O s t r a v i c e

říční kilometr: 0,000 – 54,210
 

Obsah :
1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek
2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny
3. Přehled významných stromů
4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a měkkýšů)

Zpracovali :
Antonín Buček, Ing., Csc.
Jan Štykar, Ing., Dr.
Petr Maděra, Ing., Dr.
Miroslav Vojtek, Mgr.
Petr Čermák, Ing.
Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc.
Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.
 
flóra - Brno 2000
ryby - Ostrava 2005, revize 2011
korýši, měkkýši - Ostrava 2005
 

Ostravice vzniká soutokem Bílé a Černé Ostravice u Starých Hamrů v nadmořské výšce 521 m, celková délka toku činí 65,1 km, povodí má plochu 826,8 km². Ústí zprava do Odry v Ostravě-Hrušově v nadmořské výšce 204 m, průměrný průtok u ústí činí 14,25 m³.s^-1. Horní část povodí leží v oblasti velmi vodné, střední část v oblasti dosti vodné, dolní část v oblasti středně až málo vodné, retenční schopnost je malá, průtok silně rozkolísaný, koeficient odtoku je v horní části povodí vysoký, ve střední části dosti vysoký a v dolní části povodí střední.  Mapován byl celý tok od  soutoku obou 0stravic až k ústí s výjimkou břehů údolní nádrže Šance. Nádrž Šance je vybudována v ř.km 45,770 - 52,0, má plochu 335,5 ha a celkový objem 69,3 mil. m³, maximální hladina leží v nadmořské výšce 507, 30 m,  průměrný roční průtok činí  3,11 m³.s^-1.  

Horní část povodí Ostravice leží  v členitém hornatinném reliéfu Moravskoslezských Beskyd, tvořeném flyšovým souvrstvím jílovců, pískovců a slepenců. V erozně denudačním reliéfu se vyskytují sečné plošiny, tvrdoše, strukturní terasy, mrazové sruby, balvanové proudy a sesuvy. Převládajícím půdním typem jsou silně kyselé typické kambizemě. ve vyšších polohách převládají rezivé podzoly kambizemní, označované též jako kryptopodzoly. Půdy jsou silně ohrožené erozí, intenzita potenciální eroze půdy proudící vodou leží v intervalu 1,01- 5,00 mm za rok. Klimaticky se jedná o chladné klimatické oblasti CH6 a CH7, vyznačující se relativně vysokými srážkami ( průměrný úhrn 1000-1200 mm ročně) a průměrnými ročními teplotami 5-6⁰ C.

Střední část povodí náleží do Podbeskydské pahorkatiny. Nejprve protéká Ostravice Lysohorským podhůřím, úpatní pahorkatinou, tvořenou flyšovými horninami s kvartérními překryvy a náplavovými kužely řek, posléze přechází do ploché Frýdecké pahorkatiny s převážně akumulačním reliéfem a s pokryvem sprašových hlín. Mozaika půdních typů je determinována geologickým podložím a hydrologickými podmínkami. V nivě  se střídají fluvizemě a fluvizemě glejové, na sprašových hlínách luvizemě pseudoglejové a pseudogleje luvizemní, na flyšovém podloží převládají kambizemě typické a kambizemě pseudoglejové. Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast MT10, průměrné roční teploty se pohybují mezi 7-8⁰ C, průměrné roční srážky činí 800-1000 mm.

Na dolním toku přechází Ostravice do Ostravské pánve. Protéká   rovinou Ostravské nivy, tvořenou souvrstvím pleistocenních štěrkopísků a holocenních písčitohlinitých nánosů, na nichž vznikly typické a glejové fluvizemě.  Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast MT10, průměrné roční teploty se pohybují mezi 8-9⁰ C, průměrné roční srážky činí 700-800 mm.

Biogeograficky náleží pramenná část povodí Ostravice do Beskydského biogeografického regionu, který je součástí Západokarpatské biogeografické podprovincie. Z hlediska regionálně fytogeografického členění se jedná o fytogeografický obvod Karpatské oreofytikum. V této  části povodí převládají geobiocenózy 5. jedlobukového vegetačního stupně. Geobiocenózy 4. bukového vegetačního stupně se vyskytují pouze v dolních částech svahů. Z trofických řad a meziřad převládají mezotrofní řada B a oligotrofně-mezotrofní meziřada AB. Horní a střední část povodí je součástí Podbeskydského bioregionu, ležícího v kontaktní zóně Západokarpatské a Polonské biogeografické podprovincie. Převládá zde 3.dubobukový vegetační stupeň, mezotrofní řada B a  4. zamokřená hydrická řada. Dolní část povodí Ostravice náleží do Ostravského a posléze Pooderského bioregionu z Polonské biogeografické podprovincie, 3.vegetační stupeň je zastoupen dubojehličnatou variantou, typicky se vyvíjející v podmínkách podmáčených půd rozlehlých pánví se specifickým mezoklimatem.

V horní části, po nádrž Šance (ř.km 54,210 – 52,0)  protéká Ostravice zaříznutým údolím, kde příbřežní pásmo tvoří kontaktní skupiny typů geobiocénů  bází přilehlých svahů, náležejících do 4.bukového vegetačního stupně Ostravice 4 a v nivě se střídají  jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta superiora) a relativně sušší javorové jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris superiora). Pod nádrží  Šance přecházejí biocenózy do 3.dubobukového vegetačního stupně Ostravice 3. V příbřežní zóně Ostravice  se střídají  javoro-jasanové olšiny nižšího stupně (Fraxini-alneta aceris inferiora) a vlhčí jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta inferiora), dosti velké plochy náleží vývojovým stádiím vrbin vrby křehké nižšího stupně (Saliceta fragilis inferiora) na štěrkových náplavech. Ve Frýdku-Místku, pod soutokem s Morávkou  na ř.km 25,00 dochází k plynulému přechodu nivních společenstev do skupin typů geobiocénů širokých říčních niv. Převažují relativně nejsušší habrojilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta carpini superiora), dosti velké plochy náleží do topolojilmových jasenin vyššího stupně (Ulmi-fraxineta populi superiora), v některých úsecích zaujímají větší plochy i vlhčí dubové jaseniny vyššího stupně (Querci roboris fraxineta superiora), převážně pouze ostrůvkovitě se vyskytují  vývojová stádia vrbin vrby křehké nižšího stupně (Saliceta fragilis inferiora) na štěrkových náplavech.

Až k obci Ostravice protéká řeka typickou lesní krajinou Moravskoslezských Beskyd.V tomto úseku je povodí součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Další úseky jsou výrazně ovlivněny venkovskou a posléze městskou zástavbou.

Dolní tok leží v antropicky silně ovlivněné urbanizované průmyslově-sídelní krajině Ostravy, výrazně ovlivněné průmyslovou činností. Přes všechny antropogenní vlivy a zásahy zde Ostravice s příbřežním pásmem tvoří nenahraditelný biokoridor vodní a mokřadní bioty s velkým významem pro kvalitu životního prostředí centrální části Ostravy. V příbřežním pásmu Ostravice se vyskytují a šíří invazní neofyty netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), křídlatka japonská (Reynoutria japonica), celík kanadský (Solidago canadense), celík obrovský (Solidago gigantea) a hvězdovnice roční (Stenactis annua), nejhojněji v urbanizované krajině. Zvýšenou péči a ochranu zasluhuje 7 úseků toku s příbřežním pásmem, vymezených jako ekologicky významné segmenty krajiny a 5 zjištěných významných stromů.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

Levý břeh:

ř.km 19,90-20,50; les navazující k úseku s přírodní dřevinou skladbou a bohatým bylinným podrostem je hodnotným ekologicky významným segmentem krajiny.

ř.km 28,58-31,50; v úseku kolem ř.km 29,0 přírodní peřeje a soutěska, za ní řeka vytvořila nově velký meandr. V lese za loukami slepé rameno s vodou, i tůně. Úsek byl výrazně přemodelován povodní a došlo tak k vytvoření významné ukázky krajinotvorné funkce řeky, tok by měl být ponechán přirozenému vývoji.

ř.km 39,8-40,40; Poměrně přirozený úsek s výraznou peřejí a přirozeným charakterem břehů. Vegetace pravého břehu je tvořená především kontaktními společenstvy, na levém břehu je komplex lesa s výrazným rekreačním využitím. Jde o porost druhovým složením blízký přirozenému. Přirozené koryto s kamenitým dnem a s výchozy hornin ve formě lavic a výrazného skalního prahu (peřeje), přirozené břehy, zahloubení toku o 0,5 - 5 m. Tok ve zužujícím se údolí z pravé strany omezený prudkým svahem.

Pravý břeh:

ř.km 13,80;  v sousedství toku lesní tůň. Jedná se o potenciální refugium obojživelníků.

ř.km 25,7-26,70; Poměrně zachovalý komplex lesa v intravilánu Frýdku-Místku s výskytem starších jedinců vrby křehké postupně přecházející v park v široké ploché nivě. Koryto narovnané umělé se štěrkovitým dnem, břeh zpevněný kamenným záhozem, zahloubení toku 1 - 2 m. 

ř.km 28,6-29,50; Původně regulované koryto je na několika místech přemodelováno povodní - velké plochy štěrkových náplavů, 29 ř.km na je výrazný peřejnatý úsek, břeh převážně přirozený ve formě rozsáhlých nátrží, zahloubení toku 0,5 - 1,5m. Úsek byl výrazně přemodelován povodní a došlo tak k vytvoření významné ukázky krajinotvorné funkce řeky. Velká plocha štěrkových náplavů na ř.km 29,0 - 29,50, přestože se úsek nachází v širokém plochém údolí převážně v intravilánu Bašky, by měla být ponechána přirozenému vývoji.

ř.km 39,8-40,40; Tok ve zužujícím se údolí z pravé strany omezený prudkým svahem v nadmořské výšce 395 - 405 m. n. m. Přirozené koryto s kamenitým dnem s výchozy hornin ve formě lavic a výrazného skalního prahu (peřeje), přirozené břehy, zahloubení toku o 0,5-5 m. Poměrně přirozený úsek s výraznou peřejí a přirozeným charakterem břehů. Vegetace pravého břehu je tvořená především kontaktními společenstvy, na levém břehu je komplex lesa s výrazným rekreačním využitím. Jde o porost druhovým složením blízký přirozenému.

Levý břeh:

ř.km13,80; v sousedství toku topol černý (Populus nigra)

ř.km 26,70; silnější topol šedý (Populus x canescens )

ř.km cca 31,40; silný jedinec vrby křehké (Salix fragilis)

ř.km 33,00; silnější jedinec topol černý (Populus nigra)

Pravý břeh:

V horní části úseku v sousedství toku několik vzrostlých topolů černých  (Populus nigra ).