|
V i d n á v k a říční kilometr: 0,000 – 21,400
Zpracovali :
Antonín Buček, Ing., Csc. Jan Štykar, Ing., Dr. Petr Maděra, Ing., Dr. Kamil Král, Ing. Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc. Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.
Brno 2001 Ostrava 2004 Ostrava 2006
|
|||||||||||||||||||||||||||
| 1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek | |||||||||||||||||||||||||||
|
Vidnávka pramení na jižních svazích vrcholu Na radosti v nadmořské výšce 870 m a protíná státní hranici s Polskou republikou u Vidnavy ve výšce 221 m n.m. a ústí zprava v Nisském jezeře do Kladské Nisy v polském Slezsku. Délka toku je 25,3 km, plocha povodí 159,3 km2, průměrný průtok u státní hranice 1,81 m3.s-1. Horní část se nachází v Rychlebských horách, střední a dolní část povodí v Žulovské pahorkatině a tok opouští republiku ve Vidnavské nížině. Geomorfologicky se jedná o plochou vrchovinu přecházející do členité pahorkatiny až roviny. Rychlebské hory jsou kerno-hrásťové stavby České vysočiny, pahorkatina je tektonicky méně porušená vrásozlomová struktura. Převažují variské křídové biotitické granity, biotitické až amfibolicko-biotitické granodiority až diority, v Rychlebských horách s velmi pestrou skladbou dalších hornin (např. krystalické vápence, kvarcity aj.). Biogeograficky horní část povodí náleží do Jesenického bioregionu hercynské biogeografické podprovincie; dolní část povodí pak do Vidnavského bioregionu polonské biogeografické podprovincie. Fytogeograficky se nachází v okresech Rychlebská vrchovina a Vidnavsko-osoblažská pahorkatina fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum. Pramenná část se nachází v klimatické oblasti chladné CH7, tok protéká dále mírně teplou klimatickou oblastí MT7 a zbylá polovina náleží do mírně teplé oblasti MT9, výskytem inverzního údolí pod Žulovou. Klimatologická stanice Stará/Nová Červená Voda u Vidnavy uvádí 8,1 0C průměrnou roční teplotu vzduchu a 814 mm průměrného srážkového úhrnu (vztaženo k dolní části povodí). Geobiocenologicky lze mapovaný úseku tok zařadit do 3. dubo-bukového vegetačního stupně Vidnávka 3 s inverzním výskytem 4. bukového vegetačního stupně Vidnávka 4 v údolí pod městečkem Žulová Horní část mapovaného úseku (od km 20,0) spadá do zonálně rozvinutého 4. vegetačního stupně. Z trofických řad převládá řada A/B (oligomezotrofní) a B (mezotrofní). V dolní části toku převláda v nivě skupina typů geobiocénů habro-jilmové jaseniny 3. vegetačního stupně, které kolem km 3,0 přechází do potočního luhu stg javoro-jasanových olšin 3. vegetačního stupně Vidnávka 2,3. Vlastních jasanových olšin je podstatně méně, střídají se v menších segmentech s javoro-jasanovými olšinami a to zejména v části nad Žulovou. Mapované pásmo je zejména pod Žulovou svíráno stráněmi údolí a kontaktní skupiny typů geobiocénů jdou často až k toku, k horní části toku se údolí svírá postupně a svahy zasahují k toku podstatně méně než jak je tomu v inverzním průlomovém údolí ve střední části toku. Vidnávka protéká na relativně krátké vzdálenosti různé typy krajiny – od horské pramenné části s lesními komplexy, přes podhorské údolí s loukami a pastvinami a roztroušenou až řadovou zástavbou potoční obce k pahorkatinné krajině s ostře zařezaným lesnatým kaňonem a nakonec řeka vtéká do polní krajiny mírně zvlněné až ploché roviny. Střední kaňonovitá část je bezpochyby ekologicky významným krajinným segmentem, taktéž je však hodnotná i horní část toku v podhůří Rychlebských hor.
Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace
|
|||||||||||||||||||||||||||
| 2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny | |||||||||||||||||||||||||||
|
Levý i pravý břeh : ř.km 10,30 - 11,95; významný krajinný prvek: po většinu úseku přirozený tok, niva s přírodě blízkými porosty, přilehlé zalesněné svahy. úsek č.11; je významný krajinný prvek, řeka si prorazila cestu kaňonem, zajímavý krajinný aspekt.
|
|||||||||||||||||||||||||||
| 3. Přehled významných stromů | |||||||||||||||||||||||||||
|
Levý břeh: ř.km 1,35; topol euroamerický (Populus x canadensis), vyška cca 25m, průměr asi 170 cm; výška nasazení koruny asi v 9 m ř.km 8,70; Přímo u břehu statná lípa malolistá (Tilia cordata), obvod 325cm, výška 27m. ř.km 14,60; statnější lípa srdčitá (Tilia cordata) ř.km 15,20; dva silní jedinci topolů černých (Populus nigra) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů, měkkýšů) |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||