ní (blíže viz kap. D).
• Při zajištění ochrany lidských sídel proti povodním pomocí ochranných hrází se u nich doporučuje volit návrhový průtok na Q₁₀₀, aby se minimalizovalo možné přelití hrází a jejich následné rozplavení, a tak se předcházelo nebezpečí vzniku povodňových škod na chráněném majetku, případně ohrožení lidských životů z povodňové vlny vzniklé rozplavením ochranné hráze.
• Pokud je náklad na protipovodňové opatření srovnatelný či vyšší než hodnota ochráněného majetku, prosazovat možnost vykoupení veškerých nemovitostí v záplavových územích pro umožnění neškodného rozlivu velkých vod.
• V aktivní zóně záplavového území je třeba při povolování staveb postupovat v souladu s § 67 zákona o vodách č. 254/2001 Sb. Z aktivní zóny záplavového území budou vyjmuty všechny stávající objekty existující ke dni stanovení záplavového území vodoprávním úřadem.
• V záplavovém území mimo aktivní zónu připustit realizaci nových staveb pouze v zastavěném území za předpokladu, že nebudou zhoršovat odtokové poměry a úroveň ochrany proti povodním okolních objektů a s tím, že se doporučuje tyto stavby nepodsklepovat a jejich obytné či funkční podlaží vyvýšit nad okolní terén. V záplavovém území neumísťovat rizikové objekty typu nemocnice, domovy důchodců či školní a předškolní zařízení. Tyto jmenované objekty by neměly být taktéž umisťovány bezprostředně za vysokými ochrannými hrázemi (h>2 m), případně skutečnost, že se objekty navrhují pod ochranou vysokých hrází, je nutno při jejich projektování zohlednit.
• Záplavové území, kde se dosud nenachází žádná zástavba, ponechat pro možnost rozlivu velkých vod a nepovolovat zde žádné nové objekty zvyšující urbanizaci těchto prostorů.
• V záplavovém území zamezit dlouhodobému skladování odplavitelného materiálu.
• Komunikace v záplavových územích realizovat buď v úrovni stávajícího terénu, nebo s dostatečně kapacitními inundačními mosty pro umožnění proudění vybřežených velkých vod.
• Inženýrské stavby nadzemní i podzemní vést v souběhu s vodním tokem minimálně 6 m a více od horních břehových hran vodních toků, u ohrázovaných toků, alespoň 8 m a více od vzdušných pat hrází.
• Stavby většího rozsahu, které výrazně mění přirozený povrchový odtok dešťových vod, by měly obsahovat návrh retenčních nádrží či jiných opatření pro zachycení nárůstu odtoku dešťových vod.
• Veškeré nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury v záplavových územích realizovat tak, aby jejich vliv na odtokové poměry byl co nejmenší.
• Přemostění provádět kolmo na tok, vzhledem k charakteru říční sítě v celé oblasti povodí Odry vždy o jednom mostním poli přes vlastní koryto se založením opěr až za horními břehovými hranami a s převýšením spodní hrany nosné konstrukce minimálně 0,5 m nad úrovní stoleté vody. U beskydských toků vzhledem k jejich charakteru odtokových poměrů a průběhu povodní uplatňovat převýšení minimálně 1,0 m a více. Pokud vzhledem k místním poměrům není možno požadované převýšení nad stoletou vodou splnit, je nutno výškově situovat přemostění alespoň 0,5 m nad návrhový průtok koryta, u neupraveného koryta tak, aby minimálně vzdouvalo velké vody.
• Hydraulické výpočty hladin velkých vod v profilech mostů, včetně jejich ovlivnění těmito mosty se doporučují provádět pomocí ustáleného nerovnoměrného proudění, zejména u řek a potoků protékajících intravilány obcí a měst.

3. Správné postupy v oblasti vodohospodářských služeb

• Zajistit výrobu pitné zdravotně nezávadné vody z podzemních i povrchových zdrojů.
• Posilovat zabezpečenost, vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost povrchových a podzemních vodních zdrojů.
• Požadovat udržitelné a vyvážené užívání zdrojů pitných, léčebných a minerálních vod, u povrchových vod respektovat průtoky pod místy odběrů či odvádění vod, které ještě umožňují obecné nakládání s vodami a ekologické funkce vodního toku (institut minimálních zůstatkových průtoků), u podzemních vod respektovat vyvážený stav mezi odběry vody a jejich doplňováním (institut minimální hladiny podzemních vod).
• Zabezpečit kvalitní zdroje pitné vody pro zásobení obyvatel, dosáhnout zvýšení počtu obyvatel připojených na centrální vodárenské systémy, nahradit nevyhovující individuální zdroje pitné vody.
• Zabezpečit nouzové zásobování vodou za mimořádných nebo krizových situací v souladu s Plány rozvoje vodovodů a kanalizací a Krizovými plány Moravskoslezského a Olomouckého kraje.
• Zajistit a dohlížet na vysokou míru bezpečnosti a spolehlivosti provozu vodních děl, která podmiňují poskytování vodohospodářských služeb, zejména pak přehrad, jezů a jiných vodních děl umožňujících vzdouvání a akumulaci vody; při návrzích vodních děl dohlížet na respektování zásad platné legislativy (v současné době např. vyhlášky č.590/2002 Sb. o technických požadavcích pro vodní díla ve znění vyhlášky č.367/2005 Sb., ČSN 75 2410).
• Zajistit požadavky na vymezené koupací vody.
• Zajistit požadavky na vymezené rybné vody.
• Zajistit požadavky na jakost vody dodávané pro lidskou spotřebu.

2.1.2.2. Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami

Součástí přípravných prací na plánu v oblasti povodí Odry bylo i sestavení Předběžného přehledu významných problémů nakládání s vodami. Přehled vytvářel samostatný dokument jako součást zprávy o ukončení přípravných prací pro POP Odry za rok 2007. Obsáhl

• problémy v oblasti ochrany vod jakožto složky životního prostředí (16 problémů - např. dostavba kanalizací a ČOV v aglomeracích s počtem nad 2 000 ekvivalentních obyvatel)
• problémy v oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha (9 problémů - např. nedostatečná zabezpečenost protipovodňové ochrany měst, průmyslové infrastruktury a objektů v záplavových územích)
• problémy v oblasti vodohospodářských služeb (3 problémy - např. ochrana a územní hájení lokalit vhodných pro budoucí umělou akumulaci povrchových vod).

Do předběžného přehledu významných problémů byly také zapracovány názory veřejnosti na jednotlivé vodohospodářské problémy, získané z vyhodnocení dotazníku široké veřejnosti.

Přehled významných problémů byl zveřejněn k připomínkám veřejnosti po dobu 6 měsíců od 1. dubna do 1.října 2007. a to v listinné podobě na Krajských úřadech Moravskoslezského a Olomouckého kraje a na Povodí Odry, státní podnik, v elektronické podobě na portálu veřejné správy http://portal.gov.cz a na internetových stránkách dotčených krajů a Povodí Odry, státní podnik.

K Přehledu významných problémů mohly být podávány připomínky po dobu vystavení v písemné i elektronické podobě na adresy dotčených krajů a na Povodí Odry, státní podnik.

Ve stanovené lhůtě byly podány připomínky pěti institucemi: Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky, Správou CHKO Poodří, Městským úřadem Odry, odborem životního prostředí, Občanským sdružením Ochrana vod, „Poodří pro Život“ – pracovní skupinou v rámci projektu WAREMA, Sdružením Arnika.
Připomínky byly pořizovateli plánu vypořádány a dokument byl upraven.

Přehled významných problémů byl předložen ke stanovisku ústředním vodoprávním úřadům, ústřednímu správnímu úřadu pro územní plánování a ČIŽP, po jejich souhlasném stanovisku byl schválen Krajskými úřady Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Stal se pak jedním z výchozích a hlavních podkladů pro návrhy opatření k dosažení dobrého stavu vod povrchových a podzemních v kap. B, C a D.

Obr. 1. Souhrnná mapa, znázorňující počet problémů v jednotlivých vodních útvarech (v mapě nejsou zahrnuty obecné problémy pro celou oblast povodí Odry) v oblasti povodí Odry

2.1.3 Zpracování oznámení koncepce a jeho předložení příslušnému úřadu

Plány oblasti povodí podléhají posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb, v platném znění. Pro oblast povodí Odry toto posuzování zpracovávala firma G-Consult, spol. s r.o. Zpracování oznámení koncepce podle § 10c uvedeného zákona č. 100/2001 Sb. probíhalo od srpna 2006 do ledna 2007. Dne 5.2.2007 bylo oznámení SEA koncepce předáno příslušnému úřadu, což je Ministerstvo životního prostředí ČR. Přílohu oznámení tvořila stanoviska orgánů ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

Zjišťovací řízení podle § 10d zákona bylo zahájeno 13.3.2007 zveřejněním informace o oznámení koncepce na úředních deskách Olomouckého a Moravskoslezského kraje, na úředních deskách dotčených obcí s rozšířenou působností a v informačním systému SEA (http://www.ceu.cz/EIA/SEA), kód koncepce MZP060K.

V závěru zjišťovacího řízení, který vydalo Ministerstvo životního prostředí dne 17.4.2007, je uvedeno, že vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí je nutno provést dle ustanovení §10e zákona. Závěr obsahoval 25 aspektů (doporučení), na které bylo nutno se zaměřit při zpracování vyhodnocení koncepce.

Na základě stanovisek několika orgánů ochrany přírody, podle kterých nelze vyloučit významné vlivy této koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti, bylo třeba, aby se koncepce stala předmětem i posouzení důsledků své realizace na daná území soustavy Natura 2000 podle ustanovení § 45h a 45i zákona č. 114/1992 Sb.

Další termíny a postup prací na posuzování vlivů koncepce na životní prostředí vycházely z výše uvedených právních předpisů a z Časového plánu a programu prací pro zpracování Plánu oblasti povodí Odry s tím, že byly upravovány podle aktuální potřeby a požadavků pořizovatele.

2.2. Návrh Plánu oblasti povodí Odry

2.2.1. Zpracování a projednání návrhu plánu

Návrh Plánu oblasti povodí (POP) Odry byl ve smyslu § 11 vyhl. č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, zpracován v rozsahu podle přílohy č. 2 uvedené vyhlášky, podle schválení Časového plánu a Přehledu významných problémů krajskými úřady a podle požadavků plynoucích z posuzování vlivu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh POP Odry obsahuje také konečné určení silně ovlivněných vodních útvarů a zvláštních cílů ochrany vod. Součástí návrhu plánu oblasti povodí je návrh programů opatření včetně návrhu časového plánu jejich realizace a odhadu finančních nákladů a strategie jejich financování.

Hlavním nástrojem k dosažení cílů uvedených v Plánu hlavních povodí České republiky a Plánu oblasti povodí Odry jsou programy opatření.

Následující souhrnné tabulky uvádějí počty listů opatření, které jsou uplatňovány v prvním plánovacím období.

Tab. Opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí

Tab. Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy

Návrh plánu oblasti povodí byl po schválení územně příslušnými krajskými úřady předložen k připomínkám veřejnosti. Byl od 1.7.2008 po dobu 6 měsíců vystaven k veřejnému nahlédnutí v listinné podobě na Krajských úřadech Moravskoslezského a Olomouckého kraje a na Povodí Odry, státní podnik, v elektronické podobě na portálu veřejné správy http://portal.gov.cz a na internetových stránkách dotčených krajů a Povodí Odry, státní podnik. K návrhu plánu oblasti povodí byl přiložen stručný souhrn, umožňující porozumět jeho odbornému obsahu a přiblížit význam navrhovaných opatření.

K zveřejněnému návrhu Plánu oblasti povodí Odry se mohly podávat písemné připomínky po dobu 6 měsíců ode dne zveřejnění na adresy uvedené v oznámení o zveřejnění, elektronické připomínky musely být opatřeny elektronickým podpisem nebo elektronickou značkou.

Ve stanovené lhůtě byly podány připomínky celkem 20 fyzických a právnických osob uvedených v následující tabulce:

Připomínky byly pořizovateli plánu vypořádány a dokument byl upraven.

Vyhodnocení připomínek bylo zpracováno ve formě zprávy, která byla zveřejněna po dobu 30 dnů v písemné podobě u Povodí Odry, státní podnik a u příslušných krajských úřadů a v elektronické podobě na portálu veřejné správy, a to v termínu 16.2.2009 – 17.3.2009.

Návrh Plánu oblasti povodí Odry, upravený podle vyhodnocení připomínek, byl předložen ke stanovisku ústředním vodoprávním úřadům a ústřednímu správnímu úřadu pro územní plánování a po jejich souhlasném stanovisku předložen ke schválení příslušným krajským úřadům. Po schválení těmito úřady byl dne 27.4.2009 návrh Plánu oblasti povodí Odry předložen ke stanovisku Ministerstvu životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. Ministerstvo vydalo dne 1.7.2009 souhlasné stanovisko k návrhu koncepce „Plán oblasti povodí Odry“ za dodržení podmínek uvedených v části A a části B stanoviska. Tyto podmínky jsou uvedeny níže.

2.2.2. Podmínky Ministerstva životního prostředí, obsažené ve stanovisku podle zákona č. 100/2001 Sb.

Část A:

• Při realizaci koncepce „Plán oblasti povodí Odry“, tj. při přípravě a realizaci jednotlivých projektů dodržovat a respektovat zmírňující opatření, podmínky a doporučení uvedené v kapitole 7 Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí 1).
• Při realizaci koncepce „Plán oblasti povodí Odry“, tj. při přípravě a realizaci jednotlivých projektů a při následné aktualizaci koncepce budou respektována doporučení k eliminaci a minimalizaci potenciálních negativních vlivů na veřejné zdraví ve smyslu kapitoly 12 Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí 3).
• Zajistit sledování implementace „Plán oblasti povodí Odry“ z hlediska dopadů na životní prostředí a veřejné zdraví, zejména pravidelným vyhodnocováním výsledků monitoringu vlivů opatření realizovaných v rámci koncepce na životní prostředí, pravidelným zveřejňováním výsledků monitoringu, zajištěním dostatečných personálních a odborných kapacit pro oblast životního prostředí v rámci celkového systému sledování dopadů koncepce, zajištěním dostatečné informovanosti všech skupin zainteresovaných v implementaci koncepce o environmentální problematice a o možných vazbách připravovaných projektů na životní prostředí.
• Při výběru projektů pro realizaci koncepce „Plán oblasti povodí Odry“ zohlednit problematiku ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, a to zapracováním environmentálních kritérií podle kapitoly 11 Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí 2) do celkového systému hodnocení a výběru projektů. Zajistit dostatečné personální a odborné kapacity pro oblast životního prostředí v rámci hodnocení projektů.
• Doplnit do tzv. správných postupů ( kap. 2.1.2.1. Návrhy správných postupů v oblasti povodí Odry) pro neupravené úseky toků zásadu usilující o ekologicky šetrné přístupy při správě a péči o koryta toků a břehové porosty.
• Projekty, které naplní charakteristiky a limity stanovené zákonem č. 100/2001 Sb. budou samostatně posouzeny v rámci procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA). Bez provedení tohoto posouzení nelze podpořit realizaci navrhovaného záměru a ani ho uskutečnit.
• Předkladatel koncepce zveřejní na svých internetových stránkách vypořádání veškerých došlých vyjádření a připomínek, a to jak k návrhu koncepce, tak i k jejímu vyhodnocení.
• U projektů, které by mohly mít významný přeshraniční vliv na území Polské republiky nebo na základě požadavků polské strany v souvislosti s vlivem na území Polské republiky, sdělit v souvislosti s navazujícími řízeními veškeré dostupné informace k těmto projektům polskému Generálnímu ředitelství pro ochranu životního prostředí, odboru posuzování vlivu na životní prostředí. V případě realizace těchto projektů spolupracovat se zástupci tohoto úřadu a realizovat dohodnutá opatření k ochraně životního prostředí.

Část B:
Realizace koncepce „Plán oblasti povodí Odry“ nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti za dodržení níže uvedených podmínek:

• 9. Veškeré aktivity a opatření navrhované v koncepci budou realizovány s respektováním integrity území ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000 a nesmí vést k poškození nebo zhoršení stavu předmětu ochrany těchto území 4).
• 10. Záměry, které budou navrhovány na základě koncepce, musí být před schválením jejich realizace vyhodnoceny a posouzeny podle § 45h a § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Ministerstvo životního prostředí upozorňuje na povinnost schvalujícího orgánu postupovat podle § 10g odst. 4 a 5 zákona č. 100/2001 Sb.

Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého opatření co nejširší publicitu a informování veřejnosti.

Ministerstvo životního prostředí dále upozorňuje předkladatele na povinnost zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a další povinnosti plynoucí z § 10h zákona č. 100/2001 Sb.

Plán oblasti povodí Odry – Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA)

1) 7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce

7.1. Obecná charakteristika
Opatření POP mají charakter jak obecnějšího, tak konkrétního rázu (charakter projektových záměrů). SEA se zaměřuje mimo jiné na předcházení a minimalizaci významných potenciálních negativních vlivů na životní prostředí prostřednictvím návrhu podmínek realizace jednotlivých opatření. Důležitou součástí opatření pro zamezení významných negativních dopadů implementace POP na životní prostředí je také návrh environmentálních kritérií pro výběr projektů (viz kap. 11). Pomocí těchto kritérií by mělo být zajištěno, aby nebyly podpořeny projekty s negativními vlivy na životní prostředí, naopak, aby podpora byla směřována na projekty,které mohou přispět ke zlepšení stavu životního prostředí v dotčeném území.
U některých opatření je doporučeno provést hodnocení EIA, popř. jiná hodnocení vlivu na ži-votní prostředí. Provedení/neprovedení hodnocení závisí na konkrétním projektu,resp. lokalizaci a rozsahu záměru.
V některých případech (např. zpracování strategií a studií) bude možné navrhnout opatření k zamezení/snížení případných negativních vlivů až po specifikaci jednotlivých konkrétních projektů.

7.2. Přehled zmírňujících opatření
1. Při přípravě projektů je nutno předcházet záborům kvalitní zemědělské půdy.
2. Při výstavbě je nutno zásahy do toku omezit na minimum; vyloučit únik technických kapalin z mechanizmů pracujících v korytě a jeho blízkosti, příp. nahradit oleje na bázi ropy méně závadnými, např. biologicky rozložitelnými, prostředky.
3. Voda určená k případnému umělému doplňování zvodní musí být nezávadná, tzn. bez nadlimitního obsahu znečišťujících látek, aby nedošlo ke zhoršení současného stavu podzemní vody, která může sloužit jako zdroj pitné vody.
4. V případě intenzifikace a výstavby nových ČOV se doporučuje využití nejlepších dostupných technik.
5. ČOV, kanalizace a jiné trvalé stavby je vhodné lokalizovat mimo ložiska nerostných surovin. (evidence ložisek – Česká geologická služba-Geofond).
6.V případě výstavby nových ČOV je nutno zvolit vhodné umístění, technické a architektonické řešení staveb s ohledem na okolní krajinu. Také je nutno zohlednit ochranu obyvatelstva před hlukem z provozu technologického zařízení ČOV.
7. Při návrhu realizace protipovodňových opatření je nutno vzít v úvah ráz okolní krajiny. Součástí protipovodňových opatření by pokud možno měla být obnova/dosadba břehových a doprovodných porostů.
8. Projekty protipovodňových opatření by v odůvodněných případech měly zahrnovat i problematiku odvodňování zaplavovaných území.
9. Při zvyšování kapacity koryt vodních toků je třeba věnovat zvýšenou pozornost tomu, aby v důsledku navržených opatření nedošlo k nadměrnému urychlení odtoku a tím ke zhoršení protipovodňové ochrany níže po toku. Ve většině navržených opatření v POP Odry se, na rozdíl od dřívější praxe, nenavrhují souvislá ohrázování toků v dlouhých úsecích, která by mohla významněji urychlit odtok povodní. Převážně se naopak navrhuje pouze lokální ohrázování podél jednotlivých sídelních útvarů a mezi nimi se připouští volný rozliv vody, který způsobuje zpomalení odtoku. Obecně platí zásada, že je nutné nejprve provést opatření zpomalující odtok a následně teprve další opatření, která odtok urychlují. V některých případech je tento postup přímo podmínkou správného fungování jednotlivých opatření, v jiných případech, kde návaznosti nejsou zcela zjevné a jednoznačně dané, je třeba zvážit optimální postup v rámci jejich předprojektové přípravy.
10. Při realizaci konkrétních projektů je nezbytné dbát na eliminaci případných negativních dopadů na významné krajinné prvky, zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin, zvláště chráněná území či lokality soustavy Natura 2000. Před zahájením jednotlivých akcí je proto nezbytné postupovat dle zákona č.114/1992 Sb., v platném znění (závazné stanovisko k zásahu do VKP, udělení výjimek z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů dle §56, stanovisko dle §45i, využití institutu biologického hodnocení apod.).
11. V připravované Strategii rozvoje vnitrozemské plavby v ČR doporučujeme upustit od územního hájení a návrhu splavnění těch úseků vodních toků, jež požívají zvýšeného stupně územní ochrany přírody (ZCHÚ, lokality Natura 2000).
12. Při realizaci jednotlivých opatření je nutno zohlednit příslušná ustanovení a požadavky zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. předměty a území chráněná dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, tj. prostředí kulturních památek, území historických parků a zahrad a další území s plošnou ochranou. archeologického, architektonického, kulturního a urbanistického dědictví a památek (zejména těch, jejichž stav je závislý na zachování vodního režimu dané lokality).
13. S odkazem na článek 5, odst. ii), písm. a) Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy by měly být konkrétní projekty přednostně navrhovány tak, aby archeologické naleziště nebylo dotčeno stavební či jinou činností, jenž by ohrozila archeologické nálezy. V případě, že dojde ke střetu zájmů, je třeba v souladu s čl. 6 odst. ii), písm. a) výše uvedené Úmluvy vyhradit příslušné finanční zdroje na provedení předstihového záchranného archeologického průzkumu.
14. Celá oblast povodí Odry (vyjma ploch, ve kterých byly již v minulosti při terénních zásazích odtěženy svrchní geologické vrstvy) je třeba považovat za území s archeologickými nálezy ve smyslu odst. 2, § 22 zákona č. 20/1987 Sb. Z tohoto důvodu je nutné ohlásit stavební činnost v tomto území písemně Archeologickému ústavu AV ČR a následně umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu. Budou-li navrhovány projekty v chráněných území, v prostředí kulturních památek, či výstavba v archeologických terénech, nutno při jejich zpracování respektovat specifické požadavky zabezpečující zachování památkové hodnoty kulturního dědictví. Návrhy týkající se památkové péče na území Moravskoslezského kraje budou konzultovány s Národním památkovým ústavem, ú.o.p. Ostrava.

7.3. Opatření pro předcházení riziku kumulace negativních vlivů

Jak vyplývá z hodnocení potenciálu kumulace negativních vlivů POP na životní prostředí, opatření minimalizující toto riziko představují zejména nástroje strategického a územního plánování, respektive posuzování potenciálních vlivů jednotlivých záměrů v kontextu celkové situace v území. V případě rizika kumulativního vlivu záborů půdy je klíčovým nástrojem pro prevenci tohoto negativního vlivu posuzování územního plánu na udržitelný rozvoj území dle zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). V případě opatření POP s potenciálně negativními vlivy z hlediska ekosystémů, bioty a územní ochrany přírody je klíčovým nástrojem prevence kumulativních vlivů posouzení dle § 45h,i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a biologické hodnocení ve smyslu § 67 podle § 45i téhož zákona. Co se týče dalších složek životního prostředí, rizika kumulativních vlivů zde nebyla identifikována.

V případech, kde vzhledem k nízké podrobnosti navržených opatření nelze vlivy hodnotit, a přitom nelze vyloučit negativní vlivy, je nástrojem vyhodnocování rizika kumulativních vlivů posouzení na úrovni jednotlivých projektů (EIA).

2) 11. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektů

11.1. Environmentální hodnocení projektů

Navržený systém je zaměřen zejména na pozitivní dopady projektů na životní prostředí.

Zpracovatel SEA vychází z předpokladu, že případné negativní dopady jsou detailně sledovány v rámci legislativní postupů (např. EIA) a vlivy projektu na životní prostředí jsou omezeny příslušnou environmentální legislativou. Systém environmentálního hodnocení nenahrazuje legislativní postupy (EIA, územní a stavební řízení), ale tyto postupy doplňuje.

Realizátor konkrétního projektu (Povodí Odry, s.p., popř. jiný subjekt) může včasným zohled-něním problematiky životního prostředí v úvodních fázích přípravy projektu dosáhnout snadnějšího průběhu následných povolovacích procesů z hlediska životního prostředí a případně též zvýšit pravděpodobnost získání spolufinancování z externích zdrojů (evropské fondy, grantová schémata, atd.).

Ideální příležitostí pro uplatnění navrhovaného systému kritérií pro výběr projektů jsou ta opatření POP, v rámci kterých se předpokládá přidělování finanční (a jiné) podpory pro projekty realizované soukromými subjekty. Navrhovaný systém může být rovněž uplatněn v těch případech, kdy je Povodí Odry, s.p. investorem a k vlastní realizaci projektů jsou vybíráni dodavatelé prostřednictvím výběrového řízení.

Cílem navrženého systému je zohlednit oblast životního prostředí při rozhodování o kon-krétních způsobech implementace POP a podpořit ty projekty a ta řešení, která (kromě svého primárního zaměření a účelu) budou mít lepší dopady na životní prostředí. Hodnocení by mělo probíhat na úrovni přípravy projektů jako součást rozhodování o přidělení finančního krytí (u projektů financovaných z prostředků Povodí Odry, s.p.) nebo jiné podpory konkrétnímu projektu naplňujícímu opatření POP.

Na základě hodnocení projektu pomocí environmentálních kritérií bude možné určit, jaké oblasti životního prostředí mají vazbu na daný projekt a identifikovat tak „environmentální potenciál“ projektu (tj. možnosti projektu k pozitivnímu dopadu na životní prostředí). V rámci hodnocení je možné předkladateli / řešiteli projektu doporučit, aby některou z oblastí životního prostředí (environmentální téma) zahrnul přímo do předkládaného projektu. Touto formou lze napomoci přípravě projektů, kvalitnějších nejen z hlediska jejich primárního účelu a zaměření, ale také vzhledem k životnímu prostředí.

V rámci SEA POP byla navržena sada environmentálních kritérií pro hodnocení a výběr projektů respektive projektových řešení formou hodnotící otázky. Tato kritéria jsou určena k dalšímu rozpracování a úpravám, tak aby je bylo možné využít pro rozdílné typy projektů, resp. pro potřeby konkrétních rozhodovacích mechanizmů, které budou uplatňovány v rámci implementace POP.

11.2. Environmentální kritéria pro výběr projektů

Následující tabulka uvádí kritéria pro hodnocení a výběr projektů či projektových řešení.

Vzhledem k charakteru POP zpracovatel SEA navrhl obecná kritéria a předpokládá, že mohou být dále modifikována a doplňována tak, aby použitá kritéria byla vhodná pro rozhodování o podpoře konkrétních projektů či výběru projektových řešení v rámci jednotlivých opatření POP.

Tabulka č. 25. - Návrh environmentálních kritérií pro hodnocení a výběr projektů

3) 12. Vlivy koncepce na veřejné zdraví

Vlivy koncepce na veřejné zdraví jsou uvedeny v samostatné příloze tohoto vyhodnocení
SEA - viz příloha č. 5. Na tomto místě uvádíme pouze závěry hodnocení.
Z hodnocení jednotlivých skupin opatření s ohledem na veřejné zdraví vyplývá, že reformulace
žádného opatření není nutná a žádné z navrhovaných opatření není nutné doplnit či aktualizovat.
Pro realizaci některých skupin opatření byly navrženy podmínky realizace, které musí být respektovány ve fázi přípravy projektů, aby byl vliv na zdraví obyvatel vždy pozitivní. Pro implementaci navržených opatření SEA se doporučuje, aby projekty k jejich realizaci byly rovněž hodnoceny z následujících hledisek:

• - Každý projekt výstavby nových zdrojů emisí (ČOV) hodnotit z hlediska možných vlivů na zdraví obyvatel v důsledku emisí škodlivin do ovzduší a povrchových vod (nezvyšovat stávající stav emisí zejména v blízkosti obytných souborů).
• - Každý projekt týkající se výstavby a rekonstrukce (inundační hráze) a projekty, při jejichž reali-zaci bude využívána těžká a hlučná technika (kanalizace, zkapacitnění koryt, směrová a výšková stabilizace koryt...) hodnotit z hlediska hlukové zátěže obyvatel a emisí prašného aerosolu, a to zejména u lokalit v blízkosti obytné zástavby.
• - Výběr lokalit pro retenční nádrže provádět tak, aby byly minimalizovány dopady na sociální a psychickou pohodu lidí v důsledku nutnosti stěhování z těchto oblastí, realizovat pro ně odpovídající kompenzační opatření.

Z provedeného hodnocení vyplývá, že realizací projektů pro jednotlivé skupiny opatření v zásadě nedojde k negativním vlivům na zdraví obyvatel. Je však nutno při realizaci dbát na eliminaci možných vlivů, ke kterým by mohlo dojít při necitlivé aplikaci. Je důvodný předpoklad, že postupnou realizací projektů směřujících k naplnění cílu programu, bude, postupem času, docházet ke snižování zdravotních rizik.

4) 4.4. Opatření k eliminaci případných negativních vlivů realizace koncepce na lokality soustavy Natura 2000

Pro vyloučení případného negativního vlivu realizace hodnoceného Plánu oblasti povodí Odry na lokality soustavy Natura 2000 je potřeba dodržet tato základní doporučení:

• Vzhledem k tomu, že hodnocená koncepce nepřináší u některých navržených opatření dosta-tečně podrobné údaje, které by umožnily přesně posoudit konkrétní míru a rozsah případného vlivu na jednotlivé evropsky významné lokality, je potřeba u 10 vymezených skupin opatření, u nichž bylo stanoveno potenciální riziko negativního vlivu přenést požadavek na posouzení vlivu konkrétních záměrů na EVL a PO dle § 45h,i zákona č. 114/1992 Sb. do dalších fází správních řízení (územní a stavební řízení apod.). V uvedených fázích rozhodování o využití území jsou již zpravidla k dispozici konkrétní informace, které umožňují podrobné vyhodnocení vlivu záměru na lokality soustavy Natura 2000. U konkrétních záměrů je zapotřebí požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody, zda může daný záměr, samostatně nebo ve spojení s jinými, významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.
• Při realizaci konkrétních opatření navržených v POP Odry je nezbytné odstranit či minimalizovat eventuální prostorovou kolizi záměru s předměty ochrany evropsky významných lokalit, resp. s biotopy druhů a typy evropských stanovišť.

2.3. Konečný návrh Plánu oblasti povodí Odry

Na základě výsledků schválení návrhu Plánu oblasti povodí Odry příslušnými krajskými úřady a stanoviska Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pořizovatel dopracoval konečný návrh Plánu oblasti povodí Odry a spolu se zprávou o vyhodnocení připomínek, stanoviskem Ministerstva životního prostředí, zprávou o zahrnutí požadavků a podmínek obsažených v tomto stanovisku a návrhem závazných částí Plánu oblasti povodí Odry jej předložil ke schválení příslušným krajům.

Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje na svém 7. zasedání dne 14.10.2009 schválilo Plán oblasti povodí Odry pro území Moravskoslezského kraje.

Zastupitelstvo Olomouckého kraje dne 11.12.2009 schválilo Plán oblasti povodí Odry pro území Olomouckého kraje.

Závazné části Plánu oblasti povodí Odry pro správní obvod dotčených krajů vydaly Rady krajů Moravskoslezského a Olomouckého nařízeními.

Plány oblastí povodí budou přezkoumány a aktualizovány každých 6 let ode dne jejich schválení.

2.3.1. Vymezení oblasti povodí Odry ve vztahu k územním obvodům krajů a správním obvodům obcí s rozšířenou působností

Oblast povodí Odry s celkovou plochou v České republice 6 252 km² zasahuje do dvou krajů, a to do kraje Moravskoslezského na ploše 5 306,09 km² a Olomouckého na ploše 945,91 km².

V kraji Moravskoslezském oblast povodí Odry zasahuje do správních obvodů 22 obcí s rozšířenou působností, a to Bílovce, Bohumína, Bruntálu, Českého Těšína, Frenštátu pod Radhoštěm, Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Havířova, Hlučína, Jablunkova, Karviné, Kopřivnice, Kravař, Krnova, Nového Jičína, Oder, Opavy, Orlové, Ostravy, Rýmařova, Třince a Vítkova.

V kraji Olomouckém oblast povodí Odry zasahuje do správních obvodů 5 obcí s rozšířenou působností, jedná se o Hranice, Jeseník, Olomouc, Šternberk a Šumperk.

Obr. 2. Správní členění oblasti povodí Odry (obce s rozšířenou působností)