L u b i n a říční kilometr: 0,000 – 23,460
Zpracovali :
Antonín Buček, Ing., Csc. Jan Štykar, Ing., Dr. Petr Maděra, Ing., Dr. Miroslav Vojtek, Mgr. Kamil Král, Ing. Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc. Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc. Brno 1999Ostrava 2006 Ostrava 2009 |
|||||||||||||||||||||||||||
1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek | |||||||||||||||||||||||||||
Pramen Lubiny se nachází na severozápadním svahu Radhoště v nadmořské výšce 740 m. Délka toku činí 37,1 km, povodí má plochu 194,1 km2. Pramenný úsek toku leží v oblasti velmi vodné, směrem po toku následuje oblast dosti vodná a středně vodná, dolní tok leží v málo vodné oblasti. Retenční schopnost je malá až velmi malá, odtok silně rozkolísaný, koeficient odtoku střední až vysoký. Lubina ústí zprava do Odry u Košatky nad Odrou v nadmořské výšce 222 m. Průměrný průtok u ústí činí 2,63 m3s-1. Mapován byl úsek od ústí pravostranného přítoku Tichávka ve Vlčovicích v nadmořské výšce 322 m až k ústí Lubiny v délce 23,46 km. V horní části mapovaného úseku až po Příbor protéká Lubina širokým údolím plochou Libhošťskou pahorkatinou, budovanou flyšovými jíly, jílovci a pískovci. Pod Příborem, po přechodu do ploché Bartošovické pahorkatiny, tvořené pleistocenními sedimenty kontinentálního zalednění s překryvy sprašových hlín se niva Lubiny rozšiřuje a navazuje na Oderskou nivu s mladopleistocenními a holocenními sedimenty. Celý mapovaný úsek náleží do mírně teplé klimatické oblasti MT 10. Úsek nad Příborem náleží do Podbeskydského biogeografického regionu Západokarpatské biogeografické podprovincie, pod Příborem Lubina přechází do Polonské biogeografické podprovincie, nejprve do Ostravského a v dolním úseku do Pooderského biogeografické regionu. Celý mapovaný úsek náleží do 3.dubobukového vegetačního stupně Lubina 3. V úseku nad Příborem převládá skupina typů geobiocénů javorové jasanové olšiny nižšího stupně (Fraxini-alneta aceris inferiora) nad vlhčími jasanovými olšinami nižšího stupně (Fraxini-alneta inferiora). Pod Příborem již byly mapovány skupiny typů geobiocénů širokých říčních niv s převažující relativně sušší skupinou habrojilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta carpini). Na štěrkových lavicích v korytě se v celém mapovaném úseku ostrůvkovitě vyvíjejí iniciální stádia společenstev skupiny typů geobiocénů vrbiny vrby křehké nižšího stupně (Saliceta fragilis inferiora). V mapovaném úseku protéká Lubina hustě osídlenou zemědělsko-lesní krajinou. Niva Lubiny je nejvíce antropogenně transformována na území města Příboru. V krátkém úseku dolního toku před ústím teče Lubina na území CHKO Poodří.
Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace
|
|||||||||||||||||||||||||||
2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny | |||||||||||||||||||||||||||
ř.km 0,00 - 1,10; celý úsek EVKS po soutok s Odrou, přirozený Levý břeh: meandrující tok v široké nivě, pěkné břehové porosty, štěrkovité náplavy v korytě, hlinité nátrže v březích (potenciální biotop ledňáčka) ř.km 7,10 - 7,80; celý úsek EVKS. Velmi zajímavý úsek v jinak jednotvárné, ohrázované řece. Významný pro výskyt rozlehlých kamenitých náplavů, přirozených erozních břehů (možný biotop ledňáčka, který byl spatřen dále), stojatých tůní, a zajímavých lesních společenstev – se statnými vrbami a topoly i ukázka přírodě blízkého tvrdého luhu s původní druhovou skladbou dřevinného patra ř.km 8,40 - 8,60; segment lesa lze navrhnout jako EVSK, zajímavé společenstvo statných vrb a topolů, zaslouží si snad zvláštní hospodářský režim ř.km 13,40 - 13,70 a 14,18 - 14,32; porosty listnatých dřevin na úsecích lze i přes blízkost intravilánu navrhnout jako EVSK jelikož se jedná o segmenty porostů s relativně přirozenou dřevinnou skladbou v poměrně málo zachovaném úseku řeky ř.km 16,90 - 18,30; širší porosty listnatých dřevin přirozené druhové skladby lemující tok lze považovat za EVSK ř.km 18,80 - 20,70; i přes výskyt invazních druhů jako křídlatka japonská (Reynoutria japonica) a trnovník bílý (Robinia pseudo-acacia) lze úzké fragmenty lesních porostů lemující koryto toku zařadit mezi EVSK. Ohrožením je šíření jmenovaných invazních druhů
Pravý břeh: ř.km 0,00 - 1,65; úsek možno navrhnout jako EVSK, i z hlediska estetického ř.km 12,70 - 13,60; mozaika lesních společenstev stg FrAlac a FrAl; druhově bohatý porost ř.km 17,20 - 17,50; druhově bohatý fragment lesa - stg FrAlac ř.km 19,80 - 20,60; druhově bohatý a rozsáhlý lesní porost s patrnou změnou společenstev s postupují vzdáleností od toku ř.km 21,70 - 22,10; druhově bohatý lesní porost s patrným přechodem společenstev v závislosti na konfiguraci terénu |
|||||||||||||||||||||||||||
3. Přehled významných stromů | |||||||||||||||||||||||||||
Levý břeh: ř.km 0,60; statná čtyřkmenná vrba bílá (Salix alba), průměr kmene u země 1,1 m ř.km 5,42; statný topol černý (Populus nigra), průměr kmene 1,5 výška 30 m ř.km 7,27; statný topol černý (Populus nigra), průměr kmene 1,3 m, výška 25 m, poškozený bleskem ř.km 8,60 - 10,00; topol černý (Populus nigra), průměr kmene 1,0 m, výška 25 m
Pravý břeh: ř.km 1,50 - 2,10; výskyt dospělých jedinců topolů černých (Populus nigra) a jilmů vazů (Ulmus laevis) ř.km 2,10 - 3,10; výskyt mohutných topolů černých (Populus nigra) ř.km 3,10 - 4,90; výskyt silných topolů černých (Populus nigra) ř.km 7,62 - 9,20; výskyt silných jedinců topolů černých (Populus nigra) |
|||||||||||||||||||||||||||
4.
Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců,
korýšů, měkkýšů) |
|||||||||||||||||||||||||||
|