Travní porosty – součást opevnění vodního díla | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Principy protierozní
funkce a mechanické vlastnosti travních porostů
Ochranný protierozní
účinek travních porostů spočívá v:
·
útlumu
kinetické energie dešťových kapek dopadajících na půdní povrch
·
mechanickém zpevnění půdy přechodovou částí mezi nadzemní biomasou a
kořenovým systémem – drnem
a zvýšení odolnosti proti vymílání vodou
·
zachycení podílu srážkové vody aktivním povrchem rostliny
·
zvýšení
zasakovací schopnosti půdního povrchu
Z mechanických
vlastností kořenů je nejdůležitější
pevnost v tahu, neboť
přestavíme-li si kořenový systém jako pružnou armaturu povrchové vrstvy
půdy, pak čím pevnější jsou jednotlivé kořeny, tím dokonalejšího
zpevnění této vrstvy bude dosaženo. Dalším parametrem je
nosnost kořenového systému,
což je násobek mechanického zatížení jednoho kořene počtem kořenů
v trsu. Posledním parametrem je
protažitelnost kořenů, což je schopnost odolávat tahu - protahovat
se - až k hranici kdy dojde k destrukci kořenů.
Účinek travního prostu
je reálný pokud /mt/
- hmotnost sušiny nadzemní
biomasy, je větší
nebo rovna 200 g/m2. Takovou odolnost vůči mechanickému
namáhání skýtá pouze kvalitně udržovaný travní porost, tvořený
výběžkatými druhy travin.
Travní porost - ochrana zemního tělesa
hráze
Tutéž funkci co
ochranný nátěr u kovových konstrukcí, nebo ztužující omítka na zděných
konstrukcích poskytuje travní drn zemnímu tělesu ochranné hráze.
Vegetační pokryv půdy, zvláště je-li vytvořen kvalitním travním
porostem, je jediným doposud známým ochranným prvkem těles zemních
hrází. Svým dynamickým bioenergetickým potenciálem se výrazně podílí na
snížení infiltrace organických látek a eutrofizujících živin do vodního
toku. Na ochranných hrázích podél vodních toků umožňuje efektivní
protierozní ochranu a optickou kontrolu průsaků na vzdušném svahu.
Přispívá rovněž ke zlepšení životního prostředí.
Uplatnění travních porostů ve vodním hospodářství a legislativní
povinnosti
Nejrozšířenějším
vegetačním opevněním je
zatravnění jako
součást stavebních úprav
souvisejících s modelací terénu. Kvalitní a dobře udržovaný travní
porost vytváří pružný, souvislý „obklad“ zemního svahu různých sklonů.
V krátkodobém zatížení by měl být schopen odolávat rychlostem vody až 4
m.s-1 a v tahu vykazovat pevnost 100 Pa. Běžně by měl být
schopen odolávat rychlosti vody 2 m.s-1 a pevnosti v tahu 80
Pa. Taková odolnost je požadovaná již od Q180 až do Q90.
Travní porost se tak
dle ust. § 55 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, stává
součástí „...vodního
díla uměle usměrňujícího odtokové poměry povrchových vod a chránícího
před škodlivým účinkem vod“.
Následná údržba je pak dle ust. 59 odst. 1, písm. a), cit zákona
zakotvena jako
povinnost
vlastníka vodního díla .
Další funkce travního
porostu
Travní porosty mají ve
vodním hospodářství význam jednak
kvalitativní (čistící a
biofiltrační) a jednak
kvantitativní (retenční, akumulační schopnost, vyrovnání odtokových
extrémů aj.) Dobře zapojený a ošetřovaný travní porost má velkou
schopnost využívat látky (živiny) rozpuštěné v půdním roztoku.
Infiltrační schopnost je ovlivněna zejména údržbou travního porostu.
V porostech, na nichž
dochází k akumulaci velkého množství odumřelé travní hmoty (nevhodný
způsob údržby např. mulčováním), se může projevit opačný jev – vrstva
polozetlelého materiálu brání průniku vody do půdy a povrchový odtok se
zvyšuje.
Travní porosty při
dobrém zapojení omezují téměř plně odnos půdních částic a omezují
smývání nežádoucích látek (např.
hnojiv) do vodních toků. Uplatňuje se přitom zejména schopnost
rostlinného pokryvu snížit kinetickou energii dešťových kapek
dopadajících na zemský povrch.
Dobře udržované travní
porosty však umožňují dobrou retenci i infiltraci srážkové vody, a tím
požadovanou ochranu, zemnímu tělesu ochranné hráze.
V neposlední řadě jsou
nejpřirozenějším prostředkem, kterým se dosahuje začlenění technického
díla do okolní krajiny. Výhodou vegetačního opevnění vodního díla
travním porostem je vysoký stupeň regenerace, kterým rostliny samy
eliminují lokální poškození drnu. Náklady na vlastní založení a
následnou údržbu tohoto typu opevnění jsou v porovnání s hodnotou
stavební části vodního díla relativně nízké.
Doporučený způsob
údržby travnatých ploch u vodních toků ve správě Povodí Odry,
Náš podnik pečuje cca
o 600 ha travnatých ploch (údaj z roku 2003). Dosavadní praxe při
vlastním založení trávníku i v jeho následné údržbě se vyznačuje značně
extenzivním přístupem. Jelikož drn trávníku je součástí opevnění
příslušného vodního díla, musí s ním být náležitě nakládáno. Pro
naplnění funkce opevňovacího prvku musí vykazovat určité mechanické
vlastnosti (viz protierozní funkce…). Aby travní drn tyto vlastnosti
vykazoval, musí být o nadzemní část trávníku – zelenou hmotu náležitě
pečováno. Tato musí být sekána
na určitou výšku nad terénem (7–10 cm). Jinak dochází k mechanickému
poškození vlastního drnu, jeho obnažení a prosýchání.
V žádném případě nelze
péči o drn trávníku a jeho nadzemní biomasu redukovat na pouhé posekání
a ponechání na místě nebo dezintegraci mulčováním. Tyto způsoby jsou
zcela nepřípustné, neboť způsobují degradaci travního drnu, čímž se
tento opevňovací prvek stává
zcela nefunkčním.
Správná údržba
trávních porostů spočívá:
·
v
pravidelném sekání travnatých ploch lištovou nebo bubnovou sekačkou (2 -
3x za rok)
·
odklizení posekané biomasy a její následné zhodnocení
·
vyhrabání trávníků po každém sekání, které současně působí prořezání
drnu a tak zabrání zplstění svrchní části drnu a jeho předčasnému
odumírání
·
jarním a
podzimním přihnojení vícesložkovým hnojivem
Jelikož se v údržbě travních porostů jedná o každoroční sled operací, kdy absence některé z operací vede k situaci, jaká již v současnosti nastala, je nutné, aby práce byly prováděny v řádných agrotechnických termínech, odborně zaškolenými pracovníky.
Biotechnické trávníky – zakládání a
péče ve vegetačním období (agrotechnika)
Problematika zakládání
tohoto typu trávníků, mezi něž se řadí i trávníky na březích a hrázích
podél vodních toků, spočívá v efektu, který od nich očekáváme. Při
zakládání je nutno sledovat jak technickou stránku stavby, tak i
biologickou potřebu rostlin. Limitujícím faktorem při zakládání tohoto
typu trávníků je použití aspoň minimální vrstvy humózního substrátu
(ornice). Již vrstva 3-5 cm zásadně zlepší podmínky pro výsev a další
zdárný růst travní směsy. V případech použití
ornice je možné vyset travní
směsi ve složení:
1.
směs
s vysokým protierozním účinkem, vhodná na
stanoviště s dostatkem vláhy, dobře zásobené živinami:
2.
směs
s dobrým protierozním účinkem, vhodná pro
stanoviště sušší s nižší zásobou
živin:
3.
směs
s vysokým protierozním účinkem, vhodná na
stanoviště ve vyšších polohách
s drsnějším klimatem:
4.
směs
s vysokým protierozním účinkem, vhodná na
stanoviště ve vyšších polohách
s drsným klimatem, půdě chudé na živiny s nízkým pH:
Uvedená procenta jsou hmotností z celkového množství výsevu.
Travní směsi č. 3 a 4 jsou vhodné pro zakládání travních porostů na vodních dílech v našich podmínkách. Výše uvedené travní porosty jsou zakládány ze směsí s převahou výběžkatých travin, tj. travin, které se rozmnožují vegetativním způsobem – odnožováním výběžky a tím současně zahušťují svou nadzemní zelenou hmotu i přechodovou část mezi kořenový systém – drnem, který je požadovaným opevňovacím prvkem. Klíč k určování jednotlivých druhů travin naleznete ZDE !
Na lokalitách
s původní glejovou půdou,
pískem, jílem apod. kde nám po osetí kulturní travní směskou
převládne v porostu medyněk
vlnatý, zblochan vzplývavý, skřípina lesní, pryskyřník prudký a plazivý,
šťovík kyselý a širokolistý, krvavec toten, rožec obecný, pcháč oset,
kopřiva dvoudomá, kopretina a kontryhel je vhodné použít
jednoduchou a podstatně levnější směs ve složení:
Údržba travních
porostů ve vegetačním období (agrotechnika)
Údržbu je pak
nutné provádět
sekáním s následným
odklizením posečené biomasy. Plochy se pravidelně sečou 2-3x ročně:
první seč
(ve stádiu metání trav) půlka až
konec dubna
druhá a následní seč
(ve stádiu vzrůstu otav) 2.
půlce srpna až září až do 15. října
Zásadou
při tomto způsobu
údržby však zůstává provedení prvního zásahu na trávním porostu, který
ještě nezačal dřevnatět a
vytvářet generativní orgány – klasy.
Součástí údržby je i
pravidelné roční přihnojování travnatých ploch.
Absence této fáze
údržby je příčinou rychlé degradace trávníků a jejich nahrazení porosty
plevelů, které mají podstatně menší nároky na živiny. Roční potřeba
živin biotechnických trávníků je:
Výše uvedenému poměru
čistých živin nejvíce odpovídají granulované vícesložkové hnojiva
NPK 1 a
Cererit, které lze aplikovat
v množství 300 kg.ha-1 ve dvou až třech dávkách za rok. Tento
způsob údržby trávníků – přihnojováním, mimo svahů kynety vodního toku,
je vhodný na plochách inundace vodního toku a svazích ochranných hrází.
Při regeneraci starých trávníků vycházíme ze stejných výchozích podmínek
a jednoznačně stanoveného způsobu údržby trávníků.
Kalkulace nákladů na
údržbu travnatých ploch - porovnání finanční náročnosti
V době zpracovaní
elaborátu „Údržba travnatých ploch na tocích v povodí Odry“ v říjnu 2003
byla odborným odhadem zjištěna plocha udržovaných ploch - 592,26 ha ~
600,00 ha.
1.
prosté odstranění
travin, rákosu, výmladků apod. s případným nutným
přemístěním a uložením na
hromady na vzdálenost do 50 m
lze akceptovat cenu 5.890,00 Kč/ha tj. 0,59
Kč/m2
→
600 ha x 5.890 Kč
=
3,534.000,00 Kč za jednu operaci
(odstranění travin) za předpokladu 2-3 operací v roce se cena adekvátně zvyšuje → 7,068.000 Kč resp. 10,602.000 Kč
(dle velkoobchodního
ceníku stavebních prací 800-1
Zemní práce pol. 111 10-1102)
2.
dezintegrace
biomasy travnatých porostů
mulčováním nabízí s.r.o. KOLVET v ceně od
0,90 Kč/m2
→ 6,000.000 m2
x 0,90 Kč =
3,600.000,00 Kč za jednu
operaci, aby tento způsob byl účinný, bylo by nutné provést
mulčování až 3-5 x ročně což představuje částku:
3x ročně
10,800.000,00 Kč
4x ročně
14,400.000,00 Kč
5x ročně
18,000.000,00 Kč
3.
pokosení travnatých
ploch se
shrabáním, naložením shrabků na dopravní prostředek, odvoz do
vzdálenosti do 20 km a se složením lze akceptovat cenu 2,0
Kč/m2
→ 6,000.000 m2
x 2 Kč =
12,000.000,00 Kč za jedno
provedené pokosení travnatých ploch za předpokladu 2-3 operací ročně
se cena adekvátně zvyšuje → 24,000.000 Kč resp. 36,000.000 Kč.
(dle velkoobchodníku
ceníku stavebních prací 823-1 Plochy a úpravy území pol. 111 10-4312)
Vyhodnocení způsobů
údržby travních porostů na pozemcích ve správě Povodí Odry s.p.
Z doposud
shromážděných údajů v rámci závodu Opava – VHP Opava, Krnov, Skotnice,
Jeseník (chybí VHP VD) lze konstatovat, že se potvrdil předpokládaný
trend ve způsobu údržby travních porostů –
mulčováním. Frekvence je
však malá (1- 3x za sezónu) a zejména pozdní nástup zásahů) koncem dubna
až v květnu) – je způsobeno, že dochází k přerůstání biomasy, která je
následně mulčována. Namulčovaná biomasa při svém rozkladu působí
degradaci travního porostu. Tímto způsobem ošetřované travné porosty
jsou silně mezernaté s následnou sukcesí širokolistých plevelů. Vytrácí
se původní účel tohoto druhu opevnění –
dobře zapojený travní drn.
Některé ekonomické
údaje získané z VHP závodu Opava po zprůměrňování:
Vypracoval: Ing.
Suchoň V Ostravě, 21. 1. 2003 |