K o p ř i v n i č k a

říční kilometr: 0,000 – 6,200

Obsah :

1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek

2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny

3. Přehled významných stromů

4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů a  měkkýšů) 

 

Zpracovali :

 

Antonín Buček, Ing., Csc.

Jan Štykar, Ing., Dr.

Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc.

Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.

 

Brno 2000

Ostrava 200

Ostrava ?

1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek
 

Kopřivnička pramení jihovýchodně od města Kopřivnice v nadmořské výšce 472 metrů mezi vrcholy Červený kámen (690 m.n.m.) a Pískovna (583 m.n.m.), které se zvedají nad jižním okrajem města. Tok protéká městem Kopřivnice a to od jihu k severu, pokračuje polní krajinou a nedaleko jižního okraje města Příbor ústí zleva do řeky Lubiny. Plocha povodí je 13,5 km2, délka toku 6,9 km, průměrný průtok u ústí 0,11 m3.s-1.

Povodí se nachází v geomorfologickém celku Podbeskydská pahorkatina, pramenná část toku v členité vrchovině a větší část toku v členité pahorkatině flyše Zapadních Karpat. Pahorkatina je tvořena křídovými vrstvami jílovců, jílů (vápnitých) s pískovci flyšových souvrství. Biogeograficky náleží do Podbeskydského bioregionu (3.5.) západokarpatské podprovincie, fytogeograficky do fytogeografického okresu Beskydské podhůří fytogeografického obvodu Karpatské mezofytikum. Pramenná část se nalézá v mírně teplé klimatické oblasti MT2, zbytek toku (větší část) v mírně teplé oblasti MT9.

Celá mapovaná část toku se nachází ve 3. dubo-bukovém vegetačním stupni Kopřivnička 3, pouze za Kopřivnicí tento stupeň přechází do 4. bukového vegetačního stupně, který se nachází mimo mapované pásmo. Niva je zaujata především skupinou typů geobiocénů javoro-jasanové olšiny 3. vegetačního stupně, jen přerušovanou kratšími úseky, popř. lemy podél toku skupiny typů geobiocénů jasanové olšiny 3. vegetačního stupně. Závěr toku za Kopřivnicí se nachází v ostře zařezaných údolích s kontaktními skupinami typů geobiocénů tvořícími břehy toku.

Mezi Příborem a Kopřivnicí protéká Kopřivnička polní krajinou s jednotlivou zástavbou, zahrádkami, skládkou; velká část toku městem Kopřivnicí s hustou zástavbou a pramenná část se nachází v lesních porostech s víceméně přirozenou skladbou. Pramenná část leží u severní hranice Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

 

Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace

 

Kpr 01 Kpr 02 Kpr 03 Kpr 04 Kpr 05
2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny
-
3. Přehled významných stromů
 

Levý břeh:

ř.km 1,20; nevysoký jedinec topolu černého (Populus nigra), dále proti toku silnější jedinec dubu letního (Quercus robur) s krátkým kmenem a košatou korunou

 

Pravý břeh:

ř.km 0,20;  u lesa na dva mohutní jedinci topolů černých (Populus nigra)

ř.km 1,20;  silný, pěkný jedinec vrby červenavé (Salix x rubens)

 

4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů,  měkkýšů)
mihule potoční (Lampetra planeri) průzkum není
střevle potoční (Phoxinus phoxinus) průzkum není
jelec jesen (Leuciscus idus) průzkum není
ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) průzkum není
piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) průzkum není
mník jednovousý (Lota lota) průzkum není
vranka obecná (Cottus gobio) průzkum není
vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus) průzkum není
ledňáček říční (Alcedo atthis) průzkum není
břehule říční (Riparia riparia) průzkum není
vydra říční (Lutra lutra) průzkum není
bobr evropský (Castor fiber) průzkum není
rak říční (Astacus astacus) průzkum není