L o m n á

říční kilometr: 0,000 – 17,470

Obsah :

 

1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

3. Přehled významných stromů

4. Přehled chráněných druhů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a měkkýšů)

Zpracovali :

 

Antonín Buček, Ing., Csc.

Jan Štykar, Ing., Dr.

Petr Maděra, Ing., Dr.

Petr Čermák, Ing.

Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc.

Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.

 

Brno  2000

Ostrava 2006

Ostrava 2011

1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

Lomná pramení na severních svazích hlavního beskydského hřbetu, tvořícího evropskou rozvodnici Odra-Dunaj, mezi vrcholy Malý Polom a Burkov vrch ve výšce 870 m nad mořem. Tok má celkovou délku 17,47 km,  plocha povodí činí 70,6 km2. Ústí zleva do Olše v Jablunkově v nadmořské výšce 380 m, průměrný průtok u ústí činí 1,49 m3.s-1. Povodí Lomné leží v nejvodnější oblasti s velmi malou retenční schopností, silně rozkolísaným odtokem a s vysokým koeficientem odtoku.  Mapován byl celý tok ve správě Povodí Odry, od pramene až k ústí.

Převážná část povodí Lomné leží v členitém hornatinném reliéfu Zadních hor, tvořeném flyšovým souvrstvím pískovců, jílovců a slepenců godulských a istebňanských vrstev. V erozně denudačním reliéfu se vyskytují sečné plošiny, tvrdoše, strukturní terasy, mrazové sruby, balvanové proudy a sesuvy. Převládajícím půdním typem jsou silně kyselé typické kambizemě, ve vyšších polohách převládají rezivé podzoly kambizemní, označované též jako kryptopodzoly. Půdy jsou velmi silně ohrožené erozí, intenzita potenciální eroze půdy proudící vodou leží v intervalu 5,01-10,00 mm za rok. Klimaticky se jedná o chladné klimatické oblasti CH6 a CH7, vyznačující se relativně vysokými srážkami (průměrný úhrn 1000-1200 mm ročně) a průměrnými ročními teplotami 5-60 C.

Dolní část povodí leží v Jablunkovské brázdě, v plochém pahorkatinném reliéfu Milíkovské plošiny se stopami působení kontinentálního ledovce. Geologické podloží tvoří flyšové  jílovce a pískovce, které jsou překryté pleistocenními náplavovými kužely a říčními terasami. Převládajícím půdním typem jsou primární pseudogleje na polygenetických hlínách, v rozšířené nivě typické a glejové fluvizemě. Půdy jsou v dolní části povodí nepatrně či jen velmi málo ohrožené erozí, intenzita potenciální eroze půdy proudící vodou leží v intervalu 0,00-0,50 mm za rok. Tato část povodí náleží do mírně teplých oblastí MT2 a MT7 s průměrnými ročními srážkami 800-1000 mm a teplotami 6-70 C.

Biogeograficky náleží horní část povodí Lomné do Beskydského biogeografického regionu, který je součástí Západokarpatské biogeografické podprovincie. Z hlediska regionálně fytogeografického členění se jedná o fytogeografický obvod Karpatské oreofytikum. Převládají zde geobiocenózy 5. jedlo-bukového vegetačního stupně, v nejvyšších polohách přecházející do 6. smrko-jedlo-bukového stupně. Geobiocenózy 4. bukového vegetačního stupně se vyskytují pouze v dolních částech svahů. Z trofických řad a meziřad převládají mezotrofní řada B a oligotrofně-mezotrofní meziřada AB. Dolní část povodí je součástí Podbeskydského bioregionu, leží v kontaktní zóně Západokarpatské a Polonské biogeografické podprovincie. Převládá zde 3. dubo-bukový vegetační stupeň, mezotrofní řada B a  4. zamokřená hydrická řada.

V pramenném úseku  (ř. km 17,470 – 15,500) protéká Lomná úzkým zaříznutým údolním dnem tvaru V, typickým pro karpatské bystřiny. Příbřežní pásmo tvoří kontaktní skupiny typů geobiocénů  bází přilehlých svahů, náležejících do 5. jedlo-bukového vegetačního stupně Lomná 5. Pouze ostrůvkovitě se vyskytují  javoro-jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris superiora) a jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta superiora). Na  konci tohoto úseku (15,500 řkm) se začíná údolní dno rozšiřovat, vytváří se úzká  akumulační niva a biocenózy přecházejí plynule do 4. bukového vegetačního stupně Lomná 4. V potoční nivě  převažují javoro-jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta aceris superiora), méně se vyskytují vlhčí jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta superiora) a pouze ostrůvkovitě též vrbiny vrby křehké vyššího stupně(Saliceta fragilis superiora). Potoční niva se dále postupně rozšiřuje, v oblasti řkm 8,70 přecházejí biocenózy do 3. dubo-bukového vegetačního stupně Lomná 3.  Zde se v potoční nivě vyskytují javoro-jasanové olšiny nižšího stupně (Fraxini-alneta aceris inferiora) a  vlhčí jasanové olšiny vyššího stupně (Fraxini-alneta inferiora). Dosti časté jsou roztroušené fragmenty geobiocenóz vývojových stádií vrbin vrby křehké nižšího stupně (Saliceta fragilis inferiora) na štěrkových náplavech.

Větší část povodí Lomné leží v typické lesní krajině Moravskoslezských Beskyd s převahou hospodářských lesů se dřevinnou skladbou změněnou ve prospěch smrku. Zbytek typických západokarpatských pralesů s převahou buku je chráněn v Národní přírodní rezervaci Mionší. Souvislost lesního komplexu přerušují luční a pastevní enklávy, vzniklé v období valašské kolonizace. V pramenném úseku Lomná protéká lesními porosty se smrkem, jedlí a bukem. Další úseky jsou ovlivněny  nejprve nesouvislou venkovskou zástavbou obcí Horní a Dolní Lomná a posléze  souvislejší zástavbou v obci Městská Lomná. V posledním úseku před ústím protéká Lomná městskou zástavbou Jablunkova. V příbřežním pásmu  se  vyskytují invazní neofyty netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) a křídlatka (Reynoutria sp.), nejhojněji v urbanizované krajině. Převážná část  povodí Lomné leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

 

Lom 01 Lom 02 Lom 03 Lom 04 Lom 05 Lom 06 Lom 07 Lom 08 Lom 09 Lom 10 Lom 11 Lom 12 Lom 13
2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny
-
3. Přehled významných stromů

Levý břeh:

ř. km 0,30; javor stříbrný (Acer saccharinum) průměr 70 cm, výška cca 20m

ř. km 0,30 - 0,40; 2 jasany ztepilé (Fraxinus excelsior) průměr 90 cm, výška cca 20 m

ř. km 0,40; lípa srdčitá (Tilia cordata), průměr 90 cm, výška cca 25 m

ř. km 0,50; javor mléč (Acer platanoides), průměr 90 cm, výška cca 20m

ř. km 0,90; topol černý (Populus nigra), průměr 120 cm

ř. km 5,20; dub letní (Quercus robur), obvod  380 cm, výška 33 m

ř. km 5,30; jilm horský (Ulmus glabra), obvod 230 cm, výška 28 m

ř. km 7,25; vrba šedá (Salix eleagnos), obvod 85 cm, výška 15 m, dvoják od země

 

Pravý břeh:

ř. km 0,60 – 0,70; silný jedinec olše šedá (Alnus incana) a vrba červenavá (Salix x rubens)

ř. km 2,50; 2x mohutný topol černý (Populus nigra) a 70 m od něj topol černý (Populus nigra) velký, košatý exemplář

ř. km 4,70; statná vrba křehká (Salix fragilis) a olše lepkavá (Alnus glutinosa)

ř. km13,30; mohutný jilm vaz (Ulmus laevis)v soukromé zahradě, silný topol černý (Populus nigra) dvoják jasan ztepilý (Fraxinus excelsior)

4. Přehled chráněných druhů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a měkkýšů)
mihule potoční (Lampetra planeri) výskyt nebyl zjištěn
střevle potoční (Phoxinus phoxinus) Výskyt střevle byl zjištěn v úseku od ústí do Olše po první stupeň nad mostem silnice Jablunkov - Dolní Lomná.
jelec jesen (Leuciscus idus) výskyt nebyl zjištěn
ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) výskyt nebyl zjištěn
piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) výskyt nebyl zjištěn
mník jednovousý (Lota lota) výskyt nebyl zjištěn
vranka obecná (Cottus gobio) výskyt nebyl zjištěn
vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus) Výskyt byl zjištěn v celé trase toku od ústí do Olše po profil horní hranice o souřadnicích N = 49°30´25,0´´, E= 18°37´00,0´´.
ledňáček říční (Alcedo atthis) Tok je lovištěm daného druhu v úseku s výskytem střevle potoční. Morfologie břehů stávajícího koryta toku nevyhovuje jeho nárokům na stavbu hnízdních nor.
břehule říční (Riparia riparia) výskyt nebyl zjištěn
vydra říční (Lutra lutra) Výskyt byl zjištěn ve stejném úseku toku jako vranka pruhoploutvá, tj. v trase  od ústí do Olše po profil o souřadnicích N = 49°30´25,0´´, E= 18°37´00,0´´.
bobr evropský (Castor fiber) výskyt nebyl zjištěn
rak říční (Astacus astacus) Dolní Lomná, úsek pod viaduktem raci byli odloveni pod dvěma splavy, vzdálenými cca 100 m od sebe; použity vrše s rybí návnadou; na dalších místech ve VT nebyli raci nalezeni ani po opětovných návštěvách a použití vrší. Lze předpokládat, že raci jsou přítomni na širším úseku, ale přes opakované průzkumy nebyli jinde zjištěni.