B u d i š o v k a

říční kilometr: 0,000 – 19,270

Obsah :

1.  Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

2.  Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

3.  Přehled významných stromů

4.  Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a  měkkýšů) 

Zpracovali :

Antonín Buček, Ing., Csc.

Jan Štykar, Ing. , Dr.

Petr Maděra, Ing., Dr.

Jan Klečka, Mgr.

Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc.

Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.

Brno 1999

Ostrava 2006

Ostrava 2006

Budišovka  pramení na severozápadním svahu pod vrcholem Červené hory v nadmořské výšce 680 m a ústí zleva do Odry v nadmořské výšce 374 m. Délka toku činí 19,27 km, plocha povodí je 62,6 km². Jedná se o středně vodnou oblast s velmi malou retenční schopností, s velmi  silně rozkolísaným odtokem a dosti vysokým koeficientem odtoku. Průměrný průtok u ústí činí 0,55 m³s^-1. Budišovka byla mapována od pramene až k ústí.

V horní části toku protéká Budišovka v úvalovitém údolí v plochém vrchovinném reliéfu Červenohorské vrchoviny, pod Budišovem, na území Libavské vrchoviny, tok přechází do zahloubeného sevřeného údolí. Geologické podloží tvoří spodnokarbonské břidlice a droby, na nichž vznikly kyselé až silně kyselé kambizemě. Na plochých rozvodních hřbetech a sníženinách vznikly na polygenetických hlínách pseudogleje. Intenzita potenciální eroze proudící vodou je nízká (0,11-0,50 mm za rok). Klimaticky se jedná o mírně teplou oblast MT 3. V dolní části  protéká tok zahloubeným údolím inverzního charakteru.

Povodí Budišovky patří do Nízkojesenického biogeografického regionu, nejzápadnějšího bioregionu Hercynské biogeografické podprovincie. Převažuje zde 4.bukový vegetační stupeň Budišovka 4, v nejvyšších polohách přecházející do 5.jedlobukového stupně. Z trofických řad je nejrozšířenější oligotrofně mezotrofní meziřada AB. Kromě převládající normální hydrické řady jsou v plochém vrchovinném reliéfu významně zastoupeny geobiocenózy zamokřené řady, vyskytující se na pseudoglejích a oglejených kambizemích. Niva Budišovky byla zařazena do 4.vegetačního stupně, střídá se zde vlhčí skupina typů geobiocénů jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta superiora) s relativně sušší skupinou javorové jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris superiora). Zcela nepatrně jsou zastoupeny i vrbiny vrby křehké vyššího stupně (Saliceta fragilis superiora). Potoční niva v pramenné části toku, na svazích Červené hory, je na přechodu mezi 4.bukovým  a 5.jedlobukovým vegetačním stupněm .

Budišovka protéká zemědělsko-lesní krajinou s lesními porosty s výrazně změněnou dřevinnou skladbou, převládají smrkové monokultury. V posledním desetiletí se podstatně zvýšila plocha trvalých travních porostů. V úseku Horní Guntramovice-Budišov je potoční niva ovlivněna komunikací a venkovskou zástavbou. Geoekologicky velmi cenný je neurbanizovaný úsek nivy od Budišova po ústí, kde potoční niva funguje jako souvislý biokoridor vodní, mokřadní a vlhkomilné bioty.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

Levý a pravý břeh:

ř.km 0,00 až 8,80;  lze vymezit jako EVSK s přirozeně meandrujícím tokem, s pěknými břehovými a doprovodnými porosty, s převážně loukami v nivě,  krásná esteticky a krajinářsky hodnotná část toku Budišovky

ř.km 12,00 až 13,30;  na obou březích navrhován jako EVSK. Přirozeně meandrující tok, velmi pěkně vyvinuté doprovodné porosty, v nivě kosené i nekosené lužní polopřirozené louky. Pod hrází rybníka na konci úseku i potenciálně přírodě blízké společenstvo lužního lesa s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a vrba červenavá (Salix x rubens). (navrhovaný název - EVSK „U včelína“)

ř.km 17,50 až 19,27;  navrhován jako EVSK. Přirozeně meandrující pramenná část toku, krajinně-estetické doprovodné porosty, rybníčky velmi cenné biotopy mokřadních rostlin a vodních živočichů i obojživelníků. (navrhovaný název - EVKS „Guntramovická niva“).

Levý   břeh:

úsek č. 18; vrba červenavá (Salix x rubens), p 1,0 m, v 17 m, vrba červenavá (Salix x rubens), p 0,7 m, v 17 m

úsek č. 19; lípa velkolistá (Tilia platyphylla), p 1,2 m, lípa velkolistá (Tilia platyphylla), p 1,3 m

Pravý břeh:

ř.km 6,00; uprostřed louky solitérně rostoucí lípa srdčitá (Tilia cordata)