O d r a

 říční kilometr: -3,930 – 97,420

Obsah :

1.  Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

2.  Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

3.  Přehled významných stromů

4.  Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a    měkkýšů) 

Zpracovali :

 

Antonín Buček, Ing. , Csc.

Jan Lacina, Ing. , Csc.

Petr Maděra, Ing., Dr.

Jan Štykar, Ing., Dr.

Jan Klečka, Mgr.

 Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc.

Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.

 

flóra - Brno 1998 - 2000

ryby - Ostrava 2003, revize 2011

korýši, měkkýši - Ostrava 2010
1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických poměrů
 

Odra pramení v Oderských vrších severoseverozápadně od Kozlova v nadmořské výšce 632 m, povodí na území ČR má plochu 10 288 km2, což činí 9% z jejího celkového povodí. Nejvyšší průtoky jsou v jarním období při tání sněhové pokrývky, povodně s vyššími kulminačními průtoky se vyskytují v letních měsících a jsou způsobeny vydatnými dešti v hornaté části povodí. Mapovaný úsek leží od ř.km –3,93 ( ústí pravostranného přítoku Olše na hranici s Polskem v nadmořské výšce 195 m) až ř.km 97,42 (soutok s Budišovkou v nadmořské výšce 374 m).

Dolní část mapovaného úseku leží v Ostravské nivě, součásti Ostravské pánve, rovině, tvořené písčito-hlinitou vrstvou nánosů holocenních říčních sedimentů na podloží pleistocenních štěrkopísků. Reliéf Ostravské nivy je výrazně antropogenně ovlivněn četnými haldami a násypy. Převládajícím půdním typem v této části Odry jsou glejové fluvizemě na bezkarbonátových nivních sedimentech. Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast MT 10, vyznačující se relativně vysokými průměrnými ročními teplotami, převyšujícími 80 C, roční úhrn srážek se pohybuje kolem 700 mm.

Biogeograficky náleží tato část do Ostravského bioregionu z Polonské biogeografické podprovincie; 3. dubo-bukový vegetační stupeň Odra 3 je zastoupen dubo-jehličnatou variantou, typicky se vyvíjející v podmínkách podmáčených půd rozlehlých pánví se specifickým mezoklimatem; v dolní části mapovaného úseku se projevuje přechod ke 2. buko-dubovému vegetačnímu stupni Odra 2,3. Ze skupin typů geobiocénů širokých říčních niv převažují relativně nejsušší habro-jilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta carpini superiora), v některých úsecích zaujímají větší plochy i vlhčí dubové jaseniny vyššího stupně (Querci roboris fraxineta superiora), na zrnitostně lehčích fluvizemích se vyskytují topolo-jilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta populi superiora). Pouze ostrůvkovitě se vyskytují nejvlhčí olšové vrbiny vyššího stupně (Alni-glutinosae saliceta superiora), častěji  vývojová stádia vrbin vrby křehké nižšího stupně (Saliceta fragilis inferiora) na štěrkových náplavech, často vzniklých po povodni roku 1997.

Převážná část této části mapovaného úseku Odry leží v antropicky silně  ovlivněné urbanizované průmyslově-sídelní krajině Ostravy, výrazně ovlivněné průmyslovou činností. Přes všechny antropogenní vlivy a zásahy tvoří řeka s příbřežním pásmem nenahraditelný biokoridor vodní a mokřadní bioty s velkým významem pro kvalitu životního prostředí centrální části Ostravy. V příbřežním pásmu Odry se často vyskytují a šíří, místy i dominují invazní neofyty, především netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), křídlatka japonská (Reynoutria japonica) a zlatobýl obrovský (Solidago gigantea).

Prostřední část mapovaného úseku leží v Oderské nivě, součásti Vněkarpatské sníženiny Moravské brány, rovině, vytvořené v mladopleistocenních a holocenních sedimentech. V části Odry-Vražné protéká Odra Oderskou kotlinou s rovinatým dnem, tvořeným říčními, svahovými a eolickými sedimenty a pak přechází do Oderské nivy. Údolní niva Odry je až 2,5 km široká, z půdních typů převažují hlinité až jílovito-hlinité fluvizemě na bezkarbonátových nivních sedimentech, místy i fluvizemě arenické, v nejnižších částech nivního reliéfu i fluvizemě glejové a gleje. Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast MT 10, vyznačující se relativně vysokými průměrnými ročními teplotami, kolem nebo i převyšujícími 80 C, roční úhrn srážek se pohybuje kolem 700 mm (Suchdol nad Odrou: průměrná roční teplota 7,9 stupňů C a průměrné roční srážky 730 mm).

Zvýšenou péči a ochranu zasluhují úseky toku s příbřežním pásmem, vymezené jako ekologicky významné segmenty krajiny a celá řada významných stromů, z nichž některé dosahují parametrů památných stromů. Harmonický ráz má krajina v horní části tohoto úseku (km 22,00-25,220), která je součástí chráněné krajinné oblasti Poodří. Na levém břehu řeky zde leží významná přírodní rezervace Polanský les.

Biogeograficky náleží tato část do Pooderského bioregionu z Polonské biogeografické podprovincie (její nejjižnější výběžek) a to ve 3. dubo-bukovém vegetačním stupni dle geobiocenologického členění. Ze skupin typů geobiocénů širokých říčních niv opět převažují relativně nejsušší habro-jilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta carpini superiora), v některých úsecích zaujímají větší plochy i vlhčí dubové jaseniny vyššího stupně (Querci roboris-fraxineta superiora), na zrnitostně lehčích fluvizemích se vyskytují topolo-jilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta populi superiora). Většinou pouze ostrůvkovitě, ale v dolních partiích prostřední části i v rozsáhlejších segmentech, se vyskytují nejvlhčí olšové vrbiny vyššího stupně (Alni-glutinosae saliceta superiora), hojná jsou ostrůvkovitá vývojová stádia vrbin vrby křehké nižšího stupně (Saliceta fragilis inferiora) na štěrkových náplavech, často vzniklých po povodni roku 1997.

Tato část leží v harmonické kulturní krajině Chráněné krajinné oblasti Poodří, výjimečné v kontextu střední Evropy tím, že se zde zachoval přirozeně meandrující tok nížinné řeky, se starými rameny v různém stupni zazemnění, s přirozenými břehovými a doprovodnými porosty, komplexy nivních luk, mokřadních společenstev a rybničních biotopů s vysokou biodiverzitou a výskytem řady vzácných a ohrožených druhů. Lze zde nalézt ukázky společenstev celé dynamické fluviální sukcesní série nivních biotopů. Zvýšenou péči a ochranu zasluhují  úseky toku s příbřežním pásmem, vymezené jako ekologicky významné segmenty krajiny a celá řada významných stromů, z nichž některé i zde dosahují parametrů památných stromů. Nivou Odry prochází významný nadregionální biokoridor, od Jeseníku nad Odrou je Odra osou regionálního biokoridoru. Regionální biocentrum je v Generelu regionálního územního systému ČR navrženo v prostoru Emauzského rybníka.

Z geomorfologického, biogeografického a geobiocenologického hlediska je výrazně odlišná horní část mapovaného úseku - od městečka Odry (280 m n.m.) po ústí Budišovky  (374 m n. m.) Odra protéká členitým reliéfem Vítkovské vrchoviny, tvořené spodnokarbonskými břidlicemi a drobami, na nichž vznikly kambizemní půdy. Pro nízkojesenickou mezochoru jsou typické rozsáhlé plochy holoroviny na plochých rozvodních hřbetech, na okrajích rozřezané údolími vodních toků. Dno zahloubeného údolí  Odry s říční nivou se postupně rozšiřuje, v nivě převládají lehčí, hlinito-písčité až štěrkovité kambizemě. Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast MT7, především v počáteční části úseku leží údolní niva v mezoklimaticky chladnější inverzní poloze.

Biogeograficky náleží tato část do Nízkojesenického bioregionu, nejvýchodnějšího biogeografického regionu hercynské biogeografické podprovincie. Převažuje zde 4. bukový vegetační stupeň, na jižních svazích údolí se vyskytují i geobiocenózy 3. dubo-bukového vegetačního stupně Odra 3, v nivě má hranice mezi těmito stupni  charakter pozvolného přechodu. Příslušnost nejvyšší části mapovaného úseku do 4. bukového vegetačního stupně indikuje výskyt některých sestupujících horských druhů, např. růže alpské (Rosa alpina) a zimolezu černého (Lonicera nigra). Současný stav krajiny lze charakterizovat jako zemědělsko-lesní krajinu s lesními porosty s dřevinnou skladbou změněnou ve prospěch jehličnatých dřevin, především smrku ztepilého. Lesní porosty převládají na strmých údolních svazích, mírné svahy a plochý reliéf rozvodních holorovin jsou zemědělsky využívané. Potenciální eroze proudící vodou dosahuje v území nadprůměrných hodnot. Přírodě blízký krajinný ráz je chráněn v přírodním parku Horní Odra, do něhož náleží horní část úseku, od soutoku Odry a Budišovky po Jakubčovice. V Generelu regionálního územního systému ekologické stability ČR je v údolí Odry navržen regionální biokoridor.

 

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace
Odra 01 Odra 02 Odra 03 Odra 04 Odra 05 Odra 06 Odra 07 Odra 08 Odra 09 Odra 10
Odra 11 Odra 12 Odra 13 Odra 14 Odra 15 Odra 16 Odra 17 Odra 18 Odra 19 Odra 20
Odra 21 Odra 22 Odra 23 Odra 24 Odra 25 Odra 26 Odra 27 Odra 28 Odra 29 Odra 30
Odra 31 Odra 32 Odra 33 Odra 34 Odra 35 Odra 36 Odra 37 Odra 38 Odra 39 Odra 40
Odra 41 Odra 42 Odra 43 Odra 44 Odra 45 Odra 46 Odra 47 Odra 48 Odra 49 Odra 50
Odra 51 Odra 52 Odra 53 Odra 54 Odra 55 Odra 56 Odra 57
VHP Ostrava VHP Skotnice

 

2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

Levý břeh:

ř.km 5,10 - 5,80; Pravděpodobné hnízdiště ledňáčka říčního. Úsek je EVSK. Charakterem toku a břehů pravděpodobné hnízdiště Alcedo atthis (ledňáček říční).

ř.km 6,20 – 7,20; 15,00 – 16,00; V sousedství toku zatopená štěrkovna, tůně a částečně zvodnělé deprese (potenciální biotopy vodní bioty). V řkm 14,940 velká migrační bariera v toku - Jez Lhotka. Časem zde bude vybudován rybí přechod.

ř.km 17,20 - 19,00; Samovolná revitalizace původně napřímeného toku. Úsek je EVSK. Původně napřímený tok je přeměňován v meandry, náplavy postupně zarůstají. Původní pozemky kolem velkých zemědělských usedlostí zcela zarostly dřevinou vegetací, která je stanovištěm celé řady ptačích druhů (zejména sýkory, pěnice a další křovištní či ekotonové druhy).

ř.km 19,10 – 20,90; Lužní porosty, lada s loukami, slepé rameno s dřevinným porostem (refugium vodní a vlhkomilné bioty v urbanizované krajině).

ř.km 21,30 – 21,95; Navazuje na porost lužního lesa – PŘ. Rezávka.

ř.km 21,95 – 23,94; Má vlastnosti EVSK – Polanský les je v současné době rezervací. Vlastní tok řeky je regulován, hydrický režim půd v lese je změněn.

ř.km 25,22 – 31,00; V nivě louky, rybníky, les - Blücherův les, který je součástí NPR Polanská niva. Lesní porosty a křovinné zárosty velkého rozsahu v meandrech po celém úseku. Tok zcela přirozeně meandrující, naprosto výjimečné jak přirozeností tak délkou toku. Probíhají říčně-nivní procesy včetně sukcese rostlinných společenstev. V nivě krásné krajinné scenérie.

ř.km 33,48 – 36,10; Přirozený tok vytváří meandry, které na dvou místech nedávno protrhl. V nivě pastviny, kolem toku v meandrech zárosty dřevin či lada s rostlinnou sukcesí. Za ř.km 34,5 větší segmenty olšových vrbin se zárosty vrb. U ř.km 34,5 je vytvořen ostrov, pravděpodobně bude rozplaven? a pak celý odřezávající se oblouk zazemněn? Ve velkém meandru ř.km 35,5 bývalý ostrov (nyní není plně obtékán vodou). Celý úsek krajinné scenérie.

ř.km 36,70 – 47,00;  V nivě louky, ke konci úseku ponechávané ladem (se sukcesní řadou zatím bylinnou), dále začínají převažovat lada, přerušované kosenými částmi. Hrázové porosty, rybníky, krásné krajinné scenérie. Břehový porost tvořen stromy a keři, místy mezernatý. Tok meandrující, převážně ponechán k přirozenému chodu (místy upravován). V úseku množství menších náplavů stg vrbiny vrby křehké, povětšinou bez dřevinné vegetace. Na pravém břehu časté výskyty kontaktních stg s vegetačními pokryvy lesních společenstev.

ř.km 48,40 – 55,33; Tok vytvářející meandry, místy upravován, v nivě lesy, louky, lada, břehové porosty různého charakteru, víceméně souvislé, rybníky, krajinné scenérie. Tuto část možno ještě také hodnotit jako EVSK.

ř.km 55,45 – 72,25; Přirozeně meandrující řeka, s břehovými porosty, krajinné scenérie.

ř.km 92,65 – 97,42; Horní tok řeky s meandry, loukami a zachovanými lesními porosty.

 

Pravý břeh:

ř.km 0,80 – 3,20;  V sousedství toku lužní les, lada, zatopená štěrkovna. Části úseků přirozené koryto s aktivními procesy říční modelace a pestrými stanovištními poměry. Místy druhově pestré břehové porosty, které jsou hnízdištěm řady křovištních druhů ptáků. Hnízdí zde (s největší pravděpodobností) ledňáček říční.

ř.km 7,00 – 9,00; Rozlehlá stará štěrkovna v sousedství toku, přestože intenzivně využívána k rekreaci, je potenciálně významnou lokalitou vodní bioty, zejména ptactva.

ř.km 21,95 – 25,00; V nivě slepé rameno, louky, esteticky celkem dobré (i solitérní stromy, hlavně Quercus robur (dub letní) na lukách či místech lad), místa neobdělávaná nechat sukcesně zarůst dřevinami, stávající louky udržovat. Nedopustit likvidaci starého ramene.

ř.km 25,22 – 30,70; V nivě louky, rybníky, les. Lesní porosty a křovinné zárosty velkého rozsahu v meandrech po celém úseku. Tok zcela přirozeně meandrující, naprosto výjimečné jak přirozeností tak délkou toku. Probíhají říčně-nivní procesy včetně sukcese rostlinných společenstev. V nivě krásné krajinné scenérie.

ř.km 33,48 – 36,10; Přirozený tok vytváří meandry, které na dvou místech nedávno protrhl. V nivě pastviny, kolem toku v meandrech zárosty dřevin či lada s rostlinnou sukcesí. Za ř.km 34,50 větší segmenty olšových vrbin se zárosty vrb. U ř.km 34,50 je vytvořen ostrov, pravděpodobně bude rozplaven? a pak celý odřezávající se oblouk zazemněn? Ve velkém meandru ř.km 35,50 bývalý ostrov (nyní není plně obtékán vodou). Celý úsek krajinné scenérie.

ř.km 36,70 – 47,00; V nivě louky, ke konci úseku ponechávané ladem (se sukcesní řadou zatím bylinnou), dále začínají převažovat lada, přerušované kosenými částmi. Hrázové porosty, rybníky, krásné krajinné scenérie. Břehový porost tvořen stromy a keři, místy mezernatý. Tok meandrující, převážně ponechán k přirozenému chodu (místy upravován). V úseku množství menších náplavů stg vrbiny vrby křehké, povětšinou bez dřevinné vegetace. Na pravém břehu časté výskyty kontaktních stg s vegetačními pokryvy lesních společenstev.

ř.km 48,40 – 55,33; Tok vytvářející meandry, místy upravován, v nivě lesy, louky, lada, břehové porosty různého charakteru, víceméně souvislé, rybníky, krajinné scenérie. Tuto část možno ještě také hodnotit jako EVSK.

ř.km 55,45 – 72,25;  Přirozeně meandrující řeka, s břehovými porosty, krajinné scenérie.

ř.km 77,70 – 78,00; Zachovalá ukázka porostů stg Ulmi-fraxineta populi sup. s mohutnými topoly černými a jilmem vazem.

ř.km 92,65 – 97,42;  Horní tok řeky s meandry, loukami a zachovanými lesními porosty

 
3. Přehled významných stromů
 

Levý břeh:

ř.km 26,50;  výskyt mohutných vazů, výskyt porostů vrba červenavá (Salix x rubens) a vrba bílá (Salix alba) s topol černý (Populus nigra)

ř.km cca 31,60 - 32,50; výskyt několika mohutných topolů černých (Populus nigra)

ř.km cca 34,50; výskyt několika silných jedinců topolů černých (Populus nigra), vrb křehkých (Salix fragilis) na začátku výskyt mohutné vrby bílé (Salix alba)

ř.km 37,00; silný jedinec topol černý (Populus nigra) na louce. V oblouku  silné vrby červenavé (Salix x rubens)

ř.km 38,60; dva silní jedinci vrby bílé (Salix alba)

ř.km 40,00; výskyt jednoho silného, rovného exempláře topol černý (Populus nigra)

ř.km 40,50; jeden statnější jedinec lípy malolisté (Tilia cordata), pěkný, skoro solitérní (poslední v řadě) a jeden silný topol černý (Populus nigra)

ř.km 41,80;  výskyt vrb bílých (Salix alba) - několik silných, jedna silná vrba červenavá (Salix x rubens)

ř.km 45,40 – 45,50; na břehu silný jedinec topolu černého (Populus nigra)

ř.km 46,50; staré, silné vrby křehké (Salix fragilis)

ř.km 46,60 – 46,70; na louce památný silný dub letní (Quercus robur) rostoucí solitérně

ř.km 51,00; výskyt pěkného solitéra na lukách – dub letní (Quercus robur) a na břehu staré, silné, větvené vrby červenavé (Salix x rubens)

ř.km 51,30; výskyt silného, větevnatého topolu černého (Populus nigra)

ř.km 51,70;  vrba bílá (Salix alba) se statnou spodní částí kmene

ř.km 57,15; topol černý (Populus nigra)

ř.km 59,15; dub letní (Quercus robur)

ř.km 67,80; dub letní (Quercus robur)

ř.km 68,85; dub letní (Quercus robur)

 

Pravý břeh:

ř.km 0,00; v sousedství toku skupina vzrostlých topolů černých (Populus nigra)

ř.km 5,20 a 5,70; v sousedství toku několik vzrostlých topolů černých (Populus nigra)

ř.km 10,50; vzrostlý solitérní dub letní (Quercus robur)na poli v sousedství toku skupina vzrostlých topolů černých (Populus nigra)

ř.km 20,60; pěkný dub letní (Quercus robur) asi 150 m za žel. mostem jeden silný jedinec topolu černého (Populus nigra)

ř.km cca 23,90; výskyt mohutné vrby křehké (Salix fragilis) s rozsochatým vzhledem

ř.km 23,90 - 24,10; je lesní pruh a porost, v němž se hojně vyskytují velmi silní jedinci vrb křehkých (Salix fragilis)

ř.km 24,10; výskyt silného jedince topolu černého (Populus nigra) 50 m za přítokem

ř.km 25,10; na terénním výšvihu (hrázi) silný vícekmenný jedinec vrby červenavé (Salix x rubens)

ř.km 28,55; staré silné duby letní (Quercus robur)

ř.km 29,70; dva statní jedinci topolů černých (Populus nigra) 

ř.km 34,09; výskyt mohutného jedince vrby červenavá (Salix x rubens) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior)

ř.km 34,65; v meandru jedinec vrby červenavé (Salix x rubens) s krátkým silným kmenem.

ř.km 34,90; za meandrem tři silní exempláři topolů černých (Populus nigra) a dub letní (Quercus robur)

ř.km 35,40; v zahradě u přítoku tři silní jedinci topolů černých (Populus nigra)

ř.km 38,00; silný jedinec topol černý (Populus nigra)na začátku úseku výskyt dvou silných jedinců topolů černých (Populus nigra)

ř.km 39,30; výskyt jednoho silného exempláře topolu černého (Populus nigra)

ř.km 45,80; výskyt silného jedince dubu letního (Quercus robur), s rozložitou korunou

ř.km 46,70; v meandru několik mohutných jedinců vrb červenavých (Salix x rubens); výskyt dvou silných košatých dubů letních (Quercus robur) a jedné lípy malolisté (Tilia cordata)

ř.km 48,50; na břehu silný dub letní (Quercus robur) - solitér

ř.km 49,50; ve skupině jasanů křehkých a vrb bílých jeden statný košatý jedinec dubu letního (Quercus robur)

ř.km 51,20; výskyt mohutného jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) s korunou zavětvenou až dolů

ř.km 51,60; výskyt chráněného řešetláku počistivého (Rhamnus cathartica ; první polovina úseku výskyt dvou velkých jedinců jilmů vazů (Ulmus laevis) a dubu letního (Quercus robur)

ř.km 60,90; výskyt dvou statných dubů letních (Quercus robur)

ř.km 61,05; výskyt statné lípy srdčité (Tillia cordata)

ř.km 61,85; výskyt statné lípy srdčité (Tillia cordata)

ř.km 64,90; výskyt statného topolu kanadského (Populus x canadensis) a dubu letního (Quercus robur)

ř.km 65,10; výskyt statného dubu letního (Quercus robur)

ř.km 71,30; výskyt statného dubu letního (Quercus robur)

ř.km 71,40; výskyt statného jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior)

ř.km 77,15; výskyt statného topolu černého (Populus nigra)

ř.km 77,70; výskyt statného jilmu vazu (Ulmus laevis)

ř.km 77,80; výskyt statného topolu černého (Populus nigra)

ř.km 78,00; výskyt statného topolu černého (Populus nigra)

ř.km 78,30; výskyt statného topolu černého (Populus nigra)

ř.km 79,10; výskyt statného topolu černého (Populus nigra)

ř.km 87,10; výskyt statného topolu černého (Populus nigra)

ř.km 88,60; výskyt statného dubu letního (Quercus robur)

ř.km 92,40; výskyt statného javoru klenu (Acer pseudoplatanus)

 
4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů,  měkkýšů)
 
mihule potoční (Lampetra planeri) Jediný výskyt byl zjištěn v nadjezí stupně na ř. km 89,18 v obci Jakubčovice nad Odrou.
střevle potoční (Phoxinus phoxinus) Výskyt střevle v Odře je v současnosti trvale registrován v úseku od ústí Budišovky - ř. km 97,42 po soutok s Luhou v ř. km 72,25. Dále v trase od jezu Zábřeh v ř. km 20,4 Ostravice po konstrukci pro nornou stěnu v Ostravě Hrušově v ř. km 9,2 . Po obdobích vysokých průtoků vody je střevle ojediněle a dočasně zaznamenávána i mimo lokality trvalého výskytu v litorálních společenstvech ryb až po státní hranici s Polskem. 
jelec jesen (Leuciscus idus) Jelec jesen byl dosud zaznamenán ojediněle jako tohoroček v prostoru Meandrů Odry mezi Starým Bohumínem a ústím Olše do Odry.
ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) Výskyt druhu byl v letech 2010 a 2011 potvrzen v proudných úsecích štěrkových brodů v trase řeky od jezu v Ostravě Zábřehu v ř. km 20,4 po jez v Mankovicích v ř. km 73,34.

piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis)

 Piskoř nebyl během průzkumu v toku Odry zaznamenán. Ve většině trasy  koryta řeky Odry v současnosti nejsou vhodné habituální podmínky, které by vyhovovaly jeho ekologickým nárokům.
mník jednovousý (Lota lota) Ojedinělý výskyt mníka byl opakovaně zaznamenán v trase od ústí Luhy - ř. km 72,292 po  jez ve Studénce - ř. km 47,09 nad ústím Sedlnice. Ojedinělý výskyt byl zaznamenán rovněž u soutoku s řekou Opavou ř. km - 17,505. Vzhledem ke skutečnosti, že je intenzivně vysazován Českým rybářským svazem, vede skrytý způsob života a je nesnadně ulovitelný, je vysoce pravděpodobné, že jeho současné rozšíření bude zahrnovat celý úsek Odry od ústí Luhy až po soutok s Olší.
vranka obecná (Cottus gobio) Hojný výskyt byl v roce 2010 a 2011 zaznamenán od hranice Vojenského újezdu Libavá nad ústím Budišovky po profil jezu v Jakubčovicích nad Odrou v ř. km 89,18. Od tohoto jezu směrem po proudu se vranka obecná vyskytuje ojediněle až po spádový stupeň v ř. km 73,34 v Mankovicích.
vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus)  V roce 2010 a 2011 nebyl výskyt daného druhu v Odře zaznamenán.
ledňáček říční (Alcedo atthis) Možnost hnízdění je ve všech břehových nátržích toku od soutoku s Budišovkou v ř. km 97,42 po stání hranici s Polskem. Aktuálně využívané břehy jsou v trase od ř. km 73,0 po železniční most Polanecké spojky na ř. km 21,955 a úsek LB od jezu v ř. km 11,83 v Přívoze po ústí Ostravice. Po obou březích jsou zaznamenány nově vystavěné i starší neobsazené hnízdní nory v trase ohraničené profilem konstrukce pro nornou stěnu v Ostravě-Hrušově na ř. km 9,20 a státní hranici s Polskem (vyjma hraničního průchodu Starý Bohumín - Chalupky).
břehule říční (Riparia riparia) Výskyt pravidelného a dlouhodobého hnízdění byl zjištěn v místech s břehovými nátržemi v trase od jezu v ř. km 68,85 v Jeseníku nad Odrou po ř. km 25,50 v Polance nad Odrou. Další výskyt byl zajištěn v úseku meandrů u Starého Bohumína až po larsenouvou stěnu „Přístavu Bohumín-Kopytov".
vydra říční (Lutra lutra) Pobytové znaky jsou nalézány pravidelně v trase od hranice Vojenského újezdu Libavá po soutok s Olší.
bobr evropský (Castor fiber) Pobytové znaky bobra byly v roce 2011 dosud zjištěny ve vhodných lokalitách trasy koryta řeky od ústí Olše po jez v Jakubčovicích - ř. km 88,18. V trase je několik nor s trvalým výskytem a dále nory, které jsou bobrem obývány dočasně. Celý úsek je nutno považovat za biotop výskytu tohoto druhu.
rak říční (Astacus astacus) Monitorování výskytu raků započato v roce 2010 od hranice správy PO v ř. km 97,400, zatím po most pod Odrami v ř.km 79,356. Potvrzen kontinuální výskyt raka říčního. Dále je kontinuální výskyt raků zaznamenán od mostu pod Odrami v ř.km 79,356 v celém úseku toku V CHKO Poodří až po profil v Ostravě Nové Vsi. Poslední ucelenou lokalitou výskytu raka říčního je úsek od mostu ve Starém Bohumíne ř. km 3,437 až po soutok s Olší v hraničním profilu - 3,93 - v PR Meandry Odry.
velevrub tupý (Unio crassus) Výskyt lokalizován v úseku vodního toku od mostu v ř. km 77,165 po most u Oder v ř. km 79,35. Další souvislý výskyt bal zaznamenán od hospodářského mostu v  Petřvaldíku v ř.km 36,93 po Bernartický jez v ř. km 68,855.
velevrub malířský (Unio pictorum) Výskyt lokalizován v v PR Meandry Odry od soutoku s Olší a hraničním profilem po most ve Starém Bohumíně v ř.km 3,473. Další souvislý výskyt bal zaznamenán od hospodářského mostu v  Petřvaldíku v ř.km 36,93 po Bernartický jez v ř. km 68,855.
velevrub nadmutý (Unio tumidus) Výskyt byl zaznamenán pod Bernartickým jezem v lokalitě "Lesní mlýn".
škeble říční (Anodonta anatina) Výskyt škeblí říčních byl pomístně zaznamenán od soutoku s Olší - hraniční profil, až po most v Mankovicích v ř.km 76,176.