|
L u h a
říční kilometr: 0,000 – 3,865
Zpracovali : Antonín Buček, Ing., Csc. Jan Štykar, Ing., Dr. Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc. Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc. Brno 1999Ostrava 2006 Ostrava ? |
|||||||||||||||||||||||||||
| 1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek | |||||||||||||||||||||||||||
|
Luha pramení severně od Jindřichova v Potštátské vrchovině v nadmořské výšce 559 m. Celková délka toku činí 29,2 km, povodí má plochu 95,4 km2. Horní část povodí leží ve středně vodné oblasti, dolní v oblasti málo vodné. Retenční schopnost je velmi malá, odtok silně rozkolísaný, koeficient odtoku v horní části povodí dosti vysoký, v dolní části střední. Luha je pravostranným přítokem Odry, ústí u Jeseníku n.Odrou v nadmořské výšce 225 m, průměrný průtok u ústí činí 0,53 m3s-1. Mapován byl úsek s délkou 3,865 km od ústí pravostranného přítoku Rybník (Vlčnovský potok) po ústí Luhy do Odry. Mapovaný úsek leží na neostrém předělu dvou biogeografických regionů : Podbeskydského ze Západokarpatské biogeografické podprovincie a Pooderského z podprovincie Polonské. Biogeografický význam území podtrhuje i blízkost podprovincie Hercynské. Z hlediska vegetační stupňovitosti se jedná o 3.dubobukový stupeň Luha 3. V horní části mapovaného úseku byly vymezeny skupiny typů geobiocénu jasanové olšiny nižšího stupně (Fraxini-alneta inferiora) a sušší javorové jasanové olšiny nižšího stupně ( Fraxini-alneta aceris inferiora), v dolní části ze skupin typů geobiocénů širokých údolních niv převládají habrojilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta carpini). V mapovaném úseku protéká Luha zemědělskou polní a polně-luční krajinou, říční niva je takřka po celé délce ovlivněna urbanizovaným intravilánem Jeseníku n.Odrou. V posledním l,5 km dlouhém úseku protéká Luha CHKO Poodří. Význam břehových a doprovodných porostů zvýrazňuje i to, že niva Luhy tvoří osu nadregionálního biokoridoru.
Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace
|
|||||||||||||||||||||||||||
| 2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny | |||||||||||||||||||||||||||
| Levý a pravý břeh: úsek č. 3; na obou březích lze vymezit jako EVSK. Tok zde přirozeně meandruje a po obou stranách je vytvořen místy velmi krásný a relativně široký břehový porost. Nepřipustit zásahy do toku (kromě údržby malého jezu) a likvidaci břehových porostů i porostů dále v nivě i za ní. |
|||||||||||||||||||||||||||
| 3. Přehled významných stromů | |||||||||||||||||||||||||||
|
pěkné stromy jsou zastoupeny v rámci EVSK, v porostu „lesního“ charakteru |
|||||||||||||||||||||||||||
| 4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů, měkkýšů) | |||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||