3.2.1.1. Plošné zdroje znečištění

Pro hodnocení významných vlivů, týkajících se plošného znečištění povrchových vod, byly v rámci charakterizace oblastí povodí vybrány tyto skupiny látek: dusík, síra, pesticidy, eroze a fosfor. Z hlediska typů plošného znečištění se jedná o atmosférickou depozici (síra a dusík), zemědělství (dusík a pesticidy) a samostatně eroze (eroze, fosfor). Významné vlivy na útvary povrchových vod byly hodnoceny formou zátěží, tj. průměrnými specifickými hodnotami. U síry, dusíku a pesticidů byly zpracovány vstupy jednotlivých látek do půdy (s rozlišením na atmosférickou depozici a zemědělství v případě síry a dusíku) a jejich vyhodnocení na útvary podzemních vod.

Pro dusík ze zemědělského znečištění byla využita data Českého statistického úřadu z roku 1999, kdy byla naposledy vykazována data na bývalé okresy (v současné době již jen na kraje). Pro hodnocení vstupů dusíku byla započítána data o produkci statkových hnojiv a o fixaci dusíku. Souhrnný údaj o těchto vstupech dusíku v kg na okres byl rozpočítán v poměru 85:15 na plochu orné půdy a ostatní zemědělské půdy v okrese. Tím byl získán údaj o specifickém vstupu na typ zemědělské půdy na hektar. Geografickou analýzou lze pak sečíst celkový vstup dusíku ze zemědělství na plochu útvaru podzemních vod a podle plochy zemědělské půdy v útvaru zjistit specifickou zátěž dusíku na zemědělskou půdu v útvaru a na celkovou plochu útvaru podzemních vod.

Pro pesticidy byl použit obdobný postup -- i zde jsou udávána data o spotřebě prostředků pro ochranu rostlin Státní rostlinolékařskou správou v kg na okres za rok. Pro hodnocení byla použita data za rok 2002. Pro výpočet zátěží byl použit jednak součet všech vykazovaných pesticidů a jednak atrazin. I zde jsou uváděny pro jednotlivé útvary dvě specifické hodnoty -- na aplikovanou zemědělskou půdu a na celkovou plochu půdy útvaru.

Pro zátěž síry a dusíku z atmosférické depozice byla jako základ využita prostorově vyhodnocená data o mokré depozici z ČHMÚ z roku 2001. Protože se však ukázalo, že rozdíly mezi mokrou a suchou depozicí jsou v lesích velmi významné a do roku 2015 se bude jejich rozdíl významněji prohlubovat, byly hodnoty v lesích navýšeny na úroveň suché depozice. Výsledkem jsou opět specifické zátěže na hektar plochy útvaru podzemních vod.

Protože dusík vstupuje do půdy jak ze zemědělství, tak z atmosférické depozice, byla zároveň vyhodnocena celková zátěž dusíku. Celková zátěž je udávána v kg na hektar plochy útvaru a vzhledem k tomu, že dusík ze zemědělství vstupuje jen na zemědělskou půdu, kdežto dusík z depozice na celou plochu útvaru, není celková zátěž rovna součtu obou zátěží.

Všechny vypočtené zátěže se kromě jednotky plochy vztahují na jeden rok. Časová úroveň dat je obdobná podle dostupných dat -- od roku 1999 (dusík ze zemědělství) po rok 2002 (pesticidy).

Tabulky Vstupů plošného znečištění najdete zde.

LEGENDA:

LEGENDA:

LEGENDA:

Přílohy

Tabulka A18 - Vstupy plošného znečištění do půdy - podzemní voda
Mapa A11 - Vstupy plošného znečištění dusíkem do půdy - podzemní voda
Mapa A12 - Vstupy plošného znečištění sírou do půdy - podzemní voda
Mapa A13 - Vstupy plošného znečištění pesticidy do půdy - podzemní voda