Bílá Ostravice pramení severo-severo-východně od vrcholu Vysoké v nadmořské výšce 652 m, délka toku činí 9,85 km, povodí má plochu 42,5 km². Po spojení s Černou Ostravicí u Starých Hamrů v nadmořské výšce 521 m vzniká Ostravice. Průměrný průtok u ústí činí 0,64 m³.s^-1. Celé povodí leží ve velmi vodné oblasti s velmi malou retenční schopností, silně rozkolísaným odtokem a vysokým koeficientem odtoku. Mapován byl celý tok od pramene k ústí. 

Povodí  Bílé Ostravice leží v jižní části Moravskoslezských Beskyd, levobřežní část náleží do Mezivodské vrchoviny tvořené souvrstvím godulských a istebňanských vrstev, s členitým reliéfem se sečnými plošinami, tvrdoši a strukturními terasami. Pravobřežní část povodí je součástí Klokočovské hornatiny, budované zvrásněným souvrstvím pískovců, slepenců a jílovců s tvrdoši na souvrstvích pískovců a slepenců a se sesuvy v souvrství jílovců. Převládajícím půdním typem jsou silně kyselé typické kambizemě. Půdy jsou středně až silně ohrožené erozí, intenzita potenciální eroze půdy proudící vodou leží v intervalu 1,01 – 5,00 mm za rok. Klimaticky se jedná o chladnou oblast CH6 s průměrnými ročními teplotami 5-6⁰ C  a ročními srážkami 1100-1200 mm (Bílá – Salajka  5,4⁰C  a 1134 mm).

Biogeograficky náleží území do Beskydského biogeografického regionu, který je součástí Západokarpatské biogeografické podprovincie. Z hlediska regionálně fytogeografického členění se jedná o fytogeografický obvod Karpatské oreofytikum. V povodí Bílé Ostravice  převládají geobiocenózy 5. jedlo-bukového vegetačního stupně Bílá Ostravice 5, v nejvyšších polohách přecházející do 6. smrkojedlobukového stupně. Geobiocenózy 4. bukového vegetačního stupně Bílá Ostravice 4 se vyskytují pouze v dolních částech svahů. Z trofických řad a meziřad převládají mezotrofní řada B a oligotrofně-mezotrofní meziřada AB.

Na dolním toku náleží příbřežní pásmo Bílé Ostravice do 4. bukového vegetačního stupně a střídají se zde geobiocenózy jasanových olšin vyššího stupně (Fraxini-alneta superiora) a javoro-jasanových olšin vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris superiora). Přechod k 5. jedlo-bukovému vegetačnímu stupni, do kterého náleží příbřežní pásmo v horní části toku, začíná v nadmořské výšce 600 m. V horní části toku převládají v příbřežním pásmu kontaktní geobiocenózy přilehlých svahů, akumulační nivní reliéf je vytvořen pouze ostrůvkovitě v rozšířených částech údolního dna.

Povodí Bílé Ostravice má ráz lesní krajiny s enklávami travních porostů kolem rozptýlených usedlostí, vzniklých v období valašské kolonizace. Celé povodí leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy.   

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny