|
Břehové porosty - keřové druhy vrb |
Význam a funkce
Vegetační doprovod vodních toků, keřové porosty jsou výrazným architektonickým prvkem v naší krajině, jsou důležitým faktorem pro stabilizaci toků, ochranu břehů a vodohospodářskou prevenci. Při rozhodování zda tento druh opevnění použít při úpravách toků je vhodné zvážit jeho výhody i nevýhody. Mezi výhody tohoto druhů opevnění patří:
K nevýhodám tohoto druhu opevnění patří:
Významné místo v tomto systému mají keře, a to zejména keřové vrby. Osídlují volné plochy naplavenin (jesepů) jak na neupravených, tak i na upravených úsecích toků. Vytváří první sukcesní stádium ve břehových porostech. V minulosti, ale i dnes jsou neodmyslitelnou součástí naší krajiny. Jejich ekologické vlastnosti, vysoká schopnost vegetativního množení (řízky a kůly), rychlý růst a účinná ochrana půdního povrchu je činí pro vodní hospodářství nenahraditelným biologickým prvkem při opevňování břehů toků. Pro zpevňování břehů nejsou však vhodné všechny druhy keřových vrb. Volba druhu musí odpovídat příslušnému ekotopu. Nejobvyklejším, nejúčinnějším a nejvíce rozšířeným způsobem opevňování břehů vodních toků je použití vybraných jedinců domácích keřových vrb. Na menších tocích nebo na tocích, kde převládají obavy ze snížení průtočnosti koryta narůstáním biomasy vrb lze použít vybrané druhy kříženců domácích vrb. Růstové vlastnosti těchto vrb jsou šlechtěním upraveny tak, aby jejich pruty zpočátku rostly poléhavě, pak vystoupavě, netvořily přízemní hlavy po zmlazení a růstová dynamika byla zpomalena. Takto vzniklé porosty nemusí být nevyhnutně stálého charakteru. Jako pásy uniformního rázu nejsou přirozeným společenstvem rostlin. Po splnění primární funkce je lze ve vhodných místech horní části břehového svahu doplnit nebo zcela nahradit stromovými dřevinami.
Zakládání vrbových porostů
K zakládání tohoto typu porostů lze použít řízky, kůly nebo větve do rohoží. Nejběžnější způsob je zakládání řízky, které řežeme ze spodní části vyzrálých prutů. Odebíráme je v od konce listopadu do konce února, k odběru využíváme bezmrazých dnů. Optimální síla řízku je 6-8 mm a délka 18-20 cm. Po nezbytné desinfekci sirnatými přípravky (Sulikol, Anthio) uchováváme ve vlhkém písku nebo rašelině do doby výsadby při teplotách od +1 do +5 0C. Výsadby pak provádíme v brzkém předjaří (do konce března). Řízky bezprostředně před výsadbou moříme 10% roztokem Arborolu. Řízky zatlačujeme šetrně nebo použijeme sázecí kolík. Horní pupen necháme v úrovni terénu. Pro dobré plošné zajištění břehů požijeme hustšího sponu, který může byt v rozmezí 9-25 ks/m2. Vrbové kůly odebíráme i uchováváme obdobným způsobem nebo je můžeme odebírat na počátku vegetačního období (před mízou). Síla kůlu je 2-5 cm a délka 1-2 m. Kůl musí být minimálně 50 cm v půdě. Osazujeme je do předem připravených děr. Z vrbového klestu síly do 4 cm lze zhotovit souvislý koberec potřebné tloušťky. Spodní část je ukotvena v patce. Na svahu používáme k upevnění drát a šachovnicově rozmístěné kůly.
Keřové vrby vhodné pro výsadby
Z domácích keřových vrb přichází v úvahu druhy vhodné pro jednotlivé oblasti:
Požadavky na prodloužení doby mezi jednotlivými zásahy v rámci cyklické údržby tj., její prodloužení nad 5 let a celkový menší vzrůst vedly k vyšlechtění kříženců odpovídajících těmto požadavkům. Touto činností se v našem regionu zabýval Ing. Šimíček, bývalý pracovník Lesů České republiky. Výsledky své šlechtitelské činnosti, ale i využití kříženců v praxi shrnul v publikaci „Břehové a doprovodné porosty vodních toků – součást lužních ekosystémů“, která je k dispozici provozním pracovníkům na závodech i vodohospodářských provozech. Z těchto kříženců přichází v úvahu pro použití v jednotlivých oblastech:
Převážnou většinu těchto kříženců vrb mají ve svých školkách Lesostavby v Dobré. Křížence: V-009/76, V-010/75, V-012/76, V-014/76, V-028/80 má v omezeném množství k dispozici státní podnik Povodí Odry na svých pozemcích. Příklady využití keřových vrb ve břehových porostech
Pro takové úpravy břehů vodních toků bude možné s úspěchem použít v budoucnu i uvedené křížence keřových. V současné době probíhána na MŽP správní řízení o udělení výjimky pro jejich zavedení do výsadeb.
Ostatní keře doprovodných porostů
Význam a funkce
Keře doprovodných porostů se ve značné míře podílí na funkci vegetačního doprovodu vodních toků, coby důležitý krajinářský prvek. Svým bioenergetickým potenciálem jsou důležitou ochranou vodního toku před vniknutím škodlivých látek z difúzních zdrojů znečištění do vodního prostředí. Současně svou rozmanitostí – dobou kvetení, vzhledem a velikostí vzrůstu, jsou neodmyslitelnou součástí stromových porostů. Tam, kde to prostorové možnosti nedovolují, jsou keře dokonce jedinou vegetací podél vodních toků. Jinak harmonicky dotváří stromové porosty, coby ucelený vegetační doprovod vodních toků. Pro schopnost plošného rozrůstání a vytváření zapojených téměř neproniknutelných celků, je vhodné s touto jejich vlastností počítat již při zakládání těchto porostů. Složení stromových a keřových porostů je dáno vegetačním stupněm a odpovídajícím geobiocénem. Ze znalostí těchto základních předpokladů vychází i naše rozhodování při novém zakládání této složky vegetačního doprovodu vodního toku. Na našem rozhodnutí pak je konečný efekt výsadby, zda chceme vytvořit neproniknutelnou bariéru na určitém úseku břehu vodního toku, či hodláme vytvořit vhodně komponované skupiny se stromy, které nebudou bránit případné údržbě technického opevnění vodního toku a péči o travní porosty. O výhodách a nevýhodách tohoto druhu opevnění již byla zmínka výše.
Zakládání keřových porostů
Hlavním kritériem při zakládání keřových porostů je:
Spon výsadby volíme v závislosti na velikosti keřů od vzdálenosti 0,4 m do 1,0 m. Skupiny volíme tak, aby nebránily přístupu k vodnímu toku a vyhovovali potřebám následné údržby vodních děl usměrňujících vodní tok. Zásadně volíme prostokořenný sadbový materiál, protože druhy, které přichází do úvahy pro výsadby keřových porostů se vesměs dobře ujímají. Pokud to okolnosti dovolují, výsadbu provádíme na podzim. Takto provedené výsadby skýtají větší pravděpodobnost ujmutí než výsadby jarní, kdy často nastupují jarní přísušky a výsadby pro nedostatek vláhy hynou. Výsadby sazenic s kořenovým balem volíme pouze v případech, když se jedná o stálezelené nebo jehličnaté keře, které se však v doprovodných a keřových porostech vyskytují velice zřídka. Do doby zapojení výsadeb keřových porostů je vhodné zamezit zarůstání těchto skupin trávou nebo plevely, namulčováním štěpkou nebo stromovou kůrou. Tam, kde toto opatření není možné, provádíme vyžínání trávy resp. plevelů. Výsadbu lze považovat zajištěnou – zapojenou cca po 5 letech, pokud jsme pravidelně prováděli některou z forem údržby.
Další druhy keřů vhodné pro výsadby
Druhové složení keřových výsadeb je závislé na vegetačním stupni a typu geobiocénu lokality, kde výsadbu provádíme. Pro zajímavost předkládáme na snímcích některé detaily a zvláštnosti keřů vysazovaných v břehových a doprovodných porostech, které si běžně nepovšimneme.
provozní odbor Ing. Suchoň |