O l e š n á

říční kilometr: 0,000 – 21,300

Obsah :

1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

3. Přehled významných stromů

4. Přehled výskytu chráněných druhů (mihulovců, ryb, ptáků, savců, korýšů a měkkýšů)

Zpracovali :

Antonín Buček, Ing., Csc.

Jan Štykar, Ing., Dr.

Petr Maděra, Ing., Dr.

Petr Čermák, Ing.

Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc.

Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.

Brno  2000

Ostrava  2005

Ostrava  2005

Olešná pramení na severozápadních svazích Stolařky ve výšce 565 m nad mořem, tok má celkovou délku 21,3 km, plocha povodí činí 59,3 km². Ústí zleva do Ostravice u Paskova  v nadmořské výšce 249 m, průměrný průtok u ústí činí 0,88 m³.s^-1. Povodí Olešné leží v dosti vodné oblasti s malou retenční schopností, silně rozkolísaným odtokem a středním koeficientem odtoku. Mapován byl celý tok ve správě Povodí Odry, od pramene až k ústí, s výjimkou břehů vodní nádrže Olešná. Nádrž Olešná je situována v ř. km 10,650-12,425, má plochu 87,4 ha a celkový objem 4,268 mil. m³, maximální hladina leží v nadmořské výšce 304,66 m, průměrný průtok činí  0,52 m³.s^-1.    

Horní část povodí náleží do Podbeskydské pahorkatiny. Olešná protéká nejprve plochým reliéfem Metylovické vrchoviny, tvořené flyšovými  pískovci a jílovci, se zbytky zarovnaných povrchů, periglaciálními tvary a drobnými sesuvy. Posléze Olešná přechází do plochého pahorkatinného reliéfu Palkovického podhůří s akumulačními pleistocenními úpatními haldami, sprašovými pokryvy a říčními terasami, které překrývají flyšové podloží. Na flyšovém podloží převládají kyselé až velmi kyselé kambizemě typické, na sprašových hlínách pseudogleje primární a luvické. Na dolním toku přechází Olešná do Ostravské pánve. Protéká rovinou Ostravské nivy, tvořenou souvrstvím pleistocenních štěrkopísků a holocenních písčito-hlinitých nánosů, na nichž vznikly typické a glejové fluvizemě.  Povodí Olešné leží v mírně teplých oblastech MT9 a MT10, průměrné roční teploty se pohybují mezi 7-8⁰ C, průměrné roční srážky činí 700-800 mm.

Biogeograficky náleží horní část povodí Olešné do Podbeskydského bioregionu, leží v kontaktní zóně Západokarpatské a Polonské biogeografické podprovincie. Převládá zde 3. dubo-bukový vegetační stupeň, mezotrofní řada B a  4. zamokřená hydrická řada. Dolní část povodí náleží do Ostravského bioregionu z Polonské biogeografické podprovincie, 3. vegetační stupeň je zastoupen dubo-jehličnatou variantou, typicky se vyvíjející v podmínkách podmáčených půd rozlehlých pánví se specifickým mezoklimatem. V pramenném úseku  (ř. km 20,20 – 21,30) protéká Olešná úzkým zaříznutým údolním dnem tvaru V, typickým pro karpatské bystřiny.  Příbřežní pásmo tvoří kontaktní skupiny typů geobiocénů bází přilehlých svahů, náležejících do 4. bukového vegetačního stupně Olešná 4. Posléze se začíná údolní dno rozšiřovat, vytváří se úzká  akumulační niva, náležející do 3. dubo-bukového vegetačního stupně Olešná 3, kde  převažují javoro-jasanové olšiny nižšího stupně (Fraxini-alneta aceris inferiora), méně se vyskytují vlhčí jasanové olšiny nižšího stupně (Fraxini-alneta inferiora). Pod Palkovicemi, na ř. km 14,00 dochází k plynulému přechodu nivních společenstev do skupin typů geobiocénů širokých říčních niv. Převažují relativně nejsušší habro-jilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta carpini superiora), v některých úsecích zaujímají větší plochy i vlhčí dubové jaseniny vyššího stupně (Querci roboris fraxineta superiora), pouze ostrůvkovitě se vyskytují nejvlhčí olšové vrbiny vyššího stupně (Alni-glutinosae saliceta superiora). V úseku před ústím se objevují i fragmenty vývojových stádií vrbin vrby křehké nižšího stupně (Saliceta fragilis inferiora) na štěrkových náplavech a topolo-jilmové jaseniny vyššího stupně (Ulmi-fraxineta populi superiora), vázané na zrnitostně lehčí fluvizemě.

Pouze na horním toku protéká Olešná typickou zemědělsko-lesní krajinou s mozaikou polí, travních porostů, silně fragmentovaných zbytků lesů a s rozptýlenou venkovskou zástavbou. Střední tok je ovlivněn soustředěnou venkovskou zástavbou Palkovic a dolní tok městskou a průmyslovou zástavbou Paskova. Na středním a dolním toku se v příbřežním pásmu šíří invazní neofyty, především křídlatka (Reynoutria sp.).

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

-

Levý břeh:

ř. km 2,10;   vrba červenající (Salix x rubens), průměr cca 120 cm, výška cca 35 m

ř. km 9,50;   dub letní (Quercus robur)  solitérně v poli, průměr cca 100 cm, výška cca 30 m

ř. km 15,61;  topol černý (Populus nigra), obvod 430 cm, výška 40 m

ř. km 15,63;  olše lepkavá (Alnus glutinosa), obvod 405, výška 30-35 m

Pravý břeh:

ř. km 1,05;    u splavu silná olše lepkavá (Alnus glutinosa)

ř. km 13,05;  4x javor klen (Acer pseudoplatanus), obvod 240 cm, výška 20 m

ř. km 18,30;  vrba červenavá (Salix x rubens), obvod 400 cm, výška 30 m

ř. km 19,25;  dub letní (Quercus robur), obvod 410, výška 35-40 m