Stav dotčeného toku:   Olši v zájmovém úseku je možné zhruba rozdělit na dvě vývojově odlišné části. Horní převážně upravenou část od státních hranic  po jez v Návsí u Jablukova  ř. km 62,200 a dolní část s převažujícím přirozeným korytem s četnými skalními výchozy v březích i ve dně, končící u města Třinec.

Soustavně, způsobem hrazení bystřin  za účelem ochrany zástavby, byla Olše upravena od obce Bukovec přes obec  Písek po ústí bystřiny Lomná ve městě Jablunkov.  Zahrazený tok zde však jeví známky nedostatečné údržby. Některé spádové stupně jsou poškozené, letité nánosy snižují kapacitu koryta, místy se proudnice působením eroze začíná rozkmitávat a tok nabývá vzhledu neupravené vodoteče. Nánosy snižují kapacitu koryta i v Jablunkově (most  železnice) a níže po toku, kde jsou břehy opevněny řadou dílčích břehových staveb. Oba jezy v Jablunkově  a v Návsí u Jablunkova, s nespornou stabilizační funkcí, vyžadují opravu (je s podivem, že studie odtokových poměrů zpracovaná v r. 2003 nenavrhuje, s výjimkou obnovy stupně v profilu železničního mostu v Jablunkově, žádná opatření).

Dolní neupravená část toku přes obce Hrádek ve Slezsku, Bystřici nad Olší, Karpentnou a Vendryni má díky geologické stavbě podloží s vystupujícím skalním masivem přirozeně stabilní koryto. Jen místně v intravilánech obcí jsou břehy zabezpečeny dílčím opevněním, vesměs těžkými kamennými záhozy.

Vodohospodářské zájmy a jejich vztah k ZCHÚ a k předmětu ochrany:  Rozhodujícím pro činnosti spojené se správou toku bude respektování podmínek ochrany stanovišť kriticky ohrožené mihule potoční.

K narušování stanovišť bude zřejmě docházet při opravách v horní upravené části řeky, kde je účetně registrován relativně značný hmotný majetek. Na druhé straně udržení stability koryta a tím umožnění usazování jemnějších struktur materiálů, zejména nad spádovými objekty a v nadjezí, by mělo být příznivé i pro případné rozšiřování chráněného druhu.

Pro koordinaci prací na toku s požadavky ochrany bude účelné konkretizovat výskyt kolonií mihule potoční, zejména v horním úseku toku od státních hranic po Jablunkov (provedený ichtyologický průzkum konstatuje jen hojný výskyt v každé tišině a dopis MŽP č.j. OMOB 630/2386/04 ze dne 26.8.2004 připouští, že výskyt je ostrůvkovitý). Orientovat se při ochraně biotopu jen dobou tření (květen-červen) nebude dostatečné.

Výskyt mihule potoční je vázán na písčité nánosy, které jsou trvale pod vodou. Staré nánosy bránící průtoku a převyšující hladinu n-denních vod nemohou být tímto druhem osídlovány a tudíž by druh neměl být ani překážkou jejich odstranění a obnovení kapacity koryta.

Při projednávání plánu péče ZCHÚ bude vhodné sledovat horní a dolní část dotčeného úseku řeky Olše odděleně. V části od Jablunkova po Třinec, kde se problémy spojené s ochranou mihule potoční i vydry říční při údržbových pracích na toku objeví asi jen ojediněle, by nadále měly dostačovat standardní postupy přípravy stavebních akcí ve smyslu § 4 zákona o ochraně přírody a krajiny. Nad Jablunkovem bude rozhodující detailní lokalizace mihule potoční.