1.4. Pedologické poměry

Popis pedologických poměrů

Půdu lze chápat jako samostatný přírodně historický útvar, který vznikl v důsledku komplexního působení vnějších činitelů (klima, biologický faktor, podzemní voda) na mateční horninu v určitém čase. Geologický i biologický koloběh látek se vzájemně prolínají a jejich výsledným přirozeným projevem je půdotvorný proces, jehož kvalita je závislá na půdotvorných faktorech a podmínkách, ve kterých se půda vyvíjí.

Klasifikace půd odpovídá pojmu typologie půd, tj. kryje se s naukou o půdních typech. Pro systematiku půd bylo zavedeno několik klasifikačních soustav:

  • Geneticko - agronomická klasifikace půd třídí půdy podle výsledků dlouhodobého a vzájemného působení faktorů a podmínek půdotvorného procesu. Podle této klasifikace byl proveden Komplexní průzkum půd, delimitace půdního fondu i průzkum pro vymezení bonitovaných půdně ekologických jednotek.
  • Morfogenetický klasifikační systém půd je klasifikací vnitřních vlastností pedonů (trojrozměrný výřez z přirozené půdní jednotky), určených souborem genetických horizontů a jejich morfologickými, fyzikálními a chemickými vlastnostmi.
  • Klasifikační systém lesních půd - vychází z morfogenetického klasifikačního systému
  • Klasifikace půd FAO - UNESCO - mezinárodně uznávaný systém klasifikace půd, názvosloví půd kombinuje tradiční názvy horizontů a půd evropského půdoznalství (zejména ruské půdoznalství = glejsoly, solončaky, solonce, černozemě, podzoly) s názvy amerického klasifikačního systému; navíc bylo vytvořeno mnoho nových, speciálních termínů (luvisols, acrisols).

Výskyt půdních typů

V oblasti povodí Odry v největší míře převládají kambizemě, luvizemě, fluvizemě, podzoly a pseudogleje. Zastoupení všech půdních typů v oblasti povodí Odry přehledně uvádí tabulka "Výskyt půdních typů v oblasti povodí Odry" a mapa A 1.4. Náchylnost půdy k erozi je v tabulce vyjádřena číselnou hodnotou (1-5). Tyto hodnoty představují tzv. třídy propustnosti:

Třída propustnosti Propustnost Poznámka
1 velmi vysoká (dobře odvodněné písky, některé černozemě ze spraší) půda zůstává po nasycení vodou vlhká pouze několik hodin
2 vysoká (srukturní písčitá hlína až hlinitý písek, černozemě a hnědozemě ze spraší)
3 střední (podorničí s výraznou strukturou nebo tvořené hlínou) půda zůstává po nasycení vodou vlhká několik dní
4 mírná (středně propustná svrchní vrstva půdy je uložena na jílovité hlíně se slabě vyvinutou kostkovitou nebo polyedrickou strukturou)
5 nízká (pod svrchní propustnější vrstvou je kompaktní jíl nebo jílovitá hlína) půda zůstává po nasycení vodou vlhká déle než týden
6 velmi nízká (tvrdé kompaktní jíly)

Z tabulky vyplývá, že půdy nejvíce náchylné k erozi mají potenciál k vodní erozi vyjádřen hodnotou 1.

Výskyt půdních typů v oblasti povodí Odry:
Morfogenetický klasifikační systém půd MKSP Klasifikace půd FAO - UNESCO ROZLOHA Plocha podle půdních skupin Potenciál - vodní eroze
ha % ha %
Velká města towns 10838,01 1,74 10838,01 1,741 0
Ranker (bez rozlišení subtypu) Ranker 1906,09 0,31 1906,09 0,31 3
Rendzina (typická) Rendzina 517,18 0,08     3
Rendzina kambizemní Cambic Rendzina 680,26 0,11     2
Pararendzina (typická) Calcaric Regosol 2145,96 0,35     2
Pararendzina kambizemní Calcaric Regosol 736,92 0,12 4080,30 0,66 2
Šedozem (typická) Orthic Greyzem 1202,67 0,19 1202,67 0,19 2
Hnědozem (typická) Orthic Luvisol 7575,81 1,22     2
Hnědozem luvizemní Luvisol 20008,69 3,22     2
Hnědozem pseudoglejová Stagno-gleyic Luvisol 830,69 0,13 28415,19 4,57 2
Luvizem (typická) Albic Luvisol 11095,87 1,79     1
Luvizem pseudoglejová Albo-gleyic Luvisol 72533,12 11,67 83628,99 13,45 3
Kambizem (typická) Eutric Cambisol 46109,70 7,42     3
Kambizem arenická Cambic Arenosol 1279,16 0,21     3
Kambizem eutrofní Mollic Cambisol, Eutric Cambisol 3893,54 0,63     4
Kambizem pseudoglejová Stagno-gleyic Cambisol 13543,19 2,18     3
Kambizem (typická) varieta kyselá Dystric Cambisol 119885,94 19,29     3
Kambizem pseudoglejová varieta kyselá Stagno-gleyic Cambisol 10473,34 1,68     3
Kambizem dystrická Dystric Cambisol 113221,04 18,21 308405,91 49,61 4
Podzol (typický) Ferro-humic Podzol 9330,38 1,50     4
Podzol kambizemní Spodo-dystric Cambisol 36576,91 5,88 45907,29 7,39 4
Pseudoglej primární Dystric Planosol 38280,14 6,16     3
Pseudoglej luvizemní Plano-gleyic Luvisol 389,07 0,06 38669,21 6,22 3
Glej (typický) Eutric Gleysol 24004,51 3,86 24004,51 3,86 4
Organozem (bez rozlišení subtypu) Eutric Histosol, Dystric Histosol 2035,67 0,33 2035,67 0,33 4
Fluvizem (typická) Eutric Fluvisol 21252,45 3,42     5
Fluvizem glejová Gleyic Fluvisol 48171,31 7,75 69423,76 11,17 4
Velké vodní plochy water 3081,64 0,50 3081,64 0,50 0
621599,25 100 621599,25 100

Barevné rozlišení v tabulce odpovídá půdním skupinám. Za názvem půdního typu je v závorce popřípadě uveden subtyp. Nejvíce náchylné půdy k erozi jsou: rendzina kambizemní, pararendziny, hnědozemě, šedozemě a luvizem (typická).V oblasti povodí Odry se však tyto půdy nejnáchylnější k erozi vyskytují jen ojediněle, zaujímají pouze 7 % z celkové rozlohy všech typů půd v dané oblasti.

Popis půdních typů vyskytujících se v oblasti povodí Odry:

V oblasti povodí Odry převažují z půdních typů, které přesahují alespoň 5% její celkové plochy území, tyto:

FLUVIZEM - Půdy se vyvíjejí z povodňových sedimentů hlinitopísčité až jilovitohlinité zrnitosti. Sedimenty obsahují značné množství živin. Po provedené regulaci toků přestává typický režim záplav a začíná se uplatňovat vývoj k zonálním půdám dané oblasti (mocnější humusový horizont, migrace jílu, vyluhování iontů atd.). V našich podmínkách jsou tyto půdy jednak využívány k pěstování plodin, jejich nejlepší ochranou v nivě jsou však lužní lesy a travní porosty.

V povodí Odry jsou nejvíce zastoupeny v nivě Odry dnešního CHKO Poodří.

LUVIZEM - U těchto půd dochází k vymývání jílu do akumulačního horizontu a podle tohoto procesu má tato skupina půd svůj název - z latinského luere - vymývat, proplavovat. Luvizemě mají příznivé fyzikální vlastnosti, bývají pórovité a dobře provzdušněné. Chemické vlastnosti závisí na půdotvorném materiálu a pedogenetické historii. Původním společenstvem na těchto půdách byl listnatý les (dub buk, habr, lípa). Protože na vzniku ornice se podílela svrchní část albického (vyběleného) horizontu, je proto světlá s velkou náchylností k erozi. Tyto půdy se vytvářejí hlavně v rovinách a v mírně zvlněném reliéfu (jinak by podlehly erozi).

V oblasti povodí jsou lokalizovány do nížinných terénů od Ostravsko - karvinské pánve po Moravskou bránu (podél nivy Odry) a v podbeskydí po linii Nový Jičín - Frýdek Místek - Třinec. V jesenické části se vyskytují kolem Opavy a na Osoblažsku.

KAMBIZEM - Hnědé půdy, hnědé lesní půdy. Diagnostickým znakem, který mají všechny kambizemě, je kambický B horizont charakteristický alterací (změnou) bez iluviace. Převažuje chemické zvětrávání prvotních minerálů, přičemž se uvolňuje Fe, Mn, Al (hnědnutí - braunifikace). Vedle hnědnutí dochází u těchto půd k procesům tvorby a přeměn jílu. Půdy se vytvářejí hlavně ve svažitých podmínkách pahorkatin, vrchovin a hornatin, v menší míře ( sypké substráty ) v rovinatém reliéfu. Vznik těchto půd z tak pestrého spektra substrátů podmiňuje jejich velkou rozmanitost z hlediska tropismu, zrnitosti a skeletovitosti. Tyto půdy mají vysokou pórovitost a dobrou vnitřní drenáž a do značné míry jsou využívány zemědělsky.

V oblasti povodí jsou preferovány kambizemě dystrické a kambizemě variety kyselé a vesměs se nacházejí v nižších polohách horských oblastí Jeseníků a Beskyd:

PODZOL - Jejich název pochází z ruského pod - pod a zola - popel, neboť u těchto půd je přítomen podpovrchový horizont, který vlivem silného vybělení organickými kyselinami může připomínat popel. Tyto půdy se vyskytují zejména pod jehličnatými lesy, vřesy a borůvkami, jejichž opad z důvodu širokého poměru C:N a obsahu ligninu je obtížně rozložitelný. Tyto organické látky se hromadí ve formě surového humusu a postupně se tvoří nízkomolekulární organické látky, které z půdních minerálií uvolňují Al a Fe. Komplexy Al, Fe a organických kyselin migrují z povrchu do B horizontu s prosakující dešťovou vodou. Ochuzený povrch půdy zůstává ve formě vyběleného albic E horizontu.

V oblasti povodí se podzoly vyskytují v horských oblastech Beskyd (zde dominuje podzol kambizemní) a Hrubého Jeseníku (tam v nejvyšších partiích tzv. podzol typický). Rozsáhlé plochy zaujímá tento typ i v oblasti Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů. Výskyt horských podzolů spadá do lesního vegetačního stupně 7 - 9, kde v přirozených lesích převládal smrk (až kleč).

PSEUDOGLEJ - Tyto půdy se vyvinuly zejména na uloženinách s vyšším obsahem jílu. Svrchní část profilu tvoří ochrický (mladý, zpravidla mělký humusový horizont) nebo umbrický horizont (humusový horizont s kyselou a silně kyselou půdní reakcí). Destrukcí nebo přemístěním jílu se pod ním vytvořil vybělený horizont, který ostře přechází do jílem obohaceného B horizontu. Takto je omezen průsak vody, což má za následek střídání oxidačních a redukčních pochodů ve svrchních částech profilu. Pseudogleje se nachází v rovinatějších územích. Vzhledem k nepříznivému vodnímu režimu jsou to půdy méně úrodné, využívají se pod trvalé travní porosty.

V oblasti povodí Odry se vyskytují v jeho jižní části v prostoru Č.Těšín - Jablunkov a v podhůří Beskyd na Novojičínsku a Frýdeckomístecku, v severní pak na Jesenicku

Ostatní typy půd vyskytujících se v oblasti povodí Odry:

RANKER, RENDZINA, PARARENDZINA - skupina půd s drnovým půdotvorným procesem až po procesy akumulace a stabilizace humusu. Půdy značně skeletovité

ŠEDOZEM, HNĚDOZEM -- patří do skupiny půd s procesem ilimerizace (translokace a akumulace jílových částic a organických látek v podmínkách promyvného nebo periodicky promyvného typu vodního režimu.)

GLEJ, ORGANOZEM -- patří do skupiny půd s hydromorfním půdotvorným procesem, probíhajícím pod dlouhodobým vlivem zvýšení půdní vlhkosti za nedostatku kyslíku v půdní hmotě.

Přílohy

Mapa A 1.4