Černá Opava pramení na západním svahu Orlíka v nadmořské výšce 1030 m, celková délka toku činí 17,9 km, povodí má plochu 58,7 km². Povodí leží v dosti vodné oblasti s vysokým koeficientem odtoku a malou retenční schopností, průtok je středně rozkolísaný, průměrný průtok u ústí činí 0,83 m³.s^-1. Do povodí Černé Opavy náleží i část rašeliniště Rejvíz. Mapovaný úsek v délce 6,7 km zaujímá dolní část toku od samoty Drakov v nadmořské výšce 625 m po soutok se Střední Opavou ve Vrbně pod Pradědem v nadmořské výšce 540 m.

Celé povodí náleží do Hornoopavské hornatiny, která je součástí geomorfologického celku Hrubý Jeseník. Černá Opava protéká dnem údolí, hluboce zařezaným v členitém hornatinném reliéfu. Díky převážně kyselému půdotvornému podloží, které tvoří krystalické horniny, především ortoruly a fylity, převládají v povodí silně kyselé kambizemě, ve vyšších polohách  podzoly kambizemní, v nejvyšších typické horské humuso-železité podzoly. V oblasti Rejvízu zaujímají dosti velkou plochu organozemě. Mapovaný úsek leží v chladné klimatické oblasti CH 7, v mírném srážkovém stínu Jeseníků (průměrný roční úhrn srážek ve Vrbně pod Pradědem činí 822 mm).

Mapovaný úsek leží v přechodné zóně na západním okraji Jesenického biogeografického regionu, ve fytogeografickém obvodu České oreofytikum, okresu Hrubý Jeseník. Horský charakter povodí dokládá výskyt 5.jedlobukového, 6.smrkojedlobukového a v nejvyšších polohách i 7.smrkového vegetačního stupně. Z trofických řad převládají oligotrofní řada A a oligotrofně mezotrofní meziřada AB. Biogeograficky velmi významný je výskyt rašeliništních geobiocenóz s borovicí blatkou ve skupině typů geobiocénu blatkové bory (Pineta rotundatae). Mapovaný úsek potoční nivy náleží do 5.jedlobukového vegetačního stupně Černá Opava 5. Převládající skupinou typů geobiocénu jsou javorové jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris superiora), které na vlhčích místech nahrazují jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta superiora). Poměrně značný rozsah mají vrbiny vrby křehké vyššího stupně (Saliceta fragilis superiora), které se vyskytují na mladých štěrkových náplavech, jejichž rozsah se zvětšil po povodni v roce 1997.

Povodí Černé Opavy leží v oblasti lesní krajiny s lesními porosty se změněnou dřevinnou skladbou. Převládají smrkové porosty, pouze ve zbytcích se zachovaly přirozené a přírodě blízké smíšené porosty buku, jedle a smrku. Horní část mapovaného úseku je souvisle zalesněná, v dolní části úseku převládají  v potoční nivě a na středních a spodních částech svahů polokulturní louky a pastviny, baze svahů a zčásti i potoční niva je  zde ovlivněna nesouvislou venkovskou zástavbou. Celé území je součástí CHKO Jeseníky.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

ř.km 3,90 -  5,40; je možno vymezit EVSK. Tato část je významná esteticky a krajinářsky (širší potoční niva vysoko v horách s loukami, lesními pruhy), a také přirozenou dynamikou říčního toku s návaznostmi části biotické (spontánní sukcesní procesy). Chránit před technickými zásahy do toku, před změnou v užívání luk, popř. nedopustit jejich zarostení sukcesí v les, nedopustit vznik zástavby jakéhokoliv charakteru.

úsek č. 3; na levém břehu statnější modřín evropský (Larix decidua) (ve skupině solitérních jedinců)