O l š e říční kilometr: 0,255 – 65,195
Zpracovali : |
|||||||||||||||||||||||||||
1. Rámcová
charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek |
|||||||||||||||||||||||||||
Olše (Olza) pramení v Polsku, celková délka toku činí 83,1 km, povodí má plochu 1120 km2. Olše ústí zprava do Odry pod Kopytovem v nadmořské výšce 195 m, průměrný průtok u ústí činí 12,5 m3.s-1. Na území ČR přitéká Olše severovýchodně od Bukovce. Horní část povodí na území ČR leží v oblasti dosti vodné, střední část v oblasti středně vodné, dolní část v oblasti málo vodné, retenční schopnost je malá, průtok silně rozkolísaný, koeficient odtoku je v celém povodí dosti vysoký. Mapováno bylo příbřežní pásmo toku ve správě Povodí Odry od ř.km 0,225 u ústí Olše do Odry po ř.km 65,195 v Jablunkově. V těch úsecích, kde Olše tvoří státní hranici s Polskem (ř.km 0,225 - 6,100, 8,650 – 12,798, 25,820 – 40,320) byl mapován pouze levý břeh. Na území ČR protéká Olše nejprve Jablunkovskou brázdou. Řeka zde tvoří rozhraní mezi levobřežní Milíkovskou plošinou, kde podložní flyšové jílovce a pískovce jsou překryty pleistocenními náplavovými kužely a říčními terasami a členitější pravobřežní Náveskou pahorkatinou s erozně denudačním reliéfem. Před Třincem přechází Olše do Podbeskydské pahorkatiny. Protéká nejprve Ropickou plošinou, ovlivněnou působením kontinentálního ledovce. Podložní flyšové horniny jsou překryty úpatními haldami, sprašovými hlínami a náplavovými kužely řek. Před Českým Těšínem přechází Olše do členitější Hornožukovské pahorkatiny, tvořené flyšovými pískovci a jílovci s vyvřelinami těšínitů a s překryvy kvartérních sedimentů, zvláště spraší. Nižší okraje pahorkatiny jsou ovlivněny působením kontinentálního ledovce. Na dolním toku se Olše dostává do Ostravské pánve a protéká rovinou Ostravské nivy, tvořenou souvrstvím pleistocenních štěrkopísků a holocenních písčitohlinitých nánosů. Z půdních typů mají v povodí Olše na území ČR významné zastoupení primární pseudogleje a pseudogleje luvizemní na sprašových hlínách, v nivě Olše vznikly typické a glejové fluvizemě. Potenciální eroze půdy proudící vodou je v převážné části povodí velmi malá až nepatrná. Klimaticky se směrem po toku střídají mírně teplé oblasti MT7, MT9 a MT10, průměrné roční teploty se na středním toku pohybují mezi 7-80 C, průměrné roční srážky zde činí 800-900 mm. Na dolním toku Olše jsou teploty vyšší než 80 C, průměrné roční srážky se pohybují mezi 700 a 800 mm (Karviná 8,4 0C, 778 mm). Biogeograficky náleží střední část povodí Olše do Podbeskydského bioregionu, leží v kontaktní zóně Západokarpatské a Polonské biogeografické podprovincie. Převládá zde 3. dubo-bukový vegetační stupeň, mezotrofní řada B a 4. zamokřená hydrická řada. Dolní část povodí náleží do Ostravského a posléze Pooderského bioregionu z Polonské biogeografické podprovincie, 3. vegetační stupeň je zastoupen dubo-jehličnatou variantou, typicky se vyvíjející v podmínkách podmáčených půd rozlehlých pánví se specifickým mezoklimatem. Geobiocenózy příbřežního pásma Olše v celém mapovaném úseku náleží do 3. dubo-bukového vegetačního stupně Olše 3, pouze na dolním toku, v desetikilometrovém úseku před ústím byl mapován přechod do 2. buko-dubového stupně. V horní části (ř.km 42,00 – 65,195) převažují javoro-jasanové olšiny nižšího stupně (Fraxini-alneta aceris inferiora), méně rozšířeny jsou vlhčí jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta inferiora). Dosti časté jsou roztroušené fragmenty geobiocenóz vývojových stádií vrbin vrby křehké nižšího stupně (Saliceta fragilis inferiora) na štěrkových náplavech. Mezi Třincem a Českým Těšínem, na ř.km 42,000 dochází k plynulému přechodu nivních společenstev do skupin typů geobiocénů širokých říčních niv. Převažují relativně nejsušší habro-jilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta carpini superiora), v některých úsecích zaujímají větší plochy i vlhčí dubové jaseniny vyššího stupně (Querci roboris - fraxineta superiora), pouze ostrůvkovitě se vyskytují nejvlhčí olšové vrbiny vyššího stupně (Alni-glutinosae saliceta superiora) a vývojová stádia vrbin vrby křehké nižšího stupně (Saliceta fragilis inferiora) na štěrkových náplavech. Na dolním toku (ř.km 13,000 – 0,225), řazeném do přechodu mezi 2. a 3. vegetačním stupněm Olše 2,3 výrazně převládají habro-jilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta carpini superiora), po dvou segmentech k nim přistupují topolo-jilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta populi superiora) a dubové jaseniny (Querci roboris –fraxineta) . Od Jablunkova po Třinec protéká Olše zemědělsko-lesní krajinou s mozaikou polí, travních porostů, silně fragmentovaných zbytků lesů a s rozptýlenou i soustředěnou venkovskou zástavbou. Další úseky toku leží v antropicky silně ovlivněné urbanizované průmyslově-sídelní krajině, v oblasti Karviné výrazně ovlivněné poklesy půdy v důsledku poddolování. V řadě úseků je koryto napřímené, břehy prudce svažité až kolmé, místy je tok kanalizovaný, břeh tvoří betonová nebo kamenná zeď. V příbřežním pásmu se vyskytují invazní neofyty, především netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a křídlatka japonská (Reynoutria japonica). Olše tvoří mezinárodně významný biokoridor vodní a mokřadní bioty. Nejcennější ekologicky významný segment krajiny vznikl mezi Bystřicí nad Olší a Vendryní (ř.km 54,320 – 56,100), kde se zachoval přirozený tok v rozšířeném řečišti se štěrkovými lavicemi a s různými vývojovými stádii společenstev nivních geobiocenóz.
Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace
|
|||||||||||||||||||||||||||
2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny |
|||||||||||||||||||||||||||
Levý břeh: ř.km 0,25 – 1,00; výskyt a pravděpodobné hnízdiště ledňáčka říčního (Acedo atthis) ř.km 5,20 – 5,60; lužní porost kolem slepého ramene je hodnotným ekologicky významným segmentem krajiny. ř.km 28,60 – 29,40; výskyt ledňáčka říčního (Acedo atthis) ř.km 48,90 – 51,15; pozorován opakovaně jedinec skorce vodního (Cinclus cinclus) ř.km 55,10 – 56,10; úsek je EVSK. Má přirozený tok v širokém řečišti s četnými náplavami. Kolem toku a přilehlého přítoku je poměrně rozsáhlý porost převážně měkkého luhu. ř.km 56,10 – 58,50; pozorován jedinec skorce vodního (Cinclus cinclus) ř.km 60,80 – 61,95; pozorován jedinec volavky popelavé (Ardea cinerea) ř.km 61,95 – 63,25; pozorován jedinec skorce vodního (Cinclus cinclus)
Pravý břeh: ř.km 6,10 – 7,10; výskyt a pravděpodobné hnízdiště ledňáčka říčního (Acedo atthis) ř.km 49,44 – 50,65; spatřen skorec vodní (Cinclus cinclus) ř.km 54,32 – 56,10; EVSK – rozšířené řečiště se štěrkovitými náplavami a širokými břehovými porosty. Nebezpečí v šíření neofytů, zejména křídlatka japonská (Reynoutria japonica)
|
|||||||||||||||||||||||||||
3. Přehled
významných stromů |
|||||||||||||||||||||||||||
Levý břeh: ř.km 16,50; v sousedství toku skupina vzrostlých topolů černých (Populus nigra) ř.km 20,10; v sousedství toku vzrostlý topol černý (Populus nigra) ř.km 20,50; v sousedství toku vzrostlý topol černý (Populus nigra) ř.km 25,40; v sousedství toku skupina vzrostlých topolů černých (Populus nigra) ř.km 37,70 – 37,80; velmi mohutný jedinec topol černý (Populus nigra), vedle něj silný jilm vaz (Ulmus laevis) ř.km 50,40; jilm drsný (Ulmus scabra), průměr cca 100 cm, výška cca 30m ř.km 51,80; 2x vrba červenající (Salix x rubens) průměr cca 90 cm, výška 25m – 30 m ř.km 58,40; javor mléč (Acer platanoides), průměr cca 100 cm, výška cca 30 m ř.km 63,85; topol černý (Populus nigra),průměr cca 120 cm,výška cca 30m
Pravý břeh: ř.km 16,90; v sousedství toku vzrostlý topol černý (Populus nigra)
|
|||||||||||||||||||||||||||
4.
Přehled chráněných druhů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a
měkkýšů) |
|||||||||||||||||||||||||||
|