B ě l á
říční kilometr: 0,000 – 32,400
Obsah :
1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek
2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny
3. Přehled významných stromů
4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců,
korýšů a měkkýšů)
Zpracovali :
Antonín Buček, Ing., Csc.
Jan Štykar, Ing., Dr.
Petr Maděra, Ing., Dr.
Kamil Král, Ing.
Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc.
Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.
Brno 2001
Ostrava 2004
Ostrava 2006
|
|
1. Rámcová charakteristika
přírodních a socioekonomických podmínek |
|
Bělá pramení ve Videlském
sedle v nadmořské výšce 880 m, celková délka toku na území ČR činí 32,8
km, povodí má plochu 271 km2. Povodí leží v dosti vodné oblasti s vysokým
koeficientem odtoku a malou retenční schopností, průtok je středně
rozkolísaný. Bela ústí v Polsku do Kladské Nisy. Průměrný průtok u státní
hranice činí 4,32 m3.s1. Mapován byl celý tok Bělé od pramene až ke
státní hranici.
Povodí mapované části toku se rozkládá v geomorfologickém celku Hrubý
Jeseník, členité hornatině kerno-hrásťové struktury České vysočiny s
kotlinou (Jeseníku) a v dolní části členitou pahorkatinou ve Zlatohorské
vrchovině s kvartérní strukturou oblasti pleistocenního kontinentálního
zalednění. Převládají devonské amfibolity a amfibolické ruly, algonkické
biotitické pararuly aj.
Biogeograficky povodí přináleží bioregionu jesenickému hercynské
biogeografické podprovincie a přechodného pásma k Vidnavskému bioregionu
polonské biogeografické podprovincie. Fytogeograficky se rozkládá v okrese
Hrubý Jeseník fytogeografického obvodu České oreofytikum.
Od pramene až po město Jeseník zasahuje chladná klimatická oblast CH7,
která níže (tj. na sever) přechází v mírně teplé oblasti MT7 a u státní
hranice MT9. Klimatologická stanice Jeseník uvádí 7,1 0C průměrnou roční
teplotu vzduchu a 846 mm průměrného srážkového úhrnu (vztaženo ke střední
části povodí).
Geobiocenologicky mapovaný tok s blízkým okolím se ponejvíce rozkládá ve
3. dubo-bukovém vegetačním stupni Bělá 3, horní část od ř. km
24,0 ve 4. bukovém vegetačním stupni
Bělá 4 a pramenná část od ř.
km 31,1 v 5. jedlo-bukovém vegetačním stupni
Bělá 5. Z trofických řad
převažuje meziřada A/B (oligo-mezotrofní). Naprosto převládá skupina typů
geobiocénů javoro-jasanové olšiny (Fraxini-alneta aceris) 3. a výše 4.
vegetačního stupně. Jen roztroušeně se uplatňují segmenty stg jasanových
olšin (Fraxini-alneta), více v horní polovině toku, výjimečně
štěrkopískové náplavy jsou plošně tak velké, aby se na nich mohla rozvíjet
vegetace skupiny typů geobiocénů vrbiny vrby křehké (Saliceta fragilis).
Bela protéká horskou (pramenná část) a podhorskou krajinou a je v téměř
celé délce v intravilánu s řidší či hustší (až městskou) zástavbou a tvoří
přirozenou osu údolí. Horní úsek lze považovat za ekologicky významný
segment krajiny a taktéž část pod městem Jeseník, avšak tok na ose Jeseník
- Domašov s břehovými porosty by se mohl stát i s okolní krajinou luk a
pastvin s hrázovými porosty dřevin na svazích stejně ekologicky a
esteticky účinným.
Povodí se na obou březích po město Jeseník rozkládá v Chráněné krajinné
oblasti Jeseníky a dolů CHKO Jeseníky pokračuje v části povodí pravého
břehu Bělé až téměř ke státní hranici s Polskou republikou.
Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů
doprovodné vegetace
|
2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny |
|
ř.km 7,9-8,65;
charakter toku i doprovodného porostu přirozený, (na levém břehu
přítomnost frekventované komunikace snižuje ekologickou významnost).
ř.km 31,10-32,40;
přirozený charakter toku a pramenná oblast |
3. Přehled významných stromů
|
|
Levý
břeh:
ř.km 27,76; silný jedinec jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Za silnicí
mohutná lípa.
ř.km 23,30; skupina javorů klenů (Acer pseudoplatanus) a jasan
ztepilý (Fraxinus excelsior)
ř.km 22,15; větší exemplář bříza bradavičnatá (Betula pendula)
úsek č. 20; skupiny alejovitého charakteru silných jedinců jasan ztepilý
(Fraxinus excelsior) v první třetině úseku.
ř.km 20,74; mohutnější jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) rostoucí
solitérně.
ř.km 19,80; pěkný jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) na zahradě, i když
ne zvláště mohutný
ř.km 17,56; jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), obvod 321 cm, výška cca 30
m, kořeny prorůstá plot i zídku až k chodníku.
Pravý břeh:
ř.km 24,55; solitérně rostoucí větší vrba křehká (Salix fragilis)
|
4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců,
korýšů, měkkýšů) |
|
mihule
potoční
(Lampetra planeri) |
výskyt nebyl zjištěn |
střevle
potoční
(Phoxinus phoxinus) |
výskyt nebyl zjištěn |
jelec jesen (Leuciscus
idus) |
výskyt nebyl zjištěn |
ouklejka pruhovaná
(Alburnoides bipunctatus) |
výskyt nebyl zjištěn |
piskoř
pruhovaný
(Misgurnus fossilis) |
výskyt nebyl zjištěn |
mník
jednovousý
(Lota lota) |
výskyt nebyl zjištěn |
vranka
obecná
(Cottus gobio) |
výskyt nebyl zjištěn |
vranka
pruhoploutvá
(Cottus poecilopus) |
Výskyt byl zjištěn v
profilu nad prvními budovami v obci Bělá v nadmořské výšce 515 m
o souřadnicích N 50°07'34,8", E17°18'34,6" po profil v Mikulovicích,
cca 200 m nad novým silničním mostem směrem Klodsko, v nadmořské výšce
335 m o souřadnicích N 50°17'35,8",E 17°18'10,0". |
ledňáček říční (Alcedo atthis) |
Byl zjištěn ojedinělý
výskyt v Písečné. Břehy nejsou vhodné pro hnízdění tohoto druhu. |
břehule
říční (Riparia riparia) |
výskyt nebyl zjištěn |
vydra
říční
(Lutra lutra)
|
výskyt nebyl zjištěn |
bobr evropský (Castor fiber) |
výskyt nebyl zjištěn |
rak říční
(Astacus astacus) |
Výskyt nebyl zjištěn.
Vodní tok po úpravách v létech 1997 - 2000 neskýtá podmínky pro život
našich původních druhů raků. |
|