K o p ř i v n i č k a říční kilometr: 0,000 – 6,200
Zpracovali :
Antonín Buček, Ing., Csc. Jan Štykar, Ing., Dr. Bohumír Lojkásek, RNDr., Doc., CSc. Zdeněk Ďuriš, RNDr., Doc., CSc.
Brno 2000 Ostrava 200 Ostrava ? |
|||||||||||||||||||||||||||
1. Rámcová charakteristika přírodních a socioekonomických podmínek | |||||||||||||||||||||||||||
Kopřivnička pramení jihovýchodně od města Kopřivnice v nadmořské výšce 472 metrů mezi vrcholy Červený kámen (690 m.n.m.) a Pískovna (583 m.n.m.), které se zvedají nad jižním okrajem města. Tok protéká městem Kopřivnice a to od jihu k severu, pokračuje polní krajinou a nedaleko jižního okraje města Příbor ústí zleva do řeky Lubiny. Plocha povodí je 13,5 km2, délka toku 6,9 km, průměrný průtok u ústí 0,11 m3.s-1. Povodí se nachází v geomorfologickém celku Podbeskydská pahorkatina, pramenná část toku v členité vrchovině a větší část toku v členité pahorkatině flyše Zapadních Karpat. Pahorkatina je tvořena křídovými vrstvami jílovců, jílů (vápnitých) s pískovci flyšových souvrství. Biogeograficky náleží do Podbeskydského bioregionu (3.5.) západokarpatské podprovincie, fytogeograficky do fytogeografického okresu Beskydské podhůří fytogeografického obvodu Karpatské mezofytikum. Pramenná část se nalézá v mírně teplé klimatické oblasti MT2, zbytek toku (větší část) v mírně teplé oblasti MT9. Celá mapovaná část toku se nachází ve 3. dubo-bukovém vegetačním stupni Kopřivnička 3, pouze za Kopřivnicí tento stupeň přechází do 4. bukového vegetačního stupně, který se nachází mimo mapované pásmo. Niva je zaujata především skupinou typů geobiocénů javoro-jasanové olšiny 3. vegetačního stupně, jen přerušovanou kratšími úseky, popř. lemy podél toku skupiny typů geobiocénů jasanové olšiny 3. vegetačního stupně. Závěr toku za Kopřivnicí se nachází v ostře zařezaných údolích s kontaktními skupinami typů geobiocénů tvořícími břehy toku. Mezi Příborem a Kopřivnicí protéká Kopřivnička polní krajinou s jednotlivou zástavbou, zahrádkami, skládkou; velká část toku městem Kopřivnicí s hustou zástavbou a pramenná část se nachází v lesních porostech s víceméně přirozenou skladbou. Pramenná část leží u severní hranice Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Mapy TPE s vkreslenými typy geobiocénů doprovodné vegetace
|
|||||||||||||||||||||||||||
2. Přehled ekologicky významných segmentů krajiny | |||||||||||||||||||||||||||
- | |||||||||||||||||||||||||||
3. Přehled významných stromů | |||||||||||||||||||||||||||
Levý břeh: ř.km 1,20; nevysoký jedinec topolu černého (Populus nigra), dále proti toku silnější jedinec dubu letního (Quercus robur) s krátkým kmenem a košatou korunou
Pravý břeh: ř.km 0,20; u lesa na dva mohutní jedinci topolů černých (Populus nigra) ř.km 1,20; silný, pěkný jedinec vrby červenavé (Salix x rubens)
|
|||||||||||||||||||||||||||
4. Přehled výskytu chráněných živočichů (ryb, mihulovců, ptáků, savců, korýšů, měkkýšů) | |||||||||||||||||||||||||||
|